Domů
Jaderné elektrárny
Japonská Kansai snižuje cenu elektřiny poté, co restartovala dva jaderné reaktory
Nuclear power plant Ohi

Japonská Kansai snižuje cenu elektřiny poté, co restartovala dva jaderné reaktory

Japonská elektrárenská společnost Kansai Electric Power Company se rozhodla snížit ceny elektřiny pro své zákazníky v průměru o více než 5 % v souvislosti s obnovením výroby v jaderných reaktorech Ohi 3 a 4 a následným snížením nákladů. Společnost provedla podobné snížení ceny také minulý rok v srpnu potom, co byl obnoven komerční provoz v reaktorových bloků č. 3 a č. 4 jaderné elektrárny Takahama.

Společnost 28. května oznámila, že od 1. července sníží ceny elektřiny v průměru o 5,36 % z 17,37 japonských jenů (cca 3,52 kč) za kWh na 16,44 JPY (3,33 kč) za kWh.

Kansai uvedla, že snížení ceny elektřiny primárně reflektuje úspory nákladů za palivo při výrobě v jiných typech elektráren díky restartu bloků Ohi 3 a 4. Náklady na spotřebované palivo se snížily z 522,5 miliard JPY (105,9 miliard kč; srpen 2017) na 416 miliard JPY (84,3 miliard kč). Ke snížení cen přispělo údajně také snížení provozních nákladů díky zefektivnění řízení.

Jaderná elektrárna Takahama (Zdroj: Kansai)

Jaderná elektrárna Ohi se nachází v japonské prefektuře Fukui. Její třetí blok obnovil komerční výrobu elektrické energie 10. dubna letošního roku a spuštění čtvrtého bloku v komerčním provozu se očekává na počátku měsíce června.

V srpnu minulého roku snížila společnost Kansai ceny elektřiny v souvislosti s nižšími náklady na spotřebované palivo pro výrobu energie po restartu 3. a 4. bloku JE Takahama, která se také nachází v prefektuře Fukui. Jaderný reaktor Takahama 3 byl připojen k síti 9.června 2017 a jeho sousední blok obnovil komerčního provoz o měsíc dříve.

Kansai tvrdí, že díky obnovení výroby v JE Takahama 3 a 4 se zvýšil koeficient využití jejích jaderných kapacit na 22,0 %. Po restartu obou reaktorů JE Ohi dojde k navýšení využití na 48,8 %.

Pohled na JE Mihama (Zdroj: Kansai)

Provozovatel se rozhodl vyřadit starší jaderné bloky Ohi 1 a 2 z provozu, stejně jako dva bloky JE Mihama (1, 2). Požádal však národního jaderného regulátora o povolení k obnově provozu reaktorů Takahama 1,2 a Mihama 3.

„Jakmile získáme souhlas občanů z oblastí, kde jsou naše jaderné elektrárny umístěny, začneme usilovat o obnovu provozu těch, které získaly osvědčení o bezpečnosti, jakmile to bude možné, při zachování bezpečnosti jako nejvyšší priority,“ uvedla společnost Kansai. „Dále se budeme snažit poskytovat zajímavé cenové nabídky pro naše zákazníky a do budoucna bychom rádi zvýšili konkurenceschopnost našich cen a nabízených služeb.“

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(20)
Milan Vaněček
1. červen 2018, 07:18

Bohužel nemáme odkaz na zdroj. Ale Vy opět desinformujete, hlavním zákazníkem elektráren nejsou domácnosti, to snad víte, a o zákaznících se zde píše. A cena elektřiny v Německu pro průmysl je velmi nízká, několikanásobně nižší než uvádíte, tu určuje tržní cena na burse, nepřekrucujte skutečnost (i v Německu byla ta cena na burse kdysi (rok 2007) víc než dvojnásobná).

Zkrátka ty nepopiratelné obrovské ztráty jaderných elektráren v Japonsku po Fukušimě se musí někde projevit, Japonci nejsou kouzelnícih

Vladimír Wagner
1. červen 2018, 07:50

Pane Vaněčku, jako velice často, nemáte pravdu. Naštěstí jsou na internetu data a stačí se podívat na stránky Eurostatu. Průmysl v Německu (některé velké podniky) jsou částečně od placení dotací do OZE osvobozeni (přenáší se na ostatní spotřebitele elektřiny, jak domácnosti, tak menší podniky a živnostníky), ale cena elektřiny, kterou musí platit opravdu není cena silové elektřiny na Lipské burze. Takže data z Eurostatu o ceně pro německé průmyslové zákazníky je 4.0 Kč. Cena pro průmysl je opravdu nižší než pro domácnosti, ale nijak radikálně a pořád vyšší než ta cena pro zákazníky v Japonsku. Data na Lipské burze jsou dána tím, že Německo velkou část své elektřiny platí a její cenu udává mimo burzu (pevně stanovená dotovaná cena) a ta v Německu tvoří již značnou část plateb jak průmyslu tak i ostatních zákazníků.

Naopak cena v příspěvku o situaci v Japonsku, jak je udáváno v článku, je cena pro zákazníky .

Vladimír Wagner
1. červen 2018, 08:01

Jinak bych ještě dodal ve Vašem duchu, že ty kolosální náklady, které Německo stála jeho Energiewende v podobě úhrady extrémně dotovaných OZE, likvidaci elektráren, které ještě řadu let mohly bez velkých nákladů na údržbu a s velmi nízkými provozními náklady fungovat, výstavba nových fosilních zdrojů a úplná přestavba vysokonapěťových dálkových vedení (zatím v počátcích) se musela někde projevit. Němci nejsou kouzelníci. Proto mají jednu z nejvyšších cen za elektřinu, a to nejen pro domácnosti, ale i pro průmysl.

Carlos
1. červen 2018, 09:18

Ale to odstavení prošlo relativně demokratickým procesem, nebo procesem, který se snažil napodobit vůli lidu. Při podrobném rozboru bychom se totiž asi dostali k otázkám jestli má vláda mít možnost konat ve věcech, které nemá v programu, jestli má mít právo nařídit zásah do užívání soukromého majetku atp.

Milan Vaněček
1. červen 2018, 10:10

Pane kolego, skončete už s demagogií, můžeme diskutovat pouze fakta a srovnávat jablka s jablky a hrušky s hruškami.

1) Dle Eurostatu je pro domácnosti v ČR cena elektrické energie, bez daní a poplatků (jak uvádí, rozklikněte si to) 0,122 EUR/kWh, v Německu 0,138, v Dánsku které má nejvyšší podíl OZE pak 0,092 EUR/kWh. Daně a poplatky, to je věc politická, věc státní suverenity, chtělo by se říci že někdy i přání většiny voličů, ne věc ekonomiky výroby el. energie.

2) O Japonsku žádná ozdrojovaná data nemáme, nevíme na rozdíl od Eurostatu, co čísla "pro zákazníky" znamenají

3) Japonci odepsali více než 20 jaderných reaktorů, po Fukušimě, ty už modernizovat a obnovit nechtějí, Němcům bude trvat odstavení jejich cca 20+ reaktorů déle, až do roku 2022. Takže odpisy za jádro asi mají v Německu nižší.

4) Japonci vypnuli po Fukušimě všechnJE plus navíc musí likvidovat obrovské sanační náklady. To asi něco stálo a bude stát a na některém účtu se to projeví.

5) Němci ani Japonci nejsou kouzelníci. Ale Německá výroba a export i HDP už dvacet let roste (s výjimkou 1 roku krize po 2008), naproti tomu Japonsko už dvacet let stagnuje.

6) Němci měli to štěstí, že se vyhnuli jaderné havárii typu Fukušimy.

7) To, že Dánsko s nejvyšším podílem OZE v EU má i nejnižší "vlastní (silovou)" cenu elektřiny (ale nejvyšší daně v EU, chystá se to měnit) asi o něčem vypovídá ve prospěch zvyšování podílu OZE v energetice.

Prostě, "levnou energii z jádra" nevykouzlíte, ani kdyby jste byl kouzelník v Japonsku, Německu či ČR.

Vladimír Wagner
1. červen 2018, 10:31

Pane Vaněčku, kdo je demagog, nechám na čtenářích. Jestliže mám velkou část elektřiny hrazenou poplatky za dotované OZE zdroje mimo burzu a cenu silové elektřiny, tak pochopitelně budu mít velkou část plateb zákazníka v kategorii daně a poplatky. Takže Německo a Dánsko platí elektřinu z OZE s garantovanou cenou dominantně přes kategorii daně a poplatky. I proto je má tak vysoké. Máte pravdu, v principu může stát politicky rozhodnout, že burzu ze silovou elektřinou úplně zruší, u všech zdrojů stanoví pevné garantované ceny a bude je od zákazníků vybírat formou poplatků. V tom případě bude mít cenu silové elektřiny dokonce nula. Ovšem, opravdu to nebude znamenat, že cena elektřiny pro zákazníka je nulová, jak se snažíte naznačovat :-)) A už vůbec ne, že by daný stát vyráběl elektřinu ekonomičtěji, efektivněji a levněji.

Ondra
1. červen 2018, 10:38

Po delší době mi to nedalo a nemůžu odpustit pár poznámek:

1) "Daně a poplatky, to je věc politická, věc státní suverenity, chtělo by se říci že někdy i přání většiny voličů, ne věc ekonomiky výroby el. energie." - no tak tady ste úplně mimo protože právě přez ty poplatky hradí výrobcům to co si nevydělaj za prodej na trhu, takže s ekonomikou výroby elektřiny to souvisí hodně

2) byl jsem tak hodnej že jsem vám to dohledal - tady je vyjádření Kensai jak to je s cenama http://www.kepco.co.jp/english/corporate/ir/brief/pdf/2018_may28_1.pdf

Pak se můžete kouknout ještě sem jsou to data o cenách v Tokiu z roku 2016 (možná mají v japonštině aktuální ale japonsky bohžel neumím) Nic lepšího se mi najít nepodařilo ale aspoň něco. Ceny za kWh tam jsou cca od 10 do 30 jenů podle tarifu takže těch 16,5 je jako konečná cena reálnejch http://www.tepco.co.jp/en/customer/guide/ratecalc-e.html

7) "To, že Dánsko s nejvyšším podílem OZE v EU má i nejnižší „vlastní (silovou)“ cenu elektřiny (ale nejvyšší daně v EU, chystá se to měnit) asi o něčem vypovídá ve prospěch zvyšování podílu OZE v energetice" - viz poznámka bod jedna

Milan Vaněček
1. červen 2018, 12:04

Ondro, dík za odkazy, ten prvý nic specifického neříká, říká totéž co článek, ale ten druhý potvrzuje to co jsem si myslel - není to celková cena, je to jedna část z celkem tří složek ceny.

S Vaším bodem jedna souhlasím, jen dodávám, že v okamžiku ukončení nutností dotace (třeba pro fotovoltaiku je to současné Španělsko) už pak ekonomiku výroby dělají pouze skutečné výdaje (investice, provoz).

To znamená, že teprve po doběhnutí dotací bude vymalováno, OZE nikdo neporazí. A kdyby se započetly skutečné náklady fosilních paliv a jádra na externality, tak k ukončení dotací OZE mohlo dojít mnohem dříve.

Carlos
1. červen 2018, 11:10

Pánové (Wagner, Vaněček),

někdy si říkám že byste měli vybírat vstupné a prodávat popcorn, nicméně je třeba pro další výhledy třeba uvažovat s jakými cenami přicházejí nové a nové aukce a jak se pohybuje cena na burze a tyto dvě hodnoty se sobě pomalu přibližují a je třeba tedy reformovat trh. Buď to bude ponechána do budoucna jen burza, nebo se vrátí model kdy budou peníz za silovku přerozdělovány a vybírány jakousi centrální autoritou. Každopádně je ale třeba se nezabývat historickými vysokými cenami pro budoucí výhledy. Např. je pitomost uvažovat cenu z FVE na 12Kč, když reálně není už dnes výše než 2,7Kč, ale spíše kolem 1Kč, vítr u nás snad ani nikdy nebyl přes 3Kč.

Rozhodně je ale provést, alespoň u nás, reformu ve třech oblastech.

1) Možnosti samovýroby, tu maximálně odblokovat, stejně jako dát lidem možnost se svobodě rozhodnout jestli chtějí mít přípojku, nebo ne. (teď to myslím není tak jednoduché říct ne pokud kolem vede kabel) Asi už není zásadnější problém kombinací FVE a uKGJ a k tomu malých bateriových bufferů (10kWh) realizovat domácí energetický systém, ale výhodnost si musí počítat každý sám, stejně jako se rozhodnout. Nemělo by se v tom bránit.

2) Řádně reformovat rozdělení cen za distribuci, dráty jsou napevno, tedy i řekněme 80-90% nákladů na ni by mělo být v této složce.

3) Oblast podpory nových zdrojů, bylo by vhodné mít mechanismy pro aukce a jasná pravidla pro další rozvoj, připojování, nepřipojování.

Milan Vaněček
1. červen 2018, 12:07

Carlosi souhlas, až na ten popcorn.

Petr
1. červen 2018, 20:46

???

Jak jste došel na tu další blbost, že si člověk nemůže nechat vlastní nemovitost odříznout od sítě?

Trump už odstartoval nezrušitelně závod o reindustrializaci Západu a každý stát, který se bude chtít udržet, bude muset mít levnou vždy zajištěnou elektřinu pro průmysl.

Carlos
1. červen 2018, 22:03

Myslím že zrovna u novostaveb není tak jednoduché se obejít bez připojení, respektive úředník bude mít problém to povolit.

Trump hlavně neví myslím pomalu co dělá, bůh ví z čí hlavy to je. Ale pokud i rozjede válku byť jen obchodní, může to konečně znamenat vyvázání se EU ze závěsu USA, což by bylo záhodno, posledních 10-15 let se naše zájmy a zájmy USA začínají víc a víc rozcházet a ve snaze jim vyhovět si zadělává EU na problémy (Looking on you Britain and France).

Co pak udělá EU nevím, ale rozhodně to nebude příjemné, skoro máme čas na to se zase provat a rozdat si karty nanovo na další století.

likvidátor
1. červen 2018, 15:49

Nejen cenu elektřiny ale i cenu pozemků a života.

Tomas
3. červen 2018, 14:27

K té ceně 1 kWh z jádra neočištěná o likvidaci paliva se zápočtem pořízení paliva a elektrárny vč. oprav a provozu je 5 haléřů vše ostatní je zlodějna státu a firem to palivo se dá použít 1/ na výrobu bomb 2/ na palivo pro elektrárny na vysokotlakém režimu jež už v Rusku USA a Francii běží cca 10 let ve zkušebním režimu . Takže veškeré to blbnutí s solárem a větrem je dost nepraktické pokud by jsme chtěli těmito neeko eko zdroji zařídit 100% soběstačnost . Jinak řečeno solár ano cca max. 10% sítě . vítr ano max. 20 % voda ano max. 40 % sítě a to dle možností lokalit a jádro nejméně 30% nejlépe v našich podmínkách 70-80% . Tak to je. Pokud jde o pohádky o elektro autech nemáme dost 1/ napájecích míst a trafostanic a silové Vn a VVn a Nn sítě 2/ nemáme elektrárny protože 20% současného počtu aut by stačilo na totální destabilizaci sítě kdy z vývozce 30% elektřiny se staneme dovozcem 30% produkce . 100% současných aut na elektro znamená minimálně 3-5 násobek současné produkce jinak řečeno potřebovali by jsme ještě 10-20 Temelínů . Finančně by to stálo - zasíťování 2-3 biliard korun a elektrárny 3-8 biliard korun to jistě budeme mít že myšleno čistě ironicky a reálně nato nemáme prachy ani ve snu .

Milan Vaněček
3. červen 2018, 14:55

Pane Thomas to horko trvá už dlouho, slunce svíti naplno, nemáte úžeh??

Milan Vaněček
31. květen 2018, 19:55

Tak vysokou cenou silové elektřiny (i po snížení) bych se nechlubil, srovnejte si to s cenou na burse v Lipsku. Ale je to dáno tím že JE v Japonsku stratily spoustu peněz (díky nutným investicím do zvyšování bezpečnosti a odpisem desítek starších JE které se nevyplatilo modernizovat).

Petr
1. červen 2018, 09:45

Cena silové elektřiny je kolik dostanou nedotovaní producenti hlavně uhelní a jaderní.

Cena pro zákazníky je úúúplně něco jiného.

Vladimír Wagner
31. květen 2018, 20:39

V tomto článku: https://www.euro.cz/byznys/cesi-plati-za-elektrinu-o-ctvrtinu-mene-nez-prumer-eu-nejdrazsi-je-nemecko-1407834 je přehled cen elektřiny pro zákazníky v různých evropských zemích a lze se podívat na cenu elektřiny pro zákazníky v Německu. Nezdá se mi, že by na tom Němci byli oproti Japoncům o tolik lépe. A to mají Japonci mnohem horší podmínky:

1) Nemají žádné fosilní zdroje, žádné uhlí, vše musí na velké vzdálenosti dovážet.

2) Plyn mají pouze zkapalněný a přivezený z velkých vzdálenosti.

3) Ostrovní poloha jim neumožňuje exportovat a importovat elektřinu.

Milan Vaněček
31. květen 2018, 22:26

To co citujete není vlastní cena elektřiny ale průměrný účet domácností EU, v němž vlastní cena za elektřinu činí méně než polovinu. Srovnáváte nesrovnatelné.

Vladimír Wagner
31. květen 2018, 23:17

Pane Vaněčku naopak. To, co se udává v článku, je cena pro zákazníky. To není cena silové elektřiny na burze. Právě Vámi odkazovaná cena silové elektřiny na Lipské burze nic nevypovídá o celkových nákladech na její výrobu a už vůbec ne o ceně, kterou za ní musí zaplatit zákazník. Když je cena na burse nejnižší, tak jsou jak náklady na její pořízení nejvyšší a nejvyšší cenu za ni platí i zákazník. Ten to platí ve formě poplatků za OZE dotace (cena je nejnižší, když je nejvyšší podíl drahých OZE hrazených vysokými poplatky mimo burzu). Takže ta cena, o které se mluví v článku nemá nic společného s cenou burzy v Lipsku, ale naopak, je to srovnatelná veličina s cenou pro německého zákazníka. A ta je 7,8 Kč/kWh. I když vezmeme i jen cenu pro německého zákazníka bez daní, OZE poplatků ..., tak je to pořád 3,6 Kč/kWh (ovšem ty OZE poplatky jsou náklady na produkci elektřiny a nedají se odečítat, zákazník je musí zaplatit). Německý zákazník by nejspíše cenu firmy Kansai bral.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se