Domů
Jaderné elektrárny
Již pět států USA zavedlo opatření na podporu jaderných elektráren
Beaver Valley NPP, United States Nuclear Regulatory Commission, https://www.nrc.gov/reactors/operating/licensing/renewal/applications/bvalley/bvalley_station.jpg

Již pět států USA zavedlo opatření na podporu jaderných elektráren

Jaderné elektrárny ve Spojených státech v posledních letech neprožívají zlatou éru, jelikož čelí konkurenci levného zemního plynu a obnovitelných zdrojů. Již pět z padesáti států se tak rozhodlo své jaderné elektrárny podpořit.

Jaderné elektrárny jsou v  některých státech USA významným zdrojem elektrické energie, a jejich případné uzavření by tak znamenalo pro tyto státy komplikace. Letos v červenci se tak americké Ohio stalo již pátým státem USA v řadě, který přistoupil k zavedení opatření na podporu jaderné energetiky.

Podle americké vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA) přistoupily od roku 2017 k podpoře jaderných elektráren kromě Ohia rovněž státy Connecticut, Illinois, New Jersey a New York. Všechny tyto státy mají deregulované velkoobchodní trhy s elektřinou.

Podporu v těchto státech již čerpá, či bude čerpat celkem 14 jaderných bloků v 10 jaderných elektrárnách, které představují necelou desetinu instalovaného výkonu ve zdrojích o výkonu vyšším než 1 MW a 13 % z výkonu celé jaderné flotily USA. Vzhledem k tradičně vysokému koeficientu využití výkonu je nicméně jejích podíl na výrobě v jednotlivých státech ještě vyšší.

Různými způsoby jsou v USA podpořeny jaderné elektrárny o celkovém instalovaném výkonu přes 12 GW. Zdroj: EIA
Různými způsoby jsou v USA podpořeny jaderné elektrárny o celkovém instalovaném výkonu přes 12 GW. Zdroj: EIA

Provozovatelé jaderných elektráren v USA v posledních letech čelí poklesu velkoobchodních cen elektrické energie, což se podepisuje na ekonomice jejich provozu. Od roku 2013 tak podle EIA ukončilo provoz celkem 8 jaderných elektráren, posledních z nich byla elektrárna Three Mile Island, jejíž provoz byl z ekonomických důvodů ukončen letos v září. Do konce 2025 by přitom mělo být uzavřeno dalších 5 jaderných bloků.

Ve státech s cenami elektřiny regulovanými státními komisemi mohou být výrobci elektrické energie před vysokými náklady uchránění. Ve státech s deregulovanými trhy jaderné elektrárny běžně nárok na podporu nemají, avšak v těchto pěti státech jsou podpořeny skrz poplatky hrazené odběrateli či přístupem na trh s bezuhlíkovou elektřinou, který je tradičně vyhrazen pouze pro obnovitelné zdroje.

Většina jaderných elektráren v USA stále působí na regulovaných trzích. Zdroj: EIA
Většina jaderných elektráren v USA stále působí na regulovaných trzích. Zdroj: EIA

V jednotlivých státech se systémy podpory liší, nicméně většina z nich stojí na bezemisních kreditech, které dodavatelé elektřiny musí od jaderných elektráren nakupovat. Tyto kredity mají odrážet přínos bezemisní výroby elektrické energie. Ve státech Illinois, New Jersey a New York a Ohio se cena těchto kreditů pohybuje od 10 do 17,5 dolarů za MWh.

Ve státu Connecticut se díky opatření, která vstoupila v platnost na začátku letošního roku, mohou dva bloky jaderné elektrárny Millstone účastnit aukcí pro bezuhlíkovou výrobu elektřiny. V loňském roce tak elektrárna uspěla s aukci se zhruba polovinou svého výkonu.

Plánovaná délka podpory jaderných elektráren se v jednotlivých státech pohybuje od 6 do 12 let. Zdroj: EIA
Plánovaná délka podpory jaderných elektráren se v jednotlivých státech pohybuje od 6 do 12 let. Zdroj: EIA

Doba trvání zavedených programů podpory se pohybuje od 6 do 12 let, přičemž provozovatelé elektráren musí pro čerpání podpory obdržet souhlas úřadů. Podpora se tedy automaticky nevztahuje na všechny jaderné zdroje v těchto státech.

Programy na podporu jaderných elektráren ve státech Illinois a New York byly napadeny u soudu, které však veškeré stížnosti prozatím zamítly.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(21)
energetik II
11. říjen 2019, 16:01

Je to neodvratné postupné vymírání jaderné energetiky v USA. Udržet další provoz těchto zařízení lze už jenom díky zvláštním dotacím jdoucím často i na účet odběratelů elektřiny. Dotace na všechno možné i nemožné už tak pokřivily celý trh , že se už nikdo nevyzná v tom, co je pravdivá cena nebo výkon . Je to i u nás : Kotlíkové dotace, dotace na fotovoltaiku, dotace na elektroauta, dotace na větrné elektrárny, dotace na biopaliva,.....atd, atd. V Číně letos přestali dotovat výstavbu OZE a už jim padá nová výstavba o 50 % , v létě přestali dotovat prodej elektroaut a už jim také prodeje padají o 50 %. Dnes je trh prakticky ve všech oblastech zoufale deformovaný a pokřivený a z toho do budoucna nekouká nic dobrého.

Pavel
11. říjen 2019, 16:12

To jsou takové prdičky naší babičky jak za všechno můžou dotace. Článek jasně uvádí, že hlavní příčinou je levný plyn. A zřejmě také drahý provoz JE. Zajímavé, když naše jaderná lobby nás stále přesvědčuje, že provoz JE je skoro zadarmo. Kdepak ti američtí soudruzi dělají chybu?

Josef
11. říjen 2019, 19:28

Ano pro USA máte pravdu , jenže věc má ještě jinou stránku a tou je spolehlivost dodávek el. energie. No a tu mohou v Americe zajistit jen uhlí , plyn a nebo jádro. Ostatní zdroje jsou nespolehlivé nebo nemají kapacitu a jádro je z ekologického hlediska z těchto zdrojů nejlepší a proto má podporu. Celosvětově nebude jádro na ústupu, ale bude se dále rozvíjet.

energetik II
11. říjen 2019, 21:55

K jádru mám "neutrální" vztah , má své klady i zápory jako ostatně všechno. Nicméně jestli se nestane něco nečekaného , tak výstavbu nových reaktorů ve světě nevidím moc růžově. Můj "černý kůň" v jádru Čína, pro mne zcela nečekaně falíruje už 3 roky, po které nezahájila žádnou novou stavbu. A to se projevuje i na celkovém počtu rozestavěných reaktorů ve světě, před 5 lety, v říjnu 2014 = 71 , dnes = 54. Letos už za 10 měsíců byl zatím rozestavěn jeden !! nový reaktor v Rusku Kursk 2-2. Naopak trvale uzavřeno bylo letos zatím 5 reaktorů. Zatím to vypadá na stálý pokles počtu nově stavěných reaktorů.

Jan Veselý
12. říjen 2019, 07:46

Dnes to není 54 reaktorů (to bylo v lednu), k prvnímu červenci to bylo 46.

Carlos
11. říjen 2019, 23:53

A úplně nejlépe privátní dieselagregát.

Amerika je vůbec po mnoha stránkách divná. Zatímco u nás se, dnes trochu méně, staví a budují nové hydroelektrárny, obnovují se staré, občas vznikne i jez, tak v USA se třeba před padesáti či více lety celkem výkonné hydroelektrárny zavřely a místo nich se začalo pálit uhlí či olej. Dodnes jsou na těch místech zbytky mechanických jezů, nebo celé přehrady, celkem funkční, a elektrárny jsou rozpadlé. Případně do dnešní doby elektrárny a přehrady boří s pochybnými důvody, přestože pro jejich naplnění stačí relativně malý rybochod.

Na jedné straně bourají přehradu jinak celkem v pohodě (u těch by byly rybochody složitější, ale daly by se také), na druhou nahrazují její výrobu plynem/větrem místo jejich lepšího využití napříkald stavbou menší nádrže dole po proudu a přestavbou na špičkovou elektrárnu.

Jiný příklad může být jez v Davenportu, kde bude spád odhadem tak 5m, ale není tam hydroelektrárna a bavíme se o Mississippi, která má ohromné množství vody. To stejné jez nad Hamptonem, kde dokonce to místo na elektrárnu je u levého břehu. To budou snadno stovky MW, na internetu dostupné materiály mluví až o 22GW na existujících jezech a přehradách a o 65GW na místech, kde by toto využití mělo malý dopad:

energy. gov/sites/prod/files/2015/02/f20/HydroNEXT-fact-sheet_2 24 15.pdf

Pak tu máme zcela neregulovaný odtok do řeky Niagary, kde se dá sice regulovat objem vody přes vodopády a přes elektrárny, ale regulační jez je asi 25km od jezera a asi 10m pod jeho hladinou, takže v jezeře nelze vodu nijak zadržet. Pokud by měli jez přímo u Peace Bridge jez/přehradu umožňující regulaci průtoku, bylo by možné do jisté míry zlepšit výrobu díky omezení nevyužitelného odtoku vod, který je nad rámec objemů, které jsou dohodnuty mezinárodní úmluvou.

Kdyby se ještě hledaly způsoby jak to udělat, tak jistě se najdou i další. Ano, bude to pořád málo proti celkové spotřebě, ale řekněme že pořád to jsou nezanedbatelná čísla. Sice nic proti Rusku, které by mohlo mít z vody snad kolem 60% elektřiny, pokud se dobře pamatuji, kdyby chtělo, ale pořád je to dost na to si toho nevšímat.

energetik II
12. říjen 2019, 11:24

TO : Carlos

Ano, také si myslím , že potenciál možného využití řek USA pro výrobu elektřiny je veliký. Někde jsem četl, že k současnému výkonu 80 GW by bylo možné klidně přidat 50 % , tedy dalších 40 GW. Čína a USA mají stejně velké území a Čína má navíc - "střechu světa Tibet" -odkud tečou řeky s obřím spádem , přesto je v instalovaném výkonu u hydra nepoměr až příliš velký : Čína - 350 GW a USA - 80 GW. Navíc Čína dál usilovně buduje "pěkné kousky", třeba Wudongde o 10,2 GW nebo Baihetan o 16 GW. Až tohle připojí, tak bude mít nějakých 400 GW v hydru = 5 krát více jak USA.

Jan Veselý
12. říjen 2019, 12:54

V USA je rozdíl v tom, že tam platí anglosaské zvykové právo. To znamená, že vodní práva nejsou veřejný statek, ale mohou být i předmětem soukromého vlastnictví. Takže třeba v Kalifornii je několik míst vhodných i na velké přehrady nebo PVE, ale vodní práva mají v daných lokalitách velcí farmáři, kteří je nedají a radši veškerou vodu, kterou můžou spotřebují na pěstování ovoce a vojtěšky, takže třeba řeky San Joaquin nebo Colorado berou konec jako Amudarja a Syrdarja a do moře prakticky nedotečou. Pacifik naštěstí není jako Aral.

A druhou věcí je, že v USA není vůbec jednoduché něco vyvlastnit nebo nuceně vykoupit.

Ty přehrady, které tam existují, jsou hlavně v oblastech kolonizovaných později, kde jsou velké plochy "státního" a jsou vybudované v dobách, kdy měl erár větší moc než dnes.

Carlos
12. říjen 2019, 19:29

Člověk si říká že by nebylo špatné nějaké ty věci z anglosaského práva přejmout i sem, přece jenom to co máme nepočítalo s moderními záležitostmi jako jsou přehrady, velkolomy a loužení kyselinou.

Vůbec to je s vodními právy takové vtipné že je asi dnes drží lidé, kteří ani neví že je drží a existující elektrárny na jejich základě mohou přijít o vodu. Je jeden takový případ z jižních Čech kde mělo vodní právo zrušené elektrárny (její vodní právo ale nikdo nezrušil), dříve snad mlýny, přednost před právem moderní elektrárny (snad patří i povodí) na přeloženém toku a ta se musí spokojit s tím co jí nechá slalomová dráha na místě původní elektrárny, které někdo pořídil sakum pikum i s tím právem. Co se tak nějak pamatuji, tak ta práva na užívání toku byla dříve psaná na mlýn/pilu/elektrárnu a úsek, a to se nějak pak po válce neřešilo, ale za první republiky je stát musel vykupovat když stavěl novou elektrárnu.

To že některé řeky nedotečou do moře bych v současné situaci jako tak vlekou tragédii neviděl, přece jenom tu máme rostoucí hladinu a čím míň vody do moře doteče, tím líp. Na druhou stranu tam natekla vody, kterou už nadále není krajina schopná zadržet, což asi není moc pozitivní.

Josef
12. říjen 2019, 21:55

Čína je energeticky poměrně chudá země , kromě uhlí a OZE, prakticky nic nemají. Z tohoto důvodu jde Čína v energetice přes velký podíl konečné spotřeby v el. energii. Tu budou patně ještě dlouho vyrábět převážně z uhlí. A patně někdy budoucnu předou ma mix OZE + jádro. USA si naproti tomu může svůj mix prakticky libovolně volit dnes to staví na plynu a ropě , zítra se mohou vrátit k uhlí a nebo začít masivně podporovat jádro nebo OZE.... U nich je to čistě politické rozhodnutí....

Jan Veselý
12. říjen 2019, 07:41

Carlos má pravdu, největší hrozbou spolehlivosti dodávek je elektrická rozvodná síť (nějakých 98% výpadků). Pokud chce vaše firma, vaše domácnost mít opravdu spolehlivé dodávky elektřiny, ať si vybuduje mikrogrid, který umí fungovat v ostrovním režimu. Nádherně to bylo vidět, když se přehnal přes Houston hurikán. Několik velkých sámošek mělo (kvůli mrazákům) vlastní mikrogrid. Po "bouřce" se z nich staly centra života, protože tam něco fungovalo, tam si šlo aspoň nabít mobil a baterku.

Nejjednoduší je, jak psal Carlos, mít vlastní dieselagregát. Dnes se to v USA často doplňuje střešní FV+akumulací, protože to si na sebe vydělá i při běžném provozu, agregát je jen náklad.

energetik
12. říjen 2019, 03:19

Přesně tak. Místo dotací se měli zavést skutečné sankce za škody a plná zodpovědnost. Maximální možné vyčištění spalin a za zbytek emisí sankce taková, jaké jsou náklady na jejich recyklaci. Žádná sanace dolů placená státem a podobně. Jenže kdo by potom v těch prvních pár letech než by se postavil dostatek OZE a akumulace platit třeba 100Kč/kWh?

JVr
11. říjen 2019, 16:19

Také se spíše přikláním k řešení formou daní za to, "co nechceme" než dotací za to, co chceme. Dělá to trh flexibilnější a otevřenější novým či alternativním přístupům.

Jan Veselý
12. říjen 2019, 09:09

To je motivace trestem, to nefunguje. Až příliš často to vede ke lhaní, podrazům, pasivitě nebo to dokonce problém zhorší (stejně dostanu na zadek, tak si aspoň budu dělat co chci).

Bez onoho pověstného cukru bič nefunguje. Takže navrhuji, aby se peníze vybrané onou extra daní (bič) zároveň používaly na rovnoměrně rozdělovanou podporu všech "čistých" zdrojů (cukr), včetně nespotřebovávání zdrojů.

Onen cukr svým způsobem probíhal do nedávna v Německu. Všechny "čisté" zdroje (uran mezi to Němci nepočítají) dostávaly FiT v takové výši, která odpovídala ekonomické návratnosti za 15 let provozu. Celkem efektivně do oddělilo perspektivní (FVE, VtE), a ne moc neperspektivní (MVE, biomasa, bioplyn) technologie.

Carlos
12. říjen 2019, 10:49

Otázka je co s pod tou perspektivností představit a jestli v tom roli nehrály i další, například psychologické, faktory kdy se lidé vrhli na investice do toho, o čem se pořád mluvilo. Další věc je omezený vs. neomezený počet míst pro MVE a FVE/VtE, roli také bude hrát nutnost získání vodního práva, nedávno jsem se díval někde na stránky povodí Odry a je to zase další krk navíc ke všem, které se musí udělat u FVE. Navíc, pokud by někdo stavěl nový splav, tak se hned objeví protesty ekoorganizací.

Jan Veselý
12. říjen 2019, 12:45

Perspektivnost je právě ve schopnosti dané technologie porvat se se svými problémy, schopnosti jít objemem výroby nahoru a s cenou dolů.

Třeba MVE selhávají na vodních právech a na tom, že každá se musí řešit zvlášť, stavba samotná a výkon každé MVE se musí přizpůsobit lokalitě.

Bioplyn (zatím) selhává na schopnosti získávat dostatek levných vstupních surovin a dostat z nich maximum. Ideální by bylo, kdyby biodigestorům stačila třeba tráva, listí nebo chaluhy, ale to se zatím neumí, potřebuje to něco vydatnějšího.

Naopak větrné elektrárny příjemně překvapily růstem koeficientu využití, ty offshore udivují poklesem ceny instalací.

FVE všechny šokovaly schopností jít s cenou dolů, to nikdo nečekal.

Milan Vaněček
12. říjen 2019, 14:05

Důležitý je potenciál každé technologie který má daný již při svém zrození. Z tohoto hlediska vidím nejvyšší potenciál u fotovoltaiky a offshore větrných elektráren.

Proti ním nejsou námitky obyvatel, jsou to seriové výrobky které budou stále výkonnější a levnější, je to vlastně technický zázrak, že z panelu 1x1,6 m2 dostanete až 400 W výkonu, cca 20 krát více než při miliony let evolučně vylepšované fotosyntéze.

Je to čistý, obnovitelný zdroj elektřiny.

Skladování elektřiny do chemické energie je též mnohem účinnější než fotosyntéza, ale zatím mnohem dražší.

Zase zde půjde o to uživat to, co má potenciál být nejlevnějši, průmyslově škálovatelné a lidmi akceptovatelné. Myslím že to budou Li baterie s pevným elektrolytem. All solid state= nejlepší řešení.

Carlos
12. říjen 2019, 18:59

Samozřejmě že MVE budou trpět nemocí unikátnosti jako JE, na druhou stranu i u nich by jistá typovost šla dosáhnout, ale to by buď muselo jít přes nějaký plán ze strany povodí, nebo by někdo musel mít v plánu rozsáhlejší investiční záměr, kde by se to již asi dalo, případně aby na něco jako typizaci vodních staveb myslelo povodí př provádění úprav koryt a jezů (u mechanických je to přece jenom snadnější na udržení hladiny a správný spád se dá asi i uřídit samotnými elektrárnami

Celkem se těším na to až TBC dodá kalkulačku ceny tunelů (asi půl roku slibují), pokud mají relativně slušný průměr (myslím to budou tak 3m), tak by to mohlo znamenat celkem zajímavé změny pro elektrárny na rozhraní MVE a velkých VE, kde by se zase dalo vrátit ke kombinaci menší nádrže a derivační elektrárny, nebo by se tak daly doplnit existující VD a přemostit nezatopitelná místa, například na Dyji, nebo Vltavě (místo kdysi plánovaných přehrad).

Ale to jsem z USA utekl celkem daleko, tam je problém že ani na místech kde elektrárny byly a v zásadě jezy jsou stále na místě se tyto neobnovují, hádám že to má co společného s kulturou a faktem že vodní mlýny, rybníky atd. tam nemají takovou tradici jako u nás.

A zkoušelo se spojit BPS s ČOV, tedy kaly, které asi budou celkem výživné, s méně výživnou trávou a pod.? To by snad mohlo dodat potřebné kalorie. Nevím jestli jste mi to tu někde psal Vy, nebo jestli mi to říkal někdo ze známých, ale prý výroba bioplynu roste pokud se do digestoru přidají tuky, takže kal, kde asi budou, by, hádám mohl pomoci.

Jan Veselý
12. říjen 2019, 19:10

Každá větší ČOV už má dnes tzv. vyhnívací nádrže na čistírenské kaly, kde se to nechává vyhnívat. Centrální ČOV v Ostravě tak udělá nějaké ty desítky, možná nižší stovky výkonu v plynových motorech na bioplyn.

Na normální biodigesci to není moc vhodné, protože jsou v tom rezidua mýdla, šampónů, jaru, pracích prášků, Domestosu, apod. a to breberám dost vadí.

Ivan Novák
13. říjen 2019, 01:06

Nelituji zrušení záměru Stodůlek, příroda je tam unikátní. Co by mohlo být prubířský kámen: tunel Vranov-Znojmo. Vodní práva u Vranova drží, tuším E.ON, ten by s tím třeba neměl problém. Ochranářům by v řece mohl stačit min. zůstatkový průtok, nevím, k čemu jim jsou dobré nynější vlny občasných zvýšení. Ale ta cena... A taky, v součtu je u nás takových možností málo, což platí i pro bioplyn bez kukuřice. Na vodorovném poli proti ní nic, ale ve svahu je to pro půdu erozní zabiják.

Carlos
13. říjen 2019, 15:01

Záměr další velké přehrady na Dyji by byl problematický, zejména protože by byl limitován nutností nezatopit Hardegg a to bz znamenalo ztrátu asi 30m spádu, také by vedl na zničení NP Podyjí. Oproti tomu velká derivační elektrárna by tímto netrpěla. Spor o vlny trval velmi dlouho a nakonec se to vyřešilo zvýšením minimálního odtoku instalací nové malé hydroelektrárny k současné a snížením využití špičkové, takže vlna trvá déle, ale má menší špičku. S novou elektrárnou by to už bylo jedno, reálně by se tam dal dosáhnout spád 100-110m při ztrátě asi 13m v přivaděči, při 40 kubících je to nějakých 35MW výkonu, ale klidně se dá jít na vyšší průtok, eventuálně prověřit možnost přečerpávací elektrárny.

Právě z důvodu vysoké ceny tunelů dnes čekám na tu kalkulačku od TBC, jednak tvrdí že umí tunely vrtat rychleji a jednak při menším průměru, který by asi stačil, by mohli být zase levnější než současné technologie. Pak už by to bylo jenom o vybudování nového odběrného objektu někde u Granátové zátoky s potrubím pod úrovní trvalého nadržení přehrady.

Tady několik schémat vyžit Dyje je zde:

zmehistory. cz/Vranov/Vraa.htm#

zmehistory. cz/Vranov/2.jpg

zmehistory. cz/Vranov/3.jpg

.zmehistory cz/Vranov/4.jpg

Pokud by se do přestavby šlo dnes, tak by asi nejlepší bylo vedení štol přímo z Vranova do Znojma.

Na Vltavě by bylo možné podobné řešení, byť s kratším tunelem a mnohem menším spádem, kolem Českého Krumlova a dalo by se asi najít i několik dalších míst.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se