Domů
Jaderné elektrárny
Odstavený blok elektrárny Dukovany po opravě nabíhá
Jaderná elektrárna Dukovany

Odstavený blok elektrárny Dukovany po opravě nabíhá

V jaderné elektrárně Dukovany začali dnes energetici uvádět do provozu druhý výrobní blok, který museli neplánovaně odstavit kvůli závadě parogenerátoru. Opakované kontroly po opravě ukázaly řádný stav zařízení, proto mohl náběh začít, řekl dnes ČTK mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. Odstávka bloku podle něho skončí příští týden, kdy začne blok znovu dodávat energii do sítě.

Při kontrole technici zjistili lokální zeslabení několika teplosměnných trubiček výměníku, které zaslepili. „Co bylo příčinou, zda šlo o přirozenou degradaci, nebo něco jiného, budou zjišťovat odborníci,“ řekl Bezděk. Ještě před samotným obnovením štěpné reakce budou energetici dělat rozsáhlé testy a kontroly obvyklé při každém spouštění bloku.

Na závadu jednoho ze šesti parogenerátorů, které se starají o předávání tepla z primárního do sekundárního okruhu, upozornily testy při zprovozňování druhého bloku po pravidelné odstávce. Energetici proto tento blok 24. června znovu odstavili. „Kontroly parogenerátoru se provádějí v pravidelných intervalech a na tento druh opravy je elektrárna připravena. Odstávku energetici využili i ke kontrole parogenerátoru číslo dvě a provedení dalších servisních činností,“ řekl Bezděk.

Plánovaná odstávka druhého bloku začala 17. května. Energetici při ní vyměnili pětinu paliva a zmodernizovali část zařízení. Blok připojili k přenosové soustavě 23. června. O den později ale zvyšování výkonu přerušili, protože u jednoho z parogenerátorů zjistili odchylku od očekávaných provozních parametrů.

Dukovanská elektrárna je v provozu od roku 1985, loni dodala 14,25 TWh elektřiny. Má čtyři výrobní bloky a pokrývá pětinu spotřeby elektřiny v ČR. ČEZ prověřuje možnosti provozu nynějších bloků přibližně do roku 2045.

Vendula Krausová dr

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(21)
Andrea Borotea
20. červenec 2019, 08:15

Žádná možnost opravy netěsnost i PG neexistuje, na jeden blok je 6 PG krát 5500 trubiček z austenitické oceli. Trubička se na obou koncích zašpuntuje zavaří a je to.

Uvnitř trubičky je radioaktivní voda vně je voda s párou na turbínu. Po více než 30 letech provozu je problémem louhové křehnutí, radioaktivní křehnutí a dynamické zatížení tzv. Wohlerova křivka.

Měli to dobře spočítané a dobře věděli proč je životnost 30 let a ne 80 jak káže soudružka Drábová.

Petrik
20. červenec 2019, 09:24

To uz budou odstavky asi castejsi ,ze? Takze MGWh se vlastne prodrazuje?A bezpecnost...

Milan Vaněček
20. červenec 2019, 09:42

Tak teď už je mi jako fyzikovi ale reaktorovému laikovi jasno, že je obrovský rozdíl mezi možnou životností reaktorové nádoby a životností celého primárního (radioaktivního) okruhu. Zajímal by mě odborný rozbor jak zajistit životnost primárního okruhu nad 50 let a kolik by taková údržba (modernizace) stála. Precizní švýcaři s něčím takovým nepočítají.

Vladimír Křen
21. červenec 2019, 07:02

Životnost PG je jedna strana mince. Je třeba počítat s oběhovými čerpadly. Zatím se dají vyměnit pouze motory HCČ

Andrea Borotea
20. červenec 2019, 10:00

Precizní studie stanovili životnost právě na 30 let.

Na sekundární části jde vyměnit cokoliv. Na primáru v Temelíně nic má kontejment. Na Dukovanech na primáru by PG snad nějak vytáhnout šel původní projekt s tím nepočítal je to bandaska 13x4m.

Soudruzi v SÚJB a v USA to určitě mají vymyšlené když napsali na Twitter že životnost se dá prodloužit o 50 let.

Jan Veselý
20. červenec 2019, 18:38

Na JE Crystal river na Floridě to zkoušeli rozřízli kvůli tomu kontejnment a pak už ho nezvládli zflikovat zpět. Výsledkem je likvidace reaktoru a škoda asi za miliardu dolarů.

Ivan Novák
20. červenec 2019, 13:28

Ono se hlavně neví, co by ta operace stála, kdo by to snad věrohodně uměl a jestli by se to nakonec rentovalo. Západní svislé parogenerátory stárnou rychleji, ale mění se vcelku standardně, pokud jdou protáhnout vstupem do kontejnmentu. Stejné PG, jako jsou v Dukovanech, se provozují i u ještě starších elektráren (Kola). A nedávno je tahali Slováci z likvidované V1, na fotce to venku vypadalo jak z fabriky, ale údajně bylo třeba rozšířit ty do té doby nepoužité zavíkované otvory v betonu nad nimi. Životnost nádoby reaktoru jde prodloužit vyžíháním, dělali před lety jak Finové pomocí škodováckého induktoru, tak Rusové nějakým svým zařízením.

Carlos
20. červenec 2019, 13:33

Na fotkách to vypadalo že to žíhali plynem.

Zásadní je při výměně PG aby nedošlo k poškození struktury kontejmentu (ten v Dukovanech není), to v USA na jedné či dvou elektrárnách zvládli. otázka třeba může být jestli byly otvory navržené na izolovaný, či neizolovaný PG.

Andrea Borotea
21. červenec 2019, 08:23

Než stěhovat PG...demontovat veškeré potrubí řezat díry do reaktorové budovy EDU tak je skoro lepší postavit novou reaktorovou budovu vedle a použít že stávajícího co se použít dá chlazení rozvodny DG sekundár...

V ETE řezání díry do 1m předepjatého betonu tak jim to spadne jak Trojská lávka.

Vladimir Wagner
20. červenec 2019, 15:12

S dlouhodobým fungováním bloků VVER440 jsou už docela zkušenosti. Reaktory Novovoroněž 4, Kola 1 a Kola 2 byly spuštěny v letech 1972, 1973 a 1975. Nedávno byly tyto reaktory rekonstruovány i s vyžíháním nádoby a jejich licence byla prodloužena na 60 let provozování. Zatím jsou sice v provozu od 47 po 45 let. Brzy už však překročí 50 a uvidíme, jak bude šestá desítka u nich probíhat.

Jak už bylo zmíněno, tak vyžíhání uskutečněné českou firmou proběhlo i ve Finsku. Tam mají reaktory zatím licenci na 50 let.

Pokud se týká Dukovan, tak u nich je velmi kvalitní ocel tlakové nádoby reaktoru (kvalita závisí na množství nečistot) a zdá se, že nejméně pro provoz 50 let nebude vyžíhání potřeba a možná ani na těch 60 let. Kontrola se provádí pomocí tzv. svědečných vzorků a ty tu kvalitu a pomalejší degradaci potvrzují.

Jinak, podrobnější přehled o elektrárnách Novovoroněž a Kola a jejich budoucnosti je v tomto přehledu: http://www.osel.cz/10295-jaderna-energetika-v-roce-2018.html

Andrea Borotea
21. červenec 2019, 11:23

Máte pravdu ale 264000 spojení 1,4 mm tlustých trubiček o celkové délce 950km PG v EDU vyžíhat nejde.

Prostě primár a sekundár v EDU je oddělen 950 km trubičky o tloušťce 1,4 mm. Ač vyrobena z nejkvalitnější oceli tak podléhá mezikrystalické korozi pod napětím, louhovému křehnutí, mechanickému poškození v důsledku tepelných dilatací...

Poškození trubiček je nejčastější v místech podpěrného systému a z vnější strany tedy neradioaktivní a potvrzené je prakticky u všech provozovatelů JE.

Bizon
21. červenec 2019, 15:26

Díky moc za info o reaktorové nádobě, o jejím žíhání a prodloužení životnosti už jsem slyšel a líbilo se mi to. Mohl byste ale rozebrat nebo odkázat na nějaký zdroj ohledně životnosti ostatních částí jako např zde zmiňovaný parogenerátor?

Díky

Vladimir Wagner
21. červenec 2019, 16:03

Parogenerátor je sice součástí, jejíž výměna je náročná, ale není nerealizovatelná. Na několika jaderných blocích se už taková výměna realizovala (třeba nedávno začala probíhat u pátého bloku francouzské elektrárny Gravellines)

V principu lze tuto výměnu provést i u dukovanských bloků, ovšem je otázka, zda by to mělo ekonomický smysl. Vzhledem k tomu, že tyto parogenerátory se už nevyrábějí a jejich výměna by navíc byla poměrně náročnou operací, šlo by o velmi nákladnou záležitost. V současné době (po více než třiceti letech provozu) je zaslepeno okolo 0,2 % trubiček v parogenerátorech dukovanských bloků (parogenerátorů je celkově 24). Je v nich však vytvořena rezerva 20 %. Pochopitelně nelze vyloučit, že se situace bude zhoršovat v pozdější době rychleji, ale je dobrý předpoklad, že parogenerátory v Dukovanech vydrží ještě několik desetiletí. V principu by pak opravdu mohly všechny dukovanské bloky vydržet 60 let provozu bez žíhání a výměny parogenerátorů. Jaká bude realita, uvidíme. V případě nutnosti žíhání a/nebo výměny parogenerátoru budou o pokračování provozu daného bloku rozhodovat ekonomické faktory.

Bizon
21. červenec 2019, 23:34

Moc zajímavé. Díky za odpověď, i za všechny vaše jaderňácké články na českém internetu.

Andrea Borotea
21. červenec 2019, 08:14

Někdy kolem 2010 byl celkový výkon EDU zvýšen asi o 13%, celková výroba o 13% ani omylem, naopak klesá. Proč? protože se zvyšuje počet odstávek v důsledku poruch prostě klasická vanová křivka.

V roce 2016 byla výroba 11Twh nejnižší od 1985 v roce 2017 zase 14Twh ale to bylo kvůli velké zimě.

Emil
21. červenec 2019, 09:33

Tak zrovna rokem 2016 bych neargumentoval. Výroba v něm totiž byla nízká kvůli dlouhým odstávkám z důvodu kontrol svarů. Tyto odstávky zasahovaly i do let 2015 a 2017. V roce 2018 už se výroba zase vrátila do normálu.

Andrea Borotea
21. červenec 2019, 10:45

Normál před zvýšením výkonu o 13% prostě koeficient využití max výkonu klesá.

Emil
21. červenec 2019, 11:46

Že koeficient využití klesá nelze přece usuzovat z jednoho roku. Tím samozřejmě nechci tvrdit, že klesat nebude. Nemusí to ale být zapříčiněno jen zvýšenou poruchovostí.

Andrea Borotea
21. červenec 2019, 13:50

Např nedostatkem vody nebo globálním oteplováním....

Emil
21. červenec 2019, 14:45

Dovedu si představit pravděpodobnější příčiny.

Vladimír Křen
22. červenec 2019, 05:51

I když byla původní představa že bloky EDU pojedou na trvalý výkon nikdo nepočítal s masívním nástupem OZE. Tak že okolnosti vyžadují výkonové změny při normálním provozu.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se