Ruský jaderný reaktor Kursk 1 po 45 letech odchází do důchodu

První blok Kursk-II bude spuštěn v příštím roce stěží, protože ještě není dokončena hrubá stavba, v těchto dnech se teprve usazuje vrchlík kontejnmentu, takže realistický je spíš rok 2023.

Kritici reaktoru poukazují na výbuch tohoto typu reaktoru v Černobylu. Ale reaktory RBMK pracují spolehlivě. Příčinou havárie byly nekvalifikované zásahy obsluhy. Bylo to hodně poučné - od té doby se provozují reaktory blbuvzdorné.

No jediná istota je ak budú vyradené.

Ja viem len to, že v tej "klasickej" energetike je stále slušný "bordel" ... čo mi referujú ľudia čo pracujú ako technici v Rusku a je tam dosť "prúserov". Pevne dúfam, že v jadrovej je to lepšie a že sa to už naozaj nemôže stať.

Skrátka Murphyho zákony platia všade a ak sa niečo môže stať, tak sa stane. Aj Japonci, vzor "dokonalosti" sa pekne sekli ....

Skrátka bude lepšie ak už budú všetky tieto staré reaktory vyradené.

Příčinou byly nekvalifikované zásahy obsluhy v kombinaci s tehdy vyráběnými nekvalitními tyčemi které se zkroutily a zasekly .

A zatímco Rusko staví jednu bezemisní jadernou elektrárnu za druhou , idioti v EU akorát ničí energetiku a ekonomiku na rozkaz USA.

... a Marie Terezie prohrála Slezsko v kartách. Černobylská obsluha se nevědomky zachovala tak, že tomu designu umožnila projevit jeho nejhorší vlastnost, totiž lokální kladnou zpětnou výkonovou vazbu. Ve snaze splnit socialistický závazek k Prvnímu máji vědomě porušili všemožné dobré jaderné mravy, ale doteď není jisté, že určitě porušili předpisy. Regulační orgány RBMK byly bohužel konstruovány tak, že v tom konkrétním okamžiku, při projektem nepředvídané konfiguraci rozložení neutronového toku a reaktivity v aktivní zóně, jejich bezchybný zásah k rozvoji havárie přispěl (jejich dolní konec obsahoval "vytěsnitel" chladiva pohlcujícího neutrony a byly všechny až nahoře, takže při spuštění ta věc nejprve zajela v tom velkém reaktoru do oblasti, kde kladnou zpětnou vazbu zesílila).

Po havárii došlo u všech RBMK k takovým modifikacím designu, aby se ta situace fyzikálně opakovat nemohla.

A víte co je na tom nejsmutnější? Že se o problému regulačních tyčí vědělo, pár let před tím málem vybuchla Leningradská JE, proto se dělaly ty modifikace. Ale operátorům se to neřeklo, že to hrozí.

U RBMK je jeden zásadní nedostatek - vlivem grafitu jako moderátoru dochází k velkým oscilacím výkonu v reaktoru a řídící systém je pomalý, vyhodnotit stav reaktoru mu trvá několik minut. Na 1.bloku Leningradské JE se to v r.1975 ukázalo jako pravdivé. Při najíždění na výkon došlo vlivem výkonových oscilací k roztržení technologického kanálu a rozhermetizování paliva. Prostě a jednoduše, v části reaktoru, kde k tomu došlo, byl překročen výkon a palivo se neuchladilo. V tom je obrovská síla současných VVER s pasivním odvodem tepla přes parogenerátory, i když vypadne napájení a reaktor i přes plné zasunutí regulačních tyčí stále vydává velké množství rozpadového tepla z paliva. Chlazení vydrží dva dny a má bezpečnostní připojení na hasičské cisterny, aby bylo možné hydroakumulační nádrže v případě potřeby dochladit.

Jinými slovy příčinou byly nekvalifikované zásahy obsluhy v kombinaci s tehdy vyráběnými nekvalitními tyčemi které se zkroutily a zasekly .

To je ale hodně nepřesné. Ty regulační klastry se zasekly právě kvůli tomu, že aktivní zóna byla přehřátá a čím více se ohřívala, tím více vody se přeměnilo na páru. Logicky, rozžhavené palivo pokroutí hermetické trubky (palivové kanály) kvůli vysoké teplotě a tlaku a tato vysoká teplota způsobí i zkroucení kanálů SUZ (systému řízení a ochrany). K havárii přispělo spuštění nouzového odstavení kde klastry jsou na spodních koncích grafitové, aby se zvýšil krátkodobě výkon a odpařila se voda z kanálů pro zasunutí těchto záchranných prvků. Tím, že do aktivní zóny pronikly jako první grafitové konce tyčí, způsobilo prudký nárůst výkonu a následný výbuch, daný expanzí rozžhavené páry. Druhá exploze byla způsobená narušením aktivní zóny, kdy pára se dostala na rozpálený grafit, čímž došlo k jejímu rozkladu na vodík a kyslík.

Problém byl pouze v obsluze, která postupovala v rozporu se všemi předpisy. Žádné "nekvalitní" tyče se nezasekly. I "problém" s tyčemi (regulačními) způsobila obsluha. Regulační tyče z borové oceli byly opatřeny grafitovými koncovkami. A když obsluha začala tyče zasouvat (v rozporu s veškerými předpisy zůstaly v aktivní zóně tuším jen čtyři), tak grafit na jejich konci ještě zvýšil reaktivitu. Pokud by v zóně zůstal předepsaný počet tyčí, tak se nic nestalo.

Vymyslí-li někdo něco blbuvzdorného, vymyslí jiný ještě většího blbce!

Upraveno z: „Udelej blbuvzdorny program a oni vymysli jeste vetsiho blba…“

Vypadá to, že i v letošním roce bude stejně jako v loňském trvale odstaveno více reaktorů, než spuštěno. Zaznamenán byl také velký úspěch a to ten, že za pouhých šestnáct let výstavby byla zprovozněna jaderná elektrárna Olkiluoto. Všechna čest. To v Mochovcích na třetím a čtvrtém bloku se to opět nepodařilo a přitom se tam začalo stavět už v roce 1987. V Maďarsku bylo o výstavbě dvou reaktotu VVER 1200 rozhodnuto v roce 2014 a ještě se nekoplo do země. To je ta jaderná renesance.

V Maďarsku je to jiná story. Tam velké zdržení způsobila EU, která musela souhlasit s tím, že se v Maďarsku nemusel dělat nějaký tendr, protože Rosatom byl jediný (!!!), kdo byl schopný požadovaný reaktor dodat, a musela souhlasit s dohodnutým finančním rámcem. Očekává se, že Rosatom dostane stavební povolení v příštím roce. Zatím Maďaři budují infrastrukturu. (Podobně se děje ve Finsku).

A tu dezinformaci, ohledně počtu spuštěných bloků v r. 2020, jste vzal kde?

Konec roku 2019: 442 bloků, výkon 392.5 GW

Konec roku 2020: 442 bloků, výkon 393.5 GW

Počet bloků stagnuje. Ale roste výkon. A to je podstatné a je to dobře.

Že to roste pomalu? No roste to hodně pomalu.

Paks II: rozhodnutí padlo v roce 2014, začne se v nejbližších měsících. Necelých 8 let. U nás to bude dle plánů (od rozhodnutí po první kopnutí) téměř 10 let. Maďaři mají splácení půjčky vázáno na začátek výroby z obou bloků, cenu mají fixní.

Pokud vím, tak loni bylo odstavených šest reaktorů a spuštěných pět.

Ještě upřesním, že v roce 2019 bylo zprovozněno šest reaktorů a odstaveno devět. To byl další úspěch jaderné energetiky.

Nemůžete uvádět jako typický příklad jen jeden rok. Např. jen v Číně se staví 18 reaktorů najednou, 37 je jich v blízkém plánu, 168 ve vzdálenějším plánu.

Cituji článek pana Wagnera ze začátku roku:

Přehled vývoje jaderné energetiky za uplynulý rok navazuje na články z minulých let. Poslední část je z roku 2019. Na konci roku 2019 bylo 442 reaktorů s výkonem 392,5 GWe a na konci roku 2020 pak 442 s výkonem 393,5 GWe (údaje ze stránek World Nuclear Association a database PRIS). Ve výstavbě je 53 bloků.

Kde vidíte pokles?

Ano, mezi lety 2018 a 2019 byl hodně výrazný pokles.

Zatímco mezi lety 2017 - 2018 byl zase růst počtu bloků.

Jaderný pan Wagner z NDR udělal v něčem chybu. Najděte si např oficiální zprávy přímo z tohoto webu www.oenergetice.cz

Odpověď Mirkovi. Že se v Číně staví nejvíc všeho nač si vzpomenete je známé. Jaderných, větrných i solárních elektráren. Pokud vím, tak v Číně se staví 16 reaktorů, ale Vy říkáte 18, nebudu se přít. Co to ale je proti celosvětovým původním dávným plánům jaderné mafie? Skoro nic. Dnes mělo být ve světě už třikrát, nebo čtyřikrát víc jaderných elektráren, než je. Než se ty reaktory dostaví, tak jich jinde bude stejně, nebo víc odstaveno. A ty plány na papíře nbeberte vůbec vážně. Papír snese všechno. Fotovoltaika s větrem bude hrát prim.

Až se ty reaktory odstaví, hodíš si mašli, nebo v zimě zmrzneš.

Fotovoltaika a větrníky jsou sice pěkné, dávají ale nestabilní, malý výkon. Jako doplňkový zdroj energie se dají použít, ale jako hlavní těžko. Tzn. Německo bez Polské energie (a nákupem z dalších států) může jít s větrnými elektrárnami tam, kde světlo nesvítí. Politika přechodu od spalování fosilních paliv a uranu v tepelných elektrárnách na fotovoltaiku a vítr je jenom trik pro zmatení společnosti a zároveň doklad toho, že tonoucí se stébla chytá. Německo má totiž problém se svou zdrojovou stabilitou, tzn. zavírají se doly na uhlí (surovina se musí dovážet z daleka a v různé kvalitě) a chybí kvalifikovaný persovál - technici, inženýři, dělníci. Německo potřebuje udržet velmi nákladnou infrastrukturu na kterou ale už nemá. Až bublina splaskne, fotovoltaika a vítr systém neuživí. Jedinou možností jsou JE. Zde je zapotřebí investovat a vyvíjet technologie, které nás posunou dále.

Další reaktor, co nenaplnil "zaručenou" pravdu jaderných nadšenců o životnosti jaderných reaktorů 60, resp. 80 let.