SÚRAO: Pro ukládání jaderného odpadu je nutný výzkum a informace
Českou a slovenskou spolupráci v ukládání jaderného odpadu je potřeba postavit mimo jiné na výzkumu a na sdílení informací. Na tiskové konferenci to dnes řekl ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) Jan Prachař. Reagoval tak na nedávné informace, že by obě země mohly v této otázce úzce spolupracovat.
Slovenský premiér Peter Pellegrini koncem dubna na Evropském jaderném fóru v Praze řekl, že považuje za neefektivní, aby Česko a Slovensko investovaly miliardy do úložišť samostatně a že by obě země měly diskutovat, zda situaci nevyřešit společně.
Český premiér Andrej Babiš na to tehdy reagoval tím, že země zatím v této věci nepokročily. Platforma proti hlubinnému úložišti právě dnes přitom Babiše požádala v otevřeném dopise o schůzku. Chce s ním jednat kvůli vyjádření, že by ČR a Slovensko mohly společně řešit otázku budoucího úložiště radioaktivního odpadu.
SÚRAO dnes organizovala mezinárodní konferenci, na které se sešli odborníci a zástupci společností zabývajících se jaderným odpadem.
Podle Prachaře je pro Česko velkou inspirací pro stavbu nového úložiště Finsko, které jako první na světě v roce 2025 zprovozní trvalé úložiště vyhořelého jaderného paliva. Česko už několik let hledá vhodnou lokalitu pro stavbu vlastního úložiště, vytipováno je devět míst.
Projekty ukládání jaderného odpadu jsou podle Prachaře z velké části postaveny na výzkumu.
„Bylo by vhodné výsledky výzkumu sdílet i s ostatními, protože to vychází levněji a efektivněji,“ uvedl Prachař.
Premiér Andrej Babiš (ANO) a slovenský premiér Peter Pellegrini se na konci dubna shodli na tom, že je neefektivní, aby země samostatně investovaly do hlubinných úložišť miliardy korun, chtějí tedy investovat společně.
Za pomoci expertních skupin chce SÚRAO v příštím roce zúžit počet vytipovaných míst, aby do tří let bylo možné vybrat dvě. Do roku 2025 je nutné vybrat finální lokality, kde začne stavba do roku 2050.
Inspirovat se Česko může podle Prachaře od Finska, kde staví první úložiště na světě.
„Naší největší předností je, že nám důvěřuje regionální i celá finská populace. Od začátku mluvíme se všemi otevřeně a jsme velice aktivní v komunikaci. Otevřenost a rychlá reakce jsou velmi důležité,“ řekl ředitel finské společnosti Posiva Mika Pohjonen.
Firma Posiva staví úložiště v lokalitě Olkiluoto na západním pobřeží Finska od roku 2004.
Příklady z ostatních zemí chce Prachař také využít při přípravě návrhu zákona o zapojení obcí do výběru lokalit, který by měl být do konce letošního roku předložený vládě. Ten vyžaduje také Platforma proti hlubinnému úložišti, která dlouhodobě kritizuje stát při výběru lokality i nedávný návrh česko-slovenské spolupráce.
Mezi zvažované lokality pro hlubinné úložiště patří Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a další dvě místa nedaleko jaderných elektráren – Na Skalním u Dukovan a Janoch u Temelína.
Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.
Mohlo by vás zajímat:
Všechny dosavadn termíny pro úložiště posunout o 5 let, a je vyřešeno.
Stějně se bude drtivá většina vyhořelého paliva nakonec recyklovat a používat v nových generacích reaktorů.
EU má do budoucna šanci jen při maximální recyklaci nebo pokud bude globálně na špici v mořské těžbě. Jinak si budou muset přežraní Zápaďáci zvyknout na daleko nižší životní úroveň a nesrovnatelně efektivnější pracovní nasazení až na úrovni supervýkonných bílých slovanských otroků jako třeba v Česku. Aspoň je konečně přejdou ty fantazie o zachraňování celého světa či minimálně Afriky.
Proč nevyužít vytěžené prostory dolu Rožínka. Celý život jsou lidé v této oblasti smíření s tím, že žijí na radioaktivním materiálu a když je téměř vytěženo, vracet jej zpět.
Lidé tak nepřijdou o práci. Vše je takřka připraveno a není třeba tak velkých investic jako v novém místě.
O tohle téma jsem se zajímal , uranové doly bývají v tektonicky nestabilních oblastech, resp. v masivech protknutých starými trhlinami a zlomy. Jako takové tedy vhodné nejsou. Proto se úložiště navrhují do skalních masivů , kde je prostor obemknutý souvislou neporušenou horninou.
Naši partneři
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se