Domů
Názory
Dukovany vs. Darkov
Důl Paskov

Dukovany vs. Darkov

Obsah tohoto článku nebyl zpracován ani upravován redakcí webu oEnergetice.cz a článek nemusí nezbytně vyjadřovat její názor.

V koronavirovém ochromení společností hýbaly, pořád hýbají, dvě události v energetickém sektoru. První je výstavba nového reaktoru Jaderné elektrárny Dukovany, druhým tématem se pak stal počet nakažených horníků v OKD. Nový reaktor představuje energetickou budoucnost pro ČR, Darkov pak zase její minulost.

Dukovany

Budoucnost vidí česká politická scéna právě v jádru. Jedná se o jednu z největších energetických investic poslední doby. Proto mnoho vládních kritiků zpochybňuje řešení dostavby, kterou se najednou začalo “hýbat”, během nedávných měsíců, kdy média referovala převážně o událostech spojených s koronavirem. Veřejnost se v podstatě o výstavbě dozví až ve finální verzi, a to se nelíbí nejenom novinářům, ale i některým investorům ČEZu.

Kritikům vadí netransparentní vládní jednání, které se záhadně nejvíce posouvá vpřed v době nynější krize. Další zase nevidí v jádru slibnou budoucnost, a tvrdí, že bychom se měli zaměřit na zemní plyn a ke zlevňujícím se obnovitelným zdrojům.

Pro zastánce jádro zase představuje nejlepší mix energetických variant, nejenom pro naši geografickou polohu, ale i z hlediska udržitelnosti. Celá výstavba pak bude mít i vliv na zlepšení ekonomiky, protože se do ní zapojí mnoho podniků přímo z Česka.

Není tedy pochyb o tom, že se nový blok postaví. Za jakých okolností a podmínek to zůstává otázkou. Do médií neustále “unikají” nejrůznější informace, o výběru stavitelů, placení bloků, či přímo zvýšení ceny elektřiny, i když jedná se pouze o spekulace. Finální rozhodnutí tedy padne až z Evropské unie, která musí předložený návrh Českou republikou schválit.

Jadernou elektrárnu Dukovany čeká tedy velká budoucnost. Zda bude úspěšná a naplnitelná, se projeví až za několik desítek let.

Darkov

V jaderné energetice se vláda angažuje velmi, kde se naopak vstupu vyhýbá, jsou doly OKD. Paradoxní situace nastala před zhruba dvěma týdny, kdy docházelo k postupnému uvolňování restrikcí a podniky se znovu otevíraly.

V OKD se však volnější situace obrátila v epidemii. Počet nakažených neustále narůstá. Horníci na to reagovali stížnostmi, vadil jim nezájem veřejnosti, nebo se báli mluvit. Vláda nečinně přihlížela a vedení OKD všechny ujišťovalo o tom, že má situaci pod kontrolou. Opozice kritizovala lhostejnost vlády i samotného vedení společnosti. Jedná se docela o paradox, protože jak pracovníci Dukovan, tak horníci v OKD pracovali v době pandemie naplno.

Přesto Dukovany jsou nyní pro vládu důležitější a strategičtější. OKD má nejlepší léta za sebou, i když politici neustále slibovali prodloužení těžby, nyní taktně mlčeli. Ostatně konec uhlí se deklaruje už nějakou dobu, nebude sice tak rychlý, jak by si přáli aktivisté, ale pozvolný.

Přesto důl Darkov spadá pod státní instituci, která by se v případě krize měla o něj postarat. Nestalo se tak, Darkov se dle prohlášení OKD uzavřel a nyní se čeká, jak a jestli se nemoc bude šířit dál. Netřeba připomínat, že Moravsko-slezský kraj patří k územím s nejvyšší nezaměstnaností. Pád OKD by znamenal i velkou ránu pro kraj.

Politická budoucnost

Obě dvě témata jsou nejenom pro energetiku, ale i pro veřejnost, zásadní. OKD je společnost s minulostí velmi bohatou na kontroverzní události. Politici, novináři i veřejnost se mohou z chyb z dob privatizačních ponaučit a snažit se je neopakovat pří výstavbě Dukovan. Zda se to opravdu povede, ukáže čas.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(32)
T
3. červen 2020, 15:50

Prace pro nase firmy? Jak dopadla po 10 ti letech kauza ,,Studenka,, NIKDO ZA NIC NEMUZE ,Jedna firma to vysoutezi a tomu nejlevnejsimu to spadne,3x !! Studenka , klenuty most na vysocine a na konec betonovani mostu na Slovensku . Zvlnena dalnice u Ostravy, dalnice Ceske stredohori,D1 atd...A to neslo o atom...

Josef
3. červen 2020, 22:40

Pánové když se stavil Temelín, tak jsem si v té době jako mladý kluk vydělal docela slušné peníze a kdybych nemusel na vojnu, tak bylo i na nové auto na stavbě vydělalo možná našich 100 000 lidí a pak ČEZ a celá společnost. Když se spustil Temelín platili jsme za 1kWh 1kč v topné sazbě! dnes platíme jen 0,6 kč za OZE. I když cena peněz klesla o 40% tak el. energie byla pro domácnosti cca o polovinu levnější než dnes. Kdyby se naše energetická koncepce držela té komunistické tj. stavby jaderných elektráren byla by el. energie výrazně levnější a krajina i ovzduší čistější. dnes máme 13% podíl el. energie z OZE , pálíme dřevo v elektrárnách, pěstujeme řepku na biopaliva a máme hektary FV panelů na polích - potraviny dovážíme,jablka stojí 50 korun , papriky i 100kč /kg. Tomu tedy říkám úspěch.

pr
4. červen 2020, 21:46

Fakt dobrý pokus. Francie s trhem v Lipsku nic nezmůže a ČR se svými nedodělanými dvěma reaktory v Tunelíně a JE v Blahutovicích by jako udržela cenu elektřiny na socialistické úrovni cen? Tak ještě tu o Budulínkovi. Ta je také pěkná. Zvlášť ta pasáž kdy liška si na ocas kvůli pohodlí Budulínka pořídila sedlo, ta vyniká!

Na odborném serveru s pohádkami neuspějete.

Jaroslav Studnička
4. červen 2020, 21:51

ááá, slavný to bajkař pan pr...

Jan
4. červen 2020, 03:19

Všichni,kdo zadají zakázku naši firmě, si koledují o průšvih! Buď bude snaha o podplácení, nebo se dílo vymstí v kvalitě! Samozřejmě,že zde existuje ještě i pár dobrých firem...Naprostý souhlas s příspěvkem pana "T"...

St
3. červen 2020, 20:49

Jsem příznivce JE. Považuji je za velmi přínosné a příznivé k životnímu prostředí a jsem velice rád, že se u nás budou stavět další bloky, protože pokud máme postupně odstavovat uhelné elektrárny, tak v podstatě jinou možnost nemáme. Na druhé straně jak se to dělá ve mně vyvolává obavy, že se to může zvrtnou v jednu velkou malou domů. Uvidíme. Snad se mé obavy ukážou liché a brzy se budeme radost z rychle postavené JE za rozumné peníze, která bude dlouho a stabilně vyrábět levný proud.

Pavel K
5. červen 2020, 20:12

Rekl bych, ze je docela slusny rozdil mesi "jinou možnost nemáme" a "jinou moznost nevidite / nepripoustite".

A ten levny proud bude za kolik? €40 za MWh?

St
6. červen 2020, 11:04

Tak to opravdu nevím. Nemám křišťálovou kouli. Rozhodně to bude méně, než za kolik vyrábí OZE, kdyby nedostávali dotace a museli by platit veškeré náklady na zálohy a přenos EE.

Jinak už tady zaznělo za kolik vyrábějí EE tepelné, jaderné a jiné elektrárny. Bohužel přesná čísla si nepamatuji. Ale věřím, že někdo z mnohem technicky zdatnějších, fundovanějších kolegů je sem milerád dodá.

Josef Novák
4. červen 2020, 08:09

Nic se nepostaví. Bude z toho tak horké politické téma, že od finálního rozhodnutí dá každý rozumný politik ruce pryč. A mezitím se přípravou prošustruje pár miliard, aby se mohlo mlžit, jak všichni myslí na naší energetickou budoucnost. Mimochodem, EPC - proboha komu? Z KEPCO má Drábová osypky, Westinghouse zkrachoval a přiznává, že to neumí. Rosatom by moc chtěl, ale z toho by byl převrat. EDF je recept na průšvih a Japonci....nikde nic nestaví.

Vladimír Šťastný
4. červen 2020, 19:41

Staví Korejci a Číňani. Vůbec ne špatně a vůbec ne příliš draze.

Carlos
4. červen 2020, 20:10

No pokud vím tak se o Korejském reaktoru vyjadřovala posledně celkem pochvalně. Nepletete si to s CGN nebo CNNC?

Josef Novák
5. červen 2020, 00:14

Příteli, zjistěte si něco o kulturních rozdílech mezi Korejci a námi. Pár lidí v energetice s Korejci v minulých letech spolupracovalo a JE od KEPCO se upřímně děsí.

Carlos
5. červen 2020, 08:10

Možná bude lepší a rychlejší a efektivnější, pokud se tu se všemi o ty zkazky podělíte.

chemik
4. červen 2020, 10:24

Kolik se musí snést ještě oprávněné kritiky na jaderné zastánce. Doufejme, že nám v tom pomůže EU tím, že zamezí finanční podpoře z avizované pomoci, která půjde pouze do obnovitelných zdrojů, kam jádro nepatří. Čím dřív tím lépe, zatím tečou další zbytečné peníze na přípravu JE a nejsou to malé částky, těch je potřeba jinde a účelněji tam, kde jich opravdu chybí.

Jan Svoboda
4. červen 2020, 13:38

Jaký vidíte rozdíl v podpoře OZE a JE? Po čistě technologické stránce jsou JE na daleko vyšší úrovni než jejich obnovitelní bratranci. Mluvíme tady o stabilním zdroji s životností okolo 80 let. Bezesporu má svá negativa, ale pozitiva dle mého názoru převažují.

St
4. červen 2020, 16:58

Máte naprostou pravdu. Jenže s OZE se stal pro některé fetiš až Mesiáš, který nás zbaví všech hříchů a trápení. A hlavně pro některé je to úchvatný byznys.

pr
4. červen 2020, 21:58

Ten, že podpora pro JE již 60 let neustále stoupá. Podpora pro OZE se zastavila před sedmi lety a od té doby je pro koncového uživatele cena energie z nově postaveného OZE zdoje nižší, než nakupovaná od distributora.

Druhý rozdíl je jednoduchost. FVE zvládne postavit mírně zaučený laik a provozovat ji může doma kdokoli. Není zapotřebí mít vystudovánu jadernou fyziku na VŠ.

Jaroslav Studnička
5. červen 2020, 09:00

Myslíte tu zastavenou podporu, kterou znovu Komora OZE vyžaduje?

Ivan Novák
5. červen 2020, 10:27

Zejména za bezvětrné noci je cena z OZE nula, kdo by to nebral.

T
4. červen 2020, 15:17

Roky, kdy se stavela kaskada na Vltave,ci Hitlerova dalnice jsou uz davno pryc a stoji to do dneska.Pokud to budou stavet nase firmy ci ,,zahranicni delnici,,tak nasi jizni sousede to nenechaji v klidu.Paroplynka na vykryti uz davno mohla bezet i bez starosti s jadernym odpadem.Ale to by se nesmelo vyvazet a radikalne najet na ekonomicke spotrebice,vcetne omezeni svetelneho smogu...

St
4. červen 2020, 17:02

Buďme rádi, že tu Vltavskou kaskádu máme. Jednak zachránila Prahu před povodněmi, jednak máme zásobníky vody a stabilní zdroj obnovitelné energie. Co se týče "Hitlerovi" dálnice, tak litujme, že ji tenkrát nestihli postavit. Protože nestojí do dneška a s naším tempem výstavy liniových staveb se v dohledné době těžko dočkáme plné dálniční sítě.

Našim jižním sousedům byl Temelín trnem v oku, protože byl hlavně postaven jako zdroj valut. Jelikož tehdy soudruzi neuměli získat jinak valuty než vývozem surovin. Proto jej chtěli zlikvidovat jako nechtěnou konkurenci. Jinak se Rakousko díky skvělé protiatomové politice podpory OZE stalo z čistého vývozce dovozcem EE. Což asi není věc, kterou bychom chtěli.

Carlos
4. červen 2020, 20:08

Po povodni 2002 se zjistilo že při nedostatečné kapacitě, nebylo tehdy možné uvolnit po první vlně dostatek prostoru, urychluje postup povodňové vlny tak že se sečte vlna z Berounky s vlnou z neovladatelné kaskády.

Hitlerova dálnice nabyla významu až v posledních... no 15 letech a i tak je její velká část otázkou. Z Brna na sever sice je cesta nic moc, ale kam až taková je? kde končí vliv metropolitní oblasti? Ta dálnice tam bude končit na D35... kolik dopravy stáhne? Nemyslím že proud na Hradec je tak silný. Aby měla smysl musela by se postavit až na Hranici s Polskem. Pak ano, pak by smysl měla. Jižná část je "hotová" zadejte si to seznamáckých map Hitlerova Dálnice pak klikněte na exteritoriální a uvidíte. Měla jít úplně jinak, to co se dělá na Mikulov je moderní trasování.

Stěžujte si na starého Rakouského byrokratického šimla kterého 40 roků rajtoval rudý kozák... Dneska není s to bez chyby splnit ani vlastní předpisy co si vymyslel a než by je měnil, tak chce omezovat práva občanů. Víte pokud by dělal svou práci pořádně, tak mu to neshodí žabičkáři. Ale že nedělá a vymýšlí obe-vky tak mu do toho pořád někdo hází vidle. Také jsem o tom uvažoval, pak se na to vykašlal, ten projekt jim ještě párkrát shodí geologie, spodní voda a nedostatek prostředků.

Rakousko, pokud se rozhodně, může klidně o několik stovek megawattů navýšit výkon elektráren na Dunaji, musí jenom podstatně změnit projekty, které před desetiletími neprošly. Vysoké stupně u Hainburgu a Wolfsthalu neprojdou, mohly by ale projít nižší jezy. A to už několik stovek megawattů je.

Tady je možná problém fakt jenom v tom úředníkovi a státních plánovačích, kteří se zasekli na jednom řešení a projektu, ne na skutečném hledání řešení problému. Vidíme to na Labi, vidíme to na železnici kde jsou posedlí VRT která navrženým způsobem bude tak na dvě věci a neskutečně drahá, byť i podstatně bohatší Rakousko staví jenom v rozmezí 160-250km/h přes relativně hustě osídlené podunají, u nás se musí stavět TGV 300+km/h maninama. U vodních stupňů a kanálů se neví co by se chtělo jestli jde o plavbu (a pak by byly bývaly stačily nižší se dvěma komorami pro zvýšení propustnosti pro dopravu, nebo výroba elektřiny, což chce pak vyšší stupně, ale zase to blokuje práce protože to poškozuje dost některé lokality atd.

Ivan Novák
5. červen 2020, 11:13

Vltavská kaskáda v r. 2002 špičku průtoku v Praze hlavně oddálila o několik významných hodin, během nichž např. šlo postavit stěnu u Novotného lávky a evakuovat Karlín (doufám, že to bylo jedinkrát, kdy mne vzbudily sirény, bydlím přes kopec). Jestli souběh s Berounkou té špičce 4300 m3/s přidal nebo ubral 200 m3/s, asi není rozhodující. Povodí Vltavy jistě nebude říkat, že udělali něco špatně, ale nějaké souhrnné vcelku věrohodné zprávy k tomu oni a ČHMÚ zveřejnili, nemám je, ale tohle si pamatuju.

Větší než nejmenší VE jsou u nás začarované. Rakušané jich několik právě staví na alpských řekách, včetně nových vysokých jezů, žádný zelený nebo jiný odpor. U nás trvalo 20 let je povolit (a pak už jen rychle dostavět) u starých jezů na dolním Labi. Anebo, u Rokyty by víceméně stačilo pořídit trubku do zadeklovaného skluzu Tetovského kanálu, ale NPŠ zřejmě sám zájem nemá a jinému nedá. Popř., pod Hodonínem jsou v Moravě k Soutoku 4 stupně, a nic, hraniční řeka, moc papírů na malé výnosy.

Carlos
5. červen 2020, 13:18

Já jsem to před asi deseti lety četl v nějakém dost podrobném rozboru povodně a manipulace kaskády. Tam to bylo i s grafy průtoků. Selhání Vám nikdo nepřizná, to je pravda, Naposledy to stálo místo kohosi na Povodí Moravy když jim přetekl Vranov, odpouštěli asi 1/10 toho co přitékalo a ani nebyla pořádně puštěná elektrárna, která to mohla přibrzdit.

Tetovský kanál napájí VE Vydra, nebo myslíte nějaký převod vody do něj? Nemyslím si že by tím skluzem dnes teklo nějak moc vody.

Moravu a další řeky co se hyroenergetiky týče mám dobře prozkoumané, to se nebojte. Na Moravě je i jiný problém, je navržená jako součást DOL a současné stupně jsou poněkud dočasného charakteru, navíc spád je tam malý a Morava má nestabilní průtok. Co vím tak se snad uvažovalo o nasazení klapky na jez jeden jez, ale z toho sešlo. Stupeň Brodské nemá moc cenu komentovat, to je nouzovka jakási osobně se domnívám že náhradou za něco co stávalo až za dálnicí.

Malá odbočka: Pokud by někdo chtěl opravdu stavět plavební kanál, tak bude mít větší smysl pod záminkou turismu rozšířit anály které na Slovensku jsou a z melioračních udělat plavební pro lodě o výtlaku 400-600t délkově i Šířkově by měly projít i Baťákem, problém bude asi možná místy hloubka. S novou komorou je ale dostaneme minimálně do Strážnice či Veselí.nyní chybí asi 1-1.5m hloubky.

Teoreticky existuje možnost tyto lodě, pokud se to pojme takto dostat během 10-15 let až do Olomouce. 400t nákladu je už ekvivalent vlaku o asi 600t.

Ale zpět k hydroenergetice. Potenciálu je dost ještě, ale problém je v neschopnosti pro záměr získat lidi a komunikovat jej pořádně. V Zásadě se u nás u velkých projektů používá přístup, který je komančský a ve světě od 60. let odpískaný, udělá se projekt a pak se jej pokouší protlačit za každou cenu bez dialogu s lidmi. Ano, pak to trvá 20 let až nekonečno. Jezy v Rakousku možná prochází protože se tam firmy a stát chovají jinak.

Vezmu dva projekty: Býčí skála a Děčín.

Od začátku minulého století je na Dyji plánovaná elektrárna mezi Vranovem a Znojmem, kvůli existenci Hardeggu ale nebylo možné postavit vysokou přehradu. Proto za 1. republiky vzniklo několik projektů, všechny mají derivační štolu a buď jez, nebo malou přehradu u Podmolí. Vyrovnávací stupeň pro Vranov atd. Pokud tu štolu ale oděláte dvojnásob dlouhou, sice budete mít tlakovou ztrátu,ale napojíte se přímo na Vranov. Ještě nedávno byla ale v oficiálních plánech vysoká přehrada nad Znojmem. Oficiální důvod? Závlahy. Stejný jako u Nových Mlýnů kde se z přehrady neodebírá přímo asi nic a v provozu jsou jenom stanice vzniklé nezávisle na nich. Velká odběrná kdesi u Strachotína je akorát tak zralá na to aby se tam nějaký urbexer utopil.

V Děčíně se má stavět přehrada protože údajně je potřeba zajistit splavnost. Jenomže se plánuje dost daleko od místa kde reálně ten problém je a má narušit některé ekologicky významné oblasti kolem Labe. Tlačí se jeden projekt s kosmetickými úpravami, který si vymysleli kdysi v 90. či dříve. Přitom existují alternativní přístupy. Pokud by mělo jít o splavnost, tak se udělá více stupňů, 1 nízký pod Děčínem, který zvedne hladinu Labe na minimální splavnost v místě soutoku s Ploučnicí, což by mělo být zhruba na úrovni průměrného průtoku, postaví se 2. nad Děčínem, který bude řešit ten kritický úsek a pak se postaví stupeň u Března, také tak aby zbytečně nic nepoškozoval.

Takže tu je dost dobře možné že nejde o plavbu, možná ani o výrobu elektřiny, ale o stavbu která má někomu zajistit příjem. Neb nevím, možná snaha to protlačit ekologům na truc.

Pavel K
5. červen 2020, 20:21

TO St:

Plne souhlasim, urcite na tom nechceme byt tak spatne jako Rakousko. To je dokonale odpudivy priklad, kam nedospet. :-/

St
5. červen 2020, 22:20

Pro průmyslovou zemi jako je ta naše by bylo velice špatné, kdybychom museli ve velkém dovážet EE. Kdybychom byli odkázáni jen na její nákup, což by se bez vybudování dalších bloků JE mohlo lehce stát. Navíc na rozdíl od Rakušanů nemáme dost prostoru na vybudování vodních elektráren. Jen si vezměte jaké haló bylo, když MŽP oznámilo záměr na vybudování nových přehrad.

Jinak z Rakouska si můžeme vzít spoustu dobrých věcí. Třeba to jak rychle budovat dálnice. Nebo jak podporovat místní zemědělce a k přírodě mnohem šetrnější formy hospodaření.

Carlos
6. červen 2020, 01:01

Pro průmyslové země bude hlavně hodně špatné setrvávat v představě že musí zachovat průmysl jaký mají, to je cesta k zastarání. Chceme setrvávat na pozici subdodavatelské ekonomiky jako chtějí někteří plavčíci průmyslu, nebo bude posun do agrooblasti (je tu přece jenom změna klimatu), nebo se posuneme k elektronice a IT, nebo do biotechnologií? Každá z těchto oblastí je úplně o něčem jiném jak po straně školství, tak napojení na okolí, tak požadavcích na energie a infrastrukturu. A třeba já si nemyslím že máme dál pokračovat v současné koncepci průmyslové země minulosti s důrazem na levnou práci kde se dělá hromada všeho v monstrfabrikách. Předně pro to ani neumíme udělat podmínky. Silniční síť mizerná, nákladní železnice výsměch a vodní doprava... z té se ani nedá udělat legrace.

Státní aparát postrádá elementární schopnost řešit problémy když jsou a místo toho se upíná k vizím VRT maninama a sto let není s to udělat jižní výjezd z Prahy na Moravu. Má přetížený koridor z Přerova do Hranic, minimálně. Tam není s to přidat 3. kolej, ale není ani s to obnovit trinagl v Hranicích, udělat trinagl v Hulíně a natáhnout drát z Hulína do Valmezu. Sice delší trasa, ale ne zase tak o moc a objede se tak kritický úsek, částečně. Místo toho se ale upíná k plánům na VRT, která nebude ne z důvodu ekologů, ale pro státní neschopnost. Trať z Brna do Přerova potřebuje předělat ASAP, oni nejsou stavu rozdělit stavby tak aby se provedlo okamžitě to co zůstane v současné stopě, přitom i pitomé dvojkolejné vložky by toho udělaly dost. Vyškov mohl třeba dávno mít moderní nádraží. Nemo protože státní úředníci neumí rozdělovat stavby podle toho co jde udělat hned a na co se musí čekat. A tak nějak je to se vším. (Omlouvám se za odbočku, ale tam je to asi nejvíc vidět)

Pravda, nemáme Dunaj, ale (pokud tomu vyjde ekonomika), tak je tu potenciál pro několik stovek MW výkonu jenom s využitím existujících vodních děl a jejich menších úprav/doplnění a zátop z toho moc nebude.

Víte proč bylo takové halo kolem přehrad? Protože to dávali dohromady bez rozumu a nebo taky možná jenom oprášili stoleté plány. Stavět přehradu u Hanušovice třeba je pitomost, byť tam moc lidí nebydlí, znamená odříznutí a dopravní komplikace v regionu. Pak zase o kus vedle navrhují přehradu někde kde skoro neteče voda, pak zase cpou přehradu na každý potok, ignorují povětšinou historicky existující rybníky, které jsou dnes vysušené a jsou na nich pole, ale nic tam nestojí. Místo obnovy jezera u Kobylí (a šla by i další v okolí, alespoň částečně) navrhují přehradu nad Terezínem která nebude mít o moc větší hloubku v průměru než to jezero. Navrhují přehrady, ale ignorují místa kde se už dnes zdržuje voda a které lze pro její efektivní zadržení upravit...

Nevím co tu s lidmi je, protože nejsme s to se vymotat z toho nepořádku a začíná se to více a více svádět navenek. Nevím co za tím přesně je, ale tak nějak to trochu tuším a není to nic moc hezkého. Na druhou stranu je to řešitelné.

T
6. červen 2020, 02:17

Jeste jste zapomel na kvalitni spalovny komunalniho odpadu v centru Widne,coz je u nas utopie...

St
6. červen 2020, 11:15

Pane Carlos, v mnohém s Vámi souhlasím. Měli bychom se snažit, abychom jsme se stali z pouhé montovny průmyslovým tygrem, který je na čele inovací, jak v IT, biotechnologiích či elektronice, jak píšete. Každopádně máme spoustu fungujících průmyslových odvětví i firem, které nám v tom mohou pomoci. Proto si myslím, že výstavba |JE tím správným impulsem pro rozvoj naší celé ekonomiky. Co nám přináší rozvoj solárů? Co tam vyrábíme? Skoro nic většina komponentů se doveze z Číny, tady to smontujte parta montérů a je to. Ano větrník je o něco složitější, ale zase se nejedná o nijak zvláště sofistikované zařízené. Oproti tomu JE jiná liga. Umíme dělat tepelné, vodní, tak pro ne i jaderné elektrárny. Myslím, že cílem Evropy by nemělo být za každou cenu se zbavit průmyslu, ale ponechat si jej. Jen se podívejme na oblast telekomunikací, tam jsme takřka skoro ve všem závislí na Číňanech. Myslíte, že je to dobře, že západní svět nedovede vyrobit telefon či router?

Carlos
6. červen 2020, 12:28

Pane St,

problém trochu je že se jde přímo proti těm inovacím a potenciálu inovací. K tomu totiž potřebujeme podnikatelské prostředí ve kterém není problém fungování malých a velmi malých firem, bylo by třeba aby trh práce byl velmi pružný, aby nebylo tolik byrokracie atd. Jeden z důvodů proč se v USA objevuje tolik technologických start-upů a proč se tam kde kdo snaží takovou firmu přesunout, i do té "socialistické" Kalifornie je právě podnikatelské prostředí (byť teď se to možná změní a firmy se budou přesouvat do červených států, jak tam říkají) které umožňuje velmi rychlé najímání a propouštění, u nás by pro začátek stačilo snížit tresty za zaměstnávání lidí. Dodnes zbytečně moc daníme práci, což pak tlačí lidi do dělání na ŽL i když to jinak moc nedává smysl. Z čehož je pak zase problém že je tu švarcsystém a z toho jsou zase jiné problémy... ale ty jsme si způsobili sami tím že jsme zavedli nevhodné složení daní. A pak samozřejmě jisté strany jdou po živnostnících, protože jim to nese body u zaměstnanců. Zavádí se nesmyslný permanentní dozor atd.

K tomu aby tu na moderní průmysl a technologie bylo prostředí tak by se systém musel více podobat alespoň tomu Německému. Pokud bychom ale opravdu chtěli mít prostředí pro start-upy, tak by muselo spíš vypadat jako prvně "prvně podnikat, byrokracii řešíme pak" a ne "prvně byrokracie a pak možná podnikání".

Výstavba JE bude spíš impulz, jestli nějaký, pro starý průmysl který možná ani moc neinovuje. Ve výrobě cementu ocele a pod sice inovovat lze, ale nebudete inovovat protože se staví JE pokud zařízení na kterém děláte cement kapacitně stačí a je zánovní.

Ocel podobně a pokud jde o výrobu precizních částí, tak tam něco může být, ale úplně stejně by posloužilo cokoliv jiného podobného.

JE také není nic jiného než jenom hromada relativně jednoduchých komponent, akorát jich je hodně a nedělají se sériově. V tom je celá složitost. A pak tedy v dozoru nad tím. Kód té JE bude asi složitý celkem dost, na jeho jádře bych snad ani raději dělat nechtěl, ale to je jednoúčelová akce a asi z toho nevyroste žádná pořádná IT inovativní firma, to nezadáte garážovce. Zbytek komponent... to je jedno jestli děláte čerpadlo pro uhelnou, plynovou, nebo jadernou elektrárnu. A jaderný ostrov, jak se říká jaderné části) tu nikdo dělat nebude.

Se solárními elektrárnami se EU střelila do nohy a to ne zrovna vzduchovkou, ale rovnou .50. Zatímco v Evropě se musely dodržovat všechna možná opatření ohledně ekologie a BOZP, tak v lidové Číně na to kašlou a možná tehdy vyváželi za dumpingové ceny. Dalo se to řešit velmi rychle, stačilo clo, asi i relativně malé, bohužel se tak nestalo. Na druhous tranu je třeba říct že ČLR roku 2020 není ČLR roku 2008, bohužel. Jinak výrobci panelů v EU stále jsou, jeden je v Rožnově. Bohužel když to chcete z EU, tak musíte hledat. Možná by nám pan Vaněček mohl poskytnout přehled, pokud má, kdo všechno v EU vyrábí panely, samozřejmě beru i Švýcarsko a Norsko.

Co se týče průmyslu, taky si nemyslím že by se jej EU měla zbavovat, na druhou stranu to nemůže být omluva pro podporu zastaralých odvětví nebo povolení poškozování zdraví obyvatel. Samozřejmě asi by měla existovat nějaká míra kdy prostě malý podnik může vypouštět trochu víc měrných škodlivin než velká fabrika, ale není možné se tvářit že to není problém. Pokud máme malou "uměleckou" cihelnu která má jednu malou kruhovku a dělá tam pět lidí, nebo ruční papírnu kde dělá taky všeho všudy pár lidí, tak nemá cenu řešit moc nějaké znečištění, emise...

Co ale je potřeba je zajistit aby se do EU nedovážel materiál který se zde vyrábí ale za dumpingové ceny, eventuálně aby materiál který se u nás z ekologických důvodů zatěžuje emisními povolenkami neprodával bez zahrnutí CO2 v jeho ceně.

Co se týče elektroniky, Apple začíná přesun z Číny jinam, v EU je pořád několik dodavatelů technologií pro mobilní sítě, i 5G, zbytek je spíš o tom kde budete mít osazovací linku a pak jak to dáte dohromady. Ale to je drobnost spíš.

Co by bylo třeba je dodělat dopravní infrastrukturu která je pořád mizerná z mnoha důvodů. Například vodní doprava by potřebovala úpravu.

john.z
6. červen 2020, 13:29

Přesto, že boj o poslední ropu a zemní plyn začne nejdříva za 10 let, boj o poslední uran už začal, naštěstí my uranovou rudu těžíme a tak snad nehrozí, že bychom do nově postavené jaderné elektrárny neměli palivo. Osobně jsem přiznivcem jaderné energie, ale té čisté neradioaktivní, náš přenosný Gravi-nukleární reaktor byl testován s thoriem, teď vyvíjíme verzi s bismutem a deuteriem, což jsou snadno dostupné neradioaktivní prvky. Samozřejmě energeticky nejúčinější je náš fízně-anihilační reaktor, ten však budem stavět až najdeme financování. www.1-energy.eu

T
6. červen 2020, 20:34

Pokud to pujde dal timto tempem, tak plynu a ropy bude porad

dostatek.Nedavno rikali na 50 let a po covi 19 neni zajem.Planeta se otepluje , o plyn a ropu neni takovy zajem a plynove elektrarny u nas neprosly...

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se