Problematika územně ekologických limitů v severních Čechách se řeší již spousty let a definitivní rozuzlení nepřišlo ani s částečným prolomením limitů v lokalitě Bílina. V celé debatě lze z obou stran barikády zaznamenat fakta naprosto rozumná a nevyvratitelná, zároveň ovšem velmi často je vržen do druhého tábora nepříjemný pukavec. Tímto pukavcem bývají velmi často účelové smyšlenosti jejichž odér jen tak nevyprchá. Informaci o pukavci pak přebírají řetězovou reakcí téměř veškerá média, která lze snadno popostrčit vydáním úderné tiskové zprávy.

Nezaujatou veřejnost lze na stranu „dobra“ přiklonit zejména pomocí strachu o vlastní zdraví, což je metoda zaručená. Při zvažování variant prolomení limitů bylo osloveno i Centrum pro otázky životního prostředí z Univerzity Karlovy.  Pro prolomení v lokalitě Bílina bylo vypočteno a vyzkoumáno, že externality vznikají prakticky jen spalováním uhlí (nikoliv samotnou těžbou) a při prolomení v lokalitě Bílina by došlo k újmě převážně na zdraví v hodnotě 10 miliard Kč při těžbě za limity.

Ekologické organizace s takovou informací začaly okamžitě pracovat a vytvořily kouřovou clonu ze které odvodily, že tzv. prolomení přinese i finančně víc škody než užitku. Aby taková informace měla ten pravý nádech senzace, tak bylo nutné před veřejností zatajit, že teplárny a elektrárny si kupují a kupovat budou emisní povolenky a platí ekologické daně – tato částka samozřejmě od tzv. externalit odečtena nebyla. Navíc aby taková astronomická částka mohla být vůbec brána vážně, tak by musela být porovnána s možnými substituty českého uhlí. Každý člověk zabývající se danou problematikou by sám sobě měl položit otázku: nevznikají i externality při spalování biomasy, nebo při využití plynu? A co by s imisními hodnotami udělal předpokládaný rozpad centrálního zásobování teplem?

Je prokázané, že nízké plynové komínky v zastavěné oblasti vyvolají větší zatížení obyvatelstva, než jeden 150m komín za městem. Teplárny navíc na plyn přejít nemohou, jelikož by přestavba v běžném městě přišla na miliardy Kč a cena tohoto tepla by nemohla konkurovat lokálním kotelnám. Lokální kotelny žádné ekologické daně, či emisní povolenky kupovat nemusí a naprosto nelogicky jsou státem daňově zvýhodněny.

Před těžbou za limity varovali vládu i někteří severočeští lékaři. Iniciátorem dopisu byl mostecký doktor Končel, který je zároveň aktivním členem Strany zelených, pro kterou je boj proti uhlí za limity tématem číslo jedna. Varování je opřeno zejména na skutečnosti, že věk dožití je v severních Čechách o 2 roky nižší, než je průměr v ČR. Lékaři dle závěru studie UK varují před zvýšenou nemocností, novými případy chronické bronchitidy, zhoubnými novotvary atd.

Do devadesátých let byla imisní situace v Ústeckém kraji katastrofální a byla jedním z důvodů ke stanovení limitů těžby. Po odsíření a celkové modernizaci elektráren však došlo k rapidnímu zlepšení situace. Od nového tisíciletí si obyvatelé kraje užívají podobné kvality ovzduší jako lidé z kraje Středočeského. Toto zlepšení se z logiky věci nemůže být na průměrném věku dožití ihned znát. Současní senioři prožili v kraji většinu života v podmínkách značně nevhodných.

10952539_858401924225391_251663882525509623_n

V Ústeckém kraji se navíc v současné době nemarodí více, než v krajích ostatních. Porovnáním počtu prostonaných dní v roce 2013 na jednoho obyvatele je jasně patrné, že kraje, ve kterých probíhá povrchová těžba uhlí a zároveň je nejvíce uhlí spalováno, si vedou velmi dobře.

marodi

 Velkou sílu má vyvolání strachu o zdraví našich potomků. Kdyby platila teorie o nejnižším věku dožití všude tam, kde se těží a pálí uhlí, tak to musí platit celosvětově a bylo by to nezpochybnitelné. Proto se prosím podívejme do sousedního Německa.  Hnědé uhlí (lignit) se těží v Sasku, Braniborsku a Porýní. Povrchové lomy v Německu se rozšiřují a dochází k přemisťování obcí ve všech lokalitách. Mibrag již patří EPH a stěhuje obci Pödelwitz, o Vattenfall se zajímá ČEZ a zde je ve hře přemístění 7 obcí a RWE v Porýní čerstvě vystěhovala například obec Otzenrath, či sousední Spenrath.

Těžba uhlí je v Německu zažívá boom, Němci nejvíce uhlí od roku 1990 spálili loni, zatímco těžba v ČR ve stejném období poklesla na více jak polovinu. Takzvaný německý „uhlobaron“ často s českými kořeny nemusí státu odvádět žádný poplatek za vytěžený nerost, politici se nebojí o přesidlování dalších obcí rozhodnout a v záloze je zde institut vyvlastnění. Věk dožití v Německu ukazuje další obrázek – povšimněte si prosím, že oblasti spjaté s těžbou uhlí, nižším věkem dožití netrpí.

11428054_850106501721600_7236415425485990683_n

Severních Čechy si běžný občan z druhého kraje republiky představuje jako jednu velkou zaprášenou díru (přezdívanou měsíční krajina), kde v zimě padá žlutý sníh a lidé se dusí prachem. Nejvíce zaprášeným městem v kraji je Ústí nad Labem, v jehož blízkosti skončila povrchová těžba těsně po revoluci. Teoreticky zde měla oblast již dávno vzkvétat – Ústí nad Labem má dálnici i univerzitu – tedy ideální podmínky pro výrobu s „vyšší“ přidanou hodnotou jak o ní rádi mluví někteří politici – sběrači populistických bodů. Bohužel zde nic takového (prakticky nehmatatelného) nevzniklo a nezaměstnanost je zde jedna z nejvyšších v republice. Prašnost v obcích na hraně lomů se pohybuje na hodnotách velmi podobných, či nižších než mají obyvatelé velkých měst jako Praha, Brno, Uherské Hradiště atd. a v žádném případě nedosahují hodnot běžných na Ostravsku.

branany

Výsledky poslední studie Kvantifikace environmentálních a zdravotních dopadů od UK, která poukazuje například na to, že prolomení limitů na dole Bílina a následné spálení hnědého uhlí by znamenalo 3 132 nových případů příznaků astmatu u dětí. Taková munice má opravdu sílu – kdo by své děti nechtěl proti astmatu chránit. Rychlý pohled na počet astmatiků v jednotlivých krajích ukazuje, že největší počet astmatiků je v Praze, tedy místě odkud byla studie sepisována. Jen pro dokreslení je dále potřeba říct, že i při prolomení limitů v obou lokalitách Armáda i Bílina by objemy těžby v ČR výrazně klesaly a jen by nedošlo ke skokovému útlumu s fatálními následky pro hospodářství ČR.
12096434_900392123359704_1899980256092867842_n

I když o diskreditaci (českého) uhlí jde zřejmě především. Odříznout co nejrychleji nejlevnější zdroj co překáží dotačním titulům. Vždyť eko-byznys je stále jenom byznys a točí se v něm miliardy. Vždyť kdo vidí za roh a tuší co bude následovat, tak musí prosperovat. Nepoučili jsme se již v minulosti a jeden dotační titul střídá další. Tu biomasa, tu bioplyn a až dojdou peníze erární, tak poprosíme Moskvu o zvýšení dodávek plynu. Vše si zaplatí běžný občan buď přímo, nebo dotačně ze státního.

Štítky: Názor

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *