Analýza: Německo pravděpodobně nedosáhne 65% podílu OZE do roku 2030
Německo v posledních letech investuje významné částky do budování obnovitelných zdrojů energie (OZE), které by podle tamních cílů měly v roce 2030 pokrývat 65 % hrubé spotřeby elektrické energie v zemi. Podle analýzy vědců z Kolínské univerzity, kteří předpokládají významný růst poptávky po elektřině, je dosažení tohoto cíle v ohrožení.
Ochrana klimatu a životního prostředí je jedním z klíčových tahounů poptávky po elektřině z obnovitelných zdrojů, které loni v Německu vyrobily přes 40 % elektřiny. Německu tak zbývá v následujících 10 letech pro dosažení vytyčeného cíle navýšit podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě elektřiny o polovinu.
Jestli se Německu podaří cíle dosáhnout, záleží především na dvou faktorech – kromě samotné výroby elektřiny v obnovitelných zdrojích bude klíčová i poptávka po elektřině. Oba klíčové prvky však obklopuje plno nejistot. Německá vláda v současné době předpokládá pokles hrubé spotřeby elektřiny, která by v roce 2030 měla být mírně nižší než nyní. V posledních letech se hrubá spotřeba elektřiny v Německu pohybovala mezi 590 až 600 TWh.
Německu se dlouhodobě daří snižovat emise z odvětví energetiky, v ostatních sektorech, především vytápění a dopravě, je však situace diametrálně odlišná. Změnu má přinést intenzivní elektrifikace dopravy v podobě elektromobility, stejně tak využívání tepelných čerpadel pro vytápění. Podobně bude bez vyššího využívání elektřiny obtížné dekarbonizovat zejména chemický průmysl, či další průmyslová odvětví.
Podle analýzy Institutu pro energetický výzkum (EWI) při Kolínské univerzitě si intenzivní elektrifikace vyžádá značný růst spotřeby elektrické energie. Dosažení cílů vytyčených v rámci programu ochrany klimatu podle autorů studie povede do roku 2030 k růstu hrubé spotřeby elektřiny na 748 TWh, tedy hodnotu o zhruba 150 TWh vyšší, než se kterou počítá německá vláda.
„Hlavními tahouny růstu bude stoupající počet elektromobilů a tepelných čerpadel. Rovněž roste význam výroby zeleného vodíku s využitím procesu elektrolýzy,“ říká Max Gierkink z EWI.
Výroba elektřiny z OZE roste. Bude to však stačit?
Druhým rozhodujícím faktorem bude samotná výroba elektrické energie v obnovitelných zdrojích, která v Německu každoročně roste. Podle analýzy institutu by v roce 2030 mělo Německo z obnovitelných zdrojů vyrábět 345 TWh, tedy zhruba 1,5násobek hodnoty z roku 2018, kdy výroba z OZE v Německu dosáhla přibližně 219 TWh.
Studie podle autorů zohledňuje jak plánovaná standardní i zvláštní kola aukcí pro výstavbu obnovitelných zdrojů, tak i konec provozní podpory pro první elektrárny od letošního roku.
Německá vláda pro rok 2030 přitom počítá s výrobou elektřiny v obnovitelných zdrojích na úrovni 377 TWh, tedy o zhruba 30 TWh více než studie. Tento rozdíl je zapříčiněn především v odlišné predikci instalovaného výkonu solárních elektráren.
„Rozdíl je způsoben vyšším instalovaným výkonem ve fotovoltaických elektrárnách. Federální vláda předpokládá 98 GW, zatímco z kalkulací EWI vychází 66 GW,“ říká Tobias Sprenger, analytik EWI.
Co se týče výkonu instalovaného ve větrných elektrárnách, výsledky EWI jsou srovnatelné s odhady německé vlády na úrovni 68 GW, tedy o přibližně 16 GW více než nyní.
Podíl OZE se podle EWI nezmění
Analýza německého institutu pro rok 2030 uvádí v různých scénářích podíl obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny v zemi v rozmezí od 39 do 67 %. Základní scénář, který počítá s výrobou v OZE o hodnotě 345 TWh a poptávkou 748 TWh, však dosahuje podílu 46 %, tedy hodnoty srovnatelné s předběžnými čísly za loňský rok.
„Výpočty pro rozvoj obnovitelných zdrojů a vývoj poptávky po elektřině ukazují, že Německo nesplní 65% cíl pro rok 2030,“ dodává Max Gierkink
65% cíl by tak mohl být dosažen pouze v případech, kdy je očekáván pokles spotřeby elektřiny.
Mohlo by vás zajímat:
Konečně někdo řekl nahlas, že císař je nahý. Rozvíjet elektromobilitu a elektrifikovat kdeco a současně počítat s poklesem spotřeby elektřiny je zjevný nesmysl. A to nemluvím o tom, jak ten podíl OZE ukočírovat, aby systém fungoval. Ono to totiž zdaleka není jen o roční bilanci výroby a spotřeby elektřiny.
Zatím jsou celkem v pohodě, protože výkon klasických zdrojů zatím dokáže plně pokrýt výpadek intermitentních OZE zdrojů po dobu, pro kterou neexistuje v současné době dostupná technologie akumulace. Mluvím o periodách řádově několika dnů po sobě, kdy výkon solarů i větrníků se blíží k nule a není dostupná kapacita pro dovoz. Zatím se od roku 2017 vyskytla tato perioda v každém roce alespoň jednou.
Pokud odstaví jaderné a uhelné elektrárny bez ekvivalentní náhrady plynovými zdroji, tak se dostanou do bodu, kdy se jim to při podobné situaci celé sesype jako domeček z karet.
Jestli Německo dosáhne 65% podílu OZE na spotřebě elektřiny v roce 2030 nebo 2031 nebo 2032 to je přece úplně jedno. Důležité je že to dosáhne (pochybovačů ubývá).
K tomu je především v Německu nutno zdvojnásobit výkon všech typů FVE na cca 100 GW. A stavět je pouze bez dotací (ty velké už Němci stavět začali).
Musím se opakovat:
OZE plus plyn plus obrovská kapacita rozprostřených bateriových systémů, od těch 50 kWh v autech po ty ve stovkách MWh v energetice nemá technický problém poskytnout Německu dostatek elektřiny celoročně
a snad nikdo nepochybuje o tom, že větrné a sluneční a plynové elektrárny v Německu budou stále budovány i nadále, tempem, který si určí němečtí občané.
Jen v ČR musí být toto tempo pomalejší. Máme mnohem nižší HDP vyjádřený v eurech. Zaostáváme v nejnovějších technologiích.
Myslím, že aktuálně to technický problém má, neboť technologie jež zmiňujete nemají schopnosti pokrýt potřeby takového systému.
Ale zcela rozhodně to má problém ekonomický a sociální, protože něco takového by bylo neuvěřitelně drahé a to, že Německo kráčí plnou parou po této cestě je vykoupeno masovým objemem dotací na straně jedné a politickým donucovacím aparátem na straně druhé.
Jste velký optimista. Pokud Němci skutečně odstaví jaderné elektrárny, tak budou ve velkém závislí na plynu a ten také zdaleka není bezemisní. A chtěl bych vidět ty skutečně využitelné energetické "zálohy/zásoby", když nebude dlouhou dobu svítit sluníčko a foukat větříček. A proti větru je v Německu teď docela velký odpor.
Druhá zajímavá věc je ta, že na dovozu elektřiny z Německa je závislých několik států. Německo pak nejen nebude elektřinu vyvážet, ale, podle mého názoru, ji bude i dovážet - zřejmě z francouzských jaderných elektráren. :-) :-) :-)
Pracoval jsem jako servisní technik pro SMA Solar Technology a. g. Cca 5 let během solárního boomu 2010-2011 a pak ještě kousek poté. Na 1 instalovaný GW potřebujete cca 500 ks PV centrálních 2MW střídačů (typická velikost) s účinností produkce cca 15% ( střídání den-noc, roční období, počasí) Pokud by jste chtěl instalovat výkon který pokryje výrobu konvenčního zdroje 1MW s účinností produkce 90% tak v PV bude muset mít velikost cca 6GW a to už je cca 3000 ks 2MW střídačů. A teď si musíme říci co to ten střídač je: je to komplement výkonové a řídící a komunikační elektroniky doplněný elektronicko=mechanickými prvky. Reálná životnost každého prvku (navzdory tvrzením výrobců) je cca 5-8 let, pokud nedojde k úderu blesku do PV panelů, to je pak po smrti během mžiku hromada elektroniky. Během 25 let provozu většinu komponent vyměníte i několikrát a nebo vyměníte celé střídače (2 MW střídač bez trafa má cca 1t).samozřejmě se dělají i větší střídače ale ty jsou často složeny z menších částí, takže té elektroniky není o tolik méně. Všechny střídače musí spolu komunikovat, protože musí být nějak řízené, dokáží ovládat reaktivní složku, výkon. Dále je tu obrovské množství string monitoru které měří pole na úrovni jednotlivých stringu PV panelů. Na jeden 2MW střídač jich může být i stovka. String monitor umí v reálném čase detekovat výrobu i závady na jednotlivých strinzich i jednotlivých panelech. Opět hromada citlivé elektroniky která umírá docela často. Někdy je lepší ji ani je tam nemít a pobíhat jen s infrakamerou. Zažil jsem, že přímo samotné měniče měly uvnitř chybu na výkonovém bloku a muselo se jich několik set vyměnit. Jeden blok, půl dne, 2-3 lidé, hmotnost i 3x 100kg. V případě chyby při montáži, výkonový blok opět selže a nebo shoří celý střídač a s ním i kus elektrárny (panely, kabeláž, trafa, string monitory). No, když čtu ty zprávy, a odhodlání a vím, jak těžce se shání dobrý servisní technik, a vím, že jak politici, tak aktivisté šroubovák do ruky nevezmou (díky za to), tak se nestačím divit.
Výroba elektřiny z OZE /včetně biomasy/ byla loni v Německu 219 TWh = 40 % celku. Záleží, zda se výroba z biomasy bude do OZE počítat. Pokud ano ,pak zvýšení výroby z OZE z 219 na 345 TWh r. 2030 vidím jako celkem reálné. Nevím, zda údaj 119 TWh uvedený v článku nebyl jen "překlep" místo 219. Růst z 219 na 345 TWh to je růst zhruba o 50 % za 12 let , tedy o necelá 4 % ročně. Pokud jde o budoucí nárůst spotřeby elektřiny , těžko říci. Ale například Norsko, kde se r. 2018 prodalo už 31 % všech nových aut elektrických zaznamenává stálý nárůst spotřeby elektřiny hlavně u domácností. Elektroauta + tepelná čerpadla jistě mají svůj díl.
Dobrý den,
děkujeme za upozornění, v článku bylo opraveno.
Přeji příjemný den,
EM
Je smutné, že se tolik peněz zbůhdarma utratí v podpoře elektromobility. Elektroauta jsou nedokonalá - mají horší užitné vlastnosti. Nejde jen o dotace na nákup, ale i o další zvýhodnění (hlavně neexistence spotřební daně porovnatelné s naftou). Hromadné zavádění zvýhodněných elektroaut pak vede k víceletým vysokým finančním ztrátám celé společnosti. A ty peníze budou zajisté chybět jinde.
Dotace (podpora) má jít na výzkum - a až produkt s lepšími vlastnostmi, než jsou současná auta, se má dát na trh.
Elektomobily mají horší užitné vlastnosti (cena, dojezd) i lepší užitné vlastnosti (nulové lokální emise, akcelerace, menší hlučnost, nižší náklady na provoz).
Emise spalovacích motorů, potažmo uhelných elektráren, vedou také k dlouhodobým finančním ztrátám velké společnosti, viz statisíce astmatiků, jejichž výskyt v regionech koreluje se znečištěným vzduchem. O zdravotní ujmě a snížené kvalitě života i době dožití nemluvě. Takže to prosazování zelené energetiky resp. elektromobility má také svoje objektivní důvody.
U těch astmatiků si nejsem jistý, jestli jejich počet ve společnosti nějak podstatně koreluje se znečištěním. Snad i na mapě rozšíření je vidět, že vyspělé krajiny dbající na kvalitu ovzduší jsou na tom docela špatně. A dokonce i u nás počty rostou, i když se ovzduší zlepšilo. Jestli se naopak už nedostáváme do oblasti, kdy moc čistý vzduch vede k vyšší nemocnosti.
https://en.wikipedia.org/wiki/File:Prevalence_of_Clinical_Asthma_world_map_-_GINA2004.svg
K porovnání např. mapy znečištění ovzduší zde: http://www.cistenebe.cz/stav-ovzdusi-na-ostravsku/ovzdusi-na-ostravsku
Můžu se zeptat, kde v těch dvou odkazech vidíte korelaci? MSK možná, ale už to nesedí u LBK, který má třetí nejvyšší zatížení astmatem, ale smogem jsou dle mapy mnohem více než LBK zatíženy například KHK nebo PAK. Díky.
Jsou tam jasné shody (MSK, Praha a na druhé straně třeba Jižní Čechy nebo Karlovarsko). Uznávám, že jsou tam i nekorelující body, to je například Zlínský kraj nebo Liberecko.
U Zlína popravdě nevím, u Liberce bych řekl, že to může být stále následek minulosti. Ty údaje o astmatu jsou z roku 2013 a týkají se věkové skupiny 15-19 let. Takže to jsou lidé narození v letech 1994-1998. Tehdy rozložení emisí vypadalo trochu jinak a severní Čechy byly zasaženy mnohem víc než dnes, viz např. http://www.herber.kvalitne.cz/FG_CR/obrazky/zivotni_prostredi/OBR1.JPG.
Přesto nemám vysvětlení proč by např. mělo být víc astmatu na Liberecku než na Ústecku, podobně bych to očekával prohozené u Zlína a MSK.
Vysvětlení může být mnoho (např. různě úspěšná diagnostika, rozdíly při sbírání dat, rozdíly v urbanizaci) a nikdy bych si nedovolil tvrdit, že znečištěné ovzduší je JEDINOU příčinou astmatu.
Nez neprodejna e auta,stoji za zvazeni zprisnit emise na STK ,zivotnost max 10 let, vcetne stavebnich .Kolik let jezdi PV3S,trambusy,LIAZ ,TATRY....40,60 let??? Nad timto vozovym parkem se nikdo nepozastavi ,a dychame to dnes a denne.Privezli auto s vlekem ECO HELUZ cihel,nez to slozili,pod autem olejova louze z ruky....Asi by se ekonomika rychle zhroutila,E auta to nevytrhnou,kdo bude kupni silou ,duchodci s malym duchodem,ci maminky s malymi detmi,co pojedou ve meste k doktorce,za tu cenu to bude neprodejne....Narust SUW,to je take narust CO2,jezdi po mestech max ridic...
Každé auto má mechanickou životnost, po které se ho majitel dobrovolně vzdá. Snažit se to o pár let urychlit je mrhání (vzácnými) zdroji. Stačí pár let počkat - a ovzduší se s novějším vozem zlepší.
Já bych se nebál v případě, že tu budou jen elektromobily (auta) si stát peníze ze spotřební daně na PHM bude muset najít jinde. Ať chce nebo ne, je to podstatná částka do rozpočtu, okolo 75 miliard. Kč u nás v ČR.
Tu složku si buď přiřadí na elektrické energii, nebo někde jinde na daních. Tomu, že by se o ni stát nechal připravit nevěřím.
Možná někdo přijde s obdobou jako daně z nemovitosti. Kdo bude mít auto, zaplatí jednou ročně nějakou sumu , ale navíc např. vztaženou na ujeté kilometry nebo podobně.
Je vidět že jste mladší než já. Dřív se platila daň z auta a benzin stál 2 Kčs za litr. Pak daň zrušili a zavedli spotřební daň a benzin stál dvojnásobek.
Patrně je mezi námi 35-40let rozdílu.
Můžete uvést, kdy ta daň skončila a kolik to bylo procent nebo jak byla stanovována?
Pokud budeme předpokládat, že vybraná daň jde na údržbu a rozvoj silniční sítě, byla by nejspravedlivější silniční daň/mýto založené na počtu najetých kilometrů a hmotnosti vozidla. V případě hmotnosti je tam závislost, že opotřebení silnice je přímo úměrné čtvrté mocnině zátěže na nápravu. To by asi kamioňáci nebyli rádi.
Ale těch 100 miliard ročně, které dáváme za nákup ropy ze zahraničí je přeci také podstatná částka chybějící, která se netočí v české ekonomice.
Myslím že to bylo tak okolo 1968-70, a spotřební daň byla spočítána tak, že když člověk najezdil průměrný počet km za rok tak to vyšlo nastejno.
Ano muselo to být nějak tak. V roce 1969 si rodiče koupily vrak auta a rok jej opravovali, pak jsme začali jezdit za 2,3 Kčs za 1 litr speciálu nebo 2, 90 ???
a asi někdy v roce 1972 - 3 to vylétlo na 4,30 Kč a tato cena držela strašně dlouho a pak to skočilo na 6,5 někdy kolem roku 1985 + - no a pak to už známe.
jenom podotýkám, že když stál benzin 2,3 tak můj tatínek specialista chemik měl plat 1 450 Kčs čistého a když stál benzin asi 6,5 pak bral necelé 3 000 Kčs v čistém... Takže benzin byl vlastně stále stejně drahý.
Dnes by asi bral ve své funkci asi cca 40 000 Kč a tedy benzin je vlastně dnes levný... a proto všichni jezdíme jak šílení...
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se