Evropská komise se vyjádřila pozitivně k plánu německé vlády převést do kapacitní rezervy 8 německých hnědouhelných elektráren. Podle jejího vyjádření se nejedná o státní podporu ve smyslu práva Evropské unie. Za odstavení elektrárenských bloků o výkonu 2,7 GW obdrží jejich provozovatelé od státu celkem 1,6 mld. EUR.

Evropská komise se podle svého tiskového prohlášení shodla na tom, že posuzované opatření podporuje environmentální cíle Evropské unie a pomůže Německu snížit emise CO2. To vše bez toho, aby byla významně narušena hospodářská soutěž v prostředí jednotného trhu Evropské unie.

Evropská komise dále připomíná, že účinek na trh s elektřinou v Německu bude limitovaný a případné narušení hospodářské soutěže je z velké míry nahrazeno pozitivním efektem na životní prostředí.

Rozhodnutí je klíčové zejména kvůli emisím CO2, jelikož elektrárny, na které se převedení do rezervy vztahuje, patří k nejvíce znečišťujícím zdrojům v Evropě. Elektrárny Neurath, Jänschwalde a Niederaußem patří dokonce mezi pět nejvíce znečišťujících elektráren v evropském systému EU ETS.

Celkové náklady, které vyvolá kompenzace pro provozovatele elektráren, dosahují 1,6 mld. EUR (43,2 mld. Kč). V průměru tak provozovatelé po dobu sedmi let obdrží každoročně 230 mil. EUR (6,2 mld. Kč).

Elektrárna Janschwälde je v současné době předmětem prodeje mezi švédskou energetikou Vattenfall a Křetínského EPH. Kromě Janschwälde se opatření týká i elektrárny Buschhaus, kterou vlastní společnost Mibrag, patřící taktéž pod EPH.

„Rozhodnutí Evropské komise je výrazným krokem k prosazení cílů nového zákona o trhu s elektřinou. Je klíčové k dosažení našich klimatických cílů a zároveň zajištění daných regionů.“
Sigmar Gabriel, Ministr hospodářství a energetiky

Výroba elektřiny z hnědého uhlí patří mezi způsoby výroby s největším objemem vypouštěných emisí CO2. V Německu hnědé uhlí stále patří k nejdůležitějším zdrojům a v roce 2015 se podílelo na výrobě elektřiny z přibližně 25 %. Dotčené elektrárny tvoří 13 % instalovaného výkonu německých hnědouhelných elektráren.

Schválené opatření by mělo Německu snížit emise o 11 – 12,5 milionu tun ročně (k roku 2020). To by podle Evropské komise mělo zajistit více než polovinu zbývajícího objemu emisí, které Německo potřebuje k dosažení cíle snížení emisí o 40 % v roce 2020 vzhledem k roku 1990.

Státní podporu upravuje zejména Smlouva o fungování EU, článek 107:

Článek 107 Smlouvy o fungování EU (bývalý článek 87 Smlouvy o ES)

1. Podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouvy jinak.

2. S vnitřním trhem jsou slučitelné:

a) podpory sociální povahy poskytované individuálním spotřebitelům za podmínky, že se poskytují bez diskriminace na základě původu výrobků;

b) podpory určené k náhradě škod způsobených přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi;

c) podpory poskytované hospodářství určitých oblastí Spolkové republiky Německo postižených rozdělením Německa, pokud jsou potřebné k vyrovnání hospodářských znevýhodnění způsobených tímto rozdělením. Pět let po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost může Rada na návrh Komise přijmout rozhodnutí, jímž se toto písmeno zruší.

3. Za slučitelné s vnitřním trhem mohou být považovány:

a) podpory, které mají napomáhat hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností, jakož i rozvoji regionů uvedených v článku 349 s ohledem na jejich strukturální, hospodářskou a sociální situaci;

b) podpory, které mají napomoci uskutečnění některého významného projektu společného evropského zájmu anebo napravit vážnou poruchu v hospodářství některého členského státu;

c) podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem;

d) podpory určené na pomoc kultuře a zachování kulturního dědictví, jestliže neovlivní podmínky obchodu a hospodářské soutěže v Unii v míře odporující společnému zájmu;

e) jiné kategorie podpor, které určí Rada na návrh Komise rozhodnutím.

Plán převodu hnědouhelných elektráren do kapacitní rezervy

Opatření bylo navrženo v listopadu 2015 a má za úkol postupně odstavit a uzavřít vybrané hnědouhelné elektrárny v Německu.

První odstavená elektrárna by měla do rezervy přejít již letos v říjnu, poslední ve stejný měsíc o tři roky později. Provozovatelé těchto elektráren budou kompenzováni za ušlý zisk z prodeje elektřiny.

Opatření se týká elektráren Buschhaus (Mibrag), Frimmersdorf P, Frimmersdorf Q, Niederaußem E, Niederaußem F, Neurath C (vše RWE) a Jänschwalde F a Jänschwalde E (provozované Vattenfallem, předmět prodeje EPH).

Zdroj úvodního obrázku: Vattenfall, Jänschwalde 

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *