Domů
Německo
EWI: Německo bude potřebovat až 45 GW záložního výkonu, ministerstvo trvá na 17 GW kogenerace
Jeden z bloků moderní paroplynové elektrárny Irsching. Zdroj: Uniper
Zdroj: Uniper

EWI: Německo bude potřebovat až 45 GW záložního výkonu, ministerstvo trvá na 17 GW kogenerace

Dle studie kolínského think-tanku EWI bude Německo do roku 2030 potřebovat alespoň 45 GW rezervního výkonu, aby zajistilo stabilitu soustavy. Podle zástupce ministerstva hospodářství a energetiky bude ale potřeba pouze 17 GW v plynové kogeneraci.

Německá energetická soustava stojí před velkou výzvou – jen v letech 2021 až 2022 odstaví téměř 9 GW v jaderných elektrárnách a další téměř 3 GW v uhelných elektrárnách. Dalších 5,7 GW výkonu má být odstaveno do konce roku 2030, přesto zatím nepanuje shoda na tom, kolik záložního výkonu bude Německo potřebovat.

Kolínský Institut pro energetický výzkum (EWI) odhaduje, že bude potřeba až 45 GW záložního výkonu. EWI přitom počítá s tím, že špičková spotřeba se může do roku 2030 zvýšit z 82 GW až na 114 GW kvůli elektrifikaci vytápění a dopravy. Think-tank zpracoval několik scénářů, na jejichž základě se požadavky na záložní výkon budou pohybovat od 13 – 45 GW. Aktuálně jsou ovšem plánovány pouze elektrárny o 7 GW instalovaného výkonu.

Plynová elektrárna
Plynová elektrárna. Autor: Pro-Per Energy Services

Podle ředitele společnosti Uniper je nutné, aby Německo zvážilo zavedení kapacitních mechanismů, jak tomu je například ve Velké Británii. Problémem podle něj je, že neexistují pobídky, aby se nové výrobní kapacity vůbec stavěly.

„Spoléhat se na dovoz elektřiny ve chvíli, kdy se na něj spoléhá většina zemí, je naivní představa, která pravděpodobně nebude mít plánované výsledky,“ uvedl Andreas Schierenbeck ředitel Uniperu, kterého citoval web montelnews.com.

Ministerstvo hospodářství a energetiky již dříve uvedlo, že dostačující bude výstavba pouze nových 17 GW plynových elektráren s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla. Podle vedoucí odboru bezpečnosti dodávek z ministerstva hospodářství a energetiky takové množství bude dostačující – výhodou je totiž propojování evropských trhů. „V propojeném evropském trhu potřebujeme méně záložních kapacit, než pokud bychom se pohybovali pouze na národním trhu,“ uvedla. 

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(52)
vinkler
13. únor 2020, 10:51

No názvu ani obsahu nerozumím, kogenerace je teplárna, kde chtějí topit cca 50 GW tepla?? Pokud pojede jen plynovka tak to bude tak 12GW.

Milan Vaněček
13. únor 2020, 11:44

Když si zasadíme německé důkladně spočítané plány do české reality, tak zhruba musíme německou realitu dělit osmi.

Až 45 GW záložního výkonu pro nás znamená pod 6 GW zálohy, z toho 4 GW máme v jádru, víc než 1 GW už máme v plynu,

tak není problém aby naše soustava skoro bez uhlí (s málem uhlí v reservě) vydržela 50% OZE (do 2030 to nestihneme ale do 2040 to lze krásně a bez dotací stihnout).

Nevím proč bychom měli propadat panice,

v 2030 ještě uhlí částečně pojede, jádro taky,

když nebude nové jádro v 2036 tak ho lehce 2 GW plynové kogenerace (10 krát levnější investičně) rychle nahradí.

50% OZE v roce 2040 je pro ČR realistický a finančně nejlevnější cíl, když chceme zůstat v EU.

A co ceny? zpráva (titulek) HN: "Cena elektřiny od září spadla o pětinu a je nejníže za rok a půl. Důvodem je teplá zima a výstavba větrníků".

Richard Vacek
13. únor 2020, 12:24

V Česku 50% OZE? A z čeho? Z větrníků na moři? Z fotovoltaiky zajisté ne, protože ta nefunguje každou noc.

Milan Vaněček
13. únor 2020, 12:33

Tři ..... (jak jen to slušně napsat?) otázky a jedna odpověď vyznačující se neznalostí reality.

Kdyby jste to říkal před 50 lety, tak by to odpovídalo. Ale nyní již žijeme v roce 2020.

Tomáš Dvořák
13. únor 2020, 13:20

Opravdu? A z jakých OZE tedy chcete v roce 2040 vyrábět cca 44/37 TWh elektřiny ročně, ale spíš víc, protože tyto hodnoty odpovídají 50 % současné výroby/spotřeby?

Fotovoltaika a vítr nám momentálně vyrábějí kolik - asi 3 TWh? Takže to stačí vynásobit 15 a bude to? To nám tedy stačí každý rok přidávat asi 14 % ve větru a FV a akorát to vyjde. Takže pro letošek by to chtělo přidat jen ve fotovoltaice nějakých 250 MW. No, loni jsme přidali asi 25 MW, tak našlápnuto zatím máme pěkně :-)

Mirek
13. únor 2020, 17:00

Pane Vaněčku, jste se svými úvahami zcela mimo realitu.

Kromě toho, cena elektřiny velmi silně poroste, protože v Evropě jí bude hodně málo.

A provozní náklady plynové elektrárny jsou podstatně vyšší než jaderné elektrárny. Nejsme tak bohatý stát jako Německo.

Mirek
13. únor 2020, 18:14

Důležité je i to, že spalování plynu zdaleka není bezemisní zdroj !! Tak nevím, jak si ignorování tohoto faktu Němci jednou zdůvodní sami sobě i před EU.

Pele
13. únor 2020, 13:41

Neboj to se nějak vycucá z prstu.

Kamil Kubů
13. únor 2020, 13:28

Pane Vaněčku, vzhledem k tomu, že se maximum zatížení naší přenosové soustavy pohybuje v zimních měsících běžně okolo hodnoty 11 GW a v roce 2030 se dá předpokládat nárůst, asi nám ta záloha o polovičním výkonu stačit nebude. Pokud tedy nenavrhujete postavit tak obrovské množství solárů, že dokáží i během krátkých a zamračených zimních dnů vygenerovat dostatek energie pro pokrytí nočního výpadku produkce z akumulace. Ale to bychom museli ještě dostavět tu akumulaci, že ano?

Emil
13. únor 2020, 13:30

Díky za výbornou zábavu při čtení této "analýzy" a navrhoval bych ji zahrnout do státní energetické koncepce pod pracovním názvem Německo děleno osmi. Jen bude potřeba doladit drobné detaily, jako třeba kdo bude místo jaderných elektráren vyrábět elektřinu, když je přesuneme do rezervního výkonu.

Mirek
13. únor 2020, 17:08

Pane Vaněčku, můžete nám sdělit, jaké máte zkušenosti v energetice kromě ideologických plků? A jaké máte vzdělání, zejména v oblasti jaderné energetiky?

Milan Vaněček
13. únor 2020, 17:59

V oblasti jaderné energetiky naštěstí žádné. To nechávám na místních odbornících.

Josef
13. únor 2020, 23:42

No myslím že kdyby se uskutečnily Vaše vize , pak mnoho lidí u nás by ani nepřežilo zimu ,protože by jednoduše zmrzly i s těmi soláry na střeše.

Michal
13. únor 2020, 13:38

Němci si ničí energetiku, to že si u toho zničí OZEčkem přírodu jim nevadí a za odměnu budou mít nejdražší elektřinu světa. Třeba jednou pochopí, že chránit přírodu je důležitější než chránit klima. Klima se mění divoce už miliardy let a ani všechny peníze světa mu ve změně nezabrání, klimatu je třeba se umět přizpůsobit.

Milan Vaněček
13. únor 2020, 14:10

Potrefené husy kejhají, tak to vždy bývá. Někdo zastydl v energetice RVHP (sedmdesátá a osmdesátá léta minulého století), někdo se nechce nechat poučit, že u nás máme podobné klima jako v Bavorsku (a i moře daleko).

Někdo neví že už jsme v EU a že v ČR operují EON i RWE, v Německu a Polsku operují ČEZ (a mají tam třeba i větrné elektrárny).

Energiewende není německá kuriozita ale probíhá po celém světě, ať jí stát podporuje (Čína, Vietnam, Indie) či se jí brání a podporuje fosílie (US president Trump).

Prostě doba se mění, můžeme postavit za stejné peníze 10 GW výkonu v plynových elektrárnách jako 1 GW výkonu v jádru (ale to ještě asi zdraží) či 10-15 GW výkonu ve fotovoltaice (ale ta určitě ještě zlevní, netřeba pospíchat postavit 2 GW za rok není problém, to už víme...).

Furianti si dovolí nejdražší řešení (ale za cizí, ne za svoje peníze),

šetrní Švýcaři nechají jádro dožít a během té doby budou stále levněji budovat především fotovoltaiku (a elektřinu z větrných elektráren brát především z vlastních elektráren umístěných u sousedů).

Tož tak.

Martin Pácalt
13. únor 2020, 14:27

" z vlastních elektráren umístěných u sousedů" Cože ???

Emil
13. únor 2020, 14:37

1) Bavorsko už teď 10% elektřiny dováží a to zatím pořád vyrábí 30% v jaderných elektrárnách, které brzo odstaví. Do plynu se tam bez kapacitních mechanismů, tj. dotací, nikdo nehrne, jak si můžete přečíst v článku. Takže z něj bych si zrovna příklad nebral.

2) Myslíte ty větrné elektrárny v Polsku, které ČEZ bude letos prodávat?

3) Nejdražší řešení bylo právě to zjištění, že 2 GW ve fotovoltaice za rok není problém...

Milan Vaněček
13. únor 2020, 16:07

ad2) Ano, prodá větrné elektrárny v Polsku, co mu mohou vydělávat a peníze dá do prodělečného jádra. Ale to mu pojistí stát )z naší kapsy).

ad3) Ano, všehoschopní to dokázali tehdy, dokážou to i teď - to vyhazování peněz (z naší kapsy).

Emil
13. únor 2020, 16:38

Až najdete konkrétní příklad toho vyhazování peněz z naší kapsy do "prodělečného jádra", dejte vědět. Zatím stále teče podpora úplně jiným směrem.

Milan Vaněček
13. únor 2020, 18:26

To nastane okamžikem, až stát podepíše ČEZu záruku, že pokryje ztráty nové JE v Dukovanech (když nastanou, jakože ano). Není důvod proč by silová elektřina měla stát víc než 100 EUR/MWh, jak by potřeboval ČEZ (v cenách 2020). Období s přebytky elektřiny během roku budou stále narůstat s novými OZE. Když je něco intermittentní, musíte toho mít přebytek.

Emil
13. únor 2020, 19:39

1) Stát se nechystá podepsat záruku, že pokryje všechny ztráty nové JE v Dukovanech. Zatím bylo oznámeno, že pouze ztráty v důsledku změny regulatorních a legislativních podmínek. Takže to nastane až ve chvíli, kdy (pokud) k té změně regulatorních a legislativních podmínek skutečně dojde.

2) ČEZ nepotřebuje cenu silové elektřiny 100 €/MWh, nevymýšlejte si.

Milan Vaněček
13. únor 2020, 20:32

Ta změna podmínek pro jádro v EU - to by mohla být ještě mnohem větší pohroma.....

Carlos
14. únor 2020, 19:21

Cena někde kolem 100€ se uváděla pro JE někdy v roce 2012, ceně v rozmezí 90-100€ je myslím pro JE celkem dobrý odhad, to je cena, která je třeba aby Vám ta elektrárna neprodělávala, a to už je počítané na nějakých 25 let návratnosti. Pro srovnání s cenou v tomto pásmu se MVE vrátí asi za 10-15 let. Ovšem nevidíme nějakou snahu státu o efektivní využití jemu svěřeného majetku, Například Vraňansko-Hořínského kanálu.

Ano, řádově je to někde jinde co do výkonu, ale pak je otázka jak moc upřímně je to s energetikou myšleno. Na jednu stranu se tu snaží prosadit stavbu gigantického zdroje, přestože proti ní mluví ekonomické a další důvody, a na druhou si tu nechává odtékat rychle dostupné miliony.

Emil
14. únor 2020, 19:44

Carlosi, pokud si na elektrárnu půjčujete s 9% úrokem jako v Hinkley Point C, pak ta cena odpovídá. Každé procento ale znamená 7-10 €/MWh v ceně elektřiny dolů. Tak si snadno můžete spočítat, kolik je cena elektřiny v případě, že si půjčíte za 4-5%.

Milan Vaněček
13. únor 2020, 19:31

Ale současně E15 dne 2.2.2020 píše: "Polostátní společnosti ČEZ se podařil vstup na polský trh obnovitelných zdrojů. V prosincové aukci uspěla s větrným projektem Krašin. Jeho šestnáct větrných turbín má mít souhrnný instalovaný výkon 35,2 megawattu, jak potvrdila mluvčí ČEZ Alice Horáková"

Josef
13. únor 2020, 23:45

Jasně bilion do solárů pro výrobu 3% elektřiny stejná částka do jádra by znamenala 100% na 100 let.

Pavel K
14. únor 2020, 01:23

Muzete to dolozit jednoduchym vypoctem?

Pokud byhom za bilion dokazali udelat 100 % v jadru na 100 let, okamzite otocim jsem vsemi deseti pro jadro. Tak mi to proim dokazte.

Petr Závodský
14. únor 2020, 11:27

Za tu částku postavíte minimálně 6-7 jaderných bloků po 12000MW a cca tedy 55-60 TWh + aktuální Temelín a máte 100% spotřeby pokryto bezemisním zdrojem.

Milan Vaněček
14. únor 2020, 12:05

Pane Závodský, nula sem, nula tam, že? A s cenou podobně. ????

Ale být tak jedinou zemí na světě co by měla 100% jádra, to by byl "úspěch". Už jsme byli jedinou zemí sovětských satelitů která vyvinula svůj jaderný reaktor (A1 v Jaslovských bohunicích).

rostakost
14. únor 2020, 18:38

Tak cela sranda se solarama v CR vyjde na cca 600-800mld korun na dotacich. Babis s capim hnizdem je amater. A kolik nam ty solari udelali procent?

Nalit tech 800mld do jadra, tak uz nam tu stoji dalsi 3, mozna 4 Temeliny.

A pry jadro je drahe.

Carlos
14. únor 2020, 19:02

Takže protože tu někdo dodrbal zákony, přestal v zásadě pracovat a dělat to co má, je argument pro JE?

Milan Vaněček
14. únor 2020, 19:13

Ano, naši jaderní inženýři byly průzkumníky slepých uliček. Viz : "První těžkovodní reaktor chlazený oxidem uhličitým (označovaný jako A-1) typu KS-150 byl budován od srpna 1958 a byl uveden do komerčního provozu v prosinci 1972. Její jaderný reaktor s označením KS 150 byl vyprojektovaný v SSSR a Československu. Nádobu reaktoru a vnitřní komponenty aktivní zóny, kromě palivových elementů, vyrobil závod Škoda v Plzni. Koncepce reaktoru měla ověřit možnost používat jako palivo neobohacený (přírodní) uran".

"K nejzávažnější havárii pak došlo 22. února 1977. Byla hodnocena stupněm 4. V důsledku této havárie bylo rozhodnuto o odstavení elektrárny A-1 z provozu.[1] . Došlo k částečnému roztavení aktivní zóny a vzhledem k náročnosti opravy byl blok v roce 1977 vyřazen z provozu a nyní probíhá jeho postupná likvidace".

Dodávám: probíhá už přes 40 let a to nepatrně elektřiny co vyrobil byla nejdražší vyrobená elektřina v rámci sto let Českoskovenska i ČR.

No a pak přišli naši všehoschopní roku 2009 že by mohli si taky vydělat miliardy. Vypsali nejvyšší výkupní ceny za elekřinu z FVE (na polích) na světě a je tu další, tentokrát ryze český rekord. Zatím nás stál zhruba 240 miliard CZK (9 let krát 25-27 miliard ročně) a stále to pokračuje, s příplatkem na inflaci, možná že to po průzkumu překompensace, nařízené z EU, vláda zatrhne.

No a nyní se chystá další tentokrát Evropský rekord: budeme investory prý "nejlevnějšího" nově postaveného jaderného reaktoru v EU (zahraniční výroby).

Tomáš Dvořák
13. únor 2020, 14:47

OK, dejme tomu, že postavíme dalších 15 GW fotovoltaiky. Současné 2 GW nám vyrábějí ročně asi 2,3 TWh, takže 17 GW nám bude vyrábět téměř 20 TWh, většinu v létě ale budiž. To má ovšem do těch Vašich 50 % hodně daleko. Potřebujete ještě alespoň jednou tolik. Co to bude - vítr? Čili současné instalace VE navýšit 33x?

Jiří K.
13. únor 2020, 19:39

Pane Dvořáku, porovnáváte věci, které jsou nesrovnatelné. Pan Vaněček pouze řekl, že buď můžeme za cca 300 mld. postavit 1 GW v jádru, nebo cca 15 GW v FVE. Ani jedna z těchto variant ale neřeší problém. Dnes spotřebováváme cca 65 TWh a cca 50% z toho je z uhlí. Když budeme muset zrušit uhlí (Babiš už to podepsal), máme manko cca 32 TWh. Pokud postavíte 1 GW v jádru, vyrobí cca 7,5 TWh. Kde vezmete zbytek? Postavíte další 3 bloky v jádru za bilión, aby byly 8 měsíců v roce nekonkurenceschopné? A to nemluvím o strategické bezpečnosti. Když budeme vyrábět 50% v Temelíně a Dukovanech, tak případnému nepříteli stačí 2 rakety na Dalešice a Hněvkovice a jsme na kolenou.

Tomáš Dvořák
13. únor 2020, 21:50

Já nic nesrovnávám a už vůbec ne JE a plyn. Reagoval jsem na tvrzení pana Vaněčka, že cituji:

"...tak není problém aby naše soustava skoro bez uhlí (s málem uhlí v reservě) vydržela 50% OZE (do 2030 to nestihneme ale do 2040 to lze krásně a bez dotací stihnout)."

Toto napsal o vlákno výš a k námitkám se už nevyjádřil, zato založil toto nové vlákno s "potrefenými husami", tak jsem si dovolil navázat zde, protože jsem jedna z těch potrefených hus :-)

Já nemám nic proti JE ani plynu ani OZE a nehodlám ideologicky obhajovat jedno nebo druhé, jen mě zajímalo, jak si pan Vaněček představuje ten 50% podíl OZE na výrobě elektřiny v ČR v roce 2040, dokonce "krásně a bez dotací". Odpovědi jsem se zatím nedočkal a dalších 15 GW ve FVE na ten cíl rozhodně stačit nebude. Tak nevím, třeba to zkusíte Vy?

Richard Vacek
14. únor 2020, 06:14

JE má vysoké fixní náklady nezávislé na výrobě. Náklady na palivo v nich dělají ale jenom nějakých 16%. Proto je vhodnější nechat je běžet na 90% a oželet OZE, které žádnou výhodu v kombinaci s jádrem nepřinášejí.

Bohaté země ať dumají na kombinaci OZE + plyn + akumulace, která ale produkuje mnohem víc CO2 a hyzdí krajinu.

Carlos
14. únor 2020, 19:01

No nevím, ale o hyzdění krajiny se dá mluvit i u JE, Zhruba stejně od Pálavy jsou jak větrníky u tratě ze Střelic do Hrušovan a elektrárna v Dukovanech. Na větrníky jsem se musel dost soustředit a vědět co hledám, Dukovany byly poměrně dost dobře vidět. Za jistého počasí je vidět pára z Brna a za hodně dobrého se dá tušit až někde od Hodonína. ("Ty mraky vypadají trochu divně")

feliz navidad
14. únor 2020, 23:00

Ty větrníky, na které jste se Carlosi musel tak soustředit aby jste je viděl, vyrobí ročně také 15TWh? Nevyrobí? Tak proč motáte jablka z hruškama?

Jak velká by byla větrná farma, která u nás ročně vyrobí 15 TWh? Tu už byste určitě hledat nemusel...

Milan Vaněček
13. únor 2020, 22:43

Ano bude to vítr, hlavně v zimě a dále biomasa, bioplyn, voda (ty poslední 3 už dávají u nás nyní mnohem více než slunce a vítr, ale mají malý potenciál dalšího růstu). Slunce a vítr mají velký potenciál dalšího růstu.

Švýcaři teď propočetli, že polovina jejich střech se hodi pro fotovoltaiku (detailní družicová analýza) a že to poskytne 40% elektřiny (Švýcaři ovšem mají vyřešenou akumulaci pomocí vodních elektráren).

Němci a Švýcaři si vše vždy napřed propočítají, než se do něčeho pustí, Švýcaři jsou navíc i konzervativní a šetrní (k přírodě i vlastní kapse). ????

Richard Vacek
14. únor 2020, 06:18

No vidíte - Švýcaři mají vyřešenou akumulaci. A co my - jak těch 50% OZE uděláme, když akumulaci vyřešenou nemáme?

Milan Vaněček
14. únor 2020, 07:53

Nové jaderky taky nemáme vyřešené. Ale ze současné praxe v EU víme že představují nejdražší a nejriskantnější řešení v EU. Znáte něco dražšího v současných cenách, něco více riskantního na stavbu v EU??? Já ne.

A to si uvědomuje každý investor, i ČEZ, i jeho minoritní akcionáří. Pro spotřebitele to znamená garanci dražší elektřiny, s přetrvávajícím rizikem havarie.

Richard Vacek
14. únor 2020, 08:46

Máte pravdu, že s EU to jde pěkně z kopce, ztrácí dovednosti a nedovede už realizovat investice, které zvládala dříve. Ale rezignovat na to a odsoudit Evropu k pokračujícímu zaostávání není správným plánem.

Celý svět jde směrem hromadné výroby, specializace, vysoce odborné činnosti. A Evropa propaguje archaické předindustriální (bio) zemědělství, drobení společnosti na energeticky soběstačné ostrůvky a omezování spotřeby všeho okolo (energie, maso, doprava, ...).

Tomáš Dvořák
14. únor 2020, 17:07

Biomasa, bioplyn a voda dohromady dávají něco přes 6 TWh ročně, takže asi dvojnásobek toho co FV a vítr. Ale jak správně píšete, tak potenciál k růstu tam moc není. Navíc ekologická nezávadnost biomasy a bioplynu je pochybná.

A pořád se bavíme o současné spotřebě. Chcete v roce 2040 podstatnou část vozového parku tvořeného elektromobily? Tak to bude nejméně dalších 10 TWh, čili víc než současná výroba z biomasy, bioplynu a vody.

Takže stále potřebujete cca 20 TWh z větru - no, v ČR good luck.

Milan Vaněček
14. únor 2020, 17:26

15-20 TWh z větru je v ČR realistické, náš větrný potenciál je vyšší, ale vždyť jsme v EU, Němci podnikají u nás, náš ČEZ či EPH v Německu, ČEZ i v Polsku. Část VtE můžeme mít i tam, ČEZ už je tam má, vše je v EU pouze věcí domluvy (finanční) s obcí na jejímž katastru má VtE stát. To není jako velká vodní či jaderná elektrárna, kde to stát silově prosadí...

Nejvyšší potenciál v ČR má KVET v zimě a fotovoltaika ve zbytku doby.

Emil
14. únor 2020, 18:02

Cituji ze stránek České společnosti pro větrnou energii: "Možné scénáře realizovatelného potenciálu větrné energie byly ve studii definovány zejména celkovou úrovní celospolečenské podpory tomuto zdroji. Konkrétně v tzv. "středním" scénáři je očekávána instalace větrných elektráren o celkovém výkonu přibližně 2300 MW a reálné výrobě elektrické energie přibližně 5,9 TWh."

15-20 TWh z větru je tedy úplně mimo realitu. To dokazuje i sousední Bavorsko, které v roce 2018 vyrobilo 4,5 TWh ve větru (6,1% výroby) a jak známo, další výstavba větrníků tam i kvůli odporu občanů prakticky skončila.

Carlos
14. únor 2020, 18:46

Ta vysoká čísla jsou spojena s plným, technologicky využitelným potenciálem. Otázka zní tedy ne jestli je to dostupné, ale jak zajistit aby to bylo dostupné.

Emil
14. únor 2020, 19:36

...a tady jsou dvě možnosti: obyvatele v okolí buď vystěhovat nebo umlčet. A např. na Sněžce větrníky taky asi neprosadíte, i když to místo má skvělý technický potenciál.

Milan Vaněček
14. únor 2020, 19:48

Emilovi došly argumenty tak "žertuje". Ztrapnil se už tím, že za technicky možný potenciál větru uvádí "očekávanou instalaci". Jo, asi "očekávanou jaderníkama".

Ale stejně: nejdražší elektřina vyrobená za 100 let Československa a ČR byla ta z A1. Ten primát už nikdo nevezme. Obrovská (a v té době utulaná) národohospodářská škoda.

Emil
14. únor 2020, 19:58

Pane Vaněčku, jako obvykle se ztrapňujete Vy. V té citaci je jasně napsáno, že jde o střední scénář realizovatelného potenciálu větrné energie. Tak buď neumíte číst, nebo chápat psaný text.

Tomáš Dvořák
14. únor 2020, 22:36

Pane Vaněčku, Vám snad nějaký "jaderník" přebral holku, jinak nechápu ty neustále výlevy proti jádru a Jaslovským Bohunicím :-)

https://www.csve.cz/clanky/potencial-vetrne-energie-cr/495

S dovolením budu spíš věřit těmto údajům než Vašemu ujištění, co v roce 2040 půjde krásně a bez dotací. Dole jsou i odkazy na studií potenciálu VTE u nás z roku 2015. Celkový potenciál uvádí 18 TWh, realizovatelný něco přes 6 TWh.

Jejich nejoptimističtější scénář pro rok 2040 počítá s 16 TWh, jenže prvních 5 let už uplynulo a současná výroba z VTE je hluboko pod jejich nejpesimističtějším odhadem, takže asi tak.

20 TWh z větru v roce 2040 je možných snad opravdu jen nějakou vypečenou investicí v Severním moři, zde rozhodně ne. Navíc, mít na každém kopci vrtuli, to je také každého sen, že ano...

Jiří
13. únor 2020, 15:33

Krásná diskuse, hlavně ta o tom, jak si CH postaví své větrné elektrárny v DE. To opravdu nemá chybu. Jistě měl pan MV na mysli že to budou offshore a do CH se ten výkon povede podzemním vedením...

Můj osobní odhad je, že Němci prodlouží provoz jaderek. A analýzami výše uvedeného typu na toto připravují svou veřejnost.

Milan Vaněček
13. únor 2020, 16:09

Kdyby je Němci prodloužili, vůbec by mi to nevadilo. Ale oni to neudělají...

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se