Německá vládnoucí strana podmiňuje přijetí přísnějšího klimatického cíle vyšším příspěvkem ostatních zemí EU
Německá Unie (CDU/CSU), součást vládnoucí německé koalice, podmiňuje navýšení klimatického cíle EU do roku 2030, navrženého Evropskou komisí, změnou klíče pro rozdělení zátěže na jednotlivé země EU. Staví se tak do cesty své bývalé člence a současné předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové, ale i německé kancléřce, Angele Merkelové, která navýšení cíle před dvěma týdny podpořila.
V návrhu svého pozičního dokumentu se původně Křesťanskodemokratická unie (CDU) a její bavorská část, Křesťanské sociální unie (CSU), stavěly proti přijetí ambicióznějšího cíle ostřeji, ve finální verzi dokumentu byla však vyjádření formulována mírněji. Původní třináctistránkový návrh pozičního dokumentu k tématu ochrany klimatu obsahoval ihned na začátku jasné prohlášení, které se stavělo proti navýšení klimatického cíle EU.
„Zvýšení klimatického cíle EU do roku 2030 bez změny existujícího klíče k rozdělení zátěže [na jednotlivé země] odmítáme,“ uváděl návrh dokumentu, který měl k dispozici list Handelsblatt.
Současný cíl EU ve snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 je nastaven na 40 % oproti hodnotám z roku 1990. Zvýšení cíle na alespoň 50 %, ideálně na 55 % je nedílnou součástí tzv. Green Deal neboli „zelené dohody“, kterou Evropská komise vedená Ursulou von der Leyenovou představila na konci loňského roku.
Von der Leyenová je odhodlána držet se dohody i přes pandemii onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem a její hospodářské důsledky. Svou podporu pro navýšení cíle vyjádřila na konci dubna na Petrohradském klimatickém jednání i Angela Merkelová.
Mírnější formulace, přetrvávající obavy
Strany CDU/CSU, jichž byla ještě přibližně před rokem samotná von der Leyenová členem, však s ohledem na navýšení cíle zmiňují obavy, že by tento krok mohl Německu přinést značné konkurenční nevýhody. Strany uvádí, že cíle v oblasti klimatu by neměly být stanoveny bez uvážení technické a finanční proveditelnosti, ale měly být stanoveny se smyslem pro realitu. Jeho navýšení představitelé stran připouštějí pouze za podmínky přehodnocení klíče k přerozdělení zátěže na jednotlivé země EU.
„Při navýšení cíle EU v oblasti klimatu požadujeme, aby byla zátěž v Evropské unii spravedlivě rozložena. Naši evropští partneři musí přispívat k dosažení cíle v oblasti klimatu srovnatelným úsilím,“ uvádí stanovisko, které strany přijaly v úterý večer.
S navýšením cíle EU na 55 % by znamenalo, že Německo by muselo emise skleníkových plynů snížit o 68 %, jelikož cíle jednotlivých členských zemí jsou spojeny s jejich ekonomickou silou.
Ve svém stanovisku se strany zároveň zasazují o ochranu energeticky náročných odvětví před konkurencí ze zemí s nižšími požadavky na ochranu klimatu. Příslušná pravidla by měla podle dokumentu pokračovat a měla by být posílena. Ochrana musí zahrnovat také středně velká průmyslová odvětví. Nové pokyny EU pro státní podporu by měly v některých odvětvích i nadále umožňovat kompenzaci ceny elektřiny v Německu.
Německá vláda o této problematice jedná s Komisí EU měsíce, zájmem Komise je totiž výrazně snížit kompenzaci za dodatečné náklady na elektřinu spojené s obchodováním s emisemi.
Ceny elektřiny mají zásadní význam pro zachování průmyslových hodnotových řetězců. „Usilujeme proto o zavedení evropské průmyslové ceny elektřiny,“ uvádí se v dokumentu.
Odborníci obavy sdílejí
„Cíl EU ve výši 55 % do roku 2030 by znamenal, že by emise musely být sníženy asi dvakrát tolik, než bylo dosaženo v letech 2005 až 2018,“ uvedl Marc Oliver Bettzüge, ředitel Institutu energetické ekonomiky kolínské univerzity.
Na úrovni EU by to zhruba zdvojnásobilo ambice, jak ve srovnání s minulostí, tak ve srovnání se současným 40% cílem. Dokonce ani v případě současného cíle není jasné, jak přesně by měl být implementován a financován, uvedl Bettzüge.
„Pro přísnější cíle rozhodně neexistuje komplexní základ jejich možného provedení, Německo by bylo jako jeden z mála členských států s vysokým podílem průmyslové výroby nadproporcionálně ovlivněno navýšením cíle,“ dodává Bettzüge, podle kterého je proto nevyhnutelné přemýšlet o sdílení zátěže napříč EU.
Dle Grahama Weale z Porúrské univerzity v Bochumi Evropa dosáhla svého cíle 20% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 jen díky zhroucení těžkého průmyslu ve východní Evropě a snížení hospodářského růstu vlivem finanční krize v roce 2009.
„Snížení emisí o dalších 20 % za pouhých deset let místo třiceti je velká výzva,“ uvedl Weale.
Před tím, než bude stanoven ještě ambicióznější cíl, je třeba nejprve ověřit, zda Evropa může dosáhnout již tak ambiciózního 40% cíle. Fakta nejsou „povzbudivá“ dodává Weale a odkazuje na dosud nezveřejněnou studii Centra pro environmentální politiku, zdroje a energii (Cure) Porúrské univerzity.
Mohlo by vás zajímat:
Tak tento článek si musím uschovat, až zase někdo bude kritizovat odpor vlády ČR k navýšení klimatických cílů k roku 2030.
Jinak níže uvedené citace z článku jsou myslím zcela výmluvné. Nicméně se obávám, že na půdě EP se racionalita nepoužívá.
"Strany uvádí, že cíle v oblasti klimatu by neměly být stanoveny bez uvážení technické a finanční proveditelnosti, ale měly být stanoveny se smyslem pro realitu."
„Cíl EU ve výši 55 % do roku 2030 by znamenal, že by emise musely být sníženy asi dvakrát tolik, než bylo dosaženo v letech 2005 až 2018,“
„Pro přísnější cíle rozhodně neexistuje komplexní základ jejich možného provedení, Německo by bylo jako jeden z mála členských států s vysokým podílem průmyslové výroby nadproporcionálně ovlivněno navýšením cíle,“
"Před tím, než bude stanoven ještě ambicióznější cíl, je třeba nejprve ověřit, zda Evropa může dosáhnout již tak ambiciózního 40% cíle."
Jaký odpor? Bureš von der leyenové jak uhlíkovou neutralitu tak green deal odkýval.
Vetšinou to, co vymyslel Němec, nedopadlo dobře.
My ty emise snížíme i kdyby na chleba nebylo. Kupředu zelená zpátky ni krok. Kdo nesnižuje s námi snižuje proti nám.
Ta paní by mohla mít rozum a hlavně nějakou studii kolik by to snižování stálo, co všechno se musí proto udělat a jakým způsobem se rozdělí zátěž.
Jde vidět, že ze Spojených emiRátů Německých přichází jedna perla za druhou.
No a tady jeden článek o poměrech v jámě lvové Bruselové...
V EU jsme 2 % menšina, takže náš názor nikoho nezajímá můžeme si zvolit koho chceme, ale praktická politika se změní jen málo protože jsme omezeni členstvím v EU. V roce 2004 jsme přišli o velkou část svobod a o další část po podpisu Lisabonské smlouvy. Výsledkem je trvalá zelená propaganda lživé zprávy kde se střídá propaganda z Bruselu a CIA. Mladí lidé se navíc myslí, že je to normální protože nic jiného nezažili. Ale trochu vkládám naděje to současné ekonomické krize , která přijde v plné síle na podzim. Zejména mladá generace si totiž uvědomí ,že to bude ona co to bude všechno platit, protože celý ten hunbuk běží na dluh....
Jo, třeba knihtisk. Díky neblahým následkům tohohle strašného vynálezu se kdejaký jouda, co umí sotva napsat abc, veřejně exhibovat jinak než jen slovně. Tady máte seznam toho, co se povedlo. Třeba na vynález sexshopů mohou být právem pyšní :-))))
Takže staré členské státy EU si prosadí zvýšení zelených cílů a plnit je za ně budou ty chudší nové státy EU. Je tu snad někdo, komu se ten nápad v duchu nejlepších tradic evropské solidarity nelíbí? Tak bude mít smůlu, protože nové členské státy budou těmi starými bez problémů přehlasovány.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se