Domů
Německo
Německu se stále nedaří rozvíjet přenosovou soustavu dostatečně rychle, pomoci má nový plán
SuedLink. Zdroj: TransnetBW

Německu se stále nedaří rozvíjet přenosovou soustavu dostatečně rychle, pomoci má nový plán

Německý ministr energetiky Peter Altmaier přišel s plánem, jak urychlit rozvoj elektrické sítě v zemi. Německo se v současnosti potýká s komplikacemi týkajícími se přetížení sítě. Síť je totiž rozvíjena nedostatečně rychle ve srovnání s výrobnami elektřiny z obnovitelných zdrojů. Nový plán adresuje jak snahu zvýšit flexibilitu existující sítě, tak zefektivnit plánování budování nových vedení.

Peter Altmaier představil Power Grid Action Plan, který je zaměřen na problém přetížení přenosové soustavy v Německu. Na severu země je mj. v offshore větrných elektrárnách a zejména onshore větrných elektrárnách vyráběno více elektřiny, než kolik je oblast schopná spotřebovat. Průmyslové oblasti, kde je spotřeba vysoká, jsou na jihu země a stávající přenosová soustava není dostatečná. Tento problém se týká i České republiky, protože přebytek elektrické energie v Německu může vést k přetokům elektřiny do sousedních zemí.

Pro mnohé budoucnost energetické tranzice v zemi, tzv. Energiewende, závisí právě na konstrukci stejnosměrného vedení vysokého napětí (HVDC) vedoucího ze severu na jih Německa.

„Pro úspěšnou energetickou tranzici potřebujeme moderní a dobře postavenou přenosovou soustavu stejně tolik jako rozvoj obnovitelné energie.“

Peter Altmaier, ministr energetiky Německa

V roce 2017 nedostatečně rozvinutá síť vyústila v náklady 1,4 miliardy euro (cca 36 miliard Kč). Několikrát byli dokonce provozovatelé soustavy během silného větru na severu a východě země nuceni vypnout větrné turbíny.

Současný stav sítě

Aby měla německá elektrická síť dostatečnou kapacitu pro přenos elektřiny z obnovitelných zdrojů, tak je nutné modernizovat, či vybudovat 7 700 km vedení. Z toho by mělo být 3 050 km modernizováno a 4 650 km nově vybudováno. Podle dat německého regulátora Bundesnetzagentur (BNetzA) ovšem pouze 1 750 km vedení obdrželo potřebná povolení a 950 km je již vybudováno.

Celkem ovšem přenosovou soustavu Německa tvoří 35 000 km vedení. V současnosti je ale klíčové vybudovat 4 HVDC vedení, aby se předešlo těm nejzávažnějším výkyvům mezi výrobou (na severu) a spotřebou (na jihu) elektřiny po uzavření všech jaderných elektráren v roce 2022.

Rozvoj elektrické soustavy v Německu. Zdroj: Bundesnetzagentur

Je snaha problém řešit komplexně

V novém plánu ministerstvo navrhuje technická opatření zaměřená na efektivnější využívání již existující infrastruktury. Cílem je modernizace technologií tak, aby mohla být síť řízena flexibilněji. Stejně tak jsou v plánu definovány kroky, jako například užší spolupráce mezi dotčenými aktéry, jež mají vést k zefektivnění plánování budování nového vedení.

Dále se má na podzim 2018 upravit zákon ošetřující urychlení rozvoje elektrické sítě (NABEG). Záměrem je snížit byrokratickou zátěž celého procesu. A v neposlední řadě chce ministerstvo na provozovatele soustavy vyvíjet větší finanční tlak, aby projekty dokončovali včas.

Altmaier je nyní na návštěvě stavenišť vedení a hovoří s veřejností i provozovateli soustavy. Postoj veřejnosti obecně je v celé záležitosti důležitý. Lokální opozice a protesty proti budování vedení totiž výstavbu zdržují a komplikují. V roce 2015 přitom německá vláda již učinila ústupek a zvolila cestu dražšího podzemního vedení oproti běžnějšímu vedení nad zemí. Snahou bylo utišit místní obyvatele, kterým vadilo, že velké stožáry elektrického vedení poškodí ráz krajiny. Paradoxně ovšem v některých oblastech obyvatelé žádají výstavbu spíše nadzemního vedení, protože se obávají možných dopadů podzemního vedení na ornou půdu.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(10)
Petr
16. srpen 2018, 15:20

Němci mají furt nekonečné starosti.

Ať přestanou křížově financovat elektřinu z peněz domácností pro jejich průmysl, a mají vystaráno. Továrny na elektřinu nejnáročnější co musí zůstat v EU se odstěhují pár set kilometrů k nám nebo do Polska, a Německo žádné nové předražené elektrárny nebo vedení co už desetiletí nestíhají stavět nebude vůbec potřebovat.

Martin Hájek
16. srpen 2018, 15:30

Taky si říkám, jestli by nebylo daleko levnější přesunout průmysl náročný na elektřinu z jihu Německa na sever :-). Ale to by už asi vyhrála volby v Bavorsku AfD.

Vladimír Wagner
16. srpen 2018, 17:25

Martine, tohle ale nejspíše není vůbec mimo a legrace, zvláště když se člověk podívá na energetický program této strany, jeden z mála, který je v Německu realistický. Až se začnou ještě více projevovat dopady Energiewende, tak nemusí dojít ani k tomu přestěhování průmyslu na sever a v Bavorsku půjde tato strana i z tohoto důvodu rychle nahoru. Na druhé straně, pokud vezmu jiné aspekty spojené s touto stranou, tak mě její případný velký úspěch docela děsí.

loudil
16. srpen 2018, 17:44

Už i v ČR se začíná uvažovat o budování - "kapacitní rezervy" - pro případ silného kolísání výkonu OZE v jiných státech. Diskutuje se o tom, jaké zdroje do "kapacitní rezervy" vůbec zařadit. Názory se různí. Každopádně jsou tyto problémy cenou za rozvoj OZE v Evropě. Debata viz. odkaz.

https://www.euro.cz/byznys/cena-za-energetickou-jistotu-1415248

Carlos
17. srpen 2018, 02:10

To loudil @16.8.17:44

To je poněkud snaha dinosaurů o to si zachovat svou niku, oddálit nevyhnutelné. Na kolísání OZE potřebujete 3 levely rezervy. (a první nemají ani uhelky, ani jaderky Hhihihihi, :) )

L1 - sekundové výkyvy mají pochytat eventuálně baterie, ale bez takových jedeme už asi 130 let, pravda chytají to trochu rotující masy v elektrárnách.

L2 - akumulace na 1-24h v podobě přečerpávacích nádrží, pokud podmínky dovolují, mohou tyto být i na delší dobu. Pro běžný provoz je ale potřeba řešit akumulaci na rozdíly nástupných a sestupných hran FVE a spotřeby a pak na noční provoz, což by u nás dala třeba jedna PVE s výkonem kolem 7GW, na hrany pak by mohly stačit 3 menší z čehož dvě již máme. Přičemž s rostoucím výkonem FVE a eventuálně VtE se budou ty průsečíky hran posouvat dále a dále od polední plateau. Přesný poměr řekne jen simulace a pak praxe.

L3 - syngas, dožívající fosilní zdroje, zemní plyn. Což bude mít pořád koeficient kolem 0.2, tedy tam co jsou tak jako tak PPE dnes. Jestli máte dobré podloží tak můžete rovnou jít přes termální akumulaci a HDR GtE, nebo, při výborném podloží, klasických GtE. Apropos se tvrdí že ČR má dobré podloží na HDR GtE zajímavé by bylo zjistit jak situaci HDR změnily technologie původně určené pro frakování.

Ale samozřejmě když jim mohou kápnout prašule zadarmo, mohou odložit investice, co to nezkusit, že? Ovšem všeho do času, on se ten kapacitní mechanismus objeví na faktuře a postup techniky je nezadržitelný, jen co bude kombinace palivových článků, FVE a malé baterie vycházet kolem ceny proudu pro průmysl či pod ní, tak se může síť začít hroutit odpojováním a může stačit velmi malé množství ke spuštění řetězové reakce. Každá odpojená fabrika, každá neodebraná kWh totiž nepatrně zvyšuje podíl poplatků na ceně zbylých, v jistý moment uzavřete zpětnovazební smyčku, nedá se jí utéct. Můžete si sedět bohorovně jako e^x v baru pro funkce když do něj jde zlá derivace, ale ona ta smyčka, jak na potvoru, derivuje podle y.

P.S.

Existuje nějaký důvod proč na daný komentář není možné reagovat? Respektive captcha loaduje a nnenaloaduje ani po hodině.

Milan Vaněček
16. srpen 2018, 17:46

Toto vše ukazuje jak je naše civilizace globálně propojená. Havarie ve Fukušimě způsobila změnu německých plánů na Energiewende, nyní mají Němci přes 38% elektřiny z OZE a odstavili většinu JE a mají potíže s rozvodem elektřiny, výroba z uhlí poklesla jen málo.

Nebýt řady pochybení ve fukušimské JE mohli už mít nejen odstavenou většinu uhelných elektráren, jaderné elektrárny by v klidu dosluhovaly, OZE by ze současných 38% mohly brzo překročit 50%....

Vladimír Wagner
16. srpen 2018, 18:25

Pane Vaněčku, v současnosti se jede přesně podle původního plánu Energiewende. Ten změnila německá politická reprezentace právě na základě poznání reality z prvních deseti let její realizace v roce 2010. Máte pravdu v tom, že návrat zpět k původnímu plánu proběhl vlivem havárie ve Fukušimě.

Martin Pácalt
16. srpen 2018, 18:30

Ono by to mělo zajímavý demografický dopad. Podívejte se na hustotu zalidnění . Bývalé NDR (DDR :-)) Nyní je v Bavorsku nacpáno přes 12 mil. lidí, Braniborsko, Pomořany a spol. jsou (přitaženo za vlasy) mírně vylidněné . Své v tom hraje i klima, které je na severu samozřejmě drsnější. A poválečný odsun se také realizoval v SRN, málokdo šel do lidové demokracie.

Milan Vaněček
18. srpen 2018, 16:26

Viděl jsem to v TV a doporučuji zhlédnout, perfektní film, je to reálný pohled na Německo (pár let starý) s trochu skrytou francouzskou ironií. Řekne to o Německu a globalizaci více než moje neustálé debaty s panem Wagnerem.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se