Německý onshore větrný průmysl se hroutí. Letos bylo postaveno nejméně elektráren za posledních 20 let

Onshore větrný průmysl v Německu se hroutí. Počet povolení vydaných pro větrné elektrárny na pevnině klesl během tří let o více než 70 %. V instalovaném výkonu to odpovídá poklesu z 3,6 GW na 1,3 GW. Počet postavených elektráren oproti pětiletému průměru poklesl letos dokonce o 80 % na nejnižší hodnotu za posledních dvacet let. Výrobci větrných elektráren plánují dále propouštět. V ohrožení jsou i klimatické cíle Německa.

Počet povolení vydaných na výstavbu pevninských (onshore) větrných elektráren v Německu poklesl z 1 228 povolení vydaných za prvních devět měsíců roku 2016 na 351 povolení vydaných za stejné období v letošním roce, uvádí Německý Spolkový svaz energetiky a vodohospodářství (BDEW).

„Zatímco před třemi lety bylo v období od ledna do září vydáno 1 228 povolení, v prvních třech čtvrtletích tohoto roku bylo vydáno pouze 351 povolení. To znamená, že počet povolení je již třetí rok po sobě na znepokojivě nízké úrovni,“ uvádí BDEW v tiskové zprávě.

V instalovaném výkonu to podle dat německé Agentury pro větrnou energii na pevnině (Fachagentur Windenergie an Land) a německého síťového regulátora (Bundesnetzagenutr – BNetzA) odpovídá poklesu z 3,6 GW před třemi lety na letošních 1,3 GW. V roce 2018 bylo vydáno celkem 432 povolení, což odpovídá 1,5 GW.

V případě uvážení více vypovídajícího měřítka, tedy skutečně postavených a do provozu uvedených větrných elektráren na pevnině, je situace ještě horší. V prvních devíti měsících letošního roku bylo u našeho západního souseda uvedeno do provozu 150 nových větrných elektráren o celkovém výkonu 514 MW.

To představuje více než 80% pokles oproti průměru za posledních pět let a nejnižší výstavbu za dvě desetiletí. Podle BDEW by přitom k dosažení německých klimatických cílů muselo být každoročně postaveno 2,9 až 4,3 GW instalovaného výkonu větrných elektráren na pevnině.

„Pro boj proti změně klimatu je to katastrofa. Pokud chceme dosáhnout cíle 65% podílu obnovitelných zdrojů [v roce 2030 pozn. red.], potřebujeme každý rok nejméně 4 GW nového instalovaného výkonu větrných elektráren na pevnině. Letos pravděpodobně nedosáhneme ani 1 GW,“ uvedl Patrick Graichen, ředitel think-tanku Agora Energiewende, pro deník Financial Times.

Dva zásadní problémy: Prostor pro nové elektrárny a odpor veřejnosti

Existují dva zásadní problémy brzdící rozvoj onshore větrných elektráren v Německu. Jedním je ubývající plocha pro možnou výstavbu elektráren zaváděním pravidel stanovujících minimální vzdálenost elektráren od obydlí a regulatorními požadavky leteckých úřadů na minimální vzdálenost elektráren od tzv. radiomajáků. Druhým problémem jsou protesty obyvatel a zájmových skupin, které napadají nová zařízení u soudu.

Právě z důvodu množících se protestů německá vláda plánuje v rámci svého klimatického akčního programu zavést pravidlo stanovující minimální vzdálenost větrných elektráren od obydlí ve výši 1 km. To by podle německé Agentura pro životní prostředí (UBA) snížilo celkový potenciál pevninských větrných elektráren z 80 GW na 43-63 GW.

Ačkoliv se na první pohled může zdát, že „místa“ je tak nadále dost, je nutné brát v potaz, že ne všechny lokality nabízejí totožný potenciál z hlediska proudění větru, a tedy i využití větrných elektráren. I mírný pokles očekávané výroby tak může ovlivnit rozhodnutí investora, zda zdroj postaví, či ne.

Další snížení potenciálu způsobuje zmíněné pravidlo minimální vzdálenosti od radiomajáků, používaných v leteckém provozu pro přístrojovou navigaci. Větrné elektrárny v Německu musí být od těchto zařízení vzdálené minimálně 15 km. Mezinárodní organizace pro letectví stanovuje tuto vzdálenost na 10 km, v Belgii dosahuje například 7 km, ve Španělsku 3 km.

Aktuálně je tak v Německu díky tomuto pravidlu nemožné dokončit výstavbu zhruba 1 100 elektráren, které již požádaly o stavební povolení, uvádí ve své reportáži německá veřejnoprávní televize Norddeutscher Rundfunk.

Ohroženy jsou desítky tisíc pracovních míst

Asociace VDMA Power Systems nedávno varovala, že přetrvávající propad rozvoje větrných elektráren by ohrozil téměř jednu třetinu ze zhruba 64 000 pracovních míst navázaných na onshore větrný průmysl.

„Větrný průmysl již přišel o 40 000 pracovních míst v důsledku přísných omezení, která uvalila spolková vláda,“ uvedla BWE s tím, že další zpřísnění regulace „vědomě sníží produkci a zaměstnanost“ v zemi.

Například Enercon, 4. největší výrobce větrných elektráren na světě, před dvěma týdny oznámil plány na propuštění až 3 000 zaměstnanců ze svých celkem 18 000 pracovních míst na celém světě. Škrty mají zasáhnout z velké části právě Německo.

„Současná energetická a klimatická politika vlády ohrožuje nejen odbornost vybudovanou v průběhu let a pracovní místa v našem odvětví, ale také ochranu klimatu a energetický přechod obecně,“ uvedl generální ředitel Enerconu, Hans-Dieter Kettwig a dodává, že vládní balíček opatření v oblasti klimatu předznamenává, že „naše problémy se ještě prohloubí“.