Domů
Německo
Po odstavení jaderných elektráren Německu hrozí nedostatek rezervního výkonu pro zimní potřeby
Elektrické vedení v zasněžené krajině
Zdroj: Vadik_01 / Creative Commons / CC BY 2.0

Po odstavení jaderných elektráren Německu hrozí nedostatek rezervního výkonu pro zimní potřeby

Německý síťový regulátor Bundesnetzagentur (BNetzA) zveřejnil letošní report očekávaných rezerv potřených pro pokrytí zimní poptávky po elektřině pro následující roky. Zatímco pro příští zimu je nutná rezerva nižší než pro předcházející rok, během zimy 2022/2023 podle regulátora Německo nemusí mít dostatek domácích zdrojů pro zajištění dostatečné rezervy.

Německo v současné době stále disponuje dostatkem domácích zdrojů pro zajištění bezpečného provozu elektrizační soustavy. S plánovaným uzavřením posledních jaderných bloků a postupným vyřazováním uhelných elektráren však tyto rezervy budou v následujících letech klesat.

Pro zimu 2019/2020 stanovili provozovatelé německé sítě potřebný rezervní výkon na 5126 MW. Ve srovnání s rezervou pro poslední zimu o hodnotě 6600 MW se jedná o více než 20% pokles.

Jedním z klíčových faktorů stojícím za poklesem potřebné rezervy je lepší využívání stávajících vedení, jejichž provoz je přizpůsobován aktuálním podmínkám – při nižších teplotách jsou vodiče lépe chlazeny, a dokáží tak přenášet vyšší výkon. Dalším faktorem přispívajícím ke snížení potřebné rezervy je dokončení několika vedení.

„Stále je zde potřeba síťových rezerv pro udržení německé soustavy stabilní i v kritických situacích, což jasně dokazuje důležitost rychlého rozvoje síťové infrastruktury. Pro nadcházející zimu je možné tuto potřebu pokrýt domácími záložními zdroji, takže stejně jako v loňském roce provozovatelé německé soustavy nemusí zajišťovat výkon u zahraničních elektráren,“ uvedl prezident německého regulátora Jochen Homann.

Zatímco příští zimu by německá soustava měla přestát bez větších obtíží, pro zimu 2022/2023 je potřebná rezerva v současné době odhadována na 10 647 MW, tedy více než dvojnásobek hodnoty pro zimu 2019/2020.

Za vyššími požadavky na rezervní výkon podle regulátora stojí nutnost uvolnění více přenosové kapacity pro přeshraniční obchodování s elektrickou energií, které si vyžádá zvýšenou potřebu redispatchingu. Pro omezení dopadů povinného zvyšování přeshraničních obchodních kapacit bude podle regulátora nezbytná úspěšná realizace plánovaného rozšíření německé soustavy.

Ukončení provozu posledních jaderných bloků na konci roku 2022 rovněž povede k dalšímu růstu rozdílu v  instalovaném výkonu zdrojů mezi severem a jihem země. Nutnost přenášet větší objem elektrické energie ze severu na jih Německa opět povede ke zvýšené potřebě redispatchingu.

Pomoc ze zahraničí?

Podle síťového regulátora předpokládaná potřebná rezerva pro zimu 2022/2023 přesahuje očekávaný výkon domácích záložních elektráren. V současné době report však nezmiňuje možnost zajištění dalšího rezervního výkonu u zahraničních výrobců, jelikož je ve hře mnoho nejistot.

Zatím stále není jasné, jak vysoká bude poptávka po elektřině v zimě 2022/2023, či zda nebude možné místo nasmlouvaných síťových rezerv využít regionálně koordinovaný redispatching ve spolupráci s provozovateli soustav okolních zemí. Stejně tak nelze předvídat, která vedení budou muset být během zimy dočasně odpojena, aby bylo možné provést jejich rozšíření.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(22)
Josef Jelecek
11. květen 2019, 07:30

Němci to jako vždy zvládnou i bez našich knížecích rád a varování. My dál budeme jezdit v německých autech, dodávat jím součástky do těchto aut, zisk zůstane v Německu. My necháme Rusy postavit jadernou elektrárnu, na kterou jim dodáme železo, beton a levnou pracovní sílu. Rusově se díky nám technologicky posunou, Němci budou silní v decentrãlních zdrojích a my budeme silní v názoru, že všechno víme nejlíp

Emil
11. květen 2019, 10:15

Zatím jsou Němci silní spíš v budování velkého centrálního zdroje co nejdál od místa největší spotřeby.

Carlos
12. květen 2019, 00:45

Otázka jestli ten průmysl na jihu je třeba udržovat, nebo jestli se má provést pozvolná depopulace a přesun průmyslu na pobřeží. Přece jenom podmínky, které ten průmysl a lidi tam přitáhly jsou dnes pryč. Kde jsou doly na kvalitní uhlí (případně železo) pro hutě?

Celkem rád bych viděl kolik by stálo zaplatit přesídlení a přesun průmyslu na pobřeží a řízenou depopulaci regionu v porovnání s výstavbou nutných vedení, silnic, železnic, jezů na Rýnu (po loňském suchu si je začne průmysl asi žádat). Uměle držet průmysl na místě kde pro něj nejsou podmínky je ekonomické a i sociální zvěrstvo. Jednak to stojí průmysl a státní kasu nemalé sumy a jednak to brání inovaci, rozvoji a transformaci.

Emil
12. květen 2019, 10:28

Jako že když je problém prosadit stavbu vedení sever-jih, bude schůdnější varianta přesídlit jih na sever? S přesidlováním mají Němci celkem bohaté zkušenosti, ale řekl bych, že se jim to moc neosvědčilo. To už jsou reálnější ty přečerpávací sny...

Martin Pácalt
12. květen 2019, 13:26

Carlosi, nezlobte se na mně, ale tohle trochu mimo. Lidé žijí tam, kde jim to vyhovuje. Podřizovat osídlení území jen energetickým zájmům je hodně "úzkoprofilový" pohled na věc. Navíc mícháte dvě věci - strojněprůmyslové Bavorsko (jih) a západ Německa (Porýní, Porůří), kde byl historicky rozšířen průmysl hutní a těžební.

Mimochodem, vnitřní migrace se v rámci Německa po převratu děla dvěma směry. NDRáci chdili obecně do původního NSR a Němci z postupně tlumeným průmyslem v Porýní vedle jiných destinací do Bavorska. I historicky nebylo na větrném severu a východě tolik Němců, jako na západě nebo jihu (nejlidnatější spolkové země jsou Bádensko-Würtenbersko a Bavorsko. Výjimku na SV Německa dělá metropole Berlín.

Vladimir Wagner
11. květen 2019, 17:46

Jen pro zajímavost. Už i v německém tisku se objevují články o tom, že selhání Energiewende je zákonité (článek je rozbor článku ve Spieglu):

https://www.info.cz/evropska-unie/nemecka-energiewende-se-hrouti-venkov-se-proti-ni-bouri-politici-maji-z-hnevu-lidi-obavy-41597.html

Carlos
12. květen 2019, 00:34

Překvapivě když na začátku tisíciletí nastavíte parametry nějak a uprostřed přehodíte prioritu odstavování z uhlí na jádro, do toho máte znovu od roku, asi 2014 konjunkturu, tak emise dolů nepůjdou, naopak úspěch bude stagnace.

Co se týká kostela, pseudoslohová stavba, takže nějaká velká škoda se nestala, byla to klasická lodní konstrukce, ani ne oktagonální, které třeba vznikaly v 19. století, ale jsou poněkud vzácné.

Němci potřebují v tento moment udělat ale zejména to že se rozjede znovu akumulace, pokud se něco nezměnilo, tak je stále zbytečně zatížena poplatky za OZE, což je nesmysl, krom technologické spotřeby energie tam k žádné nedochází. Ano, možná se dá mluvit o tom že těch X stovek kWh za hodinu provozu se může zpoplatnit, ale spotřeba buzení generátoru a žárovek v hale bude nic v porovnání s tím kolik bude v elektrárně uloženo energie.

Německo by potřebovalo nárazníkové PVE co nejvíce na Severu aby se zamezilo zbytečnému přelévání energie mezi severem a jihem. Například by mohla přibýt PVE na Rappbodské přehradě. Současná v oblasti je postavená na Wendefurthské, Dále by mohla být na Königshütte, na Zillierbachské, (Němcům se omlouvám za komolení přehrad) Okerské, Grantalské. Kdybych řekl že každá z nich bude poskytovat 300MW po dobu 6-8 hodin, tak se bavíme o 6 PVE o výkonu asi jako Orlík (odhad jsem dělal tak že se nám tam pohodlně i PVE o 360MW vlezou), tedy o 1800-2160MW a 10.8-17.28GWh, které nemusí být přenášeny na jih.

A tyto příležitosti jsou na existujících přehradách, jsem si jistý že každý z těchto PVE bude výrazně převyšovat výkon hydroelektrárny na každé již jistě existujících. Takováto "hráz" by mohla výrazně omezit transfery a potřebné kapacity vedení, které nebude muset přenášet spotřebu+akumulaci, ale jen onu spotřebu.

Pak samozřejmě někdo musí před Němce z Harzu, nebo obecně před Němce předložit jim mapu ve znění "k tomu aby bylo možné realizovat XY je třeba JKLMNOPQ" pak nechť se rozhodnou. Jakákoliv přestavba energetiky s sebou ponese problémy, něco to bude stát. Jedno jestli je to Energiewende, nebo zdejší snahy o jadernou cestu. (Mimochodem díval jste se co se děje s akciemi ČEZu? Celá ta jaderná anabáze mu poslední rok moc nesvědčí).

Jestli Energiewende potřebuje desetitisíce kilometrů vedení, tak to stejné, jen o řád méně, bude potřebovat jaderná cesta v ČR. V ASEKu deklarovaných asi 50 % (kde vzít těch dalších 50 % když nám vláda OZE de-facto zlikvidovala), znamená postavit do roku 2040 tři reaktory. Pokud je koncepce taková že v Dukovanech nebude více než jeden, končí Dětmarovice a není žádné náhrady, zemi Moravskoslezkou o asi 4 milionech opravdu těch pár parních bloků a jeden reaktor neutáhnou, tak se bude muset proud dovážet z Čech, a to bude vyžadovat další nová vedení, nebo se začne ve velkém zase tahat po 220kV, nebo se začne dovážet z ciziny.

A i v těch Čechách se bude muset síť předělat, z celé velké podkrušnohorské flotily zbudou do roku 2040 asi jen 3.5GW elektráren (a bůh ví kolik bude dostupných po roce 2040/2045), takže současné uspořádání kdy všechny dráty vedou do Hradce přestane vyhovovat a bude potřeba je předělat. Síť nám tu dnes spíš připomíná nervy vedoucí od hlavy, jenže o tu hlavu do 20 let přijdeme, potřebujeme novou koncepci. Myslím že by do budoucna mohla spíš síť vypadat jako systém s propojenými uzly podobná spíš paprskové síti, například jako je to vidět u Sokolnické rozvodny (mimochodem tudy byla ve 30. plánována superlinka z Varšavy do Řecka na 380kV) nebo Prosenické.

Jinak o kvalitě té stránky trošku pochybuji, ano, je to dobré tak na to se pobavit v práci mezi meetingy, ale asi bych ji nebral jako nejlepší zdroj.

Vladimir Wagner
12. květen 2019, 07:19

Dovolím si připomenout, že současný průběh Energiewende je původní nastavení z konce minulého století. Protože bylo vidět, kam to vede, snažila se kancléřka Merkelová jeho scénář změnit (vyjednala prodloužení provozu jaderných bloků). To se po Fukušimě změnilo zpět a nastal návrat k původní verzi Energiewende.

Ostatní Vaše návrhy, jako přeměnu Bavorska z průmyslového vyspělého regionu s vysokou životní úrovní na čistě turistickou a zemědělskou oblast s přestěhováním většiny obyvatel k pobřeží moře na severu (viz Váš příspěvek o trochu výše), už nebudu komentovat. Každý si k tomu názor udělá sám. Kam by se podle Vás měli přestěhovat Češi?

Stejně tak reálnost představ o velkém počtu přečerpávacích přehrad, které by stejně problémy s delšími výpadky větrníků nevyřešily a jejichž ekonomice dlouhodobější fluktuace větru věru nesvědčí.

Srovnání reálných potřeby výstavby nových vedení pro Česko a Bavorsko (případně přechodu k modelu Bavorské energetiky s importem elektřiny ze severu Evropy u Česka) si každý racionálně uvažující také může udělat sám.

Milan Vaněček
12. květen 2019, 08:35

Kam už jste to klesnul, pane kolego Wagnere, od technických diskusí k takovýmto bulvárním výkřikům (o stěhování Čechů) a desinformacím o Energiewende? Seriozní informace o Energiewende, ozdrojované primárními dokumenty, a potvrzující můj výklad, dostanete třeba na anglické wikipedii.

Ocituji malou část:"The key policy document outlining the Energiewende was published by the German government in September 2010, some six months before the Fukushima nuclear accident.[2] Legislative support was passed in September 2010. On 6 June 2011, following Fukushima, the government removed the use of nuclear power as a bridging technology as part of their policy.[18] After the 2013 federal elections, the new CDU/CSU and SPD coalition government continued the Energiewende, with only minor modification of its goals in the coalition agreement"

Nesnažte se zastírat silný vliv Fukušimy na načasování německé Energiewende.

Stejně tak na EU energetickou politiku bude mít velký význam nedávné prohlášení EU parlamentu že jaderná energie je "špinavá", s konsekvencemi třeba pro bankovní půjčky.

A co Bavorsko? Jak Vám to napsal výše v diskusi pan Jeleček, Němci to zvládnou (otázka je jen-jak rychle) i bez vašich "rad". Jinak s Bavory jsem řešil řadu EU projektů z fotovoltaiky a nanotechnologií. Když jsme byli v rámci řešení projektu ve výzkumném centru Airbusu u Mnichova, tak jsem se jich ptal: ten průmysl je tu už od dob Hitlera? Ne, odpověděli mi, za něj Bavorsko bylo jedna z nejzaostalejších zemědělských části Německa. No a po válce tam zvládli vybudovat silný průmysl, převážně hi tech. A teď zvládnou i Energiewende.

A ty PVE jak o nich zasvěceně Carlos píše, budou též součástí řešení. Ale jak říkám: Bavorsko se srovnatelnými přírodními podmínkami i kulturou jako máme my, Češi, to zvládne a ukáže nám cestu k přeměně špinavé energetiky a hi tech průmyslu.

Ale nejrychleji se to povede, vzhledem k přírodním podmínkám, Kalifornii.

Ondra
12. květen 2019, 09:49

Pane Vaněčku běžte už někam. Největší šířitel desinformací překrucovač pravdy a arogantní člověk co umi jenom urážet ostatní stě Vy.

1) S možností přesidlování obyvatel z jihu Německa (Bavorska) na sever k moři přišel Carlos. Vy tady pořád píšete jak má Česko srovnatelný podmínky pro energetiku jak Bavorsko takže otázka na přesídlení Česka je na místě. Každopádně je to totální kravina (to patří k nápadu přesidlovat Bavory).

2) Vy by jste si o Energiewende asi měl něco dostudovat když jí tak obdivujete a podporujete. P. Wagner správě píše že po Fukušimně se Němci vrátili k původním plánům z přelomu století protože tak to je. Zas ste ukázal pravou tvář když ste sem dal jeden odstavec vytrženej z kontextu. Radši si přečtěte něco tady:

https://www.cleanenergywire.org/dossiers/history-energiewende

https://www.cleanenergywire.org/factsheets/history-behind-germanys-nuclear-phase-out

3) celej zbytek už je zas přání otcem myšlenky ...

Emil
12. květen 2019, 10:36

Cituji ze stránek energiewende-global:

Rok 2000: "Evropská komise zveřejňuje první společnou strategii pro obnovitelné zdroje energie, energetickou účinnost a ochranu klimatu v Evropě. V Německu začíná platit zákon o OZE, který se stává rozhodujícím hnacím motorem pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie v Německu. Spolková vláda se usnáší na odklonu od jaderné energie a stanovuje maximální provozuschopnost atomové elektrárny na 32 let."

Milan Vaněček
12. květen 2019, 11:29

Ondro Vaše odkazy (já dávám prednost perfektně ozdrojované britské wikipedii) též přesně podporují můj vzkaz: "Nesnažte se zastírat silný vliv Fukušimy na načasování německé Energiewende"

Ondra
12. květen 2019, 12:05

Pane Vaněčku ale vždyť tady nikdo netvrdil že Fukušima na to vliv neměla. Po Fukušimně se jenom Němci vrátili k původnímu harmonogramu (jak správně píše p. Wagner). Ale těžko mohla Fukušima ovlivnit původní plán odstavování jádra protože ten byl nastavenej 10 let předtím.

A "moje" odkazy maj v podstatě stejný informace jak Wiki takže ji klidně můžete dávat přednost ale je to úplně jedno. Vy ste jenom vytrh z Wiki jeden odstavec bez kontextu - takhle tady pracujete s informacema často. Takže bych si dovolil přeformulovat Vaše tvrzení "Vaše odkazy též přesně podporují můj vzkaz" na moje odkazy tu jsou od toho aby vyvracely Vaše desinformace.

Chtěl bych věřit že Vás to trolování jednou přejde ale naivní nejsem.

Emil
12. květen 2019, 12:41

Nejvtipnější na tom je, že i ta tolik adorovaná anglická wikipedia uvádí to samé:

"In 2000, the First Schröder cabinet, consisting of the SPD and Alliance '90/The Greens, officially announced its intention to phase out the use of nuclear energy. The power plants in Stade and in Obrigheim were turned off on 14 November 2003, and 11 May 2005, respectively. The plants' dismantling was scheduled to begin in 2007.[33]"

Martin Pácalt
12. květen 2019, 13:48

Pane Vaněčku, vás vážně nemá cenu už brát v potaz. Tak jak píše Ondra, s populačními přesuny tady p. Wagner nezačal. Vaše argumentace je chybná. Někteří diskutující mají s Vámi obdivuhodnou trpělivost. A možná je to tak energeticky vyčerpává (debatovat s vámi o vašich překrouceninách a polopravdách je opravdu náročné), že (jak jsem zaznamenal) sem už tak často nechodí, protože do nich rýpete svými žvásty .

Držte se pozitivního lobbingu ve prospěch FVT a s ní geneticky nutně spojenou akumulací. Vaši žluč vylévejte do jiné žumpy.

Milan Vaněček
12. květen 2019, 13:56

Pánové už Vás tady pár let školím o tom co je to Energiewende. 1. Prvotní plán byl zbavit se jaderné energetiky 2. Další pak zbavit se uhelné energetiky 3. A to vše rozvojem obnovitelných zdrojů energie.

To jsou technické problémy, pak je ale reálná politika. 4. Ta se musí v demokratickém státě opírat o většinu obyvatel 5. Ta musí reagovat (opatřeními i tempem změn) na události typu havarie v Fukušimě.

Tož tak, nemám co bych dodal. Howgh.

Carlos
12. květen 2019, 15:21

Vliv Fukušimy na Energiewende Vám popsal pan Vaněček mnohem líp, než bych to udělal já.

Těch 6 přehrad existuje, je třeba jen vybudovat patřičné horní nádrže, vybrané přehrady mají asi 180 hektarů každá, některé méně, některé více, tam je třeba jen postavit horní nádrže. které by měly projít poměrně snáze než přehrady. Bavíme se o záboru asi 30-40 ha při hloubce asi 20-16m.

Kam by se měli Češi stěhovat? Záleží na tom jestli tu chceme a budeme udržovat průmysl pro který tu nejsou podmínky jenom cenou práce (což je dost zvrácené), nebo jestli se pustí transformace ekonomiky směrem k specalizovanější výrobě s vyšší přidanou hodnotou. Jestli budeme dále podporovat velkosklady s masivní zátěží ŽP skrze skoro výhradní zásobování po silnici (a to máme železnici do každé díry a i průměrná lokálka umí ze silnice na jednoho brejlovce stáhnout 12 kamionů) pro které budeme dovážet Ukrajince a spol. Pokud se pojede v zaběhlých kolejích, pak budou na základě kvalifikovanosti a drzosti Češi, ale i Moravané, Slezané a zde narození Slováci odcházet na západ, do Asie a jinam do světa ve velkém. Pokud se změní současný kurz směřování, opravdu provedeme reformu, půjdeme směrem od přeprodávacích skladů a průmyslu s nízkou přidanou hodnotou k průmyslu s vyšší přidanou hodnotou, menším firmám, specializovaným podnikům, či do moderních technologií (například Brno pořád těží z před X lety vymyšlené vize evropského Silicon Valley). Pokud půjdeme cestou ke změně ekonomiky, tak ke stěhování jinam vůbec dojít nemusí a spotřeba energie může buď stagnovat, nebo klidně i klesat.

Řekl bych že v současné době konkrétně ČR jde tou horší cestou kdy sem dotahujeme desítky tisíc lidí pro ne příliš kvalifikovanou práci v energeticky celkem náročných provozech.

Co se týče ono stěhování v Německu, taková věc je logický vývoj v každé době podle měnících se podmínek, nikdo nezačal kolem roku 1845/50 vozit Ostravské uhlí do Blanenských hutí, byť by se to starému Rothschildovi náramně rentovalo, místo toho se postupem času většina hutní produkce přestěhovala na Ostravsko, s tím byly spojeny obrovské přesuny obyvatelstva, byť časem, během nějakých 30-50 let se v předminulém století skoro kompletně přeměnil význam sídel, místo Vysokého Mýta a Chrudimi máte Pardubice. K tomu přesunu došlo samovolně jenom tím že se přesunul a výrazně modernizoval průmysl (a také z důvodu že Inženýři nebyli schopní k Mýtu dráhu dostat, byť to tedy beru s rezervou, terén tomu ani tehdy nebránil, spíš mi to přijde jako nepohodnutí se dvou měřičských skupin).

To stejné může probíhat v dalších 20-30 letech v Německu, kdy se pozvolně přesune průmysl i lidé na pobřeží. Ve velkém takový přesun obyvatelstva, dokonce za hranice, probíhá v Maďarsku a Rumunsku, tam klesá v posledních třech dekádách populace o miliony. Proč se tak děje? Protože se změnila hospodářská situace. To stejné může nastat v Německu, kde to bude na rozdíl od Rumunska znamenat jenom přesun obyvatel v rámci státu, tedy s menšími problémy.

Pro udržení těžkého a strojírenského průmyslu v Porýní eventuálně i tom Bavorsku, budou třeba masivní infrastrukturní investice, někdy předloni se jim propadla dvojkolejka kolem Rýna, vlaky stály po všech štrekách až kamsi do Amsterodamu, jak v Německu, tak Francii (nutno tedy říct že zároveň byla rozkopaná další trať, byť ta není z hlediska nákladky žádný hitparáda), loni zásobování průmyslu omezily nízké stavy Rýna. Abyste byl s to tam dále ten průmysl provozovat, tak budete muset postavit minimálně tak 600km tratě nebo takových 5-10 plavebních stupňů pro zajištění plavební hloubky. To budou finančně náročné a společensky skoro nerealizovatelné investice.

Přesunout nejtěžší průmysl k pobřeží, řekněme do 20-30 kilometrů, nebo kam se dá rozumě zajet s mořskou lodí na řeku, dává celkem smysl oproti tomu aby se tahalo vedení a materiál přepravoval, zejména pokud se musí dnes dost velká část dovážet po moři, kamsi do hor na jihu. Tam může být vysoce specializovaný, nebo lehký, nebo digitální, whatever, průmysl, který ale nebude tak energeticky náročný.

Martin Pácalt
12. květen 2019, 13:54

Tady nejde o to, jestli ta stavba měla mizernou architektonickou hodnotu. Tady jde o to, že země, kde se kvůli energetice (nebo dokonce politice a úchylným ideím) bourají sakrální stavby, končí obvykle v prdeli (SSSR, ČSSR, nyní nastupuje nově i SRN).

Carlos
12. květen 2019, 15:32

Sakrální stavby se v průběhu těch asi 1700 let dominance Křesťanství v Evropě (jedno jestli Katolicismu, či Protestanství), bořily z mnoha důvodů, válek, přestaveb měst, nebo i třeba nově i kvůli energetice. To by v onom místě musely už dávno skončit skoro všechny země světa, protože těch staveb co skončilo na dně přehrad pro výrobu elektřiny jsou celosvětově snad tisíce a jen u nás dobré desítky či stovky.

Ano, co je horší je pokud se tak děje z důvodu ideologie, kdy je ideologie náboženství přímím nepřítelem ideologie politické. No ono se to někdy špatně rozlišuje kde je hranice, ale u ČSSR a SSSR je ta hranice definována dost ostře na to aby se to dalo poznat a rozhodnout. Ty státy spíš do míst kde slunce nesvítí zavedla ona ideologie než to že se zatopí/zboří nějaký kostel.

Milan Vaněček
11. květen 2019, 18:53

Tak jsem si to přečetl, je to opravdový bulvární žvást. Ale ve dvou věcech mají pravdu: východoněmečtí horníci chtějí těžit uhlí co nejdéle a havarie v Fukušimě způsobila urychlení odstavení špinavých (dle EU parlamentu) jaderných elektráren a zpomalení odstavování špinavých uhelných elektráren.

Ale do roku 2038 se jim možná povede obojí odstavit a když ne tak se jim to povede do roku 2040, či 2045, každý spěch stojí peníze navíc (ale jsou lidé kteří spěchají s ochranou životního prostředí).

Myslím že je nakonec v Kalifornii předběhnou s odstraněním jaderných i uhelných elektráren, tak o 5 či 10 let.

A Kalifornie je pro mne největší průkopník technologického pokroku ve světě.

Petr
9. květen 2019, 09:39

Germánie se připravuje na jednu bojovou zimu plnou drahé elektřiny a blackoutů, díky které pak budou moci snáze vysvětlit další politickou otočku a návrat jaderných elektráren do dlouhodobého provozu.

petr
9. květen 2019, 23:37

Jo přesně tak holt to musí politicky správně uchopit...

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se