Spotřeba energie v Německu klesá druhým rokem v řadě, příčinou jsou rostoucí efektivita využívání energie, proměna energetického mixu, klesající export elektřiny a strukturální změny tvorby přidané hodnoty. Spolu s tím klesají i emise CO2, a pokud bude tento trend pokračovat, může se země přiblížit ke svému cíli v oblasti klimatu do roku 2020 více, než se obecně očekávalo.

Dle předběžného výpočtu Arbeitsgemeinschaft Energiebilanzen (AGEB), institutu vyhodnocujícího energetické statistiky Německa, poklesla spotřeba primární energie největší evropské ekonomiky za prvních devět měsíců letošního roku meziročně o 2,3 % na 9 258 PJ. Stejný meziroční pokles je předpokládán i pro celý rok 2019, kdy má spotřeba primární energie dosáhnout 12 810 PJ.

Dle AGEB jsou hlavním důvodem klesající spotřeby zvyšování energetické účinnosti, změny ve složení energetického mixu, cyklický pokles spotřeby energie v energeticky náročných odvětvích a probíhajícími strukturálními změnami tvorby HDP s rostoucím podílem méně energeticky náročného odvětví služeb. Tyto faktory převažují nad stále mírným nárůstem ekonomické produkce a rostoucím počtem obyvatel.

Jak ukazují data Fraunhoferova Institutu, velký podíl na klesající spotřebě primární energie má však i pokles exportu elektřiny, který oproti 48 TWh v loňském roce dosahuje nyní 24 TWh. Za celý rok 2019 by se tak mohlo jednat o pokles exportu o cca 20 TWh (72 PJ). To odpovídá celoroční výrobě dvou jaderných bloků o instalovaném výkonu 1,2 GW a na celkovém poklesu spotřeby primární energie by se jen tento pokles exportu projevil cca 1,5 % (při účinnosti přeměny energie ve výši 35-40 %).

Nejvýznamnější pokles spotřeby z primárních energetických zdrojů zaznamenalo černé a hnědé uhlí. V obou případech spotřeba za první tři kvartály letošního roku poklesla o cca pětinu. Nejvyšší nárůst ve výši cca 4 % zaznamenaly obnovitelné zdroje a plyn.

Klesající emise CO2

Výše zmíněné faktory mají dopad na celkové emise skleníkových plynů včetně oxidu uhličitého (CO2). Ty by měly meziročně poklesnout o 40-45 mil. tun na celkových 825 mil. tun ekvivalentu CO2. To odpovídá 5% poklesu oproti roku 2018. V roce 2018 došlo v Německu k největšímu poklesu emisí skleníkových plynů, které od recese v roce 2009 více méně stagnovaly.

Vývoj emisí skleníkových plynů vyjádřených ekvivalentem CO2 v Německu. Zdroj: Clean Energy Wire

„Letošní vývoj není způsoben vládními politikami. Nyní vidíme tržně řízené snížení [emisí CO2] v důsledku nízkých cen zemního plynu a vysokých cen emisních povolenek po reformě ETS,“ uvedl ministr hospodářství a energetiky Peter Altmaier.

Předpovědi již řadu let naznačují, že Německo nesplní svůj národní cíl snížit emise skleníkových plynů do roku 2020 o 40 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Pokud by však letošní a loňský trend pokračovaly i v roce 2020, Německo by se mohlo cíli přiblížit více, než se očekávalo. Do roku 2018 země snížila emise asi o 31 % a poslední prognózy vypočtené pro vládu očekávají snížení asi o 33 % do roku 2020.

„Projekce ministerstva životního prostředí předpovídající 33% snížení [emisí CO2] v roce 2020 ve srovnání s úrovněmi z roku 1990 bude pravděpodobně dosaženo již letos. V současné době děláme větší pokrok, než se očekávalo,“ dodal Altmaier.

Altmaier však varoval, že v odvětví dopravy a vytápění je pokrok téměř nulový. Čísla AGEB ukazují, že spotřeba topného oleje ve skutečnosti roste, zatímco spotřeba nafty a benzínu zůstává konstantní.

Právě na tyto oblasti se zaměřuje akční plán v oblasti klimatu,  na jehož podobě se německá vládní koalice dohodla v září. V rámci akčního plánu bude, mimo jiné, zaveden vlastní systém Německa pro obchodování s emisemi v oblasti dopravy a budov nebo zřízen příspěvek na výměnu kotlů na topné oleje.

Úvodní fotografie: Továrna automobilky BMW v Německém Mnichově. Zdroj: BMW

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *