Domů
Obnovitelné zdroje
Analýza: Německá města dostatečně nevyužívají potenciál střešních fotovoltaických elektráren
Zdroj: Pixabay
Zdroj: Pixabay

Analýza: Německá města dostatečně nevyužívají potenciál střešních fotovoltaických elektráren

V žádném ze čtrnácti největších německých měst nejsou instalovány fotovoltaické elektrárny ani na polovinu střešních ploch. Mrhá se tak potenciálem pokrýt spotřebu desetitisíců domácností elektřinou z obnovitelných zdrojů, říká nová studie. V rámci celého Německa jde pak o potenciální instalovaný výkon až 260 GW.

Studie provedená německým dodavatelem elektřiny z obnovitelných zdrojů, společností LichtBlick, zkoumala využití střech pro fotovoltaické elektrárny. V rámci čtrnácti největších německých metropolí určila poměr mezi plochou všech střech u novostaveb za rok 2018 a plochou nově nainstalovaných střešních solárních panelů.

Obecně nebyly v žádném z měst instalovány solární panely na více než polovinu střech. Nejlépe se umístila města Norimberk, Hannover a Lipsko, která se jako jediná k této hranici přiblížila. Jednalo se ale spíše o výjimky a v nejhorším Hamburku pokrývaly solární panely pouhých sedm procent střešních ploch.

Střešní solární panely

Potenciál střešních fotovoltaických elektráren je nezanedbatelný a zatím dostatečně nevyužitý.  V rámci celého Německa by na střechách mohly vyrůst elektrárny s celkovým instalovaným výkonem 260 GW, což je přibližně pětinásobek dnešního výkonu. Například v Berlíně by mohly každý rok přibýt střešní elektrárny schopné vyprodukovat až 49 GWh ročně. To by stačilo na pokrytí spotřeby šestnácti tisíc domácností. V Česku se potenciál fotovoltaiky na budovách odhaduje na 39 GW.

Střešní FVE se v ČR těší rostoucí oblibě

Právě v Česku se střešní fotovoltaické elektrárny těší stále větší oblibě. Jejich nespornou výhodou je blízkost ke koncovým spotřebitelům, kdy jsou často schopny pokrýt zásadní část spotřeby firem a domácností. Výkyvy v produkci jsou pak řešeny pomocí přídatných baterií.

V roce 2019 byly v ČR instalovány solární elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 25 MW, z nichž naprostá většina byla umístěna právě na střechách. Za prvních pět měsíců roku 2020 pak došlo k meziročnímu nárůstu instalovaných elektráren o polovinu. Může za to zejména program Nová zelená úsporám ministerstva životního prostředí a programy ministerstva průmyslu a obchodu pro podnikatele.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(17)
Milan Vaněček
22. červen 2020, 13:42

Je nutno si uvědomit, že fotovoltaika na střeše rodinného domu vyrábí kWh skoro dvakrát dráž než ta ve velké fotovoltaické elektrárně na brownfieldu. Větší střešní instalace na průmyslových objektech jsou tak někde uprostřed.

A ještě stát znevýhodňuje FVE na střechách tím, že je nutí ke samospotřebě vyrobené elektřiny.

Vše co se u nás s fotovoltaikou dělalo bylo špatně. Proto jsme tam kde jsme a Němci jsou zcela jinde.

V Německu začali od střešních elektráren a platili je Němci Němcům. Peníze zůstaly doma.

U nás se začalo světovým unikátem (velké instalace na polích za nejvyšší výkupní ceny na světě). A většina peněz co zaplatíme za ten tunel jde do zahraničí.

Zkrátka ta sabotáž a pohrdání fotovoltaikou se nám nevyplatila. Svět už je někde jinde.

pr
22. červen 2020, 16:15

Jenže i dvojnásobná cena kWh ze střešní FVE se při neexistenci distribučních poplatků koncovým zákazníkům u dnešních instalací vyplatí. Touto výhodou se polní FVE v drtivé většině nemohou ohánět a jsou závislé na libovůli nákupčích ve velkých objemech.

Richard Vacek
22. červen 2020, 17:27

A co se s tou elektřinou bude dít? Vždyť už teď tam mají okolo slunného poledne tolik energie, že její cena klesá pod nulu. Takže další soláry poběží jen na částečný výkon, což dále zhorší jejich návratnost. "Řešením" by byl přechod na ostrovní provoz, ale v něm pak bude elektřina násobně dražší, než v okolní síti.

Milan Vaněček
22. červen 2020, 18:11

Pane Vacek v současné době nejpopulárnější bifacialni otocne na jedné ose fv články vám dají stejný výkon přes celý den

Asd
22. červen 2020, 19:25

To jako ty soláry umí vyrábět EE i v noci, za deště či když sněží?

Milan Vaněček
22. červen 2020, 20:48

ad Asd: přes celý den, naučte se číst. A doplňkovým větrníkům déšť, sníh nebo noc nevadí.

A umí JE vyrábět i při výměně paliva? Mohly by, ale ty naše neumí a většinou půldruhého měsíce stojí.

petr
22. červen 2020, 21:05

Máte pravdu stojí třeba 1000 hodin a pak jede na plný nominální výkon 7 760 hodin a 1000 MW tak vyrobí 7 ,76 TWh, kdežto ty naše soláry vyrobí z 1 000 MW jen 1 TWh...

a klidně v noci a za sněhové bouře či totální mlhy...

Milan Vaněček
22. červen 2020, 21:39

Petře, z 3000 MW, ty 2000 Mw vypouští pánu Bohu do oken, spolu s odparem vody.

pr
23. červen 2020, 09:34

Kdyby PánuBohu, ale nám. A přes to, že zatěžuje okolí emisemi tepla, tak za to není postihován! A to přesto, že od roku 2014 platí nový občanský zákonník, který takovéto chování v § 1013 zakazuje. Omezuje takto vlastnické právo: " .... Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ..... "

Emil
23. červen 2020, 09:58

Jako obvykle píšete nesmysly. Nový občanský zákoník nic takového nezakazuje:

"Naproti tomu u nepřímé imise je její zdroj na jedné nemovitosti a tam se především projevují následky, ty se však šíří i na nemovitosti sousední, přičemž nemusí jít jen o nemovitosti bezprostředně sousedící, nýbrž i vzdálenější. Ochrana se sousedovi poskytuje proti nepřímým imisím jen tam, kde to překračuje míru přiměřenou poměrům, společensky únosné hranice dané dobrými mravy. Jen takový zásah je neoprávněný (R 37/1985, s. 143, odst. 6 a 7). Ostatní, běžné imise, které nepřekračují míru přiměřenou poměrům, jsou sousedé povinni navzájem si trpět (R 50/1985, s. 237, odst. 3)."

St
23. červen 2020, 10:57

Takže pokud nesvítí slunce, nebo padá déšť, sníh, tak soláry neprodukují EE. Ale můžeme si postavit větrníky. To mi přijde, jako když potřebuji řešit dopravu, tak si místo auta pořídím plachetnici a pokud nebude foukat vítr, tak kolo.

Jinak děkuji kolegům za vysvětlení. Opravdu je lepší mít JE s plánovanými odstávkami jak loterii zvanou OZE. Tedy kromě vodních elektráren. Jenže těch zas nemůžeme mít tolik jako např. |Norové nebo Rakušané.

pr
23. červen 2020, 11:48

Milý Emile,

uvedl přesně kde a citoval co tam je. Můžete potvrdit, že trváte na tom, že to co jsem citoval v NOZ není? Takže Váš výrok o nesmyslech je pouze Vaše sprostota.

To co uvádíte Vy je z roku 1985 - tedy tuhý socialismus. Ten už ale bohudík skončil a pokud novější úprava zákona něco zakazuje, tak je pouze na soudu komu dá za pravdu. Takže dobrý pokus o mé znemožnění, ale sprostotou své argumenty neprotlačíte.

Ještě jednou - socialismus,kdy i mé zdraví bylo společným vlastnictvím takových jako jste vy, sice pomalu, ale doufám že nadobro končí. A to třeba i mnou citovanou částí nového občanského zákonníku. A doufám, že Váš protest na tom nic nezmění.

Emil
23. červen 2020, 12:12

Milý pr, to co jste citoval v NOZ je, ale vůbec se netýká tepelných emisí. Kdybyste si tu pasáž přečetl celou nebo pořádně, tak je tam celkem jasně uvedené, co jsou přímé a co nepřímé imise, a že "ochrana se sousedovi poskytuje proti nepřímým imisím jen tam, kde to překračuje míru přiměřenou poměrům, společensky únosné hranice dané dobrými mravy."

pr
23. červen 2020, 13:09

Výborně Emile,

ono totiž vypouštět teplo ve sto megawattových výkonech nepovažuji dnes za společensky únosnou hranici (za socialismu - ´85 to ovšem bylo jiné, souhlasím). A zbytek s Vašim svolením necháme na případných soudech. Své pohoršení jsem zde vyjádřil, vy máte jiný názor a to je tak asi vše co k tomu můžeme říci.

Emil
23. červen 2020, 13:38

Milý pr, asi jste stále ještě nepochopil, že citované ustanovení o nepřímých (i tepelných) imisích je platné i dnes, takže Vaše původní tvrzení o jejich zákazu je evidentně nepravdivé. NOZ jen zavádí rozlišení mezi imisemi přímými a nepřímými, u těch přímých vyslovuje jejich zákaz bez ohledu na míru vlivů a na stupeň obtěžování souseda.

Co Vy považujete za společensky únosnou hranici naštěstí není "směroplatné", u soudu přeji hodně štěstí.

Bob
23. červen 2020, 20:40

Milý Pr

V zákonech máte napsáno, co se považuje za imise a jsou tam i imisní limity, které se nesmějí překročit.

A teplo opravdu v imisích zahrnuto není. Taky byste ji nezměřil.

Troufám si tvrdit, že máme v součtu i větší emitenty tepla, než JE. Od chladičů automobilů až po prostup tepla z budov.

Ty by také měly platit za emise?

Ps. rozlišujte termíny emise a imise!

Emise jsou to co vychází (třeba) z komína. Imise, co naměříte ve vzduchu.

Chtěl bych vidět, jak změříte imise tepla.

František Šimůnek
24. červen 2020, 13:54

Takže slunce svítí na určité místo na planetě po celý den stejnou silou ? Stačí se jen natočit ?

Vy budete zralej na Sörösovu cenu !!!

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se