BNEF: Velké solární a větrné parky jsou pro dvě třetiny populace nejlevnějším zdrojem elektřiny
Velké solární a onshore větrné elektrárny jsou nyní podle výzkumníků z BloombergNEF (BNEF) nejlevnějším novým zdrojem elektřiny pro více než dvě třetiny světové populace. Významný pokles nákladů na dodanou elektřinu nadále pokračuje u bateriových úložišť.
Uvedené dvě třetiny světové populace představují 71 % globálně generovaného hrubého domácího produktu a 85 % globální výroby energie.
Analýza výzkumníků z BNEF ukázala, že globální vážený průměr měrných výrobních nákladů na výrobu elektřiny (Levelized Cost of Electricity – LCOE) pro velké onshore větrné parky poklesl za posledního půl roku o 9 %, u velkých solárních elektráren o 4 %.
„Onshore vítr zaznamenal nejvýznamnější pokles ceny od roku 2015. Je to dáno zejména zvětšováním velikosti turbín, které mají nyní v průměru výkon 4,1 MW a jejichž cena se u nedávno financovaných projektů pohybovala kolem 0,7 mil. USD/MW,“ uvedl BNEF.
Na největším světovém trhu pro solární elektrárny, v Číně, poklesly průměrné LCOE pro nové solární elektrárny na 38 USD/MWh, což znamená 9% pokles ve srovnání s druhým pololetím 2019.
„Globálně předpokládáme, že nejlevnější fotovoltaické projekty financované za posledních šest měsíců budou schopny dosáhnout LCOE mezi 23 a 29 USD/MWh, při uvažování konkurenceschopné návratnosti vlastního kapitálu pro investory. Tyto projekty se nacházejí v Austrálii, Číně, Chile a Spojených arabských emirátech, kde se mohou měřit se stávající flotilou elektráren spalujících fosilní paliva,“ dodal BNEF.
Vedoucí studie Tifenn Brandily uvedl, že provedená analýza dále ukázala, že aukce na podporu pro nové větrné a solární elektrárny vedly investory ke snižování ceny elektřiny zvětšováním velikosti jednotlivých projektů a také portfolia jejich projektů.
BNEF předpokládá, že průměrný instalovaný výkon onshore větrných parků vzrostl z 32 MW v roce 2016 na 73 MW. U solárních elektráren vzrostl průměrný instalovaný výkon za stejné období o třetinu na 27 MW.
„Při současných trendech by LCOE ve své třídě nejlepších solárních a větrných projektů mohly do roku 2030 klesnout pod 20 USD/MWh. Před 10 lety byly náklady na elektřinu ze solárů výrazně nad 300 USD/MWh, zatímco větrné elektrárny byly nad 100 USD/MWh,“ dodal Brandily.
Dalším příkladem toho, jak růst velikosti projektů vede k poklesu nákladů, jsou podle BNEF bateriová úložiště. Průměrná kapacita bateriových systémů se dnes podle BNEF pohybuje kolem 30 MWh, což je zhruba čtyřnásobná hodnota ve srovnání s první polovinou roku 2016. Průměrné LCOE systémů schopných dodávat jmenovitý výkon po dobu 4 hodin klesl od roku 2018 na polovinu a nyní se pohybuje kolem 150 USD/MWh.
Analýza BNEF je založena na informacích z projektů, které vstupují do fáze výstavby, a cenových nabídek dodavatelů. Databáze obsahuje téměř 7000 projektů a 25 různých technologií, včetně různých typů uhelných, plynových a jaderných zdrojů, ze 47 zemí světa.
LCOE představují kompletní náklady na vyprodukovanou megawatthodinu elektřiny, tedy samotné investiční náklady, náklady na financování projektu, palivové náklady a dále veškeré náklady na provoz a údržbu.
Mohlo by vás zajímat:
"Planet of humans" je sice výstřední dokumentík, ale konečně někdo veřejně přizná temnou stranu OZE, která není politicky korektní. Doporučeno fanouškům oze, jak to v reálu probíhá.
Pane Michale myslíte toto?
Proč ne. V zemích kde stále svítí slunce a nemusí řešit zálohy proč ne. Ale co funguje ve slunné Kalifornii, či v poušti jaksi nemusí dobře fungovat u nás.
Zálohy musí řešit všude, možná kromě některých afrických zemí, kde jsou místní obyvatelé schopni velké flexibility ve spotřebě, jak se dnes moderně říká. Cena zálohy ale v LCOE vůbec není zahrnuta.
Při ceně 0,7 mil. USD/MW u VTE a 0,35 mil. USD/MWh u baterií to vychází přibližně na 2,1 mld. USD za 1 GW výkonu VTE a 4hodinovou zálohou plného výkonu (což je dostatečné aby se z toho stal naprosto stabilní zdroj po drtivou většinu času). Celé to za rok při koeficientu využití 1/3 dodá do sítě přibližně 3 TWh.
Za 5 mld. USD je to přes 7 TWh/rok, tedy stejně jako GW blok JE za cca 5 mld. USD. Takže plichta, tedy až na to, že JE se může stavět klidně 15 let.
4hodinová záloha při koeficientu využití 1/3 naprosto stabilní zdroj, no tak když myslíte...
Je to dost na to aby se dal dělat systém s dynamickou volbou zdroje propojený s burzou nebo na to aby se podílely na regulaci sítě.
Víte vůbec co je koeficient využití? To není, že se každý den 8 hodin točí a 16 hodin stojí, ale že třeba celý fouká méně, než je maximální výkon VTE. Taktéž to neznamená, že se 100 % výkonu láduje do úložiště, ze kterého se pak dodává do sítě, ale naopak do sítě jde maximum co jde a do úložiště jen přebytky. 4hodinová záloha plného výkonu (což je celých 12 hodin při třetinovém výkonu) je optimální, cokoli navíc by mělo využití třeba jen jednotky procent, takže naprosto zbytečně předražené a předimenzované.
Děkuji za optání, vím úplně přesně co je koeficient využití. Také vím, že není výjimkou několik dní v řadě, kdy se obrazně řečeno nepohne ani lísteček, a to jak na lokální úrovni, tak v přeneseném významu na úrovni celého státu. Pak je Vám čtyřhodinová záloha na dvě věci.
Takže vlastně podle vaší definice (požadavek na nepřetržitý provoz 24 hodin denně 365 dní v roce) prakticky neexistuje na světě jediný stabilní zdroj energie.
Takže Jiří, co kdybyste si přestal vymýšlet. Já jsem o požadavku "na nepřetržitý provoz 24 hodin denně 365 dní v roce" vůbec nic nepsal.
Mimochodem jste opravdu smolař, tvrdit že žádný takový zdroj neexistuje zrovna ve chvíli, kdy se tu objeví článek, že "Dne 30. dubna 2020 dosáhl první reaktorový blok 624 po sobě jdoucích dní stabilního provozu."
Pane Jiří, jsou i jiné opce. 1) Když prozatím zálohujete pomocí starého uhlí (jako Německo) tak Vám vychází vítr několikanásobně levnější než JE. 2) Když si počkáte těch 15 let, než nově postavíte tu novou jadernou elektrárnu, tak opět vítr či slunce i bateriová akumulace budou 2-3 krát levnější (vítr) resp 3-5 krát levnější (slunce, baterie). A nové Dukovany v roce 2035 mít nebudete.
Zase Vám s novou jadernou elektrárnou zbudou jen oči pro pláč. Zase bude nutno provoz těch nových JE dotovat po mnoho desítek let (resp. až do předčasného ukončení činnosti).
A to nás bohužel čeká s novými Dukovany. To je objektivní vývoj ve světě a především v našem bezprostředním okolí (Německo, Rakousko).
Děkuji Vám pane Emile za objasnění. Jen se zeptám co je to LCOE.
Předem moc děkuji nejen za Vaši odpověď, ale za všechny Vaše fundované příspěvky.
Zjednodušeně řečeno, LCOE je výrobní cena elektřiny (energie) z daného zdroje z pohledu vlastníka, který neřeší dopad na zbytek systému.
Děkuji Vám pane Emile za vysvětlení. Pro některé diskutující by se mělo vysvětlit, že výrobní cena elektřiny z nějakého zdroje se automaticky nerovná ceně EE, kterou platí spotřebitelé.
Přesně, LCOE říká, jakou průměrnou cenu elektřiny musí provozovatel daného zdroje očekávat, aby do projektu bez dotace investoval. Neříká to vůbec nic o tom, který zdroje je ze systémového hlediska výhodnější ani to neříká nic o tom, jaké náklady systému nese konečný spotřebitel elektřiny, který musí kromě ceny LCOE zaplatit také záložní zdroje a řadu dalších nákladů souvisejících s integrací elektřiny z intermitentních OZE, které výrobce zelené elektřiny neplatí a proto se v LCOE neobjevují.
Zálohy ale musíte mít v každém systému, i když máte jen konvenční zdroje, tak poptávka kolísá. Nikdy neudáte všechnu elektřinu za větší než nákladovou cenu. Plus neplánovaný výpadek reaktoru o výkonu více než 1GW, což je u nás asi 10% výroby EL, taky není úplně jednoduché nahradit.
U konvenčních zdrojů ale stačí zálohovat pouze největší prvek v soustavě. U intermitentních zdrojů je potřeba zálohovat všechny, protože se snadno může stát, že dodávají prakticky nulu. Jako např. dnes ráno v Německu, kdy fotovoltaika dodávala z 50 GW 0 GW a vítr z 60 GW 1,5 GW.
Víte jaký je rozdíl v ceně horké zálohy s roztopenym kotlem a prifázovaným generátorem a studené zálohy, kde 12-24 hodin dobrému víte kolik jí budete potřebovat? Obrovský, ta studená je podstatně levnější.
O tom, kolik co stojí, vůbec řeč nebyla. "Horká" záloha nemusí být nutně roztopený kotel. Může to být klidně vodní nebo přečerpávací elektrárna, nebo baterie, a může být sdílená přeshraničně.
Emile,
pak se ale bavíme o něčem jiném než je horká záloha, to co to je je jenom záloha, hydro startuje v řádu minut.
V určitý moment se ze zálohy stane normální zdroj, který akorát neběží 24/365 a do řízení sítě se přes burzu zapojí nějaký "Aladin", tedy předpověď počasí. Pokud mám představu že s přesností Y % bude za X dní tak a tak a výroba z FVE/VtE bude taková a taková, tak namlouvám-li si výrobu v nějakých paroplynkách, tak už to není záloha ale normální výroba.
Tak v první řadě se dnes místo pojmu horká záloha používá pojem minutová záloha. Pěkně je termín popsán zde:
www. informacni-portal. cz/clanek/minutova-zaloha#article-top
"Podle doby, za kterou je elektrárenský blok schopný dodat regulační zálohu rozlišujeme minutové zálohy na pětiminutovou zálohu (MZ5) a patnáctiminutovou zálohu (MZ15). Dříve byla i třicetiminutová záloha (MZ30), která je dnes nahrazena MZ15" (MZ30 bývala právě ona "horká záloha")
"Jednoduše řečeno, celková potřebná velikost pětiminutové regulační zálohy je daná hlavně velikostí největšího bloku v soustavě. RGCE vyžaduje, aby každá elektrizační soustava plně vyregulovala odchylku výkonu do 15 minut, a to i případě výpadku největšího bloku (Temelín 1055 MW). K dispozici má SR, MZ5 a MZ15. V praxi samozřejmě funguje princip solidarity okolních zemí, ale nemělo by se na to spoléhat. [2]
Je třeba si také uvědomit, že mezi největších poskytovatele MZ5 patří přečerpávající elektrárny (PVE)."
No jenže ono to není pravda. I v kalifornii má slunce a vítr určitý potenciál, pak začne cena prudce stoupat - když totiž svítí a fouká výroba přesáhne poptávku a naopak ráno a večer jedou převážně fosilní zdroje. Takže ano někde to může být levné, ale vždy je určitá mez podílu OZE. Pouze státy s velkým podílem výroby el. energie z vody mohou díky regulační energii ekonomicky výhodně dosáhnout 100% pokrytí výroby el. energie pomocí OZE takových je na světě velmi málo V Evropě je takovým příkladem Norsko. Časem se situace změní poklesem cen přímořských VTE, které jsou relativně stabilní....
Tam ještě hraje roli kolik mají PVE. Pokud bude na západním pobřeží realizována ona PVE na Hooverově přehradě, tak se v dané síti situace může dost změnit. To stejné pokud by u nás byla třeba PVE Orlík-Kamýk, nebo PVE v Krušných horách a nebo mezi Lipnem a Dunajem.
Kalifornie má skvělé propojení na obří vodní elektrárny v Oregonu a Washingtonu, stejně tak na větrné pláně ve Wyomingu a Idahu, kde už je úplně jiné počasí než na pobřeží.
A staví bateriovou akumulaci rychlostí několika "Dlouhých Strání" ročně. Na nějakých 90% z OZE ve výrobě elektřiny dostanou v pohodě.
Možná se dostanou i na 100% ve výrobě el.energie, ale nebude to levné, ale velmi drahé a neekologické.
V tomto máte naprostou pravdu. Jenže někteří jsou přesvědčeni že díky OZE budeme mít tolik elektřiny, že nám spotřebitelům budou za její odběr platit.
To jsou vaše předpoklady, nikoliv fakta.
Pane Veselý, přečtěte si tady některé komentáře a budete překvapen jak tu někteří lící krásný svět OZE, kde je levná EE pro všechny a jediný kdo jim to kazí jsou ti "zlí" atomoví a fosilní reakcionáři, kteří dle nich zamrzli někde v 19. století. Jen slunce, vítr a biomasa má zelenou a díky nim naše životy budou šťastné a naplněné. Doufám, že jsem na nic nezapomněl. Pokud ano, tak mě jistě někdo rád opraví.
"BNEF předpokládá, že průměrný instalovaný výkon onshore větrných parků vzrostl z 32 MW v roce 2016 na 73 MW. U solárních elektráren vzrostl průměrný instalovaný výkon za stejné období o třetinu na 27 MW." Takže pohádka o FVE na střechách a šetrných zdrojích, které nezatěžují přírodu nám definitivně skončila. Máme tu brutální průmysl zabírající a devastující krajinu, jako nic jiného. Těžba hnědého uhlí je úplná selanka, proti záboru a devastaci půdy tímto způsobem.
Pane Hájek, vím že to máte v popisu práce, aby jste tak hájil Vaše uhlí a teplárny, ale není Vám trapné říkat takové hlouposti? Fotovoltaika, to jsou velké FVE v řádu stovek megawattů (tedy něco pro co máme vybudovanou naši stávající síť, teď už každý ví, co nevěděli hlupáci když přirovnávali výrobu z fotovoltaiky ke tření ebonitové tyče liščím ocasem) i střešní instalace v rozmezí 5 kW až 5 MW (to na střechách průmyslových a velkoskladech).
Fotovoltaika je jediná technologie výroby elektřiny, která nedevastuje krajinu, pod fotovoltaikou máte travní porost který půdě jen prospěje a po demontáži během pár měsíců tam můžete zasít cokoliv. Naprosto nesrovnatelné s uhelným či jaderným velkodolem a elektránou. A1 v Jaslovských Bohunicích nebylo Československo ani Slovensko za pomoci EU schopné zlikvidovat a odstranit škody za více než 40 let: Ano let, ne dní jako trvá likvidace elektrány solární.
Fotovoltaiku můžete instalovat (i 10 GW) na zatopeném uhelném dole, jak jsem Vám tady popisoval, v rámci rekultivace té uhelné "selanky".
Jó ty Vaše selanky....
Jenže FV i když předěláte kde jaké pole na FV elektrárnu, pak přijde podzim spotřeba energie prudce vzroste a výroba klesne na 15% proti létu. Takže máte mraky zabrané půdy pálíte uhlí ropu a plyn vesele dál. FV panely pro tropy OK, ale pro nás jsou o ničem. Z OZE máme především vítr a technickým potenciálem na úrovni 30% výroby el. energie možná i více s moderními stroji. Jenže vítr potřebuje regulaci a tu zajistí jen fosilní zdroje nebo baterie celkově mnohem dražší a méně ekologické řešení než přechod na jaderné zdroje po vzoru Slovenska nebo Francie.
Máte naprostou pravdu. Bohužel to nejen tu nechápou a neustále malují ty své zelené zámky.
Boom samozřejmě zažívají i střešní FVE, ale BNEF popisoval data z utility scale staveb. Takže v té statistice nefigurovaly.
A když to srovnám s bodnými výsledky "jaderné renesance" a "CCS", myslím, že dobrý.
A nebuďte trapný s tím devastováním krajiny.
S tou fotovoltaikou by som bol opatrný ....
Dnes máme koronakrízu, ale pre energetiku sú i väčšie "prúsery" ... napr. veľkí erupcia vulkánu. Síce sa tak našťastie nedeje často, ale raz za pár sto rokov sa to deje, že vybuchne veľký vulkán, ktorý podstatne znečistí atmosféru. Jadro, plyn či uhlie bude fungovať ... i vietor. Ale fotovoltaika "zahučí" na nejaký čas v najhoršom prípade na celom svete ...
Nene. Přeci vítr bude foukat a slunce bude svítit vždy a všude. Copak nečtete příspěvky některých diskutujících? Jak můžete o tom pochybovat? :-)
1) Velký výbuch vulkánu znamená dva roky bez léta na jedné polokouli.
2) Na krizové situace jsou záložní zdroje.
Chci se zeptat pane Veselý jaké záložní zdroje pro případ krize máme? Předem moc děkuji.
Jinak se chci zeptat, co budeme dělat, až se vlivem klimatu změní toky větru?
Jak pak budeme provozovat větrné elektrárny?
Předem Vám děkuji za Vaši odpověď.
Vzhledem k tomu že se jede postupem "soběstačnost furt" a ne "být schopen vyrobit", tak něco jako definované záložní zdroje mimo soukromých nemáme. Nicméně se za ně dá pouvažovat asi 4000MW konvenčních elektráren, které se většinou nepoužívají, nicméně při výpadku 3500MW JE před pár lety v provozu byly.
Větrné toky se zase tak moc nezmění.
Máme tu solární elektrárny a pořád ještě možnosti jak udělat celkem velkou akumulaci, byť v určitý moment by to hlt musely pochytat už ty záložní elektrárny, které by se musely, ne za zas tak vysokou cenu, postavit.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se