Francouzské aukce OZE: 1,7 GW úspěšných projektů a odložené termíny kvůli koronaviru
Francie má za sebou další aukce na podporu obnovitelných zdrojů, ve kterých získaly podporu projekty s instalovaným výkonem přesahujícím 1,7 GW. Mezi nimi téměř 750 MW pevninských větrných elektráren s průměrnou cenou 62,9 EUR/MWh a skoro 650 MW solárních elektráren s průměrnou cenou 62,1 EUR/MWh. Termíny pro výstavbu probíhajících projektů byly posunuty kvůli současné situaci. Zároveň se Francie rozhodla odsunout většinu výkonu z červencového do listopadového kola.
V poslední francouzské aukci na podporu OZE bylo úspěšných více než 1,7 GW nových projektů. Největší podíl na získané podpoře mají se 749 MW pevninské větrné elektrárny s průměrnou cenou 62,9 EUR/MWh. Původně Francie plánovala podporu 630 MW těchto zdrojů, ovšem vzhledem k dostatečné nabídce a cenám toto množství překročila.
Podporu celkem 649 MW získaly také solární projekty na zemi s průměrnou cenou 62,1 EUR/MWh. Tato kategorie ovšem nenaplnila maximální soutěžené množství, které činilo 850 MW. Francouzská aukce v tomto ohledu dopadla přesně obráceně než poslední aukce německá, kde bylo solárních elektráren přebytek a větrných nedostatek.
Dalším 312 MW byla udělena podpora ve zvláštních kategoriích solárních elektráren (inovativním, v konkrétní lokalitě a v zámoří).
„Průběh mnoha projektů obnovitelných zdrojů energie je v současné době přerušen. Proto jsme se rozhodli udělit delší čas pro projekty ve výstavbě a odložit další výběrová řízení,“ uvedla ministryně energetiky Elisabeth Bourneová.
Francouzská vláda také, kvůli současné situaci, upravila harmonogram pro nadcházející aukce. Dvě třetiny objemu pro větrné a solární elektrárny přesunula z červencové aukce na listopad. Aukci pro střešní solární instalace posunula z července na září a aukci pro inovativní solární elektrárny z dubna na červen. Francie není jediná, která takto reaguje na nákazu koronavirem – například Slovensko svoji plánovanou aukci úplně zrušilo.
Podpora pro 28 GW v příštích pěti letech
Francie plánuje v příštích pěti letech podpořit až 28 GW instalovaného výkonu projektů větrných a solárních elektráren, aby dosáhla svých energetických cílů. Jejich konečný návrh počítá s aukcemi na 10 GW solárních elektráren na zemi, 4,5 GW střešních solárních elektráren, více než 9 GW větrných elektráren na pevnině a téměř 5 GW na moři.
„Zdravotní krize, kterou procházíme, nesmí v žádném případě vést k tomu, abychom se vzdali ambiciózních cílů pro obnovitelné zdroje,“ dodala Bourneová.
Zdroj úvodní fotografie: National Grid
Mohlo by vás zajímat:
Už i jaderná Francie vidí nutnost v nahrazování vyřazovaného jádra pomocí slunce a větru. Francouzských 28 GW nových instalací FVE a VtE by odpovídalo (65/10,7= 6)našim 28/6=4,6 GW instalací fotovoltaiky a větrných elektráren během pěti let .
Snad si naši jaderníci uvědomí i trend u "posledního mohykána" jaderné energetiky v EU: je třeba snižovat zastoupení JE a zvyšovat podíl OZE.
Nechápu ty Francouze. Mají své jaderné elektrárny a oni budou vyhazovat peníze za OZE. Z mého pohledu dost nepochopitelné.
To nemůže skončit dobře. Rozhodně něco takového poznají Francouzi při platbách za EE.
Možná to bude tím že JE pomalu dožívají a s novými je problém (a umístění některých je tak pitomé že bych si jako jejich soused stěžoval byť bych měl vlastní JE), pak také mají nějaké větší hydroelektrárny, které by mohly být snad konvertován na PVE a tím by mohlo dojít ke snadnému rozvoji OZE.
Bohužel v tomto ohledu máte pravdu. Po Fukušimě se spustila dost velká protiatomová hysterie. A politika zvítězila nad zdravým rozumem.
Ono ani ty hydroelektrárny se "zeleným" moc nelíbí. Podívejme se jak někteří vyšilují u Hřenska.
A co se týče OZE, když pominu jejich provozní nespolehlivost (výkyvy ve výrobě EE), celkovou ekologickou náročnost a neschopnost fungovat bez dotací, tak má Francie štěstí, že má dost velké pobřeží, kde může využívat síly větru.
Ten problém jsem myslel spíš co se projektu a stavby týče, než z pohledu protijaderné hysterie. A tou problematickou elektrárnou Fessenheim, chápu, je tam voda z Rýna, ale pokud se něco podělá, tak 30km od elektrárny se vyklízí, postavit to takto někomu u hranice je prasárna bez ohledu na to jak obě strany milují JE.
U Děčína se vztekají, poměrně oprávněně, z jiného důvodu, jez a k němu přidaná elektrárna jsou příliš technokratické řešení pro dané místo a zcela zbytečně zatápí soutok Labe a Ploučnice, přičemž řeší plavební problém kus nad Děčínem a zároveň neřeší plavební problém u Velkého Března.
Přitom existují alternativy. V Děčíně třeba posun jezu až na úroveň železničního mostu Děčín Východ - Děčín Hl. N., posun na konec kritického úseku, čí vybudování krátkého průplavu kolem problematického místa a ponechání Labe svému osudu. Vybudování derivačního kanálu s elektrárnou a nízkého záhozu u jeho začátku. Podobně je návrh u Března, tam by byl malý průplav, cca 2km a zához, dalo by se to upravit i pro vybudování elektrárny, tyto návrhy jsou ale bez odůvodnění zamítány.
Jinak pro vodní dopravu by možná ještě daleko víc udělal velký přístav Děčín-Žleb s teoretickým přístupem na obě magistrály a na sklonově snesitelnou trať na Českou Lípu.
Výroba elektřiny je u Děčína až sekundárním důsledkem dopravní a vodohospodářské stavby ne příliš šťastného návrhu.
U jiných návrh hydroelektráren je situace jiná, u konverzí či rozšíření současných VD na PVE pak asi zcela bez problémů.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se