Domů
Elektřina
Největší dánskou offshore větrnou farmu postaví Vattenfall
Offshore větrný park v Kodani. Autor: CGP Grey
Zdroj: CGP Grey

Největší dánskou offshore větrnou farmu postaví Vattenfall

Švédská energetická společnost Vattenfall vyhrála tendr na výstavbu nejvýkonnější větrné farmy u pobřeží Dánska, která by svou výrobou měla pokrýt téměř čtvrtinu potřeb dánských domácností. Nyní však čelí možnému zrušení jiný projekt větrné farmy, který by měl v Dánsku Vattenfall rovněž realizovat.

Větrná farma Kriegers Flak o výkonu 600 MW by měla zajistit dostatek elektrické energie pro 600 tisíc dánských domácností. Vattenfall tendr na realizaci projektu vysoutěžil s cenou 49,9 EUR/MWh, což je téměř o 60 % nižší hodnota než limit dohodnutý v dánském parlamentu v roce 2012. Vattenfall se rovněž plánuje podílet na financování projektu, a to částkou v rozsahu 1,1 až 1,3 miliard EUR.

„Naše vítězná nabídka pro projekt Near Shore byla výrazně pod cenovým limitem. To znamená, že Dánsko může realizovat dvě větrné farmy za cenu jedné.“

Ole Nielsen, manažer Vattenfall pro Dánsko

Projekt Kriegers Flak je jednou z částí dánské parlamentní dohody z roku 2012, podle které by se dánská ekonomika měla do roku 2050 stát zcela nezávislou na fosilních palivech. Součástí dohody jsou další dvě plánované větrné farmy, Horns Rev 3 o výkonu 400 MW a Near Shore s plánovaným výkonem 350 MW.

Near Shore v ohrožení

Projekt Near Shore, jenž by měl rovněž realizovat Vattenfall, však nyní čelí možnému zrušení vzhledem k rostoucím dotacím pro obnovitelné zdroje v zemi z důvodu klesajících cen silové elektřiny.

Dánský ministr energetiky Lars Lilleholt řekl agentuře Reuters, že dohoda ohledně nového schématu podpory OZE a rozhodnutí o budoucnosti projektu Near Shore by mohly být dosaženy do konce tohoto týdne.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(11)
Jan Veselý
10. listopad 2016, 10:16

Wow, Siemens a Vestas sice slibovali s novými 7-8 MW offshore turbínami pokles ceny vyrobené elektřiny, ale takový sešup jsem fakt nečekal.

Martin Hájek
10. listopad 2016, 18:20

Je v tom i vyvedení výkonu do soustavy, nebo to se platí z úplně jiných peněz?

Jan Veselý
10. listopad 2016, 19:15

Trochu jsem se v údajích o tomhle projektu vrtal a situace se má tak:

1) Kriegers Flak je mělčina v Baltu patřící částečně Dánsku, Německu a Švédsku. Lokalita byla už dávno vytipována jako dobré místo pro větrnou energetiku. Proto tam byl proveden podrobný geofyzikální průzkum a meteorologická měření, takže podmínky v lokalitě jsou dobře zmapované - snížené riziko pro investory.

2) Ve stejné lokalitě již od loňska vyrábí elektřinu německá 288 MW VtE Baltic 2. A Švédové chtějí o výstavbě rozhodnout do roku 2018.

3) Díky těsné blízkosti VtE se dánský Energinet a německý 50Hertz a švédská Svenska Kraftnät dohodli, že lokalita zároveň bude sloužit jako další propojovací uzel spojující evropskou kontinentální a skandinávskou síť.

4) Energinet bude investovat 3.5G DKK (12.7G Kč) do 25+12km (moře+pevnina) 220 kV linky a propojovací trafostanice na Kriegers Flak. To bude hotovo do 2018.

5) Větrná elektrárna má být dokončena do roku 2020 a garantovanou cenu má pouze na prvních 7.2 TWh (tj. odhadem na 2.5-3 roky) vyrobené elektřiny, pak bude vyrábět za ceny určené Nordpoolem, které jsou nyní okolo 30 EUR/MWh.

Martin Hájek
10. listopad 2016, 22:46

Čili vedení, které by navýšilo náklady projektu o 40 % máme jaksi mimo a zaplatí ho solidárně všichni spotřebitelé elektřiny pod záminkou propojení :-). Budiž, ale pak nejde úplně jásat nad tou cifrou, protože asi ne každé připojení offshore parku půjde schovat za mezinárodní propojení.

Dále když si to spočítáte, tak prostá návratnost té investice Vattenfallu ve výši 1,2 miliardy EUR vychází zhruba 15 let. Nechce se věřit, že by do takové investice komerční subjekt šel. Bude v tom zřejmě ještě něco dalšího :-).

C
11. listopad 2016, 18:04

Nemusí to vůbec tak být, ono pokud byl schválen projekt propojky, jestli to bude AC, pak to bude první 220kV linka v Dánsku, před touto farmou, pak se opravdu nemůže počítat do nákladů. Ale to asi ani jeden z nás nevím.e

Jan Veselý
11. listopad 2016, 22:08

Je to AC linka jejíž součástí bude i speciální AC-DC-AC transformátor, který umožní propojit dvě nesynchronizované soustavy. Pro východní část Dánska to má ten přínos, že tak mohou v případě potřeby vybrat výhodnější ze dvou nabídek - Nordpool nebo Phelix.

Josef
10. listopad 2016, 20:28

což o to cena je to na první pohled příznivá - asi 10x nižší než z našich slavných FV panelů, jenže nedokážu zhodnotit jaká je celková cena , protože vítr je nestabilní zdroj , takže na každou instalovanou MWh musí existovat zdroj stejného výkonu , který vítr doplňuje. Dánsko si tuto službu kupuje v Norsku , kde využívá vodní zdroje , takže k ceně je nutno připočítat cenu , jakou platí Dáni Norům za regulaci sítě , cenu absolutní závislosti na cizím státě - vlastně ztrátu suverenity. Celková cena není nízká , protože Dánové pokud Vím mají nejdražší el. energii na světě a zřejmě se to hned tak nezmění.

C
11. listopad 2016, 18:27

Ono je třeba se dívat na složky ceny za onu energii, pokud se nepletu, pak se jedná v případě Dánska zejména o vysokou daň.

I v případě jiných zdrojů musíte mít zálohy a popravdě u nás třeba existuje taková rezerva výkonu, že jsme schopni provozovat ESČR bez jaderných elektráren, v případě Skandinávie se vůbec státy na sebe dívají jinak a je to možná i trochu historií, mimo jiné mají i dohody nezávislé na Evropské unii, Dánsko svého času jadernou energetiku také zvažovalo a nebyl by pro něj problém mít domácí regulační kapacity, jenže zjevně se jim více vyplatí, nebo hodí spolupráce se sousedy jako je Norsko a Švédsko, než investice do vlastních zdrojů.

Ono se dá dívat na energetiku a politiku dvěma způsoby, jeden je ten dánský, kdy v podstatě bilaterálními smlouvami a zahraniční politikou dlouhodobě se snaží udržet vztahy se sousedy tak dobré že i v takovém odvětví, jako je energetika se mohou na sebe spoléhat bez problémů, druhý je takový že se plánuje tak jakoby se na sebe měly státy každou chvílí vrhnout a pobít polovinu svých národů v krvavém konfliktu, což vede v konečném důsledku ke zbytečné redundanci a dalším problémům.

A k energetické nezávislosti, každý jeden ze států až na pár výjimek je snadno vydíratelný, většina energetických toků je totiž doposud realizována plynem a ropou,

Josef
13. listopad 2016, 00:13

Je velmi těžké vydírat stát přes plyn a ropu , protože obojí můžete skladovat na měsíce dopředu a kupovat od mnoha dodavatelů , ale závislost na regulaci sítě vlastně znamená rozpad sítě v řádu sekund povídání o tom jak si státy rádi pomáhají jsou pohádky pro malé děti , ten kdo nemá jinou možnost na to vždycky doplácí.

Jan Veselý
13. listopad 2016, 14:29

Moc dobře si vzpomínám na leden 2009, kdy Rusko zavřelo plynovod přes Ukrajinu. Slovákům, Rumunům a Bulharům moc dobře tehdy nebylo.

To, že Dánové pro regulaci používají i zdroje Nordpoolu není dáno tím, že by to sami nezvládli, zvládnou to, kapacit mají dost. Ale proč to dělat draze z domácích zdrojů, když jsou kousek po drátě obrovské a levné regulační kapacity v Norsku, Švédsku a Německu. Nehledě na to, že význam téhle regulace poslední roky dost poklesl. Bylo to díky jednoduchému nápadu, kdy kogenerační teplárny přikoupily elektrický ohřev vody a v dobách přebytku výkonu se elektřina stane i zdrojem tepla pro 60+% dánských domácností napojených na CZT, v dobách nedostatku výroby nakopnou kogenerační výrobu.

Je to stejné jako v ČR, kde by bylo velmi technicky náročné uregulovat obří jaderné a hnědouhelné bloky bez vzorné spolupráce s Rakouskem a Slovenskem a jejich vodními elektrárnami.

Martin Hájek
14. listopad 2016, 00:22

Nápad je to určitě dobrý, ale v Dánsku se moc neděje. Důvodem je poměrně nesmyslné progresivní zdanění elektřiny. Jinými slovy čím je elektřina levnější, tím je daň vyšší, což poněkud podráží této zajímavé aktivitě nohy. Dánská soustava by dnes samostatně nebyla schopná fungovat, o tom jsem přesvědčen. Jejich jediná výhoda je v tom, že Nordpool je velmi stabilní a pokud lehne Německo, tak ho budou mít celý "pro sebe".

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se