Domů
Obnovitelné zdroje
Německo zastropovalo příspěvek na podporu OZE, hrozil jeho prudký růst
Obnovitelné zdroje energie
Zdroj: Pixabay

Německo zastropovalo příspěvek na podporu OZE, hrozil jeho prudký růst

Německý účet na podporu obnovitelných zdrojů se v letošním roce propadl do značného deficitu, který vyvolal propad poptávky po elektřině a s ní spojený pokles velkoobchodních cen. Německá vláda se tak rozhodla výši příspěvku pro následující dva roky zastropovat, aby zamezila výraznému růstu ceny elektřiny pro koncové odběratele. Pokud by vláda nepřistoupila k tomuto kroku, výše příspěvku pro příští rok by vzrostla o bezmála polovinu na téměř 100 eur za MWh. 

Pandemie onemocnění COVID-19 a s ní spojená opaření mají závažný dopad na ekonomiku řady států světa, Německa nevyjímaje. Kvůli značnému poklesu poptávky po elektřině, který současně vedl k propadu velkoobchodních cen, se německý účet na podporu obnovitelných zdrojů ocitl letos v deficitu. K 30. září se bilance účtu podle dat tamních provozovatelů přenosové soustavy propadla na zhruba -4 miliardy eur.

Příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů se v Německu každoročně mění v závislosti na několika faktorech, včetně předpokládané velkoobchodní ceny elektřiny, očekávané poptávky po elektřině, růstu instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů, velikosti rezervy či stavu účtu na podporu OZE. Stav konta ke konci září tak má přímý vliv na výši poplatku na následující rok, přičemž v šesti z posledních deseti let byl účet v přebytku, a výši poplatku tak snižoval. Letošní záporná bilance by však vyvolala růst poplatku na následující rok.

Podle německého síťového regulátora se celková výroba elektřiny z podporovaných obnovitelných zdrojů v příštím roce odhaduje na 228 TWh. Provozovatelé přenosové soustavy předpokládají celkové platby provozovatelům těchto zdrojů ve výši 34 miliard eur, výnosy z prodeje elektrické energie na trhu odhadují nicméně na pouhých 7,2 miliard eur. To znamená, že 26,8 miliard eur bude muset být pokryto příjmy z poplatku hrazeného odběrateli a ze státního rozpočtu.

Více než třetinu očekávaných výdajů na podporu pokryje státní rozpočet

Aby německá vláda zamezila prudkému růstu koncových cen pro odběratele, které jsou již nyní jedny z nejvyšších v Evropě, zhruba 40 % z předpokládaného objemu podpory pokryje v následujícím roce injekce ze státního rozpočtu ve výši 10,8 miliard eur.

Podle výpočtu provozovatelů německé přenosové soustavy by tak poplatek v příštím roce činil 96,5 EUR/MWh. V posledních pěti letech byla výše poplatku relativně stabilní s hodnotami mezi 63,5 a 68,8 EUR/MWh. V letošním roce výše příspěvku činí 67,6 EUR/MWh. Pokud německá vláda nepřistoupila k jeho zastropování, meziročně by vzrostl o téměř 43 %.

Nakonec však v následujícím roce němečtí odběratelé budou přispívat 65 eury za každou spotřebovanou MWh, v roce 2022 má poplatek ještě klesnout, a to na 60 EUR/MWh.

Zdroj úvodního obrázku: pixabay.com

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(27)
Emil
16. říjen 2020, 10:50

Po 20 letech německého energetického přechodu na něj nestačí přispívat 65 Eury za spotřebovanou MWh, ale náklady stále rostou, takže by bylo potřeba zvýšit příspěvek až na 100 Euro. Výsledkem tohoto dvacetiletého úsilí je, že Německo patří mezi šest zemí s nejvyššími průměrnými emisemi v EU.

Jaroslav Studnička
16. říjen 2020, 11:02

Pane Emile, pan Vaněček a pan Veselý to jistě okomentují a jistě se těšíte :-)

Emil
16. říjen 2020, 11:40

Ani jeden z nich není důvod, proč takový příspěvek napsat nebo nenapsat :-)

Josef
16. říjen 2020, 14:44

Tak cílem těch opatření je především program zelené ideologie - jehož pilířem je zákaz jaderné energetiky a to bez ohledu na devastaci životního prostředí nebo ceny energie.

Kamil Kubů
16. říjen 2020, 10:53

Vedle tohoto Golfského proudu vypadá náš solární tunel jako potůček :-)

Josef
16. říjen 2020, 14:46

Jo to je pravda, ale až se dostanou k vládě strany jako Piráti nebo Starostové pak můžeme skončit ještě hůře než Němci.

Antonín Mikeš
16. říjen 2020, 10:55

Je to zajímavé, titulek není tak zavádějící jak se zdá ale skutečný problém je zřejmě v ceně OZE a velkoobchodní ceně EE.

Jinak cena EE z OZE v Německu =34 miliard eur / 228 TWh = 149 EUR/MWh

Ivan Novák
16. říjen 2020, 11:48

Skutečný problém je v tom, že politika dostala před 20 lety přednost před objektivní vědou, a na z toho vyplývajících dotacích a jiných mimotržních zásazích vyrostly silné zájmové skupiny, velmi motivované protlačit pokračování takového uspořádání skoro za každou cenu.

Martin Prokš
16. říjen 2020, 11:50

Dobrý den,

Tak si to pojďme rozklíčovat, kousek po kousku.

*** citace *** Německý účet na podporu obnovitelných zdrojů se v letošním roce propadl do značného deficitu, který vyvolal propad poptávky po elektřině a s ní spojený pokles velkoobchodních cen. ... Pokud by vláda nepřistoupila k tomuto kroku, výše příspěvku pro příští rok by vzrostla o bezmála polovinu na téměř 100 eur za MWh. *** konec citace ***

Co to znamená: Poklesla spotřeba, poklesla výroba z řiditelných konvenčních zdrojů, zůstala výroba z tak zvaných OZE. Tím se na trhu objevil rekordní podíl tkzv. OZE elektřiny. A tím se zvýraznily skutečné náklady na energii z tkzv. OZE. Tak zvané OZE se za 2020 blíží cca k 1/2 v energetického mixu a již nyní se průměrná cena mixu blíží 100E/MWh. Takže 100procent tkzv. OZE bude ještě výrazně dražší. To bude skutečná cena za tkzv. OZE MWh.

*** citace *** Německá vláda se tak rozhodla výši příspěvku pro následující dva roky zastropovat, aby zamezila výraznému růstu ceny elektřiny pro koncové odběratele. ... Více než třetinu očekávaných výdajů na podporu pokryje státní rozpočet *** konec citace ***

Takže aby ten útok na kapsu spotřebitele nebyl až tak vidět, tak mu na oko naúčtují jen "zastropované" poplatky a zbytek mu seberou skrytěji formou daní. Ve finále to stejně zaplatí koncový zákazník, jen to je lépe opticky zametené.

A tohle tlačí Němci pro celou EU a ideálně celý svět.

Co bude za více jak dva roky je totální fantasmagorie, protože se to může kdykoli politickým rozhodnutím změnit ze dne na den. Nějaká záminka se vždy najde, aktuálně za vše špatné přece může COVID-19 a nic a nikdo jiný!

Hail Greta!

energetik
16. říjen 2020, 12:04

A ještě Vám tam chybí úspora za emise a emisní povolenky :-)

Dalibor
16. říjen 2020, 16:17

...a ještě doplnit jak píše níže Energetik. Klesla spotřeba a zákazníci odvedli méně do kasy za příspěvky na OZE výrobci odvedli méně za emisní povolenky a výsledek je sekera v příjmech nebot OZE vyrábělo stejně a zvýšily se náklady na regulaci sítě

energetik
16. říjen 2020, 12:07

Mne by zajímalo jestli v Německu politici také stropují od shora i od zdola jako v ČEZku a regulátor už nebude moc poplatek snížit když bude na účtu nadbytek, tak jako v ČEZku?

https://www.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/podpora-zelene-energie-vykazuje-prebytek-stat-letos-usetri-1084799

Emil
16. říjen 2020, 14:04

To jste jen nepochopil, o co v tom článku jde. Příspěvek 495 Kč/MWh nemá regulátor žádný důvod snižovat, protože sám o sobě ani zdaleka nestačí, a nestačil ani v tom roce 2013. Jediné, co se v tom roce snížilo, byly výdaje ze státního rozpočtu, které kryjí náklady nad rámec příspěvků spotřebitelů.

Martin Hájek
16. říjen 2020, 13:01

Německá vláda se rozhodla astronomický účet za Energiewende zamést pod koberec státního rozpočtu. Samotná výstavba OZE v Německu probíhá fakticky na dluh, který je později splácen spotřebiteli elektřiny. Nyní si Německá vláda půjčí peníze (protože rozpočet bude v těžkém deficitu) na splácení tohoto dluhu... Navíc uváděná suma zdaleka není konečná. Na tzv. redispečinku, kde provozovatelé přenosových soustav platí mimo jiné zejména větrníkům na severu Německa za to, aby nevyráběly, se jistě za letošní rok také vyšplhá do astronomických výšek.

Martin Prokš
16. říjen 2020, 14:36

Dobrý den,

Abych nebyl jen negativistický a kousavě zlý jako ve svém předchozím příspěvku zde, tak zamyšlení z druhé strany.

Jak již zde poukázal správně p. Mikeš, průměrná cena silové elektrické energie z OZE v Německu je pravděpodobně někde kolem 149E/MWh. A jak správně poukázal pan Hájek, v této ceně nejsou zahrnuty náklady za zvýšené řízení a redispečink, protože to prostě spadá do jiné škatulky účetnictví a navíc se hodně špatně rozlišuje co je "normální" stav a co zvýšené a čí vinou.

Nicméně mé zamyšlení jde směrem jak jsme na tom jako Evropa s cenou elektrické energie a zdrojovou základnou. Momentální situace je taková, že cena silové elektrické energie na dlouhodobých trzích, kde se zobchoduje valná většina objemu EE, je v průměru někde okolo 40-50E/MWh. A to nestačí pro budování nových zdrojů, jedno jakých. OZE natahují ruce pro dotace a příplatky. Pro uhlí jsou to v podstatě jen provozní náklady a na investice/odpisy/rezervní fond nezbývá prostor. Plyn je to samé a bez kapacitních burz kde dostávají garantovanou cenu to také nikdo nestaví. Jádro je díky investičním nákladům také neprůchodné. Jediné co se staví (z větších zdrojů kde ekonomika je prvořadá), jsou dotované projekty nějakým způsobem, momentálně hlavně plyn a pak nějaké to OZE které ale naráží na odpor lidí - NIMBY. Bez dotací by se nestavělo vůbec nic.

To jasně ukazuje, že je něco hodně špatně. Objem dotací je tak velký, že totálně zkřivily energetický trh. Výsledkem je, že na komerční bázi se nevyplatí obnovovat zdroje/elektrárny. Síť fakticky stárne a dožívá a obnova probíhá pod taktovkou centrálního plánování a státních pobídek, zaobalených do dotací a garantovaných výkupních cen. A je to taková spirála smrti - čím víc dotací a sešněrování, tím více jsou potřeba protože ostatní víc a víc vypadávají ze hry.

Osobně odhaduju, že reálná cena na burze za silovou elektrickou energii je potřeba aby byla někde okolo 100E/MWh a nic nedotovat. Někde kolem tohoto je nejspíše zlomová cena, která již pokryje i investiční náklady/odpisy/investiční fond. Na této úrovni začne zase normálně fungovat podnikatelská úvaha, že se vyplatí budovat nové zdroje s tím, že cena na burze dlouhodobě pokryje veškeré náklady a umožní tvorbu alespoň minimálního zisku. Bez započtených CO2 odpustek, ty tuto hladinu ještě zvedají. Samozřejmě cena není jediné kritérium, ale je to jedno z nutných. Pak stabilita daní, podnikatelského prostředí a zákonů, to také není zrovna nejlepší. Když vybudovat i ten nejrychlejší zdroj trvá 5 let a pak alespoň 10 let se bude splácet (plynovky), pak je potřeba výhled alespoň na těch 10-15 let stability a predikce společenské smlouvy. Predikce ve smyslu, že se skokově něco zákonně nezmění - třeba dramatické zvýšení CO2 odpustek, nebo zpřísněné limity které ty plynovky podseknou v kolenou.

Jenže to nikdo neche slyšet ani si připustit. Proti by byl křik ze strany spotřebitelů, že cena siloviny 2x a více než je teď, že to je zlodějina. A ze strany doposud podporovaných zdrojů, že bez dotací to balí a že je to otočení o 180 stupňů a životní prostředí. Navíc momentální ideologie a kurz je jasně daný Pařížskou dohodou a stachanovskými závazky komise EU v čele s tou paní z Německa co již takto pomohla položit Bundeswehr. Je mi jasné, že to je utopie.

Takže se budeme crcat dál další cca jednu generaci (cca 20 let) v centrálně plánované elektroenergetice se všemi negativy co nutně nastanou. Je na čase začít uvažovat o nouzových nezávislých záložních zdrojích pro lidi v barácích. Alespoň pro nouzové napájení kritických obvodů jako je plynový kotel a jeho čerpadlo, nouzové LED osvětlení na záchod, lednička s UPSkou a podobně. Ale to je o koncových malých uživatelích. Ztráty a dopady v průmyslu budou drastické a těžko nějak řešitelné, obzvláště když si kvůli ekologickým limitům, daním a omezením nebude fakticky smět vybudovat a provozovat závodní elektrárny i kdyby nakrásně chtěl a měl na ně peníze.

Omega
16. říjen 2020, 16:42

No když tohle vidím, tak začínám mít pocit, že se spoustě malých/středních firem začne oplácet mít opět vlastní elektrárnu s kogenerací.

Představa FVE cca 500m2, k tomu 20kWh baterie a dieslový generátor a firma se může od Čezu klidně odpojit.

Rostislav Žídek
17. říjen 2020, 00:32

Pokud ten dieslovy generator bude mit treba 10kW, tak ano.

:)

Ivan Novák
16. říjen 2020, 16:45

Trochu se divím, že se vlády nebojí o finanční zdraví daňových poplatníků a nevyužívají k jednostranné racionalizaci tohoto typu státních závazků poukaz na zásah vyšší moci - formální vyhlášení stavu pandemie ze strany WHO to umožňuje.

Milan Vaněček
16. říjen 2020, 20:23

Pokusím se o objektivní pohled na situaci, pro: Česká republika a Německo.

Němci se rozhodli, že nechtějí jadernou energetiku a že ji pozvolna opustí. Havarie ve Fukušimě tento proces urychlila.

Jako technicky možnou náhradu si vzhledem k jejich poloze a klimatickým podmínkám určili větrné a fotovoltaické elektrárny. Ukončili výzkum a výrobu jaderných elektráren a vědecké a technické kapacity přeorientovali na obnovitelné zdroje.

Po 20 letech dokázali, že je možné jaderné elektrárny nahradit pomocí OZE. Jejich ekonomika je nejsilnější v EU a mají na to dost financí a jejich průmysl představuje špičku ve větrných elektrárnách a ve výrobních robotizovaných linkách pro výrobu fotovoltaických panelů, je to jejich výborný exportní artikl.

Němci tedy dosahují svojich cílů.

Naproti tomu Česká republika zcela tápe ve své energetické koncepci. Vývoj vlastního jaderného reaktoru kdysi skončil havarií. Relativně úspěšní jsme byli s převzetím sovětských (nyní ruských) reaktorů. Stali jsme se světově odstrašujícím přikladem v letech 2009-10 s instalacemi nejdražší možné fotovoltaiky. Dostali jsme se do stavu, že u nás dominuje nejšpinavější způsob výroby elektřiny v uhelných elektrárnách a energetická koncepce je plně pod vlivem nejsilnějších lobystických struktur. A v naprostém nesouladu s cíly EU.

Náš prvotní cíl z doby před 30 lety - ekonomicky dohnat třeba Rakousko nebo Bavorsko, se spíše vzdaluje než přibližuje.

Tož tak.

Láďa
17. říjen 2020, 10:59

Pane Vaněček jestli to Němci dokázali se ukáže až uvidíme jejich bilanci po odstavení poslední uhelné elektrárny. Tohle je porcování medvěda který se ještě nenarodil.

Milan Vaněček
17. říjen 2020, 11:17

Láďo, jako prvého "medvěda" Němci chtěli ulovit jádro. "Porcovat" ho začnou v roce 2023.

Na druhého "medvěda" mají ještě 18 let času, to je v současném rychlém technologickém pokroku ještě spousta času. Nepochybuji že ho uloví.

Ale co ulovíme my??

Pavel
17. říjen 2020, 12:25

Vaněček jako obvykle předstírá, že nepochopil. Oze se ještě nenarodily. Prozatím jsou to předčasně narozené nepodarky a potraty. Zatímco zdravé jaderné zvíře, které mohlo ještě desetiletí odvádět dobrou práci s nízkými náklady, němci v rámci schroderova podvodu díky němuž získal korýtko v totalitním gazpromu a rosněfti, zbytečně utratili

Láďa
17. říjen 2020, 14:34

Pane Vaněček nevěřím že jste nepochopil ale pro jistotu. O úspěšnosti čehokoliv lze diskutovat až se to uskuteční. Tedy až odstaví poslední stabilní zdroj, nebude pár dní foukat, bude pod mrakem a Německo nebude potřebovat elektřinu odjinud. Až potom přijde čas na medvědí řízky.

Milan Vaněček
17. říjen 2020, 15:12

Vždyť to píši: "porcovat ho začnou v roce 2023"

Pavel
17. říjen 2020, 12:27

Jinými slovy, vaněček jako obvykle blábolí o ideologii, zatímco článek je o konkrténích vaněčekovi nepohodlných faktech.

Milka
25. únor 2021, 14:09

Souhlasím jak jste to napsal. Jen pro doplnění. V ČR se aktuálně prodává silová elektřina cca 45 Eur/MWh. Cožje méně než 65 Eur/MWh, což v Německu je jen příspěvek pro OZE. Vaněček konečně v diskuzi přiznal, že Němci se mohli rozhodnout pro OZE, protože věří tomu, že ho dokážou zaplatit. Jinými slovy zaplatit si svojí vysněnou ideologii.

Jo a Vaněčkovi poznámky vůči JE v Československu resp. ČR ani nemá smysl komentovat.

Jaroslav Novák
16. říjen 2020, 21:45

chybné a zrádné rozhodnutí Berlína (odstup od jádra) odnese celá Střední Evropa, co se musí stát, aby byly potrestáni viníci??? Kolik zbytečných obětí zaplatí životem za idiotské rozhodnutí Berlína (aby AM mohla vládnout v Hesensku se zelenými, podobně topol bagroval energetiku v ČR a zelení přírodu).....pokud se vláda ČR nepřinutí ke stavbě ETE34 a EDU56, budeme platit za 1kWh až 15,-Kč nárůst r.2030 spotřeby ASEK ČR ignoruje. Nemusíme nic investovat a o to vládě jde??? Zvrhlíci u moci!!!

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se