Domů
Obnovitelné zdroje
Obří solární elektrárna na Sahaře by mohla elektrickou energií zásobovat celou Evropu

Obří solární elektrárna na Sahaře by mohla elektrickou energií zásobovat celou Evropu

Na malé části rozsáhlé, nehostinné a celoročně slunečné saharské pouště by se dal dle vědců vybudovat obří solární park, který by mohl zásobovat elektrickou energií Evropu.

Horké a slunečné počasí panující po celý rok na Sahaře způsobilo, že vědci již dlouho naznačují, že by se dalo využít malé části její rozlohy k vybudování solárního parku. Teoreticky má Sahara obrovský potenciál být největším obnovitelným zdrojem energie na světě. V praxi ovšem existují překážky, které přeměnu části Sahary v solární park komplikují. Tyto překážky jsou jak technologické, tak environmentální nebo politické.

Teorie

Podle Amina Al-Habaibeha, profesora inteligentních inženýrských systémů, by se přeměnou Sahary na solární park dalo vyrobit až 200 tis. TWh rocně. Pro představu, Temelín za rok 2018 vyrobil 15,66 TWh, největší hydroelektrárna na světě Tři soutěsky (instalovaný výkon 22,5 GW) vyrobí okolo 100 TWh.

Pokud bychom uvažovali celkovou světovou finální spotřebu elektrické energie okolo 2 000 Mtoe (odpovídá 23 260 TWh, z toho EU okolo 3 000 TWh), znamenalo by to celosvětové pokrytí potřeby elektrické energie.

Překážky – technologické a environmentální

Al-Habaibeh tvrdí, že existují dvě technologie, které by mohly být využity. První variantou je koncentrační solární elektrárna (CSP), druhou pak klasické fotovoltaické panely. První varianta by byla využitelná v horkém a slunečném počasí, nicméně samotná zrcadla využívaná ke koncentraci energie by se na Sahaře rychle zaprašovala písečnými bouřemi a vyžadovala by časté čištění.

Fotovoltaickým panelům naopak nesvědčí velmi vysoké teploty a zapříčinily by jejich nižší účinnosti. Problém s čistotou panelů by byl obdobný, jako tomu bylo u první varianty. Dalším problémem vyskytujícím se u obřích instalací solárních nebo větrných elektráren je dle Al-Habeibeha jejich nezamýšlený efekt na klima. Některé vědecké studie poukazují na to, že obrovské solární nebo větrné elektrárny mohou podpořit změny mikroklimatu a způsobit růst teploty, dále změnu pohybu atmosféry, který změní distribuci tepla a vlhkosti (více o této problematice jsme psali zde), což má dopady na klima.

Předcházející pokusy v saharské poušti dopadly pro solární i větrné parky neslavně a vysoké investiční náklady zapříčinily ukončení projektů.

Pohled Elona Muska

„Kdybyste chtěli zásobovat elektrickou energií celé USA, tak by si to vyžádalo poměrně malou část Nevady, nebo Texasu, nebo Utahu; potřebovali byste jen 100×100 mil solárních panelů k zásobování celého USA,“ pronesl Elon Musk na letním setkání Národní asociace guvernérů v červenci 2017.

„Bateriové uložiště potřebné ke skladování elektrické energie, aby byla dostupná 24/7, by pak mělo rozlohu 1×1 míle. A je to,“ dodal Musk.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(22)
Petr
15. červen 2019, 09:33

Bombastický název článku alá bulvár a uvnitř problémy s prachem a vysokou teplotou . To nepíší jak by ohlídali celou technologii před tlupama kočovníků.

Milan Vaněček
15. červen 2019, 11:53

Teoreticky by zásobovat mohla (technicky to je či bude zvládnutelné), ale z politických (praktických) důvodů ne. Stejně jako nemůžeme dovážet ropu a plyn jen z Blízkého východu, i když ty zdroje by pro Evropu stačily. Stejně jako nemůžeme v nějaké evropské zemi (která miluje jádro, má uran a výrobu jaderného paliva a je od nás daleko) postavit dostatečný počet JE, které by zásobovalyelektřinou celou Evropu. Stejně jako se nemůžeme spolehnout na dovoz všech potravin z oblasti, kde je vypěstují levněji, atd atd.

Po cca 30letém období globalizace (=Čína vše levně vyrobí, jiné státy vše vypěstují, ...) přichází zase doba lokalizace.

I v energetice je třeba uvažovat, co si může EU či Česká republika vyrobit z vlasních zdrojů. U nás je to uhlí, energie slunce, větru a tekoucí vody, doplněná trochu "biomasou".

V současné době obchodní války s USA si třeba Čína uvědomila, že může zakázat vývoz některých svých surovin a základních sloučenin pro chemickou výrobu (které už EU a USA přestaly vyrábět) jako odvetné opatření.

Myslím, že v budoucnu se zase v EU budou víc prosazovat lokální výrobky, suroviny i energie, až do dosažení určité rovnováhy, nedávná globalizace představovala jen extrém. Nalezení bezpečné rovnováhy mezi vlastní výrobou a dovozem, to je zapotřebí.

Franta
15. červen 2019, 20:16

Dobře napsané a i dobrá úvaha, ale jeden hák to má, k uskutečnění toho dobrého brání zkorumpovaní politici. Podívejte se na to co jsme vybudovali zde u nás za 30 let od doby kdy dostala vláda na stůl informaci o budoucím vývoji spotřeby a nedostatku vody a energie a v zemědělství nedostatek vody a kvalitní půdy a její silné zamoření. Nikde jsem nic nenašel, jen samé hádky o mamon a moc. 30 let je doba kdy jsme mohli být soběstační jak s vodou, tak s energii a potravinami a kvalitní půdou atd. Takže budeme se opět hádat nebo něco dělat. Já osobně neříkám že máme ve vládě politiky, ale nazývám je hasiči, jelikož hasí až to co shoří.

Jan Veselý
15. červen 2019, 12:49

Já myslel, že po Desertecu už ani pes neštěkne. Všechny tyhle úvahy jsou hezké, ale to by musela být místní solární energie + doprava do EU levnější než vlastní domácí produkce v EU. Dneska je ten rozdíl tak ~20 USD/MWh s perspektivou dalšího snižování, kvůli tomu se vedení stavět nevyplatí.

Něco jiného by ovšem bylo využití skvělých místních podmínek někde u pobřeží a vyrábět tam náhradu nějaké mnohem dražší energie, třeba ropy. Kapalná paliva se navíc dají lehce transportovat a infrastruktura na to už stojí.

Carlos
15. červen 2019, 21:28

Jestli někdy DESERTEC vznikne, tak leda tak salámovou metodou, což už ostatně vzniká, pod Gibraltarem je v provozu 5 vedení 400kV, což by mohlo být zaokrouhleně 2500MW kapacity.

Mám jenom obavu z toho že by jižní fotovoltaiky mohly ojet na sto stejné co severní větrníky (a FVE), tedy nedostatek akumulace a místa kam ten proud dodat, například z nedostatečné kapacity vedení nebo neschopnosti/neochoty některých parních elektráren uhnout. Takž by se tam hodila nějaká ta PVE. V Egyptě by bylo možná zajímavé využít Asuánských přehrad a přečerpávat mezi nimi, bohužel limitující je zde Britská s plochou asi 7km2, což bohužel není moc na takovou řeku a účel a neznámé možné kolísání. Nicméně by to pořád mohlo snadno být >500MW výkonu po dobu 8 hodin, což je pravda dost málo byť třeba jenom pro Egypt. Ale příliš mnoho na to aby se to ignorovalo a nechalo jenom tak.

Abé Hubacek
15. červen 2019, 20:17

Postavit na Sahaře solár pro celou evropu, nebo investovat do tokamaku?

Obé je přitažené za uši, ne? Než investovat do vývoje tokamaku, který bude "zase jen" ohřívat kotel vody na páru pro turbíny...

Tedy lidé drazí, když už jeden termojaderný fúzní reaktor máme... investujte do využití slunce a do skladování energie.

"Solární střešní krytinu na každý dům!"

Jiří Švarc
16. červen 2019, 02:28

Mohl by prosím někdo spočítat jaké by byly procentuální ztráty ve vedení dlouhém cca 3000 km (400 kV). Děkuji.

Milan Keršláger
16. červen 2019, 06:48

Zásadní problém je přenos té energie do Evropy (třeba k nám) a ztráty z toho vyplývající. Nehledě na cenu a zábor místa pro vedení, náklady na údržbu, poplatky za přenos atd.

Milan Ptáček
16. červen 2019, 07:58

Teoreticky, kdyby se na tom pískovišti postavila obří elektrárna, ta v jejím stínu by mohly domorodci pěstovat nějaké plodiny. K ochlazování solárních panelů, by šla použít mořská voda, která by se tím předehřála k destilaci a na zálivku. Dopravu energie bych vyřešil třemi loděmi , které by sloužily jako uložiště elektřiny a pendlujících mezi Evropou a Afrikou. To by ale černoušci musely makat a né tady brát dávky, což by se mamá Merkel nehodilo do kšeftu a neziskovkám teprve ne.

David
16. červen 2019, 10:05

A cim by tu elektrinu na ty lode nakladali? Lopaty s gumovymi nasadami jeste nikdo nevyrobil.

Michael Rada
16. červen 2019, 08:52

Prekvapuje mne, ze clanek ani diskutujici nezminuji, ze podobny projekt zde jiz pred deseti lety byl. Silne subvencovan tise skoncil a vsechny penize zmizely.

Zakladnim problemem je absence chlazeni clanku, ktera ma primy vliv na jejich vykon.

Kdyby jste vsak chteli vedet, jak to cele dopadne doporucuji trilogii ceskeho autora poblikovanou v rove 1922, jmenuje se V SOUMRAKU LIDSTVA, autorem je pan Tomas Hruby.

Milan Vaněček
16. červen 2019, 10:07

U každé fotovoltaické elektrárny v poušti (a nemusí být obrovská) může vzniknout oasa - vlastně už i větší město. Voda v hloubce je a stačí ji čerpat jen když slunce svítí. No a slunce, voda, vzduch=fotosyntéza=život. To by byla pomoc Africe, EU místo toho pomáhá převaděčům v jejich kšeftech.

Miroslav Kudrna
16. červen 2019, 10:56

Zase někdo obživuje DESETREC. Hlavní problém tohoto projektu není počasí, písečné bouře atd., ale lidi kteří tam žijí včetně tamních vlád. Pokud dneska podepíšete jakoukoliv dohodu se současnou vládou, tak už zítra je neplatná, protože už tam bude vládnout někdo jiný. Navíc těm polodivochům kteří tam ve skutečnosti žijí, žádná vláda neporučí a takové stavba by byla rozkradená ještě dřív, než by se vůbec postavila.

Kdyby se místo těchto utopistických plánů Evropa zaměřila na Španělsko a Portugalsko kde je nejen dostatek sluneční a větrné energie, ale i stabilní politické podmínky, tak může mít celá Evropa ne dostatek, ale velký přebytek energie. A nejen energie, ale i mnohem levnějších potravin. Navíc jsou tyto státy propojené i co se týče dopravy vyrobené energie s Evropou.

Již několik let navrhuji nástavbu pro FVE která se dá umístit na skleníky. Nebo se dají mnou navržené skleníky postavit pod stávající FVE. Vše marné, protože mě chybí to nejhlavnější a to je především titul kterým bych dotyčné lidi kteří o tom rozhodují oslnil a v neposlední ředě také finanční prostředky na realizaci alespoň hektarové ukázky. Na 1 ha těchto skleníků se dá umístit až 2400 ks fotovoltaických panelů a na tom hektaru skleníků se dá vypěstovat nejméně pětkrát tolik potravin, jak na 1 ha klasické orné půdě. Navíc se ve skleníku ušetří oproti klasickému pěstování až 80% vody. Toto je perspektiva pro Evropu a nejen pro ni, protože tyto skleníky se dají stavět kdekoliv a když na to přijde i na té Sahaře.

JVr
16. červen 2019, 17:36

Pane zklamu Vás, ale tituly nejsou to, co by v dnešní době kohokoliv přesvědčilo... Politiky už vůbec ne ;)

Pro politiky to jsou slušné úplatky, ale také mínění mas. Pro investory to je vidina rychle vydělaných peněz, anebo dobrý marketing.

Tedy dobrá zpráva pro Vás, titul nepotřebujete, špatná je ta, že potřebujete to ostatní...

Miroslav Kudrna
16. červen 2019, 20:37

Bohužel, na slušné úplatky nemám nejen finanční prostředky, ale především ani náturu abych je komukoliv dával. A pokud jde o ty rychle vydělané peníze, tak jde především o investici do výroby potravin a ty nerostou rychle jako výdělky přes počítač. FVE jsou dobrou věcí, ale většinou zatím zabírají dobrou ornou půdu, kde tím pádem nic kromě trávy neroste. Postavením FVE na sklenky je využití zastavěného prostoru dalo by se říci na 100%. Nakonec lidé se dokáží čemukoliv přizpůsobit, takže se bez energie dokážou obejít, ale bez potravin se v žádném případě neobejdou.

Carlos
16. červen 2019, 21:48

lepší na té půdě fotovoltaiky, než moderní zemědělci, kteří půdu v celosvětovém měřítku likvidují, to bude větší problém než změny klimatu a je dost možné že se během pár let dočkáme opouštění starých polí, přeorávání luk a žďáření aby tu bylo kde pěstovat plodiny. Což zavání katastrofou, protože na té vyčerpané písčité čemsi moc stromy neporostou, leda tak po vagonech hydrogelu a odpadu z ČOV.

Lukáš
16. červen 2019, 12:09

K zásobování Evropy z Afriky by nejdřív museli vynálezt supravodič, který by fungoval i za normální teploty.

Jiří Švarc
16. červen 2019, 13:54

Souhlasím, proto ta má otázka výše, jaké jsou ztráty 3000km vedení. Předpokládám, že by to v Evropě pak nerozsvítilo ani žárovku :-)

Petr Nejedlý
17. červen 2019, 08:17

Pokud jsem si všiml, nikdo z předřečníků neuváděl dosti zásadní skutečnost, že původní technologie pro DESERTEC počítala s HVDC přenosem. Momentálně mám po ruce pouze starší podklady od Siemens, které uvádí pro přenos HVDC 800 km, 2500 MW, 800 kV, ztráty cca 2,6% zatímco pro standardní přenos 400 kV AC uvádí cca 9,4%. Větší výkony a vzdálenosti si budete muset z těchto dat přes palec odhadnout :-).

Jiří Švarc
17. červen 2019, 15:58

Díky. To by byl asi ranec těch 3000 km HVDC, aby to pak jen za to vedení nestálo víc, než 2,5 GW solárních elektráren postavených v Evropě.

Honza
17. červen 2019, 11:19

Řešením nejsou megalomanské projekty alá Musk, nýbrž velké množství malých zdrojů distribuovaných po celé zemi. Solár, hydro, vítr.

Martin
17. červen 2019, 12:21

Četl jsem všechny příspěvky pod článkem, a příjde mi to jako pohled mouchy v pavoučí síti. Každý pohled kolem sebe ukazuje na jeden či vícero článků celého problému. Může jen dýchat a doufat, že konec příjde za hodně dlouhou dobu.

Problém, a vlastně jádro celého problému všeho je Člověk sám. Pohání nás sobectví, závist, hamižnost, komerční využití a vlastní ego.

S tímhle nikdy nikdo nebude spolupracovat s ostatními ve prospěch společné věci. Ano, jsou zde malinké skupinky lidí, kteří se snaží nějakým způsobem prosadit to v co věří nebo vědí, ale i "za pozdní noci občas někde něco probleskne, jinak se stále tma." I vědci jsou omezení ve svých přístupech k problémům.. ať z důvodů náboženství, představ, nařízení, byrokracie, apod.

Ale, právě divokým nápadům a pokusy realizovat bláznivé sny, ty technologie jdou pomalými krůčky vpřed. Otázkou je, kam pak a k čemu povedou..

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se