Domů
Obnovitelné zdroje
Poslední loňská aukce pro FVE v Německu přinesla průměrnou cenu 57 EUR/MWh

Poslední loňská aukce pro FVE v Německu přinesla průměrnou cenu 57 EUR/MWh

Na začátku prosince v Německu proběhlo poslední loňské kolo aukcí na výstavbu fotovoltaických elektráren. Dostatek přihlášených projektů již tradičně zajistil velkou míru konkurence, vysoutěžené ceny však nadále stagnují a pohybovaly se na loňském celoročním průměru.

Na začátku prosince se v Německu uskutečnilo další kolo, v loňském roce již 5. a zároveň poslední, samostatných aukcí na výstavbu dotovaných fotovoltaických elektráren. Do aukce, ve které německý síťový regulátor Bundesnetzagentur (BNetzA) nabídl k soutěžení 500 MW výkonu, developeři podali 346 nabídek o celkovém výkonu 1344 MW, čímž byl objem aukce téměř trojnásobně překonán.

V aukci nakonec uspělo 121 nabídek o souhrnném výkonu 501 MW. Největší část výkonu úspěšných projektů byla již tradičně soustředěna v Bavorsku (148 MW), další v pořadí se umístily spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko (80 MW) a Šlesvicko-Holštýnsko (49 MW).

Vysoutěžené ceny se podle německého regulátora pohybovaly mezi 47 a 62 EUR/MWh, jejich vážený průměr dosáhl 56,8 EUR/MWh. Oproti říjnovému kolu nevzrostla pouze průměrná vysoutěžená cena, ale i nejnižší úspěšná nabídka (v říjnové aukci 45,9 EUR/MWh).

Aukce FVE 2019: Rozdíl mezi nejnižší a nejvyšší cenou 45 EUR

V loňském roce v Německu proběhlo 5 kol samostatných aukcí, ve kterých developeři fotovoltaických elektráren soutěžili o provozní podporu pro své projekty. V těchto 5 kolech německý regulátor nabídl celkově 1475 MW výkonu, nárok na podporu nakonec získaly projekty o výkonu téměř 1542 MW. Toto mírné navýšení je způsobeno skutečností, že výkon posledního úspěšného projektu v každé aukci není omezen celkovým poptávaným výkonem v dané aukci.

Celkově dosáhl vážený průměr vysoutěžených cen napříč všemi loňskými aukcemi hodnoty 57,7 EUR/MWh. Ve srovnání s rokem 2018, kdy průměrná cena ze tří samostatných aukcí činila 45,3 EUR/MWh, se jedná o růst o 12,4 EUR/MWh, tedy o 27 %. Nejnižší dosažená cena 39 EUR/MWh se ve srovnání s 38,6 EUR/MWh z roku 2018 téměř nezměnila, naopak maximální vysoutěžená cena 84 EUR/MWh byla oproti maximu roku 2018 (51,5 EUR/MWh) o více než 30 EUR vyšší.

Kromě samostatných aukcí v Německu loni proběhla i dvě kola technologicky neutrálních aukcí, která však zcela ovládly solární elektrárny bez jediného přihlášeného projektu na výstavbu větrné elektrárny. S přihlédnutím k těmto aukcím tak bylo v Německu loni vysoutěženo celkem 1955,3 MW solárního výkonu. Na celoroční vážený průměr vysoutěžených cen tato kola však žádný zásadní vliv neměla.

Letos budou developeři soutěžit o více než 2 GW

V letošním roce budou mít developeři solárních elektráren v Německu možnost ucházet se o podporu v 7 samostatných aukcích s celkovým poptávaným výkonem 1800 MW a 2 technologicky neutrálních aukcích s celkem 400 MW výkonu.

Pokud bude současný trend zpomalující výstavby větrných elektráren vzhledem k obtížnému získávání stavebních povolení nadále pokrčovat, lze očekávat, že společné aukce opět zcela zaplní pouze fotovoltaické elektrárny.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(13)
Martin Hájek
20. leden 2020, 11:57

A kam se tedy poděl ten údajný trend zlevňování FVE? Zdá se, že poněkud vyšuměl... Růst vysoutěžené ceny meziročně o 27 % úplně jako zlevňování nevypadá. Spotřebitelé elektřiny v Německu se dál prohnou, sen o konkurenceschopnosti fotovoltaiky zůstává snem.

Ivan Novák
20. leden 2020, 14:36

BNetzA zveřejnila 17. 1.2020 aktualizaci šesti rámcových scénářů pro plán rozvoje elektrizační soustavy do r. 2035, resp. 2040. Německy důkladných a svým způsobem technicky velmi dobrých 109 stran extrapolací všech možných vstupů a ročních bilancí po odchodu od jádra a od uhlí, ale o cenách pro spotřebitele ani slovo. Též píšou, že zadáním nebylo dbát na vyrovnanou soustavu v každém okamžiku, a že vytvořit pro to podmínky bude úkol na zákonodárce, až se vyskytne taková potřeba.

Využití Pinst FVE plánují 950 h/r, VTE onshore 2400 h/r, což by bylo realistické při zanedbání jejich kanibalizace, a zvýrazňuje to (jakož i výsledek těch aukcí), že čím dál menší část ceny na konci bude tvořena v technologicky neutrální soutěži, a buď dojde na pobídky pro nový plyn, nebo takové řízení odběru, o jakém se nám dnes nezdá.

Martin Hájek
20. leden 2020, 17:01

Jasně, zabezpečený výkon v konvenčních zdrojích včetně akumulace klesá z 90+ GW v roce 2018 na cca 50 GW v roce 2035. Špičková poptávka je 80+ GW a plánuje se tady masivní nástup elektromobility. Každý si může hned snadno vyhodnotit, co to znamená pro Německo a pro Evropu a nemusí být žádný velký energetik.

Carlos
20. leden 2020, 20:59

Otázka teď je jak je to s technologickou cenou, cena v aukcích může být i ze změny modelu podpory. Někdo to tu dokonce myslím psal, dřív to bylo bez risku, takže do toho investovaly banky, penzijní fondy atd. všechna vyrobená elektřina se vykoupila a ceny byly dost nízko, pak se ten úplný výkup zrušil a ceny nám dost poskočily nahoru. Minimálně o 10-15€, to mi připadá jako náznak počítání s nižším udáním výroby asi tak na 80% té při úplném výkupu.

Teď je také otázka jak s tím bude hýbat větší propojení Severomořsko-Baltského regionu, jak se to třeba vyvine v momentě kdy bude propojení na úrovni třeba 50% výkonu NORDELu atd.

Milan Vaněček
20. leden 2020, 17:00

Tvorba ceny v kapitalistickém tržním hospodářství je tvořena nabídkou a poptávkou. S tím snad souhlasíte, snad už to máte z reálného života zažito. Když je velká nabídka a poptávka menší, tak jdou ceny dolů. Tak to bylo v roce 2019 v Číně s cenami panelů, Čína odstranila FiT pro velké FVE a přechází na odstranění dotací, takže v roce 2019 výstavba velkých FVE poklesla, Čína exportovala mnohem více panelů a šla s cenou dolů.

Na druhé straně Německo potřebuje navyšovat podíl OZE, větrné elektrárny na moři rostou rychle, ale přece jenom jejich výstavba je pracnější a pomalejší než na souši. VtE na souši stagnují a tak jediné OZE které se může velmi rychle stavět v místě spotřeby a není tedy vázáno na posilování distribuční sítě je fotovoltaika. Poptávka silně roste, zvláště v Bavorsku, které i nejvíce staví. Vysoká poptávka vždy v tržním hospodářství znamená vyšší cenu (vyšší zisk pro investora).

Cena by zajisté klesala, komponenty elektrárny jsou stále levnější, a tak toho investoři využívají ke zvyšování svého zisku. Kdyby Německo tak nespěchalo, tak vše pořídí levněji, totéž platí i pro ČR nebo pro jakýkoliv stát.

Martin Hájek
20. leden 2020, 17:09

To je jistě pravda, pane Vaněčku, nicméně bych si dovolil drze poznamenat, že Německo má za cíl mít v roce 2030 ve fotovoltaice instalovaných 100 GW, a k tomuto cíli se jistě ani nepřiblíží pokud bude nadále instalovat 2 GW ročně, což se již nyní značně prodražuje. Ve skutečnosti ke splnění daného cíle musí Německo roční výstavbu FVE počínaje rokem 2021 více než zdvojnásobit. Co byste řekl, že to udělá s cenami FVE? Kde je ten pozemský ráj nízkých cen zelené elektřiny? A to samozřejmě nemluvím a dalších astronomických investicích do sítí, jejich řízení a akumulace, které tento rozvoj fotovoltaiky vyvolá a zaplatí to kdo? No Německý spotřebitel, samozřejmě.

Milan Vaněček
20. leden 2020, 18:01

Instalovat 2 GW fotovoltaiky ročně je pro Německo hračka, instalovalo i 7 GW za rok 2010. A nyní jsou fotovoltaické panely mnohem účinnější a desetkrát levnější.

Současná situace je spojená s rokem 2022, kdy Němci vypnou poslední JE (kdyby je nechali dožít tak by neměli současné problémy, zase by se mohli bát že je čeká nová Fukušima...)

Vše je dáno tím termínem, kdyby Němci nespěchali tak jsou vysmátí, takhle budou až okolo 2025. Pak už to pojede jako na másle (zavřené uhelné elektrány si Němci budou nechávat v rezervě, zavřené JE ovšem ne, to je přísně zakázáno).

Emil
20. leden 2020, 20:07

Pane Vaněčku, četl jste ten článek vůbec? "Do aukce, ve které německý síťový regulátor Bundesnetzagentur (BNetzA) nabídl k soutěžení 500 MW výkonu, developeři podali 346 nabídek o celkovém výkonu 1344 MW, čímž byl objem aukce téměř trojnásobně překonán." To Vám snad připadá jako malá nabídka a velká poptávka coby důvod pro růst vysoutěžených cen? Navíc je takovýto převis nabídky nad poptávkou u fotovoltaických aukcí v Německu celkem standardní, takže těžko mohli žadatelé čekat úspěch s přestřelenou nabídkou. Na rozdíl od větrných aukcí, kde poslední roky "vyhrává" obvykle každý, kdo se přihlásí.

Milan Vaněček
20. leden 2020, 20:27

Emile, vidím že 30 let kapitalizmu v Čechách Vám stále nestačí, aby jste poznal jak v realitě funguje zákon nabídky a poptávky.

Emil
20. leden 2020, 22:08

Vždyť to sám píšete: "Když je velká nabídka a poptávka menší, tak jdou ceny dolů." Logicky tedy když je malá nabídka a poptávka větší, tak jdou ceny nahoru. Jako třeba v aukcích větrných elektráren, kde jsou ceny maximální možné, protože nabídka je tristní. Zde ale nabídka poptávku převyšuje třikrát, podle Vás by tedy měla tlačit ceny dolů.

Ony ale dolů nejdou, takže logicky důvodem nemůže být malá nabídka.

Navíc ještě loni jste tu tvrdil, že "z hlediska možností a perspektivy technologie je vždy důležitá nejnižší vysoutěžená cena. Ta ukazuje potenciál, to co je možné. A ta je pěkná, 39 Eur/MWh." Teď tu máme nejnižší vysoutěženou cenu 47 Eur/MWh, která nám pořád roste - to je také divné, nemyslíte? On totiž bude problém úplně jinde než v nabídce a poptávce...

Milan Vaněček
20. leden 2020, 22:33

Je to marný, marný, marný. Vy jste nepochopil že dominující je velká poptávka německého státu po fotovoltaice a větrných elektrárnách aby mohl k roku 2022 zavřít jaderné elektrárny a současně mu nevzrostly emise CO2 ???

Jinak samozřejmě neni každá FVE nákladově stejná.

Emil
20. leden 2020, 23:07

Naopak, Vy jste nepochopil, že nabídka v každé aukci tuto poptávku převyšuje dokonce několikrát, těch projektů je připraveno dostatek, jen prostě neklesá ani jejich průměrná cena, ani ta nejnižší, přestože se o kontrakt tvrdě soutěží. A jak zmiňoval pan Hájek, kdyby platilo to co tvrdíte Vy, tak se máme na co těšit, když se loni poptávalo kolem 2 GW, ale v této dekádě musí Němci postavit průměrně cca 5 GW ročně, aby splnili svůj cíl 100 GW do roku 2030. A nezapomínejte, že podle původního znění zákona na podporu OZE měla podpora skončit při dosažení 52 GW, což tak nějak nevyšlo. Tak snad za těch deset let...

Jinak samozřejmě nikdo netvrdil, že je každá FVE nákladově stejná.

MKTom
21. leden 2020, 08:43

Na to všechno ekosilenstvi navazuje protlačování elektroaut,což bude jednou velký problém,už teď jsou to zajímavá čísla viz odkaz https://www.autoforum.cz/predstaveni/casy-levneho-dobijeni-elektromobilu-v-eu-skoncily-ted-muze-vyjit-i-draz-nez-tankovani/

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se