Domů
Obnovitelné zdroje
Rheticus II: Projekt na zpracování CO2 vstoupil do druhé fáze vývoje
Siemens - Elektrolyzér

Rheticus II: Projekt na zpracování CO2 vstoupil do druhé fáze vývoje

Společnosti Siemens a Evonik oznámily začátek druhé fáze jejich společného výzkumného projektu Rheticus II. Projekt má za cíl umožnit výrobu speciálních chemických látek z CO2 a vody pomocí elektřiny z obnovitelných zdrojů a speciálních bakterií. Ve výstavbě je v současnosti testovací zařízení u německého města Marl.

Začátek projektu Rheticus II společnosti společně oznámily ve čtvrtek. Cílem tohoto výzkumného projektu je vývoj účinného a výkonného testovacího zařízení, které bude využívat oxid uhličitý, vodu, elektřinu vyráběnou obnovitelnými zdroji a bakterie pro výrobu speciálních chemických látek.

V předešlé fázi projektu Rheticus I obě společnosti dva roky spolupracovaly na vývoji technicky proveditelné technologie pro umožnění umělé fotosyntézy pomocí bioreaktoru a elektrolyzéru.

Společnosti v tomto projektu kombinují dva typy dříve samostatných technologií v jednom zařízení. Projekt má dle plánu fungovat do roku 2021, na výzkum společnosti obdrží také státní podporu od Spolkového ministerstva školství a výzkumu ve výši 3,5 milionu EUR.

„Inovativní technologie použitá pro Rheticus má potenciál přispět k úspěšné německé transformaci energetiky. V budoucnosti by tato platforma mohla být instalována u jakéhokoli zdroje CO2, například u elektráren, nebo bioplynových stanic. Dostupný oxid uhličitý používáme jako surovinu pro výrobu vysoce hodnotných chemikálií pomocí umělé fotosyntézy.“ – Thomas Haas, odpovědný pracovník za projekt Rheticus ve společnosti Evonik

Testovací zařízení má začít s provozem na začátku příštího roku

Zařízení, které je momentálně ve výstavbě, se má skládat z elektrolyzéru a bioreaktoru. S pomocí elektřiny je voda a oxid uhličitý v elektrolyzéru přeměněn na oxid uhelnatý a vodík. Vytvořený oxid uhelnatý je pak v bioreaktoru bakteriemi zpracován na složitější chemické látky. V testovacím zařízení se má konkrétně jednat o butanol a hexanol, představitelná je ale výroba i jiných látek.

„Umožňujeme ukládání obnovitelné energie díky výrobě užitečných látek, jako například speciální chemikálie či paliva. Zároveň připíváme ke stabilitě rozvodné sítě, neboť výroba je tak flexibilní, že může odpovídat na kolísání dodávek energie“ – Karl-Josef Kuhn, vedoucí výzkumu Power2X ve společnosti Siemens.

Zdroj úvodního obrázku: Siemens

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(14)
Jan Veselý
13. říjen 2019, 13:10

Zajímala by mě účinnost a ekonomika provozu tohohle zařízení. Pokud se s butanolem dostanou na nějakých 100 EUR/MWh, budou levnější než benzín (před zdaněním). V Německu a okolí je několik firem, které umí postavit chemický provoz "na klíč", naškálovat na velkovýrobu by to šlo asi dost rychle.

Ivan Novák
14. říjen 2019, 00:20

Před několika lety to s butanolem místo LNG zkoušel Shell, že to má mezi výrobami kapalných uhlovodíků nejlepší poměr cena/výkon. Nechali toho jako pro blízké roky bezperspektivně nekonkurenceschopné věci, a to šlo o energeticky méně náročný záměr, než hrátky s CO2.

petr
13. říjen 2019, 20:48

Vážení přátelé,

lehká kontrolní otázka, "Jaká technologie - zařízení úspěšně likviduje CO2 a současně bez něj bychom umřeli? "

Kolik ta technologie stojí a kdo ji vymyslel ?

Fotosynéza...., nic nestojí a je to naše příroda

Takž sázejme stromy, budujme parky, a elektřinu vyrábějme v jaderkách a ve skutečně obnovitelných zdrojích FTVE, voda a vítr + možná geo pokud je...( tedy ne bioplynky...)

Jan Veselý
13. říjen 2019, 21:12

Vadilo by vám, kdyby takhle někdo vyštípal z kšeftu s palivy do aut, vlaků, letadel a lodí gosudara Putina a saláfistické despoty ze Saudské Arábie? Vadilo by vám, kdyby se takhle ve velkém vyrábělo lihu podobné palivo na vytápění baráků na zimu, třeba z větru v severním moři nebo z letního sluníčka kdekoliv?

Sice si myslím, že se do těchhle kšeftů bude stále více cpát elektřina, ale mít dva koně je lepší než mít jednoho a vždy budou problémové okrajové případy.

petr
13. říjen 2019, 21:32

Pane kolego určitě by to nevadilo...

Moje obavy z Putina a těch utěrkových borců jsou velké.

Vezměme to asi takto:

V ČR žije 10,65 mil. obyvatel v asi cca 3,5 bytových jednotkách.

Na vytápění po zateplení a optimalizaci je třeba cca 2 400 kWh tepla a cca 2000 kWh na přípravu TUV. Tedy dohromady cca 4400 kWh to je asi necelých 16 mld kWh v tepelné energii...

Vezmeme-li, že ostatní infrastruktura je cca o 50 % vyšší pak potřebujeme 16 + 16 + 8 = 40 mld kWh tepelné energie...

K tomu vezměme 10 % ztráty distribucí a jsme na nějakých 44 mld. kWh

A teď kde to vzít?

V lesích se nám válí cca 3 - 4 mil. tun odpadů po těžbě, tedy asi 9 mld kWh

Na střechách domů lze instalovat cca další FTVE o přínosu cca 3 - 5 mld. kWh. Rozumné kogenerace na bázi třeba i zemního plynu jsou schopny poskytnout další 5 mld kWh a tedy jsme zvolna na polovině naší spotřeby a současně nespotřebováváme více - tedy ve skutečnosti méně primární energie. Pokud postavíme další jaderné zdroje, pak vůbec nemusíme už nic kupovat. TČ s koeficientem cca 3 dořeší zbytek ....

a až to uděláme, tak Putina klepne....

energetik
13. říjen 2019, 23:40

Putina rozhodně neklepne, ten se zaraduje že má v hrsti další závislé na uranu.

Ivan Novák
14. říjen 2019, 00:23

Na uranu nevzniká patologická závislost, protože jde o fungující, dlouhodobě likvidní globálně diverzifikovaný trh.

Martin Pácalt
14. říjen 2019, 10:12

Připomínám, že vedle Rusů mají velmi dobré šance i Korejci. Nemusí jít o "one man show".

Milan Vaněček
14. říjen 2019, 01:19

Na střechách domů a továrních hal a skladů lze instalovat aspoň dvojnásobek toho co píšete. A přidejte brownfieldy a mizernou půdu, třeba pastviny a jste klidně na čtyřnásobku (ale ten až bude rozvinuta P2G, P2L ...

Něco málo kupovat můžeme, je lepší žít bez ekonomických či horkých válek .... Nezávislost nerovná se žít bez obchodu.

Martin Pácalt
14. říjen 2019, 10:10

Evropa zoufale potřebuje zmenšit svoji energetickou závislost na celém okolním světu. Ten obchod i potom zůstane tak jako tak v sofistikovaných výrobcích , o to bych se neobával.

Jan Veselý
14. říjen 2019, 10:33

Spousta lidí si plete nezávislost se soběstačností. A když se hovoří o nezávislosti, mělo by se uvádět na čem a říkat i kdo je "my".

Nezávislosti na dodávkách zemního plynu se asi hned tak ČR nedočká, nezávislosti na dodávkách plynu z Ruska či jiné konkrétní země není až tak těžká.

Pokud bych se měl vrátit k tématu článku, my EU, resp. my střední Evropa, máme díky tomuhle výzkumu šanci, že se jednou staneme nezávislými na dovozu ropy. V Severním a Baltském moři je místo stovky GW VtE a tyhle elektrochemické jednotky by se vešly do tubusu turbíny. "Jen" je potřeba zajistit, aby byl celý proces dostatečně levný, byla k dispozici dostatečně levná elektřina z oněch VtE a bude se muset spočítat jestli bude lepší to palivo čepovat z turbín do tankerů nebo se na pevninu postaví trubka.

Josef
14. říjen 2019, 12:57

1kW FV el. dá u nás v lednu cca 40kWh. Celková spotřeba je v lednu 6TWT. Takže s akumulací potřebujeme asi 142GWh v FV panelech pro pokrytí lednové poptávky po el. energii....

Jimi
14. říjen 2019, 14:13

Ale není potřeba vše stavět pouze na FVE. Máme potenciál na 7GW VTE, které vyrábí nejvíc právě v lednu (~2TWh při 7GW) a prosinci. Dále máme 260GWh (leden 2018) z vody. Ze 142GW FVE se dostáváme na 88GW. A když instalace bude 30GW, tak holt ten zbytek si přeneseme z léta ve formě syngas (uměle vyrobený metan), nebo dovezeme z baltského moře přímo v drátech

PETRIK
14. říjen 2019, 12:01

Evropa mozna,aleradovy obcan na zbohatlicich urcite...

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se