Do roku 2025 by mělo v Evropě dojít ke zprovoznění dalších 140 GW instalovaného výkonu ve větrných elektrárnách. Tvrdí to zpráva dánské společnosti MAKE Consulting, která hodnotila současný stav a pravděpodobný vývoj větrného sektoru v Evropě. Významný vliv na budoucí vývoj přitom bude mít i nové nastavení legislativy a regulací, které se chystá v řadě zemí EU.

Dánská poradenská společnost MAKE Consulting vydala před nedávnem novou zprávu, Europe Wind Power Outlook 2016, zaměřenou na současnou situaci i vývoj větrné energetiky v Evropě v průběhu následujících deseti let. Zpráva rovněž hodnotí vývoj za rok 2015, kdy instalovaný výkon nových větrných elektráren narostl v Evropě meziročně o 9 %, což v čistém vyjádření znamená dodatečných 14,4 GW. Z této hodnoty tvořily 21 % (tedy přibližně 3 GW) instalace elektráren na moři (off-shore). Celkový instalovaný výkon všech větrných elektráren v Evropě tak dosáhl hodnoty 149 GW, což je historicky nejvyšší hodnota a tím i nový evropský rekord. Na meziročním růstu se významně podepsaly projekty VE v Německu, Polsku, Spojeném království a Francii.

Nových 140 GW a dominance Německa

U větrných elektráren postavených na pevnině se dle zprávy očekává postupná obměna dožívajících zařízení za novější a výkonnější. U zařízení na moři (off-shore) by pak mělo především docházet ke zrychlování rozvoje. Nové větrné zdroje by do roku 2025 měly kumulativně dosáhnout instalovaného výkonu 140 GW a severní Evropa by měla tvořit 60 % všech nových instalací. Vedoucí pozici ve větrné energetice by si mělo udržet Německo, kde se očekává mezi lety 2016 a 2025 nárůst instalovaného výkonu (jen ve větru) o dalších 36 GW.

Německo je větrným králem EU. Jeho instalovaný výkon je GW, za minulý rok vzrostl o GW. Zdroj:
Německo vkládá do větrné energetiky velké naděje.

Nejistota legislativy a nízké ceny elektřiny

Jako nejvýznamnější nejistota pro budoucí rozvoj větrné energetiky je zmiňován nestálý vývoj legislativy a regulací v řadě zemí. Zároveň se očekává zavedení nových změn ve schématech podpory OZE, které by měly více respektovat vliv ceny silové elektřiny a případně postupně zapojovat OZE do běžného energetického trhu.

Je navíc pravděpodobné, že bude postupně docházet k dalšímu snižování provozní podpory formou výkupních cen (feed-in tarify), tak aby nedocházelo vlivem rozvoje OZE ke snižování konkurenceschopnosti Evropského hospodářství a vysokému zatěžování domácností poplatky za OZE. V zemích, kde se využívá podpora OZE odvislá od ceny elektřiny na trhu, navíc v poslední době dochází k opouštění některých projektů, neboť již nejsou pro investory zajímavé.

V souvislosti s očekáváním takto významného rozvoje větrné energie, je dobré připomenout i nedávnou zprávu EEA, která očekává, že jen rozvoj elektrifikace v dopravě si do roku 2050 vyžádá dodatečných 150 GW nového výkonu.

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *