WindEurope: Po rekordních letech letos investice do větrných zdrojů v Evropě klesnou

Po loňském roce, kdy investice do výstavby nových zdrojů, refinancování projektů či akvizic stávajících větrných elektráren dosáhly v Evropě 43 miliard euro, asociace WindEurope očekává v letošním roce pokles. Na klesajících investicích se podle asociace podepíše i změna podpory v řadě zemí v podobě přechodu k aukčním mechanismům.

Celkové investice v sektoru větrné energetiky vzrostly v roce 2016 o 22 % z 35 miliard euro v roce 2015 na loňských 43 miliard. Na investice do nových elektráren připadalo podle WindEurope v loňském roce 27,6 miliard eur, z toho rekordních 18,2 miliard na offshore větrné elektrárny, tedy zdroje umístěné na moři.

Investice do budování pevninských (onshore) elektráren loni meziročně poklesly o 5 % na 9,4 miliard eur. Největším trhem bylo pro offshore i onshore zdroje s 12,7 miliardami eur Spojené království, následované Německem s 5,3 miliardami.

„Větrné zdroje byly v roce 2016 největším příjemcem investic v sektoru elektroenergetiky. Konkurenceschopnost našeho průmyslu a nižší vidina nižšího rizika přilákaly významné finanční hráče, kteří hodlají diverzifikovat svá portfolia. Pokles nákladů napříč celým řetězcem znamená, že investoři mohou financovat větší výkon za méně peněz,“ uvedl Giles Dickson, výkonný ředitel WindEurope.

Co je nicméně podle Dickinsona znepokojivé, je geografická nevyváženost růstu výkonu ve větrných elektrárnách. V minulém roce se na 80 % investic podílely pouhé čtyři země – Spojené království, Německo, Belgie a Norsko.

V letošním roce WindEurope nicméně očekává pokles investic. V posledních dvou letech byly totiž investice dle asociace „nafouknuté“ vlivem blížícího se přechodu k systému aukcí na klíčových trzích, kdy se investoři snažili zdroje vybudovat před příchodem změn.

S přechodem k systému aukcí na klíčových trzích, jakými jsou Německo či Francie, tak nyní přijde období klidu, než budou na základě výsledků aukcí učiněna finální investiční rozhodnutí v případě nových projektů.

Nejistota odrazuje potenciální investory

Polovina členských zemí EU dokonce neohlásila v roce 2016 žádné nové investice v sektoru větrné energetiky. Některé z evropských zemí podle Dickinsona rovněž mají obtíže s přechodem k systému aukcí. Jasný plán pro rozvoj obnovitelných zdrojů po roce 2020 má rovněž pouze 7 členských zemí, přičemž nejistota ve zbylých státech nutí investory poohlížet se na jiných trzích.

Aktuálním trendem na poli větrné energetiky v Evropě je podle WindEurope růst dynamického sekundárního trhu. Do smluv o financování projektu tak nyní často bývají začleňovány transakce pro refinancování a prodeje minoritních podílů.

„Růst sekundárního trhu je dobrá zpráva. S přílivem nízkorizikového financování budou developeři schopni snižovat náklady ještě více. Finanční instituce vnímají sektor větrné energetiky jako příležitost pro stabilní finance,“ dodává Dickinson.

Tři z deseti nejvýznamnějších akvizic onshore větrných elektráren byly realizovány velkými finančními institucemi, které podle něj lákají zejména vyspělost sektoru, dostatečná velikost aktiv a lepší rizikové profily.