Výstavba plynovodu Nord Stream 2 by měla být dokončena během několika příštích měsíců, uvedli analytici CNBC minulý čtvrtek, a to navzdory tvrdé opozici ze strany USA a některých členských států EU.

Po měsících zvažování Dánsko minulý týden oznámilo, že dává zelenou realizaci plynovodu Nord Streamu 2. Nový plynovod vedoucí z Ruska do Německa přes Baltské moře je již ve výstavbě a jeho trasa se táhne podél plynovodu Nord Stream. Množství zemního plynu přiváděného přes Baltské moře do Evropy se tak může díky novému plynovodu zdvojnásobit. Kapacita plynovodu Nord Stream a Nord Stream 2 bude dohromady 110 miliard m³/rok.

„Jsme potěšeni, že jsme získali dánský souhlas s výstavbou plynovodu Nord Stream 2,“ uvedla ve svém prohlášení Samira Kiefer Anderssonová zastupující Nord Stream 2. „Budeme pokračovat v konstruktivní spolupráci s dánskými úřady na dokončení výstavby plynovodu,“ dodala.

Předpokládá se, že plynovod bude uveden do provozu v první polovině roku 2020 a jeho cena je odhadována na 9,5 miliard EUR.

Odpor USA a několika evropských zemí

Představitelé USA začátkem letošního roku hrozily společnostem, které se do projektu zapojí, sankcemi. Donald Trump uvedl, že se jedná o „obrovskou chybu“ a varoval, že se Německo důsledkem realizace projektu stane „rukojmím Ruska“.

„Projekt je politicky nesmírně citlivý, jelikož proti sobě staví evropské ekonomické zájmy a širší evropské geopolitické a strategické zájmy,“ prohlásila Kristine Berzinová, seniorní pracovnice Německého Marshallova fondu v Bruselu.

Proti projektu se veřejně staví také Polsko, Lotyšsko, Litva a Francie. Dánský souhlas byl ale velmi pravděpodobně poslední překážkou bránící dokončení Nord Streamu 2.

„Jediným důvodem, proč vybudovat tento plynovod, je obejít Ukrajinu,“ řekl Timtohy Ash působící ve společnosti Bluebay Asset Management.

„Byl bych překvapen, kdyby USA nezavedly sankce na věci týkající se Nord Streamu, protože chtějí získat pevnou půdu pod nohama na evropském trhu s plynem skrz LNG,“ dodal Ash.

Vliv na probíhající jednání Ruska s Ukrajinou

Dánské rozhodnutí může mít také vliv na probíhající jednání Ruska s Ukrajinou ohledně dalšího tranzitu zemního plynu přes Ukrajinu. Zástupci Naftogazu avizovali, že výchozí variantou je v současnosti nulový tranzit plynu přes ukrajinské území.

Taktéž aktuální prohlášení zástupců Bulharska, kteří ujišťují, že výstavba plynovodu TurkStream přes jejich území probíhá dle plánu, není pro Ukrajinu dobrou zprávou. Roční kapacita plynovodu vedoucího z Ruska přes Bulharsko dále do střední Evropy bude 15,75 miliard m³/rok.

„Partneři zdůraznili, že práce budou dokončeny včas, do roku 2020,“ uvedl Sergei Lavrov, ruský ministr zahraničí.

Případné omezení dodávek zemního plynu, pokud nedojde k uzavření tranzitní dohody, by pomohly vykrýt evropské zásobníky zemního plynu, které byly před topnou sezónou rekordně naplněny. Přesto by to, zvlášť pro jihovýchodní Evropu vzhledem k tamní přepravní infrastruktuře, byla velmi komplikovaná situace na zvládnutí.

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *