Gazprom: Situace na trhu s plynem by se v druhé polovině roku mohla změnit

Evropský, ale i další světové trhy zažívají v posledních měsících z důvodu teplé zimy a snížení poptávky kvůli šířící se pandemii koronaviru cenový kolaps. Zatímco cena pro nadcházející měsíce padá na nevídaná minima, v případě druhé poloviny letošního roku zůstává ruský plynárenský gigant Gazprom stále optimistický.

Mírná zima na všech světových trzích, tedy v Asii, Evropě i Severní Americe, spolu s poklesem poptávky z důvodu omezení průmyslové výroby a spotřeby elektřiny kvůli pandemii koronaviru způsobily nevídaný přetlak nabídky na světovém trhu se zemním plynem.

Evropa tak ukončila zimní sezónu s rekordně vysokým objeme plynu v zásobnících, které jsou jedním z klíčových odběratelů plynu během letní sezóny. Cena pro letošní léto, které zahrnuje druhý a třetí kvartál, tak za posledních 6 měsíců spadla o více než polovinu na rekordně nízké hodnoty.

Výkonný ředitel ruské plynárenské společnosti Gazprom nicméně věří, že situace by se v druhé polovině letošního roku mohla změnit.

„Pokud se budeme bavit o trendech, které v současnosti na trhu panují, tak trh mírně poklesl. Jsme optimističtí ohledně třetího a čtvrtého čtvrtletí. Nyní je zřejmě příliš brzo na to dělat nějaké předčasné závěry na základě prvních několika měsíců letošního roku,“ uvedl Miller na setkání s ruském prezidentem.

Ruský export zemního plynu do Evropy během letošního ledna a února podle dat agentury S&P Global Platts Analytics meziročně poklesl o 25 %, tedy zhruba na 20,4 miliard kubíků. Na značném poklesu dodávek plynu se pravděpodobně podílela i zvýšená těžba z evropských zásobníků, do kterých Gazprom před koncem loňského vtlačil vyšší objem plynu s ohledem na možná rizika přerušení přepravy přes Ukrajinu, které hrozilo kvůli končící tranzitní smlouvě.

Rusko nicméně v minulém měsíci uvedlo, že i nadále plánuje ročně dodávat do Evropy a Turecka přibližně 200 miliard kubíků a udržet si svůj přibližně 35% podíl na evropském trhu. V loňském roce Gazprom do Evropy (mimo zemí bývalého Sovětského svazu) a Turecka dodal 199,3 miliard kubíků, a udržel si tak pozici největšího dodavatele s 36% podílem navzdory značnému nárůstu dodávek zkapalněného zemního plynu.

Více plynu pro Čínu

Miller rovněž uvedl, že na základě požadavku prezidenta Putina Gazprom prozkoumal možnosti vybudování dalšího plynovodu do Číny, který by vedl skrz Mongolsko. Takzvaná západní cesta, u které se uvažovalo s přepravní kapacitou 30 miliard kubíků plynu ročně, měla původně vést do západní Číny podél ruské hranice s Mongolskem.

Putin nicméně loni v září požádal Millera, aby Gazprom zvážil, zda by plynovod nemohl vést přímo přes Mongolsko. Miller následně uvedl, že by nový plynovod, jenž nazývá Síla Sibiře 2, mohl ročně přepravit dokonce až 50 miliard kubíků.

„Jsme připraveni pokračovat v práci. Žádám vás, abyste vydal pokyn k zahájení předinvestiční fáze a zahájení projektových a průzkumných prací,“ řekl Miller Putinovi, který následně souhlasil.

V současné době Rusko exportuje plyn do Číny pomocí 2200 km dlouhého plynovodu Síla Sibiře, jehož provoz byl zahájen loni v prosinci. Po dokončení druhého úseku o délce 800 km, které je plánováno ke konci roku 2022, plynovod získá přístup k dalšímu ložisku plynu, přičemž jeho celková přepravní kapacita by měla dosáhnout 38 miliard kubíků ročně.