Domů
Plynárenství
Infrastruktura pro přepravu vodíku může vyjít až na 64 mld. EUR, v ČR by vodík přepravovala nejdříve Gazela
Výstavba plynovodu EUGAL
Zdroj: EUGAL

Infrastruktura pro přepravu vodíku může vyjít až na 64 mld. EUR, v ČR by vodík přepravovala nejdříve Gazela

Vybudování infrastruktury pro přepravu vodíku by podle skupiny 11 evropských provozovatelů přepravních soustav stálo mezi 27 a 64 miliardami EUR. V České republice by mohl být pro přepravu vodíku jako první přizpůsoben plynovod Gazela. 

Využití vodíku v energetice je zejména v posledních měsících velice diskutovaným tématem. Zatímco v minulém týdnu zveřejnila Evropská komise novou vodíkovou strategii pro klimaticky neutrální Evropu, nyní skupina 11 provozovatelů přepravních soustav zveřejnila studii, která se věnuje rozvoji infrastruktury pro přepravu vodíku.

Nová studie ukazuje, že stávající plynárenskou infrastrukturu lze upravit tak, aby přepravovala vodík za přijatelných nákladů. Studie nazvaná European Hydrogen Backbone počítá s tím, že přepravní soustava pro vodík by měla být ze tří čtvrtin založena na již existující infrastruktuře, zbývající čtvrtinu bude nutné nově vybudovat.

Vybudování infrastruktury pro přepravu vodíku je aktuálně jedním z cílů již zmiňované vodíkové strategie vypracované Evropskou komisí, tato infrastruktura by měla být zahrnuta jak do plánů rozvoje trans-evropské energetické soustavy (tj. mezi projekty společného zájmu) tak do evropských desetiletých plánu rozvoje soustav.

„V širším kontextu transformace energetiky jsou tyto náklady zvládnutelné,“ uvedla skupina 11 provozovatelů evropských přepravních soustav ve studii.

Odhad nákladů na vybudování nové vodíkové soustavy vyčíslili provozovatelé soustav, mezi kterými byl i provozovatel české soustavy NET4GAS, na 27 až 64 miliard EUR. Za tuto částku má být do roku 2040 vybudováno nebo upraveno v souhrnu téměř 23 000 km infrastruktury. Studie přitom předpokládá, že s úpravou a výstavbou prvních částí navrhované infrastruktury by se začalo již v této dekádě.

Velký rozptyl v horním a spodním limitu nákladů je autory zdůvodněn náklady na úpravu kompresorových stanic, které se pohybují v závislosti na scénáři od 10 do 36 mld. EUR. Polovina nákladů bude podle autorů nutná pro úpravu současné infrastruktury (tj. celkem 75 % celkové délky), zbylé náklady jsou nutné na vybudování infrastruktury nové.

Cena vodíkové infrastruktury
Cena za vybudování a provoz vodíkové soustavy v jednotlivých scénářích

Studie vyzdvihuje i relativně nízké náklady na samotnou přepravu – v průměru tyto náklady (při využití přepravní kapacity po 5000 hodin ročně) vychází na 0,09 – 0,17 EUR za kilogram vodíku na 1000 km. Cena kilogramu vodíku je přitom odhadovaná na 1 – 2 EUR, přepravní náklady jsou tedy na úrovni cca 10 %.

V České republice nejdříve Gazela, omezením jsou dlouhodobé kontrakty

Díky tomu, že v České republice jsou plynovody často složeny ze dvou nebo i tří větví, je možné dle studie jednu z nich využít zcela pro přepravu vodíku.

Rozvoj vodíkové infrastruktury je ovšem omezen dlouhodobými kontrakty na přepravu plynu, přičemž hlavní kontrakty vyprší v roce 2034 a 2039. Zejména proto se nedá předpokládat, že by do roku 2030 jakákoliv část české infrastruktury mohla přepravovat pouze vodík.

Studie, na které se podílel i NET4GAS, uvádí, že první by mohla být pro tyto účely využita Gazela. Ta by mohla umožnit propojení severu a jihu Německa.

Návrh možné infrastruktury pro přepravu vodíku v EU
Návrh možné infrastruktury pro přepravu vodíku v EU

Dle předpokládaného rozvoje soustavy by následovalo propojení z hraničního bodu Brandov do hraničního přepravního bodu Lanžhot na hranicích se Slovenskem.

Studie v plném znění je ke stažení zde.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(10)
petr
20. červenec 2020, 19:37

Distribuci H2 může vymyslet jen totální idiot a nebo podplacený šmejd...

Vyhodit oknem 64 mld. eur to je snad trestný čin...

Proboha z čeho chcete vyrábět vodík snad ne elektrolýzou vody z OZE elektřiny ?

Nebo ze zemního plynu a budeme tvrdit, že je to ekologické ?

To už rovnou palme ten zemák a bude to levnější avšak se stejným dopadem..

Energetik 007
21. červenec 2020, 06:23

Vodík je absolutně nevhodný pro přepravu soustavou navrženou na ZP.

skoro se nedá utěsnit

je výbušný 4-75%

je samozápalný

má 10x větší rychlost šíření plamene = úplně jiný hořák

petr
21. červenec 2020, 10:12

Máte pravdu a v 1 m3 je cca 1/3 energie než v 1 m3 ZP...

Energetik 007
21. červenec 2020, 10:40

Také sekční armatury neumím si představit že na H2 se použije stejný systém těsnění (někde) kov-kov. Nebo hřídel klasická ucpávka.

Bizon
21. červenec 2020, 21:36

Jo, v 1m3 ZP je totiž víc vodíku než v 1m3 vodíku. Ty limity hořlavosti jsou šílené, z běžných hořlavin má širší rozmezí jen acetylen. Plus vodík difunduje většinou standartních materiálů.

Jen nesouhlasím s tou samozápalností vodíku. Vodík má vyšší teplotu (samo)vznícení než většina hořlavin. Pravdou ale je že pro zažehnutí vodíku stačí jen 10% energie co k zažehnutí uhlovodíků, takže ho může snadno zapálit náhodná jiskra ze statické elektřiny.

St
22. červenec 2020, 12:05

Zeptám se jako idiot, ale není ten vodík nebezpečný? Resp. není o mnoho náchylnější k výbuchu než klasický zemní plyn?

Když tak prosím o vysvětlení. Prosím po lopatě :-) Jsem prapůvodem sedlák ;-)

Předem moc děkuji.

Bizon
22. červenec 2020, 15:44

Přesně o tom jsme se bavili o vlákno výše. ZP má rozsah výbušnosti 5 - 14%, vodík 4 - 75%. K zapálení vodíku stačí jiskra s 1/10 energie oproti ZP. Podle selské statistiky tedy cca 70x větší šance na průser. Navíc je vodík nejmenší molekula, takže snadno proniká i malýma škvírama, a difunduje většinou kovů přičemž způsobuje jejich vodíkové křehnutí. Samozřejmě existují materiály kompatibilní s vodíkem, ale jsou znatelně dražší, např. kompresory na vodík jsou 8x dražší než normální.

Energetik 007
22. červenec 2020, 16:59

Ty jo to jste dobře napsal

St
22. červenec 2020, 21:49

Děkuji Vám pane Bizone za vysvětlení. Nyní díky Vám vím, že vodík opravdu není to pravé ořechové. Že se jedná o velice nebezpečnou věc, i když nás někteří budou přesvědčovat o tom, že je to jediná správná cesta.

Pokud mohu, tak bych se ještě zeptal. Co palivové články? Ty jsou bezpečné? Např. v porovnání s CNG, LPG, benzínem či naftou. Předem děkuji za vysvětlení.

Bizon
24. červenec 2020, 13:09

Palivové články PEM mají jeden zásadní problém, účinnost pod zátěží. Při malém odběru jsou účinné, ale při velkém účinnost klesá pod 25%. Bezpečnost u nich samotných není problém, ale je zde ten vodík kterým se většinou krmí.

Pak jsou zde jiné chemie palivových článků (Solid Oxide, alkalické, kyselé) které sežerou bez probémů víc paliv, alkoholy, amoniak. U nich mozná hrozí vytečení toho elektrolytu při porušení, problém může být i s tím že jsou většinou vysoko-teplotní, ale oproti rizikům vodíku je riziko samotných článků opět minimální.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se