Německé energetické společnosti podle agentury Bloomberg mají obavy z investic do paroplynových elektráren, na které se německá energetika chce spoléhat v letech následujících po odstavení jaderných elektráren v letech 2021 a 2022. Bez státních záruk nehodlají investici realizovat, jelikož si již nyní uvědomují, že jakmile bude minimalizována výroba elektřiny z uhlí, dojde i na paroplynové elektrárny.

Otazníků nad budoucností německé výroby elektřiny minimálně z dnešního pohledu začíná přibývat. Německý plán na finální odstavení jaderných elektráren v roce 2022 se zdá být nevyhnutelný a Německo tak přijde o cca 9 GW instalovaného výkonu v jaderných elektrárnách.

V plánu je již nyní i postupný odklon od uhelné energetiky. Jakkoliv ještě nejsou stanoveny konečné termíny pro ukončení výroby elektřiny z hnědého a černého uhlí, dá se předpokládat, že po odstavení jádra bude veškeré úsilí v energetice směřovat právě k odstavení uhelných zdrojů. Ty totiž patří v energetice k nejvíce znečišťujícím způsobům výroby elektrické energie.

Jako logický nástupce se v německé energetice zdá být plyn. Emise skleníkových plynů plynových elektráren jsou o cca polovinu nižší, než při výrobě elektřiny z uhlí, a navíc jsou tyto elektrárny výhodné díky své flexibilitě jako doplněk k méně stabilním obnovitelným zdrojům. Navíc, díky výstavbě plynovodu Nord Stream 2, se Německo o dostatek plynu zřejmě nemusí obávat.

Problém nakonec bude nejspíše v ochotě investorů plynové zdroje stavět. Přestože životnost paroplynových elektráren nedosahuje takových hodnot jako životnost u jaderných elektráren stále se dá očekávat, že investoři chtějí využít životnost své investice na maximum. Životnost moderních paroplynových elektráren přitom zpravidla přesahuje 30 resp. 35 let, pochopitelně i v závislosti na jejím využití.

„Nedokáži se představit racionálního investora, který by investoval do větších paroplynových elektráren bez jakékoliv státní záruky.“
Klaus Schaefer, CEO společnosti Uniper (zdroj: Bloomberg)

Největší obavu mají energetické společnosti z toho, že se paroplyn, stejně jako uhlí a jádro, velice brzy dostane mezi politicky nechtěné zdroje. Po zkušenostech s odstavením jaderných elektráren, které před sebou v době svého uzavření zpravidla stále měly řadu let provozu, takový přístup není překvapivý.

„Podle mého, jakmile Německo ohlásí konečný datum pro odstup od uhlí, další den se začne diskutovat o odstupu od zemního plynu.“
Andree Stracke CCE v dceřiné společnosti RWE (zdroj: Bloomberg)

Neochotě investorů se zřejmě nedá divit, plynové zdroje stále tvoří pouze cca 10 % výroby elektřiny v Německu. Kromě toho, v Německu je v plynových a paroplynových elektrárnách cca 30 GW instalovaného výkonu, přičemž jejich aktuální výkon se pohybuje zpravidla mezi 5 až 10 GW. Využitelnost zdrojů tedy aktuálně není vysoká.

{"country":"GER","type":"AREA","from":"2018-07-01","to":"2018-07-14","caption":"V\u00fdroba elekt\u0159iny v N\u011bmecku","url":"https:\/\/energodock.cz\/energodock\/get_online_generation_data.php","source":"shortcode","start_date":"2018-07-01","end_date":"2018-07-14"}

Neochota investorů má ovšem i další důvody. Moderní nové paroplynové elektrárny velice často nejsou výdělečné a jsou zakonzerovány. Například norská energetická společnost Statkraft má v Německu dvě elektrárny Knapsack a Herdecke zakonzervované, přičemž obě byly zprovozněny v roce 2007.

Dalším příkladem mohou být bloky elektrárny Irsching 4 a Irsching 5 na jihu země, které budou odstaveny nejméně do roku 2019, přičemž zprovozněny byly v letech 2010 resp. 2011. Důvodem pro to, že nejsou provozovány, není nic jiného, než jejích prodělečnost při současných cenách elektřiny.

Otázkou zůstává, jak budou plynové a paroplynové elektrárny ovlivněny dalším očekávaným nárůstem ceny elektřiny na trzích. Futures na další rok se již obchodují kolem 45 EUR/MWh a dá se očekávat, že pokud bude udržen růst cen komodit a emisní povolenky, poroste i cena elektřiny.

Rozhodující pak budou roky 2021 a 2022, kdy se naplno projeví efekt odstavení jaderných elektráren, což nepochybně dále ovlivní cenu elektřiny. V závislosti na cenách paliv by se nepochybně mohly vrátit k ziskovosti i aktuálně odstavené paroplynové elektrárny.

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *