Německá kancléřka Angela Merkelová a ruský prezident Vladimir Putin v pondělí diskutovali o pokračující úloze Ukrajiny při tranzitu ruského plynu do Evropy po roce 2019. Současná smlouva o tranzitu plynu vyprší na konci příštího roku, čas na dosažení nové dohody se tak krátí.

Napětí mezi Moskvou a Kyjevem vzrostlo po námořním incidentu v Kerčské úžině, kde Rusko koncem listopadu zadrželo tři ukrajinská námořní plavidla. Incident vyvolal obavy ze zhoršení vztahů mezi Ruskem a Ukrajinou s možným důsledkem neuzavření nové smlouvy po roce 2019, což by znamenalo úplné odříznutí Ukrajiny jako tranzitní země pro ruský plyn.

Právě na tento incident se Merkelová s Putinem soustředili i ve svém telefonickém rozhovoru. Merkelová vyzvala Moskvu, aby 24 zadržených ukrajinských námořníků propustila.

Německo zároveň trvá na tom, aby Ukrajina nadále hrála roli při tranzitu ruského plynu do Evropy navzdory plánovanému spuštění plynovodu Nord Stream 2 o přepravní kapacitě 55 miliard metrů krychlových (bcm) za rok a plynovodu TurkStream o kapacitě 31,5 bcm/rok, které proběhne na konci příštího roku.

Gazprom, který buduje oba plynovody, uvedl, že jejich vybudování umožní ruskému plynu dosáhnout Evropy, aniž by musel být přepravován přes Ukrajinu, kterou považuje za nespolehlivého partnera.

Po incidentu v Kerčském průlivu mluvčí německé vlády Steffen Seibert znovu zdůraznil význam Ukrajiny jako tranzitní trasy pro ruský plyn do Evropy.

„Ukrajina musí zachovat svou roli tranzitní země,“ řekl Seibert. Je to v zájmu Německa a Evropy, a kancléřka o tom informovala ruskou stranu, uvedl.

Evropská komise vyjádřila obavu, že ruské dodávky plynu do Evropy prostřednictvím stávající trasy Nord Stream a plánovaného plynovodu Nord Stream 2 by způsobily, že Evropa bude příliš závislá na jedné trase. Namísto toho podporuje více možností importu.

Rusko, Ukrajina a Evropská komise uspořádaly v létě trialog o budoucích tranzitních pravidlech po roce 2019. Další kolo jednání ministrů, které bylo očekáváno před koncem roku, se nyní neuskuteční dříve než v průběhu příštího roku.

Ukrajina historicky přepravovala ročně až 140 bcm ruského plynu do Evropy, avšak v roce 2013 se tranzit značně snížil na zhruba 60 bcm/rok s postupným náběhem plynovod Nord Stream, který byl zprovozněn v roce 2011.

V roce 2017, vzhledem k vysoké evropské poptávce po ruském plynu, ukrajinský tranzit vzrostl na přibližně 94 bcm/rok, tento trend pokračoval i do roku 2018.

Evropská komise a Ukrajina chtějí co nejdříve obnovit trilaterální rozhovory s Ruskem, ale ruská strana se podle zdrojů zdráhá účastnit.

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *