Domů
Rychlé zprávy
Německo udělilo zakázku na čtvrtou elektrárnu, která má na jihu země zajistit stabilitu soustavy
Elektrárna Irsching, zdroj: Mainova
Zdroj: Mainova

Německo udělilo zakázku na čtvrtou elektrárnu, která má na jihu země zajistit stabilitu soustavy

Německý provozovatel hnědouhelných elektráren a dolů LEAG, vlastněný EPH Daniela Křetínského a PPF Petra Kellnera, bude od roku 2023 provozovat novou plynovou elektrárnu na jihu Bavorska. Tato elektrárna bude postavena za účelem zajištění dostatečného výkonu na jihu Německa po uzavření posledních jaderných elektráren v zemi.

Společnost LEAG postaví a bude provozovat novou 300MW elektrárnu v Leipheimu, označovanou dle německého energetického zákona jako „Speciální síťové vybavení“. Tuto zakázku získala od provozovatele přenosové soustavy Amprion společnost Gaskraftwerk Leipheim (GKL), ve které LEAG nedávno odkoupil stoprocentní podíl.

„Speciální síťové vybavení je důležitou součástí přenosové sítě budoucnosti. S výsledkem tohoto vícevrstvého nabídkového řízení jsme ve druhé oblasti našli také dobré řešení, které zajistí stabilitu sítě,“ uvedl Dr. Hans-Jürgen Brick, generální ředitel společnosti Amprion.

Elektrárna bude používána výhradně pro zajištění bezpečnosti a spolehlivosti přenosové soustavy v nouzových situacích, a nebude tedy prodávat vyrobenou elektřinu na trhu.

Jedná se o jednu ze čtyř elektráren, které budou za tímto účelem postaveny, všechny se nachází na jihu Německa, kde stabilitu soustavy ohrožuje odstavování jaderných elektráren a stagnující výstavba nových přenosových vedení ze severu. Elektrárny budou financovány z kapes spotřebitelů skrze síťové poplatky, které již nyní v Německu tvoří více než čtvrtinu průměrného účtu za elektřinu.

Zbylé tři elektrárny postaví Uniper, RWE a EnBW

První zakázku získal od společnosti TenneT počátkem roku 2019 Uniper. Společnost postaví novou plynovou elektrárnu v lokalitě Irsching poblíž Ingolstadtu. Uniper již v lokalitě provozuje paroplynové zdroje Irsching 4 (561 MW) a Irsching 5 (846 MW), které na konci loňského roku uvedl po 7 letech opět do provozu.

Transnet BW udělil zakázku na výstavbu elektrárny na topný olej v lokalitě Marbach am Neckar. Překvapivá nebyla jen vítězná technologie, ale také skutečnost, že nabídku získala energetická společnost EnBW, mateřská společnost Transnet BW.

Třetí zakázku získala od Amprionu společnost RWE, která v lokalitě Bilbis postavi 300MW plynovou elektrárnu. Všechny tři zdroje by měly být uvedeny do provozu v říjnu 2022.

Němečtí provozovatelé zažádali o zdroje v roce 2017

Němečtí provozovatelé přenosové soustavy o nutnosti výstavby zdrojů sloužících jako „Speciální síťové vybavení“ o výkonu 2 GW na jihu Německa informovali v březnu 2017.  Německý regulátor o tři měsíce později potvrdil potřebu těchto zdrojů, jejich instalovaný výkon však snížil na 1,2 GW.

„Pokud má být i po uzavření posledních jaderných elektráren v Německu zajištěna spolehlivá dodávka elektřiny, měly by být v jižním Německu postaveny systémové elektrárny o instalovaném výkonu nejméně 2 GW,“ uvedli němečtí provozovatelé přenosové soustavy (PPS) ve své zprávě na počátku roku 2017.

Úvodní fotografie: Německá plynová elektrárna Irsching, zdroj: Mainova

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(23)
kacenka
21. únor 2021, 14:42

Trochu pozdě, když odstaví jaderné elektrárny 12/2022.

To zase někdo v německu nepřemýšlel.

Aleš Novák
21. únor 2021, 16:51

Čím tam budou topit? Plynem z USA ?Vozit to budou lodičkama ?

Jan Veselý
21. únor 2021, 16:54

Předpokládal bych, že se budou chovat jako normální kapitalisti. To znamená, že tím plynem, který půjde aktuálně sehnat nejlevněji.

Bob
21. únor 2021, 18:28

Ovšem kromě ceny plynu do toho mluví také ceny povolenek a ty rostou a budou růst.

Navíc dle jednoho z nejvýznamnějších bankéřů v EU už je ZP nepřijatelný a na elektrárny na ZP nebudou nadále poskytovat půjčky.

Možná bych věřil, že se Němci budou chovat normálně a jako kapitalisté, kdybych neznal ten případ s plynovými elektrárnami, který by nevymyslel ani autor špatných sci-fi.

To takhle Němci postavili supermoderní plynovou elektrárnu, ale ta si ani nevydělala na provoz. Dotaci od státu jako záložní zdroj (platí se za to, že nevyrábí, ale je připravena vyrábět)nedostala. A tak byla zakonzervována.

Ve stejné době a ne moc daleko přitom byly postavena jiná plynová elektrárna podobného výkonu, která ale tu dotaci dostala.

A jako "třešnička na dortu" je to, že pořád měli záložních zdrojů málo, ale ta první elektrárna byla odstavena a nemohla vyrábět.

Jan Veselý
21. únor 2021, 21:25

A co má tahle litanie společného s tím, že od někoho musí plynová elektrárna koupit plyn?

Petr
22. únor 2021, 11:00

Supermoderní, superefektivní a supervelké se na zálohy super nehodí.

Kalfa
21. únor 2021, 17:54

Odstavovat jaderné elektrárny před uplynutím doby životnosti je zpozdilé, ale ani nepřemýšlet nad prodloužením je zločin.

Danilam
21. únor 2021, 18:30

Zdá se, že Němci si chtějí svůj koláč nechat, ale zároveň ho jíst.

Wiki: Zemní plyn, díky tomu, že obsahuje především methan, má v porovnání s ostatními fosilními palivy při spalování nejmenší podíl CO2 na jednotku uvolněné energie. Na druhé straně je methan mnohem účinnější skleníkový plyn než CO2 a úniky zemního plynu v celém logistickém řetězci od těžby po spotřebu jsou značné. V novějších výzkumech je proto užívání zemního plynu místo jiných fosilních paliv hodnoceno negativně.

Takže možná to není z louže do rybníka, ale naopak určitě.:-)

Aleš
22. únor 2021, 16:57

Já si zase myslím,že to mají Němci vymyšlené dobře. Neboť již mají vyvinutou technologii (BASF),která bude schopná přeměnit metan přímo

na vodík,takže při jeho spalování pak bude unikat do ovzduší jen vodní pára. A zemní plyn je dobře skladovatelný v podzemních zásobnících (viz u nás jižní Morava). Takže bude perfektně sloužit jako dlouhodobý akumulační zdroj energie při výkyvech z dnes již klasických OZE (slunce,vítr,voda). A jinak si myslím,že vývoj nových technologií v oblasti energií jde dneska tak rychle dopředu,že úvahy o stavbě mohutných jaderných elektráren s životností 60-80 let provozu a potom ještě několik let na jejich řízenou likvidaci,kterou dnes ještě nikdo u nás nedokáže ekonomicky vyčíslit je nebetyčná kravina. Neboť již dnes jsou jaderné elektrárny sovětského typu morálně zastaralé a blízká budoucnost ukáže,že to není řešení pro malou zemi ve středu Evropy,která nikdy nebyla a nebude jadernou velmocí,naopak vždy na nich byla závislá.

petr
21. únor 2021, 19:54

Jen logický dotaz, nebylo by lepší nechat v provozu bavorské jaderky (vyráběly cca 50 % spotřeby elektřiny) a nevymýšlet další vyhazování peněz oknem ven?

Vím, že pseudoekologoické EGO je asi problém, ale bezpečnost dodávky do průmyslového Bavorska je snad přednější než si dokazovat jak jsme skvělí bez átomu....

Ono jim to nakonec dojde, ale aby už nebylo pozdě ( tma )...

Jan Veselý
21. únor 2021, 21:26

Optimalizujete jinou hodnotovou funkci než německá vláda. Proto se nedivte, že vám vychází jiné výsledky. Mě taky.

elektron
21. únor 2021, 21:28

1. to je masaker tato nemecka "ekologia". zastavia funkcne jadrove elektrarne, co je nizkoemisny zdroj elektrickej energie, a miesto toho postavia elektrarne uholne/plynove/na topny olej. To je snad zly sen ? Alebo mi nieco uchadza?

2. nebolo by trocha rozumnejsie/ekologickehse miesto jadrovych radsej prave zatvarat elektrarne uholne/plynove/na topny olej a miesto nich budovat OZE ?

JD
22. únor 2021, 00:24

Tento článek se situací zabývá:

https://www.cleanenergywire.org/dossiers/energy-transition-and-germanys-power-grid

Němci mají zpoždění ohledně výstavby severo-jižních vedení. A díky nestihnutí harmonogramu musí na nějakou dobu zprovoznit na jihu několik GW kapacit kvůli zajištění stability.

Odklod od jádra je v Německu tématem už desetiletí. Je to vůle tří čtvrtin jejich obyvatel, kterou se jejich vláda řídí, a tento vývoj prošel mnoha peripetiemi. Jsou už téměř na konci a prodloužení provozu jaderných elektráren proti vůli veřejnosti je v této fázi pravděpodobně nemyslitelné.

Takže použili toto řešení.

Mimochodem z těchto vedení bude v budoucnu těžit i Rakousko, což velice pravděpodobně ovlivní poptávku z ČR.

To, že se infrastruktura nerozvíjí dostatečně rychle, se děje i v Británii, Číně atd.

Uzavírání uhelných elektráren v Německu pokračuje.

elektron
24. únor 2021, 15:05

a nebolo by lepsie/rozumnejsie jadrove elektrarne vypinat az potom co bude infrastrukura vybudovana dostatocne ?

Nehovoriac o tom, ze by sa nemuselo vypustat velke mnozstvo CO2 (a inych nebezpecnych splodin) do ovzdusia z

uholnych/plynovych/olejovych elektrarni ?

To by bolo ekonomicke aj ekologicke. Ci germani egoisticky na nejaku ekologiu uplne kaslu ?

energetik
22. únor 2021, 06:42

Elektřina z plynu je daleko čistější než ta jaderná, takže v Německu jdou správnou cestou. Jistě je budeme následovat jak bude vyřazen Rosatom a jeho lživá propaganda o "čisté jaderné energii" zde vyhladoví.

Tomas K
22. únor 2021, 09:06

To je zatím sporné, protože plyn pochází z fosilního zdroje. Až bude plyn pro tyto zimní stabilizační zdroje vyráběn synteticky z přebytků OZE, pak nelze už nic namítat.

Je jasné, že celosvětovým cílem jsou OZE jako hlavní zdroje energie a plynové stabilizační zimní zdroje.

Odstavování jaderných elektráren před ukončením jejich životnosti v Německu nepovažuji za rozumné řešení, protože se tím naprosto zbytečně plýtvá investičními náklady. A to i přesto, že se tím eliminoval vznik dalšího nerecyklovatelného radioaktivního odpadu.

Co se bude dít s vyhořelým palivem a dalšími radioaktivními materiály z jaderných elektráren, to je ve hvězdách. Některé státy to dříve házely do moře, dnes se to vesměs skladuje s tím, že se to buď někdy použije/přepracuje nebo uloží někomu hluboko "pod barák". Co to udělá za 100, 1000 let, nikdo netuší. Třeba v ČR je stavba hlubinného úložiště absolutní chimérou, nic takového se tu nikdy nepostaví, protože se proti tomu každá blízká obec tvrdě ohradí. Za socíku by to šlo, dneska ani náhodou. A ty kontejnery prostě zůstanou v areálech JE. Různé zaručené metody opětovného využití v budoucnu, jak to proklamuje čez a další, jsou jen zbožným přáním.

Emil
22. únor 2021, 10:14

Žádné vyhořelé palivo z jaderných elektráren se do moře neházelo, to máte špatné informace. Jediné vyhořelé palivo, které skončilo v moři, bylo z jaderných ledoborců a jaderných ponorek, celkem šlo o 7 reaktorů.

Petr
22. únor 2021, 11:09

Přepracování použitého paliva se už dávno dělá, a jeho široké nasazení je jisté, jak se postupně staví třeba v tom Rusku reaktory chlazené sodíkem. Hlavní překážkou pro masový rozvoj je to, že je dnes čerstvě těžený uran na historicky nejnižžích reálných cenách.

hellokitty
23. únor 2021, 10:44

co sa musi stat, aby tento cerstvy uran stupol na cene? lebo vidime ako to dopadlo s plastom, bol taky lacny, ze je ho teraz plny ocean, lebo vyrobit novy je lacnejsie ako recyklovat

takze budeme stale tazit novy uran s tym, ze este pockajme s tou recyklaciou stareho systemom zatekajicich necek?

Martin P
22. únor 2021, 12:47

Uzavřený palivový cyklus je již technologicky zvládnutý. Pokud se jej podaří rozšířit průmyslově po celém světě, bude použité palivo cennou komoditou (např. Čína zatím má v jádře 5% en. mixu, cíl je min. 20% (někam k 200 reaktorům). V USA nebo Francii to je otevřené, nicméně jde o jediný způsob "co s ním", který přináší další energii. O emisních a surovinových úsporách při výrobě elektrické energie z jaderných zdrojů na jednotku vyrobené MWh snad není sporu obecně.

Miloslav
22. únor 2021, 21:55

V budoucnu bude každá energie vzácná a velice drahá. V současnosti se všemi energiemi nehorázně plýtvá. Jak dlouho bude dostatek plynu ,ropy to vlády hladového kapitalismu nesdělí a ani to možná neřeší. Jako v sedmdesátých letech USA došla ropa , od té doby USA ždíme ropu za každou cenu z celého světa. A co až Rusko přiškrtí kohout na plyn. Co omezit nadvýrobu a řešit ekologii globálním plánováním které omezí spotřebu energii a ne nesmyslným Euro 6 i dalšími ekologickými výmysly Bruselu.

Jaroslav Srba
22. únor 2021, 23:59

Je to paralela k tomu soustrojí elektromobil se spřaženým vozíkem, na němž je nádrž s benzínem a centrálou k dobíjení baterie. Prostě někde něco nevychází. Mělo by to být varování, ale jak se zdá, není.

Jiří Kučera
1. březen 2021, 14:01

Ta paralela s vozíkem je dobrá. Jenže toto se už běžně používá. U nás ve městě jezdí trolejbusy a ty pro případ, že by vypnuli proud nebo byla někde výluka na vedení, mají malý dieselový motor na střeše a zásobičku nafty. Tj. když není elektřina a šofér nahodí : hlučí to, jede to pomalu, ale jede se a nikde se nestojí ...

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se