Německý provozovatel přenosové soustavy 50Hertz začal připravovat podmořské kabelové propojení se Švédskem, které má napojit jeho soustavu na Švédskou soustavu s množstvím švédských vodních elektráren. Ve spolkové zemi Meklenbursko – Přední Pomořansko začaly konzultace s veřejností, na kterých je projekt představován. Stavba propojení, nazývaného také „Hansa Powerbridge“, by měla začít v roce 2023, do provozu má být uvedeno v roce 2026.

Ve snaze zkrotit velké množství větrných elektráren na severu země se Německo uchyluje k dalšímu podmořskému propojení své elektrizační soustavy se severskými zeměmi. V tomto případě se jedná o propojení se Švédskem, které je zatím pouze na papíře.

V případě podzemního vedení do Švédska se jedná o 300 km dlouhé vedení o celkové přenosové kapacitě 700 MW. Celkové náklady oba provozovatelé předběžně odhadují na 650 milionů EUR, přičemž tyto náklady mají nést oba provozovatelé z poloviny.

Aktuálně je totiž již ve výstavbě propojovací kabelové vedení NORD.LINK, které spojují přenosovou soustavu společnosti TenneT se soustavou norského provozovatele soustavy Statnett.

Jakkoliv se jedná o projekt, který dle slov zástupce společnosti 50Hertz podporuje budování společného evropského trhu s elektřinou, nelze přehlédnout, že projekt je velice výhodný i pro soustavu 50Hertz.

Právě soustava 50Hertz se v poměru ke své poloze na severu země potýká s nadprůměrným náporem elektřiny z obnovitelných zdrojů. Tedy alespoň částečný přístup soustavy 50Hertz k systému vodních elektráren na severu bude pro soustavu výhodný.

Hansa Powerbridge
Ilustrace k propojení Hansa Powerbridge zdroj: 50hertz.com

Ani nové propojení se severskými státy však neřeší hlavní problém, kterým je přenesení výkonu na jih země do místa spotřeby. Částečně však takové propojení bude schopné napomoci ke snížení nákladů na řízení sítě. Dá se očekávat, že vyšší kooperace s vodními elektrárnami bude na trhu lépe reagovat na přebytky výkonů z větrných elektráren.

Nebude tak nutné vynakládat vysoké finanční prostředky na redispečink a nucené odpojování větrných elektráren od soustavy, aby byla soustava udržena v bezpečném chodu. Po zprovoznění zmíněného projektu je tak možné očekávat pozitivní přínos alespoň v tomto směru.

Otázkou však zůstává, zda není řešení ode dnešního dne až příliš vzdáleno. Za předpokladu, že půjde vše podle plánu, bude Hansa Powerbridge v provozu za celých 8 let. Pokud uvážíme, že celé Německo, a to zejména na severu, buduje každoročně alespoň 4 GW výkonu ve větrných elektrárnách, bude situace na trhu za 8 let značně odlišná.

Úvodní obrázek: Kabelové vedení NordLink

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *