Domů
Přenos elektřiny
Německo podniká další kroky k urychlení výstavby vedení, odběratelé elektřiny si připlatí
Venkovní elektrické vedení

Německo podniká další kroky k urychlení výstavby vedení, odběratelé elektřiny si připlatí

Spolková republika Německo schválila novelu zákona k urychlení výstavby vedení přenosové soustavy, která má dále zrychlit výstavbu nových vedení a zmenšit odpor, který proti výstavbě mají místní obyvatelé a vlastníci pozemků. Hlavním přínosem je navýšení kompenzací pro vlastníky dotčených pozemků.

Německo dlouhodobě poměrně neúspěšně bojuje s posilováním současných a výstavbou nových elektrických vedení. Dlouhodobě se přitom výstavba považuje za hlavní prioritu, která je nezbytná pro další rozvoj energetické politiky Německa a dosažení cílů pro roky 2020 a 2030.

Již nyní má Německo účinných několik zákonů, které směřují právě k rychlejší výstavbě vedení přenosové soustavy (zákony označované jako EnLAG, NABEG a BBPlG). Mimo to existují i na úrovni evropské legislativy předpisy, které se zrychlením energetické infrastruktury zabývají (nařízení č. 347/2013 o PCI projektech).

V případě německého vedení je hlavním problémem odpor místních obyvatel a vlastníků dotčených pozemků. To je sice problémem i v jiných evropských zemích, včetně České republiky, nicméně v Německu je odpor k výstavbě i potřeba nových vedení vyšší a současně je prioritou, aby výstavba nebyla zcela proti vůli obyvatel.

Elektrické vedení
Za nedostatečnou přenosovou kapacitu si německé obyvatelstvo připlatí

Kromě optimalizace povolovacích procesů jsou hlavní změnou vyšší finanční kompenzace pro vlastníky pozemků, které jsou stavbou dotčeny. Dle dřívějšího prohlášení ministra hospodářství Petera Altmaiera by se mělo jednat celkem o dalších 108 milionů EUR. Tyto prostředky budou vybírány navíc k ceně elektrické energie, v podobě poplatku za přenos elektřiny.

O důležitosti rozvoje soustavy přitom mezi německými odborníky není pochyb, například předseda německého regulačního úřadu označil rozvoj soustavy za hlavní výzvu celé Energiewende. Podle jeho názoru se sice zrychlil povolovací proces nových vedení, ale samotná výstavba není dostatečně rychlá. Ve srovnání s Českou republikou lze naopak dodat, že nejdelší čas při realizaci energetické infrastruktury zabírá povolovací proces.

Celkem je v plánu postavit nebo rozšířit 7 700 km nových vedení, přičemž 1 800 je již povoleno nebo realizováno. Za klíčové páteřní linky jsou nyní považovány SuedLink, SuedOstLink a Ultranet, které mají propojit sever a jih země.

Důsledkem nedostatečného rozvoje soustavy jsou především vyšší náklady na udržování stability soustavy. Ty sice v loňském roce meziročně mírně klesly, ale stále se drží na úrovni cca 1,4 mld. EUR.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(5)
Ivan Novák
20. květen 2019, 17:15

Letošní jaro ukáže, jak moc jsou většinoví politici odhodlaní ve spáse světa prostřednictvím Energiewende pokračovat, nebo jestli přibrzdí: němečtí síťaři zpracovali návrh "rozvojového plánu 2030" rev.2019, a stihli ho již opřipomínkovat. Ukázalo se, že základní scénář "B" si nevyžádá 52, nýbrž 61 mld. EUR, mj. protože řádně zodolnit soustavu proti zkratovému zatížení bude potřebovat dodatečné investice do kompenzačních prostředků v rozvodnách. Revolucionáři to jistě vydrží, maloměšťák možná už zakolísá. EnBW chtěla stavět vrtulníky, ale stavební řízení přerušila, neboť náhle zjistila výskyt luňáků.

Petr
20. květen 2019, 20:43

Pokud Německo konečně učiní pro radost zelených fanatiků elekřinu tak superdrahou, že mu začnou umrzat důchodci či umírat na chřipku jako v Anglii (ale tam kvůli tomu už nasadily obří dotace a nakonec i regulace cen) tak na tom státní rozpočet může i docela dost vydělat, teda než po důchodcích začne kolabovat i průmysl.

Martin Hajek
20. květen 2019, 20:31

Zastánci OZE nás neustále přesvědčují, jak jsou tyto zdroje rychle vybudovatelné a levné. Jenomže to je jen část příběhu (samo o sobě ne zcela pravdivá), protože jejich výstavba nebude mít brzy bez vedení žádný smysl (např. větrníky na severu Německa) a pak se samozřejmě dostáváme do zcela srovnatelné situace (z hlediska délky výstavby a nejistot v investičních nákladech) s jadernou elektrárnou.

Petr Poruban
21. květen 2019, 16:37

Jaderné elektrárny by taky poskytly čas a klid na postupné posilování sítí a rozumný rozvoj "obnovitelných" zdrojů.

Tím, že se rozhodli stopnout nejdřív JE a teprve potom ty uhelné a plynové (které jen tak mimochodem uvolňují CO2 a způsobují astma a další nemoci milionům lidí) ženou zbytečně systém k infarktovému stavu.

Opravdu nerozumím tomu, co by se stalo za katastrofu, pokud by se nechaly běžet JE, které v Německu vyrábí bez problémů desítky let elektřinu, ještě dalších pár desetiletí. Když už tedy někteří trpí iracionálním pocitem, že je potřeba se těhle zdrojů časem zbavit.

Ty uvozovky píši proto, že žádné skutečně obnovitelné zdroje fyzika nezná. Mám z těhle zpolitizovaných termínů pocit porušování termodynamické věty. Něco jako perpetum mobile nebo poručímě větru dešti v mnohem absurdnějším podání.

Ve skutečnosti, jak všichni víme, se i větrníky točí jen díky neobnovitelné a zatracované jaderné energii, která se uvolňuje uvnitř Slunce.

petr
21. květen 2019, 14:29

Nejsmutnější na tom je, že za ty peníze jen za dráty by šlo v Bavorsku zmodernizovat všechny JE a vyrábět 100 - 120 TWh v nových zdrojích. Za investici do OZE ( asi 500 mld euro) pak by SRN produkovalo cca 1 000 TWh, tedy přesně třetinu spotřeby EU a více jak dvojnásobek spotřeby SRN.

Trochu mi to připomíná známou divadelní hru Naši furianti - Tenhle punč (OZE) platím já !

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se