Spolková republika Německo schválila novelu zákona k urychlení výstavby vedení přenosové soustavy, která má dále zrychlit výstavbu nových vedení a zmenšit odpor, který proti výstavbě mají místní obyvatelé a vlastníci pozemků. Hlavním přínosem je navýšení kompenzací pro vlastníky dotčených pozemků.

Německo dlouhodobě poměrně neúspěšně bojuje s posilováním současných a výstavbou nových elektrických vedení. Dlouhodobě se přitom výstavba považuje za hlavní prioritu, která je nezbytná pro další rozvoj energetické politiky Německa a dosažení cílů pro roky 2020 a 2030.

Již nyní má Německo účinných několik zákonů, které směřují právě k rychlejší výstavbě vedení přenosové soustavy (zákony označované jako EnLAG, NABEG a BBPlG). Mimo to existují i na úrovni evropské legislativy předpisy, které se zrychlením energetické infrastruktury zabývají (nařízení č. 347/2013 o PCI projektech).

V případě německého vedení je hlavním problémem odpor místních obyvatel a vlastníků dotčených pozemků. To je sice problémem i v jiných evropských zemích, včetně České republiky, nicméně v Německu je odpor k výstavbě i potřeba nových vedení vyšší a současně je prioritou, aby výstavba nebyla zcela proti vůli obyvatel.

Elektrické vedení
Za nedostatečnou přenosovou kapacitu si německé obyvatelstvo připlatí

Kromě optimalizace povolovacích procesů jsou hlavní změnou vyšší finanční kompenzace pro vlastníky pozemků, které jsou stavbou dotčeny. Dle dřívějšího prohlášení ministra hospodářství Petera Altmaiera by se mělo jednat celkem o dalších 108 milionů EUR. Tyto prostředky budou vybírány navíc k ceně elektrické energie, v podobě poplatku za přenos elektřiny.

O důležitosti rozvoje soustavy přitom mezi německými odborníky není pochyb, například předseda německého regulačního úřadu označil rozvoj soustavy za hlavní výzvu celé Energiewende. Podle jeho názoru se sice zrychlil povolovací proces nových vedení, ale samotná výstavba není dostatečně rychlá. Ve srovnání s Českou republikou lze naopak dodat, že nejdelší čas při realizaci energetické infrastruktury zabírá povolovací proces.

Celkem je v plánu postavit nebo rozšířit 7 700 km nových vedení, přičemž 1 800 je již povoleno nebo realizováno. Za klíčové páteřní linky jsou nyní považovány SuedLink, SuedOstLink a Ultranet, které mají propojit sever a jih země.

Důsledkem nedostatečného rozvoje soustavy jsou především vyšší náklady na udržování stability soustavy. Ty sice v loňském roce meziročně mírně klesly, ale stále se drží na úrovni cca 1,4 mld. EUR.

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *