Evropští provozovatelé přenosových soustav (PPS) zahájili analýzu alternativní konfigurace obchodních zón, když 4. října předložili národním regulačním orgánům své návrhy na metody výzkumu a alternativní konfigurace obchodních zón, které mají být v analýze zohledněny. Německo navrhuje 3 možné konfigurace, Česká republika žádnou alternativu nepředložila.

Evropští PPS tímto zahájili první krok k analýze přerozdělení evropských obchodních zón, která by mohla vést k oficiálnímu návrhu nových konfigurací v roce 2021.

Obchodní zóny jsou oblasti, kde platí jednotná velkoobchodní cena elektřiny. Ve většině případů kopírují hranice států. Obchody mezi jednotlivými obchodními zónami mohou probíhat pouze do vyčerpání dostupné přenosové kapacity na jejich rozhraní.

Účelem přezkumu obchodních zón je zjistit, zda jejich alternativní konfigurace může při zachování provozní bezpečnosti zlepšit ekonomickou stránku provozu elektrizačních soustav a uvolnit více přenosových kapacit pro přeshraniční obchodování.

Členské státy EU jsou vystaveny rostoucímu tlaku ze strany Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER), jelikož dle nařízení EU o vnitřním trhu s elektřinou by nabídkové zóny měly zohlednit úzká místa v jednotlivých přenosových soustavách vedoucí k tzv. strukturálním přetížením (structural congestions).

Květnovým přijetím posledních předpisů 4. energetického balíčku byla zakotvena podmínka poskytovat do roku 2020 70 % technických přeshraničních přenosových kapacit k dispozici pro obchod. Země, kterým hrozí nesplnění této podmínky, jsou nuceny přijít s plány pro nápravu situace, nebo požádat o derogace do konce letošního roku. Derogační výjimky jsou potom povoleny do konce roku 2025.

O tom, které konfigurace obchodních zón budou nakonec do přezkumu zahrnuty, rozhodnou vnitrostátní regulační orgány, případně ACER.

Česká republika s alternativním návrhem nepřišla

Česká republika disponuje jednou obchodní zónou. Český PPS, společnost ČEPS, nenabídl alternativu k její současné podobě. Tento krok odůvodňuje tím, že je plně v souladu se závěry vyplývajícími ze Zprávy o sledování trhu 2017 vypracované agenturou ACER a technickou zprávu poskytnutou Evropskou sítí provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E).

Schéma rozvodné sítě v ČR, Zdroj: ČEPS, a.s.
Schéma rozvodné sítě v ČR, Zdroj: ČEPS, a.s.

Podle výsledků poslední technické zprávy přenosová soustava České republiky neobsahuje úzká místa vedoucí ke vzniku přetížení splňujících kritéria strukturálních přetížení.

ČR však není jedinou zemí, která nepředložila alternativu k současné podobě své obchodní zóny. Z celkem 15 obchodních zón spadajících do regionu centrální Evropy takto postupovala většina PPS, alternativní konfiguraci  předložili pouze Německo, Nizozemsko a Rakousko.

Konfigurace alternativní obchodní zóny Německa

Německo se v minulosti vyjádřilo, že je proti myšlence rozdělení své obchodní zóny, jeho nedostatečně rozvinutá přenosová soustava však zemi pasuje do role jednoho z nejvážnějších kandidátů pro její rozdělení.

Důvodem jsou úzká místa v severojižní ose vedoucí ke vzniku strukturálních přetížení. S pokračujícím rozvojem obnovitelných zdrojů energie, zejména větrných elektráren na severu země, se nadále navýší regionální výkonová nerovnováha přebytkového severu a průmyslového jihu Německa. Na jihu Německa se s odstavením jaderných elektráren v letech 2021 a 2022 problém nedostatku výrobních zdrojů navíc nadále prohloubí.

Offshore větrný park Alpha Ventus, Německo. Zdroj: ENERGY.GOV
Offshore větrný park Alpha Ventus, Německo. Zdroj: ENERGY.GOV

Ačkoliv Německo plánuje velké investice do síťové infrastruktury, aby v dlouhodobém horizontu vyřešilo problematiku úzkých míst, naráží na průtahy v realizaci výstavby vedení.

Za poslední 3 roky postavilo ve své přenosové soustavě pouze 403 km nových vedení. Pro vyřešení svých problémů však náš západní soused potřebuje tisícovky kilometrů nových vedení. Hlavním problém zůstává odpor místních obyvatel a slabá vůle pro udělování povolení ze strany vlád jednotlivých spolkových zemí, které z politických důvodů stojí za svými obyvateli.

Německo a Lucembursko v současné době tvoří společnou obchodní zónu. Němečtí PPS vypracovali tři možné alternativní konfigurace obchodních zón:

  1. rozdělení současné obchodní zóny na severní a jižní obchodní zónu podél hranic států Bavorska a Bádenska-Württemberska,
  2. rozdělení na severovýchodní a jihozápadní nabídkovou zónu, zhruba podél hranic spolkových států Bavorska, Hesenska a Severního Porýní-Vestfálska,
  3. rozšíření 2. konfigurace o další členění podél hranic Šlesvicka-Holštýnska.

Před rokem došlo k rozdělení německo-rakouské obchodní zóny

Poslední změnou v konfiguraci obchodních zón v Evropě bylo rozdělení německo-rakouské obchodní zóny v říjnu loňského roku. Bylo provedeno jako jedno z opatření pro zamezení neplánovaných přetoků výkonu z Německa do přenosových soustav okolních států, zejména Polska a České republiky.

Tyto přetoky byly zapříčiněny tím, že jednotná obchodní zóna umožňovala Německu neomezený přeshraniční obchod s Rakouskem. To vedlo v důsledku k rozdílům mezi obchodním a fyzickým tokem elektřiny mezi oběma zeměmi dosahujícím až několik gigawattů.

Rakouské společnosti pociťují důsledky rozdělení německo-rakouské obchodní zóny nejen ve vyšších cenách elektřiny, ale i ve zvýšeném riziku při hedgingu.

Kompletní dokumentace návrhů metodik výzkumu a alternativních konfigurací obchodních zón je k dispozici na stránkách ENTSO-E.

Zdroj úvodní fotografie: ČEPS

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *