Domů
Ropa
Írán zadržel v Perském zálivu zahraniční tanker
Ropný tanker v Bosporu
Zdroj: Teo Romera / Creative Commons / CC BY-SA 2.0

Írán zadržel v Perském zálivu zahraniční tanker

Ropa
8 komentářů
4. srpen 2019, 18:20
ČTK

Námořní síly íránských revolučních gard zadržely v Perském zálivu zahraniční tanker pašující ropu do arabských států, oznámila dnes íránská státní televize. Velitel revolučních gard řekl, že tanker převážel 700.000 litrů ropy a na jeho palubě bylo zadrženo sedm námořníků různých neupřesněných národností. Tanker, jehož vlastník nebyl uveden, byl podle velitele gard zadržen už 31. července, informovaly zahraniční tiskové agentury.

Minulý měsíc zadržel Írán v Hormuzském průlivu britský tanker s 23člennou posádkou. Íránské revoluční gardy zadržení zdůvodnily tím, že plavidlo nerespektovalo zásady námořní plavby. Británie íránský krok označila za nelegální čin a státní pirátství.

Krize v Perském zálivu je dáváne do souvislosti s loňským rozhodnutím USA vypovědět mezinárodní dohody o íránském jaderném programu. Washington zároveň obnovil protiíránské sankce a Teherán pohrozil zablokováním strategické námořní trasy používané pro dopravu ropy. USA do oblasti Perského zálivu vyslaly posily, Británie začala poskytovat eskortu svým obchodním lodím.

Američané chtějí vytvořit mezinárodní koalici monitorující trasu, na které se obchodní plavidla mohou dostat do potíží, což má odradit Írán od provokací. Tato koalice má podle představ Washingtonu také poskytnout eskorty. Prozatím se ovšem k takové spolupráci s USA žádné země nezavázaly.

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo dnes nicméně při návštěvě Austrálie vyjádřil „pevné přesvědčení“, že navzdory vlažné reakci amerických spojenců v Evropě a v Asii se Spojeným státům námořní koalici v Perském zálivu podaří sestavit. Podle Pompea probíhá v dané věci mnoho rozhovorů a americký ministr obrany Mark Esper novinářům v Sydney řekl, že už dostal dobrou odpověď od spojenců a brzy se dají očekávat určitá oznámení.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(8)
Jaroslav Loudil
4. srpen 2019, 18:56

Ani se nedivím , že po naprostém vojenském fiasku vojenských dobrodružství USA ve Vietnamu , Afganistánu a Iráku se spojencům USA už nechce riskovat další ostudnou mezinárodní blamáž. Každý soudný člověk dneška totiž jasně vidí, že pravda stojí na straně Iránu a nikoli USA. Když byl Trump odkopnut svými spojenci z NATO v Evropě, tak se snaží k "eskortování tankerů" nějak donutit alespoň Austrálii , která má ovšem svého vlastního plynu i ropy nadbytek. Pokud Trump skutečně vyprovokuje válku, tak Irán potopí všechny cizí vojenské lodi v Zálivu. Málokomu se do takovéhoto zcela zbytečného dobrodružství dneska chce ,ani se nedivím. v USA se dnes lidi střílí navzájem doslova "ve velkém", Trump ať raději řeší své domácí potíže.

Bizon
4. srpen 2019, 19:56

Celá tato "zpráva" o zadrženém "tankeru" není moc důvěryhodná. 700 000 litrů ropy je naprosté nic, těch cca 700 tun paliva veze každá středně větší loď pro svůj vlastní pohon, Titanic sežral 700 tun uhlí za jediný den plavby. Bůh ví co se opravdu stalo.

Války se ale nebojím, konflikt s Íránem by byla daleko horší noční můra než Vietnam s Afgánistánem dohromady, myslím že vojenské řešení na 99% nehrozí.

Jaroslav Loudil
4. srpen 2019, 22:25

Také spíše věřím, že k válce nedojde. Irán má 1 600 000 kilometrů čtverečních = tři Francie a 80 mil. obyvatel = Německo. 90 % obyvatelstva pevně stojí za svým vedením proti válečným štváčům z USA. Bojovat na svém vlastním území proti invazním okupačním žoldákům USA, to je přímo otázka národní a osobní cti každého Iránce, asi jako kdysi ve Vietnamu u Vietnamců. Kdo je v Iránu okupant by totiž bylo jasné každému batoleti i bez nápovědy rodičů. A pokud by USA Irán - "pouze humanitárně bombardovaly jako Srbsko" , tak civilních obětí budou desetitisíce a stejně to nikam nepovede. Opravdu by USA musely být šílené, kdyby po svých zkušenostech z Vietnamu, Iráku, Afganistánu a Lybie šly ještě jednou do něčeho podobného.Třeba Lybie : "Kdo dnes nese plnou odpovědnost za tisíce utopených migrantů u břehů Lybie ? Jednoznačně NATO ! Do r.2011, než NATO svrhlo Kaddáfího, tak žádná potíž s migranty u Lybie nebyla, lybijské hranice totiž byly - "migranto -těsné". Dnes ??Lybie je už 8 let v rozvalinách , má dvě vlády a z pašeráků chudáků do Evropy jsou už dávno milionáři.

Carlos
5. srpen 2019, 08:48

Jinde na internetu se píše že vezl 700 000l paliva, což klidně může být 700 000l benzínu určeného ke spotřebě, podle fotek té lodě byla celkem malá, takže by to odpovídat mohlo. Údajně tam navíc šlo o pašování, podlé Íránu, možná to tak bylo, možná ne.

bloomberg. com/news/articles/2019-08-04/iran-seizes-foreign-oil-tanker-suspected-of-smugging-fuel-isna

Každopádně je takové chování dost pitomou eskalací v nestabilním regionu. U Vietnamu možná, u Afghánistánu zcela určitě, nedošlo k plnému nasazení armády. Jenom USA mají dostupnou kapacitu někde kolem 1300 tisíc lidí k aktivnímu nasazení a asi 850k v zálohách, při této situaci by se navíc dalo asi počítat třeba s armádou Saúdské Arábie, což je dalších 400k lidí (kolik toho je podpora a kolik skutečně bojové jednotky je otázka)

Jaroslav Loudil
5. srpen 2019, 09:38

TO : Carlos

Ve Vietnamu měly USA r.1968 532 000 vojáků a stejně prohrály. Jestliže je místní obyvatelstvo proti okupantům a podporuje všemožně vlastní partyzány, tak je to nekonečná válka, viz .Afganistán, kde USA vyjely r. 2001 podle prohlášení G.W.Bushe porazit Talibán a ejhle po 18 letech bojů s ním sedí u jednacího stolu v Kataru a vyjednávají, jak se bude v Afganistánu Talibán podílet na vládě. Přitom Talibán bojuje zcela primitivními prostředky = pušky, samopaly a nálože si musí vyrábět ze střelného prachu nebo ledku amonného, jako nějací puberťáci. Partyzány v podstatě nelze nijak porazit, viz. partyzáni J.B.Tita ve II. světové, když je bezvýsledně hodily speciálně vycvičené jednotky SS a neměly úspěch. Pokud by USA nasadily do bojů v šíitském Iránu sunnitskou armádu S.A, pak z toho bude totální řežba také dvou náboženství a pak se z toho stane skutečně nekonečná válka s milionovými ztrátami. Celý svět logicky označí za útočníka a tedy okupanta toho, koho jednotky vniknou na cizí území. Tedy USA by byly označeny za agresora a okupanta většinou států světa. Uvidíme, zda budou chtít získat další takovouto ostudnou "nálepku".

frank
5. srpen 2019, 10:15

Zajímavá akce, vypadá to, že někdo v Íránu chce zahodit výsledky íránské politiky v Iráku kdy se z úhlavních nepřátel stali prakticky spojenci, Irák ignoruje sankce a dokonce poskytuje Íránu prostor pro základny jak gardistům, tak jejich klukům na ještě špinavější práci, tedy Hizballáhu.

Že by se Íránci tak hloupě spletli ?

Jaroslav Loudil
5. srpen 2019, 15:26

TO : frank

Jak je to s tím "minitankerem" nevím ,ovšem ,kdo se spletl nejvíce, jsou USA. Irán je stát šíitský, Irák za Saddáma Husajan byl stát Sunnitský a jak známo velmi krvavě spolu válčily. USA v této válce dodávaly zbraně Saddámu Husajnovi. Když USA Saddáma r.2003 svrhly a zavraždily, tak tam nastartovaly proces, jehož výsledkem je uchopení moci v Iráku šíity ,tedy bratry Iránu. Irák a Irán se po americkém útoku stali z nepřátel spojenci, Irán tím byl posílen. Došlo dokonce k takové frašce ,které se musím jen smát. Nejvíce amerických invazních okupačních žoldáků pobily ve válce šíitské milice duchovního Muktady Sadra . Když pak USA zorganizovaly v Iráku volby, tak v těchto volbách zvítězilo politické uskupení právě duchovního Muktady Sadra ,který má v parlamentu nejvíce poslanců i nejvíce ministrů ve vládě. Ten, kdo nejvíce zabíjel okupanty USA, tak nyní v Iráku vlastně vládne. To nejlépe ukazuje, jaké to vlastně "osvobození Iráku" od USA bylo. Lidé dali v demokratické volbě nejvíce hlasů tomu, kdo zabil nejvíce Američanů. Je to stejné, jako kdyby v r.1945 po vítězství Spojenců nad Hitlerem byly v Německu demokratické volby a v těch by zvítězila NSDAP, která by za kancléře Německa určila generála tankových vojsk Wehrmachtu Guderiana.

Jaroslav Loudil
5. srpen 2019, 15:39

Irán s Čínou přišly na zajímavý způsob obcházení US cel na vývoz ropy z Iránu. /viz. vpravo ve sloupku monitoringu/. Čína od Iránu nakoupila od začátku roku min. 14 milionů barelů ropy, které nyní čekají v čínských přístavech jako tzv. "vázaná rezerva". Tedy je to ropa sice čínská ,ovšem ještě neprošla celním odbavením a nebyl stanoven způsob jejího použití, takže se na ni sankce USA nevztahují. Spokojení jsou všichni, Irán dostal potřebné peníze a Čína zase ropu dostala velmi lacino. Čína ropu sice ještě nepřijala, ale už ji má v přístavech jako rezervu. Pokud takových "rezervních tankerů" budou třeba stovky, pak asi USA jen těžko uhlídají, kdy se z nich ropa ocitne na pevnině v rafinérii.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se