Domů
Rychlé zprávy
Německo: Dohoda o jaderném odpadu je blíž, provozovatelé JE zaplatí 23 mld. EUR
Jaderný odpad

Německo: Dohoda o jaderném odpadu je blíž, provozovatelé JE zaplatí 23 mld. EUR

Německé energetické společnosti jsou blízko dohodě s německou vládou o budoucích úhradách za vypořádání se s vyhořelým jaderným palivem. V rozhovoru pro Bloomberg to oznámil šéf E.ONu Johannes Teyssen. Podíl E.ONu na likvidaci jaderného paliva zůstává stejný na hodnotě 8 mld. EUR.

Podle dohody čtyř německých provozovatelů jaderných elektráren (E.ON, RWE, EnBW, Vattenfall) s německou vládou má být pro účely likvidace jaderného paliva vytvořena rezerva ve výši 23,3 mld. EUR, která má sloužit pro hrazení nákladů na jeho transport, trvalé uložení a další související činnosti.

Podíl E.ONu v tomto fondu podle generálního ředitele společnosti zůstává nezměněn, tedy na úrovni 8 mld. EUR.

Veškeré náklady nad vyčleněnou hranicí by měli nést daňoví poplatníci a povinnosti provozovatelů tak v této otázce končí. Rezervní fond byl vytvořen především kvůli tomu, že rostly obavy o schopnostech provozovatelů jaderných elektráren nést finanční důsledky provozu těchto zařízení.

Rakousko jádro

Stejně jako v ČR je i v Německu problematické najít vhodné místo pro trvalé úložiště jaderného odpadu. Předpoklad je, že rozhodnutí o lokalitě by mohlo být dosaženo až v roce 2031 a do provozu by bylo úložiště uvedeno v roce 2050.

Zmiňovaných 23,3 mld. EUR se vztahuje pouze na likvidaci a uložení vyhořelého paliva. Vládní komise sestavená pro vypořádání se s německým „jaderným dědictvím“ doporučuje vyčlenit dalších 17,7 mld. EUR na rozebrání jaderných elektráren. Tato povinnost, na rozdíl od vypořádání se s jaderným palivem, zůstává na bedrech jejich provozovatelů.

E.ON převedl své klasické elektrárny pod nově vzniklou společnost Uniper. Jaderné elektrárny, včetně povinností s nimi spojenými, zůstávají po nátlaku německé vlády E.ONu.

Akcie E.ONu se po uvedení Uniperu na burzu druhý den propadají

Nově vzniklý Uniper byl toto pondělí uveden na burzu ve Frankfurtu a atakoval hranici 11 EUR, což potvrzuje jako cílovou cenu i HSBC.

Naopak akciím E.ONu se od pondělí nedaří. Jejich pokles pokračoval i v úterý a za první dva dny v tomto týdnu již poklesla hodnota akcií o 17 %.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(4)
Milan Vaněček
14. září 2016, 09:50

To je obrovská suma peněz, 23,3 a 17,7 miliard EUR=41 miliard EUR=1161 miliard Kč. Německo má 28 reaktorů, ČR jich má 6.

Tak když vydělíme sumu potřebnou na likvidaci koeficientem 28/6=4,66 tak dostaneme přibližný obrázek pro ČR: je to přes 240 miliard Kč.

nikdo
24. září 2016, 20:17

Vas vypocet ale pocita pouze s tim ze pouzite palivo bude trvale ulozeno, v Nemecku ho v protijaderne spolecnosti nikdo nebude ochoten mit v sve blizkosti, takze si ho za par let od Nemecka odkoupi nejaky vyspelejsi stat jako surovinu pro sve reaktory.

C
24. září 2016, 21:21

Je otázka, jestli vůbec někdo někdy bude o to palivo mít zájem, jeho složení je sice takové že je v něm dost štěpného materiálu, ale je v něm i hodně problematických izotopů.

Celý problém s odpadem je v tom že stále spalujeme uran a zbytečně. sice vznikne částečně použitelné plutonium, ale toho je méně než reaktor spálil uranu. Otázka je jak by se chovaly po stránce odpadu reaktory s vyšším obohacením.

Pokud bychom se ale chtěli zbavit problému s odpadem, tak je třeba přejít na thorium (ale máme jej dost? Je nutné i pro jiné technologické účely) kdy se dá na něj několik let reaktor provozovat, ovšem součástí zavážky musí být malé množství uranu, nicméně by odpadu bylo mnohem méně a zavážka by se asi spálila lépe, protože se samotné palivo připravuje až v reaktoru.

To by byla ale otázka na pana Wagnera, jestli by bylo možné u našich reaktorů provést to stejné co u reaktoru v Shippingportu, tedy využít je pro provoz na thorium.

Vladimír Wagner
25. září 2016, 12:29

Výhodou thoria 232 oproti uranu je, že má velmi nízké hmotové číslo a z tohoto důvodu má daleko menší produkci a méně nebezpečných a dlouhodobých těžkých aktinidů. Vyhořelé palivo je pak menším problémem (z hlediska doby, než jeho aktivita klesne na úroveň přírodního pozadí).

Na druhé straně je však u něj základní problém. Thorium 232 není štěpným materiálem a nedá se tak přímo jako palivo využít. Tedy nemůžeme jej využívat jako uran 235. Musí se jako uran 238 teprve záchytem neutronu a dvěma rozpady beta na štěpný materiál přeměnit. V tomto případě se thorium 232 mění na uran 233.

Energetiku tak musíte zahájit pomocí uranu 235 nebo plutonia 239, tedy pomocí uranového paliva.

Druhý problém je, že protaktinium 233, které je mezi thoriem 233 a uranem 233 má dost hodně dlouhý poločas rozpadu a vysokou pravděpodobnost záchytu neutronu. Pro efektivní čistý thoriový cyklus tak potřebujete dost speciální typ reaktorů (nejlépe ten, který umožňuje kontinuální odběr thoria a protaktinia 233, tedy reaktory s kapalným palivem: http://www.osel.cz/5094-jaderne-reaktory-iv-generace-vyuzivajici-roztavene-soli.html). Při využití moderovaných neutronů je lepší využití těžké vody.

Pro efektivní zahájení a využívání thoriového cyklu je tak třeba mít rychlé reaktory a klasické moderované těžkou vodou. Velmi efektivní využití thoria by mohly umožnit urychlovačem řízené transmutační systémy: http://www.osel.cz/3743-co-to-jsou-urychlovacem-rizene-transmutory-a-budeme-je-nekdy-vyuzivat.html

Pochopitelně lze konfigurovat zónu u klasických reaktorů tak, aby dokázala využívat uran 233 a přeměňovat thorium 232, ale to pouze v omezené míře.

Indie má velké zásoby thoria a velmi omezené uranu. Proto se snaží dospět k využívání thoriového cyklu právě přes rychlé reaktory, klasické těžkovodní a s počátkem u uranového cyklu: http://www.osel.cz/4365-rychle-jaderne-reaktory-a-vyuziti-thoria-v-indii.html

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se