Norsko čelí žalobě kvůli otevření nových ropných polí

Norská vláda před nedávnem zveřejnila plány na otevření nových ropných polí v oblastech Barentského moře. Oblasti, které je nyní plánováno pro průzkum možných ložisek otevřít, leží ve velké vzdálenosti severně od norské pevniny a zatím zůstávaly drilování ropy ušetřeny.

Plán na jejich otevření se stal trnem v oku některých politických stran, části veřejnosti a environmentálních organizací. Žalobu podalo sdružení několika z nich – včetně Greenpeace, několika studentských hnutí a skupin reprezentujících původní obyvatele norského území. Dle nich rozhodnutí otevřít nové oblasti mimo jiné porušuje norskou ústavu a ohrožuje cíle a plnění požadavků vyplývajících pro stát z Pařížské klimatické úmluvy.

Legalita rozhodnutí vládnoucí koalice v čele s premiérkou Ernou Solberg bude nyní projednáváno u oblastního soudu v Oslo. Dle podání porušuje rozhodnutí článek 112 Ústavy Norského království, který zaručuje každému občanu právo na zdravé, rozmanité a produktivní životní prostředí.

„Podepsat mezinárodní klimatickou smlouvu a přitom povolit otevření nových ropných polí v Arktidě je nebezpečný akt pokrytectví. Povolením drilování ropných společností v této oblasti by Norsko podrývalo globální snahy o zamezení klimatických změn,“ kritizuje chování norské vlády ředitel norské pobočky Greenpeace Truls Gulowsen.

Aktivisté se rozhodli jednat poté, co byly třinácti společnostem uděleny licence na průzkum oblasti. Mimo jiné šlo o národní Statoil, Chevron či Aker BP. Naopak jednou ze společností, které se průzkumu účastnit neplánují, je Shell. Dle oficiálního prohlášení je důvodem pro toto nízká cena ropy.

V poslední době je to již druhý velký projekt, ze kterého britsko-nizozemský ropný gigant vycouval (minulý rok po protestech upustil od projektu v Čukotském moři).

„I přesto, že Shell by byl schopen průzkum v oblasti bezpečně provést, s ohledem na naše technické možnosti a ohrožení životního prostředí jsme se v současnosti rozhodli dát prioritu aktivitám s kratší návratností investic,“ řekl ředitel norské pobočky A/S Norske Shell.

Norsko je v mezinárodních kruzích vnímáno jako lídr v oblastech udržitelného rozvoje a zelených investic. S plány být uhlíkově neutrální v roce 2030, rozšířit kapacitu hydroenergetiky či ambiciozními projekty ohledně elektromobilů může být udělování průzkumných licencí poměrně překvapivým tahem. Dle mnohých kritiků ale skandinávská země není tak zelená, jak se může na první pohled zdát. Spálí o 70 % více fosilního paliva na hlavu než sousední Švédsko a vytěží ho 20krát více než potřebuje pro vlastní spotřebu.

Přesunout boj proti klimatickým změnám na pole domácích a mezinárodních soudních dvorů je jakousi novou strategií environmentálních skupin a aktivistů. Během posledních dvou let mnoho pozornosti přitáhl případ Urgenda v Nizozemsku či filipínské vyšetřování ohledně vlivu společností Exxon a Shell na výskyt extrémních výkyvů počasí na území pacifických států. O dalších soudních případech tak nejspíš v blízké budoucnosti ještě uslyšíme.