Norsko se těžby ropy nevzdává, země udělila rekordní počet licencí na průzkum ložisek
Norsko plánuje i v následujících letech nadále rozvíjet svůj sektor těžby ropy, který kromě příjmů do státního rozpočtu zemi přináší i práci pro statisíce lidí. Norská vláda tak v posledním kole udělila celkem 83 licencí na průzkum ložisek ropy, nejvíce za celou historii těžby ropy v norském kontinentálním šelfu.
Klesající počet nově objevených zásob v posledních letech v Norsku vyústil v obavy z možného poklesu tamního průmyslu, který celkově zaměstnává na 170 tisíc lidí. Norsko by v letošním roce mělo vytěžit nejméně ropy za poslední tři desetiletí, v příštím roce by těžba nicméně měla opět vzrůst.
Norská vláda se tak rozhodla nabídnout více licencí ve snaze podpořit další rozvoj tamní těžby ropy.
„Toto je největší udílení licencí na norském kontinentálním šelfu. 53 let po první kole licencování tento nový rekord potvrzuje víru průmyslu v pokračující tvorbu hodnot a aktivitu v Norsku,“ uvedl dle agentury Reuters Kjell-Boerge Freiberg, norský ministr ropy a energetiky.
V posledním kole norská vláda udělila 37 licencí na průzkum ložisek v Severním moři, 32 v Norském moři a 14 v Barentsově moři. Nejvíce licencí, celkem 13, obdržel norský polostátní těžař Equinor, další v pořadí se umístila norská Aker BP s 11 licencemi a Švédská Lundin s 9 licencemi.
Mezi společnosti, které obdržely podíly v licencích, patří i mezinárodní giganti jako Shell, Total a ConocoPhillips.
Norský svaz pro ropu a zemní plyn již dříve oznámil, že země letos již druhým rokem v řadě navýší investice do těžby ropy a zemního plynu, meziročně o 16 % na 184 miliard norských korun (zhruba 480 miliard Kč).
Mohlo by vás zajímat:
Peníze jsou prostě potřeba, sice se to trochu tluče s investiční strategií tamního obřího státního fondu ( kupříkladu drží mezi 1,5-1,75 procenty akcii všech světových firem obchodovaných na burzách), která říká, že uhlíková paliva jsou fuj ( tedy ne všechna a ne všude a ne pro každého ).
Zajímavé je, že licenci obdržela i polská firma ( polské akcie jsou pro Nory obecně velmi fuj:) a tak se možná dočkáme paradoxu, že si Polsko bude , v jím již brzy budovaném plynovodu z Norska, těžit" vlastní plyn" :)
Mimochodem do projektu tiše proudí dotace EU a Polsko loni dokázalo dovést LNG pro celých 20 procent jeho spotřeby za ceny srovnatelné s ruskými a Poláci se tiše těší. že až jim vyprší dvacetiletý kontrakt s Ruskem ( méně než 4 roky) protože ceny nových LNG kontraktů jsou, dle polských vyjádřen,í o 20-30 procent nižší než sjednané s Ruskem...
Pokud by byla pravda, že lze LNG plyn dovážet o 30 % levěji, jak ten ruský plynovody, tak nevím, proč by asi Němci stavěli další větev Nord Stremu a zřejmě tak Rusku platili 30 % navíc. Když si představím onu nutnou manipulaci s LNG = 1. vytěžit a dopravit plynovodem k pobřeží, 2. zde zkapalnit při mínus 162 stupních a uložit ve speciálních nádobách na lodi , 3.lodí přepravit přes oceán do "odpařovacího zařízení" v přístavu , 4. klasickým plynovodem dopravit zákazníkovi. V případě LNG zde máme navíc zařízení na zkapalňování , na vratné zplynování, obří speciální loď , posádku této lodi,.... když Rus napíchne plyn, sice daleko od spotřebitelů a položí trubky, tak už mu stačí jen nějaké kompresorové stanice po trase plynovodu a desítky let to pak frčí už skoro samo.
V dnešní době je všechno možné, stačí si vzpomenout jaké představy měl " Rus" o trubce do Číny nebo jak o kolik zlevnil nabídky po vybudování prvního terminálu na pobřeží Baltu, navíc světe div se i Rus vyváží zkapalněný plyn...
A to i na místa, kam postavit trubku, udržovat trubku a kompresorové stanice , hlídat trubku stojí těžký peníze....
Jistě existuje mnoho situací , kdy je vývoz plynu ve formě LNG skoro jedině možný : 1. Z USA do Evropy , 2.Z Austrálie do Japonska, 3. Z ruského Jamalu do Japonska a Koreje severní mořskou cestou ,4. Z Kataru do Evropy,... Je to v situacích, kdy by byla pokládka potrubí buď rovnou nemožná či příliš nákladná /potrubí z USA do Evropy po dně Atlantiku/. Ruský plynovod do Číny bude dokončen letos v prosinci.
Nikdo Polsko nenutil podepisovat tak dlouhodobé smlouvy.
Mohli se svobodně rozhodnout třeba pro tržní ceny navázané na momentální cenu ropy, a někdy platit těch o 20% míň a jindy klidně o 100 % víc.
to je pravda, ale trh se významně změnil, jinými slovy postavit dlouhodobou investici typu ropovod, dnes stavba plynovodu dnes jiný úplně typ financování než před 10-15-20-25 roky, rusové na to přišli právě v souvislosti s čínským kontraktem :) kdy zajištění prostřednictvím dlouhodobých kontraktů na odběr Čína vůbec nepřipustila.
Navíc panuje určitá nejistota kolem odběrů plynu v EU , kdo v Německu může garantovat, že velkoodběrové spalování plynu se neocitne za pár let (5-10) na indexu ?
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se