Domů
Trh s elektřinou
Nová tarifní struktura: Problémy fixních plateb a možná inspirace z USA
an old fashioned electric meter display

Nová tarifní struktura: Problémy fixních plateb a možná inspirace z USA

Nová tarifní struktura byla po vlně kritiky ze strany odborné i široké veřejnosti stažena a bude přepracována. Zvyšování fixních poplatků za využívání sítí se setkává s nelibostí téměř všude, kde je zaváděno. Nevýhody plynou z demotivace šetřit energií a navíc není jisté, že takový systém jen neoddálí problém dále do budoucna. Možnosti férového financování síťových služeb jsou v současnosti velmi diskutované po celém světě a objevují se proto různé přístupy jak nový systém uspořádat.

Technologické a ekonomické změny vedou k nejistotám v celém odvětví energetiky. Současný systém prochází transformací, se kterou vyvstává řada rizik pro dnes zavedené společnosti. Na povrch vyplývá řada otázek, například jak financovat nutné změny, které přichází s nástupem decentralizace a chytrých sítí, případně jak znovu vnést do značně ekonomicky deformovaného odvětví tržní signály.

Dříve zavedené modely pomalu přestávají fungovat a na možné problémy poukazuje řada odborníků i studií. V celém sektoru energetiky panují nejistoty a časté ad-hoc změny ze strany vlád a regulačních orgánů nepřispívají ke snižování rizik. Kromě často zmiňované otázky budoucnosti komoditních trhů s energiemi se v současnosti velmi hovoří o tom, jak financovat rozvoj technologií smart-grids, které mají jen v ČR do roku 2040 stát 150 mld Kč.

Současné platby za sítě v budoucnu neobstojí

Postupné navyšování samovýroby a zvyšování energetické efektivity povede bezpochyby k nižšímu a nepravidelnějšímu využívání současných distribučních sítí. Zároveň se však dá očekávat, že i při samovýrobě budou zákazníci chtít garantovaný přístup k síti ve chvílích, kdy decentralizované zdroje nebudou schopny pokrýt aktuální spotřebu. To ovšem při současném systému znamená, že se celkové náklady na síť rozpočítají z významné části na jednotku spotřebované energie a rozložení ceny za síť tak nespravedlivě dopadne na ty, kteří nemají možnost svoji spotřebu výrazně snížit. Tedy například rodiny v bytech, nebo nízkopříjmové domácnosti, které nejsou schopny si nákladné technologie pořídit.

Snaha o řešení tohoto problému vedla v ČR k vytvoření nechvalně známé Nové tarifní struktury, která sice rozpočítávala náklady na sítě „spravedlivěji“, ale pouze z pohledu rovnoměrnosti odběru elektrické energie. Reálně by tak na její zavedení doplatili právě ti, které měla původně chránit. V navrhované změně se pro odběry z NN měla většina ceny za distribuci odvíjet od fixní platby dle velikosti jističe. Takto navržená změna se setkala s vlnou kritiky a nakonec byla stažena.

Problémové fixní platby

Problém s nárůstem fixních plateb za distribuci je obecným tématem nejen v ČR, ale téměř všude, kde se o tomto modelu uvažuje. V USA například více než 23 distribučních společností podalo žádost k místním regulačním orgánům o navýšení fixních plateb.

Obecně provozovatelé distribučních sítí (PDS) argumentují snižující se výnosností svých investic vzhledem k poklesu spotřeby a nutnosti zavedení symetrie mezi náklady (jejichž většina je fixní) a platbami (jsou naopak většinově variabilní). Ze strany PDS zaznívá rovněž kritika decentralizovaných zdrojů, jejichž implementace do sítě zvyšuje náklady.

Existují ovšem i studie, které hodnotí lokální zdroje za správných podmínek naopak pozitivně. V případě spotřeby energie na místě se například snižují náklady na ekologické daněemisní povolenky a není třeba přepravovat elektřinu na dlouhé vzdálenosti (snižování ztrát v sítích).

Proč jsou fixní platby problém

Nejčastěji je na vysokých fixních poplatcích kritizována nemožnost výrazněji ovlivnit své platby, což logicky vede ke snížení motivace k úsporám (a samovýrobě). Pokud se totiž investice do úspor nakonec neprojeví ve snížení plateb za energie, tak není možné úspory očekávat. To v celku snižuje energetickou efektivitu, zvyšuje nároky na životní prostředí a ztěžuje dosažení vytyčených úsporných cílů.

Již zmíněná symetrie (fixních) nákladů a plateb bývá kritizována za znevýhodňování drobných a občasných odběratelů. Z úst kritiků většinou zaznívá, že podobný přístup by například v odvětví pošt znamenal jednotný poplatek za odeslání čehokoliv, ať již jde o jediný pohled, nebo rozměrný balík. Často se využívá i příměr s restaurací, kde by dle kritiků navrhovaný systém znamenal, že každému zákazníkovi, který vejde do restaurace, bude naúčtován stejný fixní poplatek bez ohledu na to, kolik toho daný člověk sní/vypije.

Argumentem proti fixním platbám je rovněž i nerovnoměrný dopad na nízkopříjmové domácnosti, kterých se taková platba dotkne relativně silněji, než bohatších.

Vysoký fixní poplatek přitom může reálně znamenat pouze odsunutí problému do doby, než cena baterií (skladování energie) a dalších technologií (např. mikrokogenerace) poklesne natolik, aby bylo pro zákazníky nakonec efektivnější se úplně odtrhnout od PDS nebo vytvořit lokální mikro-grid systém bez nutnosti připojení k celé distribuční síti.

V USA jsou nové tarify velké téma

V lednu 2013 vznikla v Edison Electric Institute zpráva (Disruptive challenge) o komplikacích, které vzniknou americkým PDS z důvodu snižování spotřeby elektřiny (energetická účinnost a demand-side management), rozšiřování decentralizovaných zdrojů nebo net-meteringu. Jako řešení bylo představeno například právě zvýšení fixních plateb, což postupně američtí distributoři dělají. Proti tomuto řešení se ovšem ve velkém postavili zastánci decentralizovaných zdrojů, kteří volají po zavedení alternativních přístupů s odvoláním na podobné problémy při deregulaci telekomunikací a pošt.

Na konci roku 2015 bylo na každoročním setkání regulačních orgánů USA (NARUC) diskutováno právě i téma alternativ pro fixní platby za distribuci a jako jedna z variant byl prezentován i trojdílný tarifní model připravený Jimem Lazarem v organizaci Regulatory Assistance Project. Ten počítá jednak s nízkým fixním poplatkem a dále s blokovým oceněním dle velikosti spotřeby a vyšší platbou za využívání sítě v době, kdy v síti dochází ke špičkám.

Co se tedy nabízí

V USA, kde jsou podmínky odlišné od ČR, se často hovoří o nutnosti nových obchodních modelů pro distribuční společnosti, jako například poskytování energetických služeb a leasing na decentrální projekty do domácností a průmyslu. Často se dodává, že je třeba transformovat celý energetický trh a někteří autoři se nebrání ani úvahám o rozbití současných distributorů na menší lokální společnosti tak, aby mohly poskytovat služby na malém území.

Z možností pro budoucí tarifní systém se jako motivace pro přesunutí spotřeby do období s nižším zatížením nabízí varianta zpoplatnit odběr během jednotlivých časových úseků během dne různými sazbami (Time-of-use rates). Zákazníci tak budou mít jistotu, že například využívání sítě mimo špičku je stojí méně.

Nízká fixní část plateb nemusí být odvozována od velikosti jističe, ale může jít o „schodovitý“ poplatek dle množství spotřebované energie za rok. Rozsahu spotřeby by odpovídaly odstupňované fixní poplatky, které by motivovaly k co nejnižší spotřebě.

S postupným zaváděním chytrých měřičů spotřeby (se schopností oboustranné komunikace) je možné účtovat ceny i za distribuci dle současné situace v síti. Do systému spotřeby se tak zavádí tržní přístup, který rovněž nabízí například možnost platit zákazníkům za snížení spotřeby v případě vysoké zátěže.

Z čeho by měla NTS nově vycházet

Přepracovaná verze NTS by měla primárně motivovat spotřebitele k úsporám a efektivitě. Zároveň by měl nový systém vést k minimalizaci nákladů na sítě a co nejefektivnějšímu využití infrastruktury. Přitom je třeba brát ohled i na spotřebitele s nižší spotřebou a také sociálně znevýhodněné (nevytvářet nové sociální bariéry a podporovat energetickou chudobu). Model by měl počítat s postupným přechodem na smart-grids a nemělo by jít o skokové změny a šokové terapie tak, jak to předvedl ERÚ v minulém případě. Je ovšem třeba přiznat, že nový systém plateb za síťové služby není lehké připravit a to především v takto nejisté energetické situaci.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(6)
Martin Hájek
4. duben 2016, 18:04

"Z úst kritiků většinou zaznívá, že podobný přístup by například v odvětví pošt znamenal jednotný poplatek za odeslání čehokoliv, ať již jde o jediný pohled, nebo rozměrný balík. Často se využívá i příměr s restaurací, kde by dle kritiků navrhovaný systém znamenal, že každému zákazníkovi, který vejde do restaurace, bude naúčtován stejný fixní poplatek bez ohledu na to, kolik toho daný člověk sní/vypije."

To jsou obojí pěkné příklady, které ale právě ilustrují potřebu fixních plateb. Je pravda, že v restauraci vám účtují podle toho, co sníte a vypijete, ale zkuste tam 2 dny sedět a dát si 2 sodovky - budete v lepším případě slušně vypoklonkováni. Majitel restaurace si totiž dobře spočítá, že mu jen zabíráte místo a nic nekonzumujete, provozovatel distribuční sítě ale takhle fungovat nemůže, musí nabízet místa u stolu i těm, co si dají jednou za půl roku sodovku a pokud je nemají dotovat ostatní stolovníci, tak jim musí naúčtovat fixní poplatek "za zabraný stůl".

Příklad pošty je pak vyloženě skvělý, ale pro obhájce fixního tarifu. Stačí si spočítat, kolik stojí odeslání gramu běžného psaní a gramu balíku o váze 2 kg. Gram obyčejného psaní vyjde zhruba na 70 haléřů, gram balíku 2 kg vyjde na zhruba 5 haléřů. Kdyby elektrická síť fungovala jako pošta, malí odběratelé by se vůbec nedoplatili.

To nemluvím o tom, že nikoho nepřekvapuje, že platíme za telefonní pevnou linku, i když z ní vůbec netelefonujeme, že většina platby za mobilní telefon je ve skutečnosti fixní, totéž se zpravidla týká připojení k internetu a kdejaké další služby, která má síťový charakter. Otázkou by spíše mělo být, proč má být elektřina odlišná a proč co jinde nikoho neirituje u elektřiny naráží na ideologické bariéry.

Pavel
13. duben 2016, 06:12

Problém je jinde.

Distributor musí přeci mít rozvodnou soustavu v řádném stavu. Až bude chytrá síť a chytré elektroměry , to budou náklady na pořízení a úpravu sitě jen 1. mld. Kč, nebo x10 (x100) více? Kam jsou zisky z distribuce? Jdou zpět do rozvodné soustavy?

Podívejte se na odběr soustavy v ČR a přetoky přes naše území. V ČR se odebírá v noci 6 000 MW a ráno jak to jde nahoru až na 11 000 MW. Ty zdroje už jsou na rozvodnou síť připojeny a jejich provoz něco stojí! Proto ty poplatky! Elektrárnu jen tak nemůžete vypnout jak auto !!!!!!!!!!!!!!!! Laciná elektřina z Temelína dlouho nebude!

http://www.ceps.cz/CZE/Data/Vsechna-data/Stranky/Zatizeni.aspx

Pokud chcete ty nesmyslné poplatky platit - tak je účtujte na lince tranzitu přes naše území - a Němci, Rakušáci Vám daj hned po papuli........... a bude klid!

http://www.ceps.cz/CZE/Data/Vsechna-data/Stranky/Preshranicni-toky.aspx

Pawlac
4. duben 2016, 18:13

Nevýhody neplynou z demotivace šetřit energií, ale z důvodů bezprecedentního zdražení pro domácnost až o 60%. Pokud nutíte (doporučujete) přeinstalovat jistič, pak mne nutíte porušit bezpečnostní předpisy a beztak budu platit stejně vysoké procentní zdražení, jako s původním jističem ! Přeinstalovat jistič znamená odebírat méně zdražené elektřiny ! Proto nechtějte po mně abych platil víc za spotřebu elektřiny jenom proto, že vznikla nová situace v tom, že kdosi dodává do sítě svou nespotřebovanou elektřinu ze solárních panelů a pod. a dále, že naopak energii ze sítě nárazově neodebírá. Vyříkejte si to s těmito alternativními dodavateli a nelezte za mnou, že je mám svým navýšeným tarifem dotovat ! Nejsem charitativní organizace. Připomínám, že pokud se jedná o tzv zvyšování energetické efektivity, tak každá efektivita přináší snížené náklady. Kdo tyto peníze z ušetřených nákladů získá. Určitě to nebudou domácnosti ale velcí odběratelé jako jsou továrny, ve kterých místní domorodci dělají za podprůměrné mzdy ! Fekál z alternativních zdrojů, který se dostává/nedostává do sítě zpoplatňujte přímo u nich dle již zavedeného vodného a stočného a dále třeba obdobně jako když se zpoplatňuje odvoz komunálního odpadu přímo u producentů těchto zasraných eko-komodit.

Josef
4. duben 2016, 21:26

Pánové , řekl bych že cena by měla odpovídat realitě , to ,že si někdo podle nějaké ideologie přeje je věc jiná. V současné době jsou ceny el. energie pro většinu domácností naprosto nereálné a dávají lidem velmi špatné signály k tomu jak mají s el. energií hospodařit , toto velmi poškozuje jak spotřebitele, kteří mají velmi drahou kWh , tak výrobce , kteří vyrábějí své zboží levně , ale nemohou ho prodat. Za tento systém je odpovědný ERU a stát. Celý systém, je odrazem toho , že současné tarify byly připraveny v Praze , a ti co je připravovali nějakým kouzelným způsobem vypočítali ,že v pátek ve 12 :00 není už žádná spotřeba a proto padne levný tarif na jejich chatách na úroveň nejnižších cen el. energie pro domácnosti, které el. energií topí při paušálu zhruba 10 x nižším než mají ti a samozřejmě bez speciálních podmínek. Tímto způsobem se tady vyrojilo velké množství "chat" , které jsou ve skutečnosti plně vybavené domy s myčkou a pračkou a příkonem , který vy utáhnul 2 byty , při měsíčním paušálu cca 40kč. Tito lidé , co takové domy mají většinou z Prahy se tváří jako ,že je vše v pořádku a líbí se jim ,že je všichni ostatní dotují a přijde jim naprosto šílené , že za svůj druhý dům by měli platit skutečné náklady, které ale objektivně takové prostě jsou. Pak je to skupina solárníků co využívá el. síť jako doplňkový zdroj a prodává nám el. energii za 13 korun kWh - teď mají něco málo platit za distribuci na víc a také je to pro ně ohromný problém z některých reakcí až existenční. Další speciální skupinou jsou důchodci ,kteří žijí samy , ale potřebují jistič , který by utáhnul 2 generační dům , nechtějí nic měnit a chtějí mít el. energii pokud možno zadarmo. Na druhé straně stojí rodiny v bytech napojených na CZT - mají 2x dražší el. energii než mají chataři o víkendu , nemají nárok na žádný výhodný tarif, ani v noci třeba na myčku a prakticky plně dotují výše uvedené skupiny občanů. Bohužel na rozdíl od nich mají většinou hodně problémů a tak nejsou tolik slyšet.

Tomáš N.
10. duben 2016, 13:04

No s tou chatou jste dal velice špatný příklad.

Chataři při sazbě "víkend-D61d" platí 29,04 Kč/měsíc (né 40) počítáno na 25A a 3f a nižší sazbu mají jen od pa -12 hod do ne-22 hodin (2,23Kč/kWh). Ostatní spotřebu elektřiny mají dražší jak všichni ostatní (6,01 Kč/ kWh), kdo využívá chatu tak jak popisuje, tak tomu se hodí sazba stejná jako v RD tedy D25d nebo D26d. A tam už jim snad závidět ani nemusíte, (krom vlastnictví té chaty)..

Zásadní problém NTS byl, že chtěli víc peněz za nic a taky aby nikoho nic nenutilo šetřit, nedej bože si na střechu dát ještě nějaký FVpanel pro vlastní úsporu!

Jinak je zajímavé, že největší bojovník za nový NTS přešel z mluvčího ERU do Lidového domu k ČSSD a hájí tuto stranu před její neschoplností řádně platit co sama podepsala ve smlouvě a neudělala to ani po více jak 15 letech!

Mládek potom může beztrestně vykřikovat, že živnostníci jsou paraziti, když on sám "jako velký a dlouholetý ekonom ČSSD" toto dopustil.

Nebo, že by stranu stále neopustila myšlenka, že dluhy se neplatí ?

Tak proč to chtějí po lidech a posílají (vytvořením) exekutory na ně, asi konečně padla kosa na kámen.

To jsem ale škodolibě rád.

Josef
16. duben 2016, 22:34

Pokud vím , pak VT pro chaty je 5.8 Kč. podíl NT je 34% času v těch nejlepších hodinách. To je stejné jako má el. akumulace s cca 5 x vyšším tarifem a NT v nahodile dle požadavků sítě většina je mezi 12 a 5 hodinou ranní. Asi tak.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se