Situace v energetice dnes nahrává vytváření zásob pro nenadálé situace, jako jsou přírodní katastrofy nebo mezinárodní konflikty. Po řadě událostí, které vedly k problémům se zásobováním, přijala EU nařízení, že každý stát musí mít zajištěné zásoby ropy a pohonných hmot alespoň na 90 dní. Následující odstavce pojednávají o tom, jak se v České Republice ropa skladuje, kde je uložena a kudy se k nám dostává.

Zemní plyn, uhlí, ropu a ropné produkty (například nafta, nebo benzín) lze skladovat ve velkých množstvích. Jde o velkou přednost těchto surovin ve srovnání s elektřinou, jejíž komerční skladování ve velkých množstvích zatím příliš zvládnuto nebylo. Dnes největší „zásobárny“ elektřiny, přečerpávací vodní elektrárny, dokáží produkovat elektřinu jen několik hodin.

Úřad na zásoby

V ČR se uskladněním důležitých surovin zabývá Správa státních hmotných rezerv (SSHR). Jde o úřad, který ve vlastních nebo pronajatých prostorách skladujeLogo správy státních hmotných rezerv. Zdroj: SSHR strategické zásoby pro celou zemi. Kromě ropy se skladuje také benzin, nafta, letecké palivo, topné oleje, některé kovy, potraviny, zemědělské plodiny a rovněž některé výrobky.

SSHR využívá pro skladování různých surovin třetí společnosti, které úschovu zajišťují. V případě ropy využívá úřad třicetiletého kontraktu se společností MERO (Mezinárodní Ropovody), která pro stát nezbytné zásoby uskladňuje v zásobnících u obce Nelahozeves. O skladování nafty a dalších paliv pro SSHR se stará společnost ČEPRO, jejíž zásobníky jsou rozmístěny v 17 areálech po celé ČR. O zásobnících plynu pojednává detailně samostatný článek.

MERO

Společnost MERO je akciová společnost stoprocentně držená ve vlastnictví ministerstva financí. V ČR vlastní a provozuje ropovody IKL a Družba, drží strategické zásoby ropy a je výhradním přepravovatelem ropy do ČR a její dopravy do rafinérie v Litvínově. Dále je také držitelem 5% podílu ve společnosti TAL Group, která spravuje 753 km dlouhý ropovod TAL, kterým se z přístavu v Terstu dopravuje ropa do střední Evropy (Německa, Rakouska, ČR).

Ekonomické údaje společnosti za rok 2016 přitom působí velmi dobře.

Celková aktiva 11,5 mld. Kč
Úvěry 0 Kč
Výnosy 1,7 mld. Kč
Čistý zisk 326,8 mil Kč
Počet zaměstnanců 112

Vybrané ekonomické ukazatele společnosti MERO za rok 2016

Do České republiky se ropa dopravuje ze dvou směrů. Z východu k nám proudí ropa z Ruska plynovodem Družba (Přátelství) a ze západu jsme napojeni plynovodem IKL (Ingolstadt – Kralupy nad Vltavou – Litvínov) na ropovod TAL, který k nám dopravuje ropu z přístavu v Terstu. Ropovody jsou vedeny mělce pod zemí v hloubce zhruba půl metru a je kolem nich zavedeno ochranné pásmo. Pravidelně je jejich celá trasa kontrolována nízkými průlety letadel.

Ropovody v ČR. Zdroj: MERO
Ropovody v ČR. Zdroj: MERO

Ropovod Družba

Ropovod Družba byl prvním ropovodem vedoucím po českém území. V roce 1962 byl doveden do Bratislavy a v roce 1965 prodloužen do Záluží u Mostu. Během let 1999 až 2003 proběhla modernizace ropovodu na úroveň novějšího IKL.

Celková délka trasy 5100 km
Celková délka trasy v ČR 357 km
Přepravní kapacita za rok 9 mil. tun
Obsah ropovodu cca 101 318 m 3
Rychlost proudění v potrubí cca 1,0 – 1,4 m/s

Technické údaje ropovodu Družba

jezek1_big
Inteligentní ježek užívaný pro kontrolu ropovodů. Zdroj: MERO

Pro vnitřní inspekci ropovodu se využívá tzv. „inteligentní ježek“, který je proudem ropy nesen ropovodem a pomocí svých čidel a vysílače kontroluje vady na ropovodu.

Ropovod se ovšem během provozu usazuje a je proto třeba ho pravidelně „čistit“. K tomu se využívá tzv. „manžetový ježek“, který je podobně jako inteligentní ježek nesen ropovodem a zabraňuje hromadění usazenin v potrubí.

Ropovod IKL

Ropovod IKL je novějším z dvojice ropovodů a svůj název získal podle míst, která spojuje. Jedná se o Ingolstadt, Kralupy nad Vltavou a Litvínov. Reálně sice ropovod vede z Vohburg an der Donau (Německo) do Nelahozevsi (ČR), ale zkratka IKL je již dobře zažitá a proto se takto ropovod běžně označuje.

Celková délka trasy 347 km
Délka trasy v ČR 168 km
Přepravní kapacita za rok 10 mil. tun
Obsah ropovodu cca 140 000 m 3
Rychlost proudění v potrubí cca 0,5 – 1,2 m/s

Technické údaje ropovodu IKL

Manžetový ježek zabraňuje usazování ropných částí. Zdroj: MERO
Manžetový ježek zabraňuje usazování ropných částí. Zdroj: MERO

Projekt ropovodu vznikl v roce 1990, kdy se vlivem ekonomické nestability těžařských společností v zemích bývalého SSSR vláda obávala možného zastavení dodávek ropy. Vznikl proto projekt napojení na západoevropskou ropovodní síť. Samotná stavba ropovodu byla vcelku rychlá. Mezi lety 1993 a 1995 byl ropovod vystavěn a zprovozněn. V roce 1994 vznikla společnost MERO, která provoz ropovodu do současnosti zajišťuje. S výstavbou ropovodu byla spojena i výstavba centrálního tankoviště ropy (CTR) v Nelahozevsi.

Centrální tankoviště ropy Nelahozeves

Nelahozeves je obcí vzdálenou zhruba 20 km severně od Prahy s více než tisícem obyvatel. Blízká rafinerie a kvalitní podloží byly důvodem výstavby areálu centrálního tankoviště ropy (CTR). Zde SSHR skladuje ve velkokapacitních zásobnících strategické zásoby ropy pro ČR.

Centrála ropovodů a CRT. Zdroj: MERO
Centrála ropovodů a CRT. Zdroj: MERO

Kromě uskladnění strategických nouzových zásob ropy slouží CTR i jako krátkodobý mezisklad pro ropu přepravovanou ropovody Družba a IKL a ve zdejších zařízeních dochází k míchání různých druhů ropy dle přání rafinerie. Celý areál je v reálném čase sledován z centrály velínem. Sleduje se zde pohyb ropy, její zásoby a případně se odtud řeší poruchy na ropovodech. Celková plocha areálu je 59 hektarů a jeho bezpečnost zajišťuje kromě jiného i dvojitý plot kolem celého areálu.

Skladovací kapacity jsou tvořeny celkem šestnácti nádržemi na ropu, které se se svojí velikostí řadí ke světově největším. Čtyři nádrže mají jednotlivě objemy 50 000 m3, šest nádrží je s objemy 100 000 m3 a dalších šest nádrží má jednotlivě objem 125 000 m3.

Vizualizace CRT ve velíně. Zdroj: MERO
Vizualizace CRT ve velíně. Zdroj: MERO

Nádrže jsou ve formě nadzemních ocelových tanků s ocelovou ochrannou jímkou a plovoucí střechou. Šířka zásobníků se blíží sto metrům a výška je srovnatelná s osmipatrovým domem. Zásobníky jsou schopné odolat i útoku teroristů a pro případ požáru jsou vybaveny automatickým hasícím systémem.

Maximální objem největšího zásobníku o velikosti 125 tisíc metrů krychlových ropy by dokázal zásobit Litvínovskou rafinerii na celých 9 dní. Ropa v zásobnících přitom vydrží až 15 let, během kterých je občasně promíchána, aby se zabránilo usazování těžších složek na dno zásobníku. Dřívější systém míchání pomocí velkých vrtulí uvnitř zásobníku je dnes postupně nahrazován unikátní technologií JET mixérů, které mají vyšší účinnost.

Dodávka ropy do ČR ropovody. Zdroj: MERO
Dodávka ropy do ČR ropovody. Zdroj: MERO

Výstavba celého areálu probíhala ve třech fázích od roku 1993 do 1998 a následné dvě fáze rozšíření proběhly v letech 2001 až 2008. Cena výstavby zásobníků byla v řádu stovek milionů korun. Spolu s ropou, kterou jsou schopny uschovat, je cena jednoho naplněného zásobníku odhadována až na dvě miliardy korun.

Důležité ropovody napříč Evropou. Zdroj: MERO
Důležité ropovody napříč Evropou. Zdroj: MERO

O nutnosti tvorby zásob důležitých surovin nikdo nepochybuje, a proto je i centrální tankoviště ropy jedním z velmi důležitých míst na pomyslné energetické mapě ČR.

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *