Na závěr seriálu věnovaného predikcím v energetice Vám přinášíme exkluzivní pohled do zákulisí jejich praktického využívání. Význam predikcí pro obchodování s plynem a elektřinou nám přiblížil Jan Starý, který zajišťuje ve společnosti MND optimalizaci nákupu komodit a také vyvíjí strategie pro automatické obchodování.

MND je evropskou skupinou podnikající převážně v naftovém a plynárenském odvětví. Podniká napříč celým spektrem aktivit v oblasti těžby ropy a zemního plynu v ČR, Německu, Rusku a na Ukrajině. Pražská část skupiny se soustředí na obchodování různých komodit nejen na evropských trzích a také na prodej energií koncovým zákazníkům.

Jan Starý – MND

Jan Starý pochází z technického prostředí, vystudoval VŠCHT v Praze. Na magisterských studiích se zaměřil na operační výzkum. V MND začal pracovat začátkem roku 2014, kdy společnost právě přebírala portfolio zákazníku Elektrárny Chvaletice. Toto byla pro firmu nová oblast, která nabídla spoustu prostoru pro implementaci nových přístupů.

„První modely samozřejmě vznikaly jako všude v Excelu. Poměrně rychle jsme tento přístup nahradili komplexnějším systémovým řešením. Postupem času nás uhranuly možnosti open source platformy Python, na níž teď plynule přecházíme. Během této doby u nás vzniklo oddělení spekulativního tradingu, které se zaměřuje na různé komodity napříč trhy, což ohromně rozšířilo možnosti pro analytický přístup.“

V MND pracuje na pozici Senior Quantitative Analytik, ve které má na starosti dvě hlavní oblasti – optimalizaci nákupu pro portfolio koncových zákazníků a vývoj kvantitativních strategií pro automatické obchodování a podporu tradingu. Název pozice je obtížně přeložitelný do češtiny a lze v něm nalézt odkaz na metody operačního výzkumu.

„Energetika a data science jsou oblasti, které si k sobě ve větší míře teprve začaly hledat cestu a já se snažím, aby nám v MND neujel vlak. Spolupracuji na tom s týmem skvělých lidí, ať už programátorů, obchodníků i analytiků.“

Jak v MND využíváte predikční nástroje, co všechno predikujete a proč?

Predikční nástroje využíváme jak pro potřeby retailu (dodávky koncovým zákazníkům), tak tradingu (obchodování s komoditami).  Z pohledu retailu predikujeme dlouhodobou spotřebu ve formě hodinového diagramu koncových zákazníků, kterou následně upravujeme s blížícím se obdobím dodávky. Důvodem je optimalizace nákupů, kdy na velkoobchodních trzích nakupujeme standardizované produkty jak v Čechách, tak i například v Německu. V daný den dodávky už ale volíme trochu rozdílný přístup, kdy místo optimalizace samotné predikce spotřeby zákazníků vyhodnocujeme aktuální bilanci přenosové soustavy a snažíme se odchylku našeho nákupu od reálné spotřeby posouvat tak, abychom tím pomohli udržet soustavu v rovnováze. Pro tuto optimalizaci využíváme vnitrodenní obchodování v rámci regionu střední a západní Evropy. Také se snažíme vhodně upravovat výkon vlastních flexibilních zdrojů.

Zmínil jste, že využíváte predikce také pro potřeby tradingu.

Přesně tak, z pohledu tradingu predikujeme kde co. Snažíme se například hrát na rozdíl ceny elektřiny bilaterálních kontraktů (OTC) proti krátkodobým trhům. Zatímco pro forwardové obchody je pro ČR jasným tvůrcem ceny Německo, na krátkodobých trzích díky market couplingu často cena uskočí podle bilancí Maďarska. Pro nás to například znamená zaměřit se na predikce vodních elektráren na Balkáně, sledovat možné odstávky klíčových zdrojů v Maďarsku a Slovensku apod. Zajímavá oblast je také rozdíl cen hodin ve špičce (peak) a mimo ní. Na českém trhu není tolik hráčů, kteří by byli ochotni na dlouhé pozici obchodovat peak produkty, proto je zajímavé predikovat rozdíl těchto cen na spotovém trhu. Skladovatelnost elektřiny je velmi omezená, a tudíž musí být soustava vybalancovaná na straně dodávky i spotřeby, což nabízí zajímavé možnosti pro spekulaci na vývoj ceny. Velký vliv mají ne zcela efektivní podmínky pro výkup obnovitelných zdrojů, které v konečném důsledku vychylují cenu na vnitrodenním trhu od záporných hodnot až ke stovkám EUR za dodanou MWh.

Jaká data ke svým predikcím využíváte a z jakých zdrojů tato data čerpáte?

V podstatě ať predikujeme cokoliv, začínáme autoregresními modely a teprve následně hledáme cestu ke zlepšení skrz další faktory. Stahujeme veškeré ceny všech možných produktů a burz, data o přeshraničních a výrobních kapacitách, plánované odstávky v celém evropském regionu nebo realizované toky jednotlivých komodit. Pro spotové produkty jsou pro nás velmi důležité výstupy z různých modelů predikující počasí. Kromě časových řad ale stahujeme i například fotografie z webových kamer, případně textové články z různých zpravodajských serverů.

Jak byste charakterizoval význam predikování pro obchodníky s elektřinou a plynem?

V MND vnímáme predikce jako klíčový faktor, který nám poskytuje konkurenční výhodu. V dnešní době minimálních marží je nutné odhalovat neefektivnosti na trhu právě správnou predikcí.

Co pro Vás znamená úspěšná predikce a jak ji vyhodnocujete?

Je to pro nás opravdu klíčová otázka. Správně definovaná odpověď v dané oblasti teprve umožňuje predikci efektivně využít. Například se můžu zaměřit na predikci regulační energie. Pokud budu predikovat konkrétní hodnotu v nějakém intervalu, nebude predikce nikterak úspěšná a výstup bude nepoužitelný. Když se ale zamyslíte nad tím, že jde pouze o znaménko regulační energie a přidáte k tomu určitý odhad přesnosti této predikce, umožní vám to poměrně jednoduše spočítat cenové pásmo, ve kterém by se měla cena na trhu pohybovat. Šířka cenového pásma je pak dána přesností modelu a díky volatilitě, která je pro spotové trhy charakteristická, můžeme poměrně často identifikovat tržní příležitosti.

Co by podle Vás měl umět dobrý predikční systém?

Dobrý predikční systém je v praxi ten, který je efektivní. Pokud například budu schopen predikovat s vysokou přesností něco, co odhadne většina trhu, není to rozhodně tak cenné, jako méně přesná predikce něčeho, co trh neočekává. To je důvod proč naši energii nesoustředíme například na neustálé vylepšování predikčních modelů spotřeby koncových zákazníků, ale spíše hledáme nové pohledy, které nám pomůžou náklady spojené s odchylkou modelu mnohem efektivněji vyřešit. Z analytického pohledu je také nutné dodržet určité principy – například zpětné testování pomáhá rychle odhalit jak chyby, které mohly vzniknout při vývoji modelu, tak i měnící se situaci na trhu.

Jaká jsou podle Vás aktuálně největší úskalí predikce?

Z mého pohledu je největším úskalím rychlý vývoj, kterým si teď energetika prochází. Díky masivnímu nástupu obnovitelných zdrojů, díky cenovým výkyvům a díky tomu, že legislativa ne vždy dokáže na tyto změny pružně reagovat, vznikají na trhu situace, které byly před pár lety scifi. Můžu zmínit třeba záporné ceny na denním trhu, kdy je přebytek elektřiny tak velký, že jsou výrobci ochotni platit za dodanou komoditu. Tyhle nové situace se opravdu těžko predikují, ale zároveň je vnímáme jako ohromnou příležitost pro náš byznys.

Spoléháte se při tvorbě predikcí na vlastní řešení a své know how nebo využíváte již hotové produkty dostupné na trhu?

Jelikož je trading hra s nulovým součtem, je vždy výhoda vědět něco, co ostatní hráči netuší. I v retailu je pro nás predikce a s ní spojené nacenění dodávky koncovým zákazníkům oblast, která nabízí potenciál získat výhodu. Samozřejmě nechceme plýtvat energii na vývoj něčeho, co už je na trhu dostupné v dobré kvalitě, na druhou stranu se ale často ukazuje, že je třeba i hotové produkty upravovat pro naše konkrétní účely.

Jak přistupujte ke stanovování předpokladů, ze kterých Vaše predikce vycházejí?

Jednoduše, aby predikce měla smysl, musí být na jejím základě možné generovat zisk. Například z našeho pohledu je hodnotnější predikovat právě bilanci soustavy, kde se úspěšnost predikce přehoupne stěží přes 80 %, než predikovat konečnou spotřebu našeho portfolia, kde je chyba řádově nižší. Predikce vám dá vždycky určitou informaci a její spolehlivost. Smysl je v tom, jak tuto kombinaci dokážete úspěšně přetavit v konkrétní výsledek/obchod. Prvotní impuls pro stanovení předpokladů chodí vždycky z businessu – podíváme se na to, kde vidí obchodník příležitost a otestujeme odlišné přístupy. Začínáme jednoduchými prototypy a když to začne dávat smysl, jdeme dál. Konkrétní příklad: Začneme si hrát s autoregresními modely pro predikci regulační energie, přetavíme to ve výpočet limitní ceny pro bid na vnitrodenním trhu a pokud to funguje, jdeme do detailu. Můžeme si například začít hrát s analýzou obrazu z webových kamer a jejich vlivem na výrobu FVE – to už ale predikujeme konkrétní složku původního modelu.

Jak vnímáte příležitosti nebo hrozby plynoucí ze Zimního energetického balíčku (například pokud jde o tzv. agregátory)? Jaké očekáváte dopady plynoucí z nové unijní energetické legislativy do oblastí, kterými se v MND zabýváte?

Je to zajímavá příležitost a krok vpřed. Je těžké odhadnout, do jaké míry budou mít spotřebitelé zájem obchodovat s přebytky na spotovém trhu, ale nabízí se tu příležitost vyvinout novou platformu, která přístup na tento komplexní trh konečným uživatelům usnadní. Navíc se přímo nabízí propojení s konceptem virtuální elektrárny a případné nabídky virtuální akumulace přebytků. Ostatně pokusy o podobné přístupy už na našem trhu vidíme, dle mého názoru je ale potřeba odpoutat se od přístupu, kdy se snažíme zákazníka tímto způsobem zafixovat a místo toho hledat uplatnění pro úplně nový obchodní koncept.

Jak vnímáte likviditu na evropských trzích s elektřinou a plynem a jak si v tomto ohledu z Vašeho ohledu stojí ČR?

Tohle je otázka na trading. Obecně je na elektřině hlavním trhem Německo, u nás sice určitá likvidita je, ale špičkové produkty děláte víceméně s jedním hráčem. Ostatní lokace se dělají spíše finančně přes burzu. Na spotu už se situace trochu zlepšuje díky flow based mechanismům, které umožňují efektivně stanovit cenu napříč propojenými lokacemi. Aktuálně se spouští XBID platforma, která tyto mechanismy aplikuje na vnitrodenní trh.

Jak se podle Vás bude v následujících 2-3 letech vyvíjet spotřeba elektřiny a plynu?

Jelikož jde evropská ekonomika stále silně nahoru, měla by i celková spotřeba komodit narůstat. Zároveň tu máme silnou evropskou ekologickou iniciativu, která často tlačí trh k nelogickým krokům. Oba tyto faktory vedou k růstu ceny, což ale vytvoří prostor pro různá nová úsporná řešení a to by mělo růst spotřeby výrazně přibrzdit. Velmi zajímavý potenciál je v takzvaném internetu věcí a digitalizaci. Tato oblast v budoucnu nesporně umožní mnohem efektivněji pracovat s energiemi a dosáhnout zmiňovaných úspor.

Na našem serveru v diskuzním fóru je dlouhodobě konfrontována klasická energetika s decentrálním přístupem k výrobě prostřednictvím OZE. Můžete popsat jaké dopady na Vaše podnikání mají neplánované odstávky systémových zdrojů typu elektrárny Chvaletice ve srovnání s výrobou OZE závislých na počasí.

Myslím, že je potřeba pochopit, že OZE i přes mnoho výhrad a nedostatků jsou aktuálně tím silným trendem, který náš region bude následovat. Bohužel se ne vždy šlo v tomto směru efektivní cestou, do značné míry to je spojené s politickým lobby. Na druhou stranu s tím, jak se bude posouvat vývoj způsobů akumulace energie, tak bude tento trend dávat větší smysl. Ohledně výpadků – pokud vám neplánovaně zmizí ze soustavy 500 MW výkonu, moc s tím nevymyslíte, bilance bude v nedostatku, cena vyletí k hranici 100 EUR/MWh a vy se můžete modlit, ať jste s odchylkou vlastního portfolia na správné straně. Co se týče odchylek OZE, tam je aktuálně obrovský vývoj. Už vznikly společnosti, které se zaměřují pouze na tento druh predikce a poměrně dobře na trhu fungují. Je to o efektivním nastavení mechanismů vypořádání těchto odchylek a myslím, že ČEPS je v tomhle směru velmi unikátní a vytváří skvělé tržní prostředí, které zvládá celkem slušně balancovat soustavu samo a nabízí dobré podmínky pro rozvoj flexibilních zdrojů. Například v Německu nesmíte být bez portfolia v odchylce vůbec, na Slovensku zase máte mrtvý vnitrodenní trh.

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *