Serafin von Roon

Ředitel mnichovského Výzkumného institutu pro energetické hospodářství (Forschungsstelle für Energiewirtschaft). Ve své vědecké práci se mimo jiné zaměřuje na kogenerační jednotky. Disertační práci napsal o vlivu chyb v prognózách výroby elektřiny z větru na její prodej.

Ambiciózní jen na papíře

Četl jsem, že Bavorsko má značně ambiciózní cíle v oblasti výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. V roce 2025 by měly představovat celých 70 %. Je to pravda?

Ano, je. Ten cíl je relativně nový, aktualizován byl před rokem, možná dvěma. Sice to zní ambiciózně, zejména v mezinárodním srovnání, ale když se na to podíváme podrobněji, zjistíme, že ten cíl až tak ambiciózní není. Ten podíl se totiž vztahuje na výrobu a v Bavorsku se právě připravuje vypnutí jaderných reaktorů, takže kromě obnovitelných zdrojů toho u nás moc nezbyde. Většina poptávky tak bude uspokojena pomocí elektřiny z jiných částí Německa (Podle odhadů by v roce 2025 mohlo Bavorsko dovážet 40-50 % své spotřeby z jiných spolkových zemí, respektive zahraničí – JK). Pokud již dnes odečteme od naší výroby jaderné elektrárny, budeme už skoro v cíli.

Je stále v platnosti takzvané pravidlo 10H, které říká, že větrná turbína nesmí stát blíže k obytnému domu, než je desetinásobek její výšky? Jaký je jeho vliv?

Toto nařízení stále platí a potenciál větrné energetiky v Bavorsku omezuje podstatným způsobem. Je ale třeba dodat, že to nařízení není zcela závazné. Pokud všechny obce, které jsou novou větrnou turbínou zasaženy, jí chtějí stejně povolit, mohou tak učinit.

To ovšem nezní jako velká změna oproti předchozí situaci. Ostatně bavorská zemská vláda na to upozorňovala. Nebo je jen čistá teorie, že projekt dostane povolení ode všech postižených obcí?

Je příznačné, že od zavedení pravidla 10H je projektů pomálu. Je totiž opravdu daleko snazší jakýkoli projekt překazit. Projekty, které dostaly povolení dříve, se ale postavit mohou.

 

Počet žádostí o výstavbu větrné elektrárny v Bavorsku, 4. 2. 2014 – začátek platnosti pravidla 10H
Zdroj: převzato z Bayern wird Stromimportland, Martin Stümpfig, 15. listopadu 2017 (https://www.gruene-fraktion-bayern.de/index.php?id=5840)

Nové vedení bude, ale pod zemí

Pokud řekneme českým energetikům „Bavorsko“, vybaví se jim zejména nové trasy elektrického vedení ze severu Německa na jih. Je odpor bavorského obyvatelstva vůči nim stále tak velký?

Nyní se plánují dvě velké trasy ve směru do Bavorska a ty se podle všeho nakonec postaví. Podle přání bavorské zemské vlády bude ale velká část zakopána do země. Tím odpadá hlavní příčina odporu ze strany občanů. Přetrvávají už jen problémy s jednotlivými obcemi a okresy, které jsou zasaženy přímo.

Dalo by se říci, že problém byl odstraněn zejména pomocí nemalého množství peněz? Zakopat kabely do země je sice velmi nákladné, ale člověk to rád zaplatí, než aby se dále hádal.

Ano, na jedné straně to byly peníze. Na druhou stranu ovšem také pomohlo lepší zapojení obyvatelstva, například práce s veřejností na místě. Podle mne tento faktor také významně pomohl.

Jak velkou roli v přenici o trasy vedení hrála skutečnost, že v případě upuštění od jejich výstavby by asi musela být zrušena jednotná cenová zóna v Německu?

Bavorský průmysl se opravdu obával, že jednotná cenová zóna bude opuštěna. Po jejím zrušení by totiž ceny elektřiny v Bavorsku stouply. Ačkoli bychom měli ihned dodat, že cenový nárůst by byl pro většinu podniků irelevantní. Ve zpracovatelském průmyslu představují náklady na energie v průměru okolo 2 % celkových nákladů. Pokud průmyslový podnik v Německu platí 15 centů za kilowatthodinu, z čehož ovšem je jen něco přes 3 centy burzovní cena, tak nárůst ceny byť o jeden celý cent nepředstavuje nic zásadního. V celkové diskuzi ale bylo toto téma pro průmyslové svazy velmi důležité. Bavorsko se také do poslední chvíle silně zasazovalo o zachování cenové zóny s Rakouskem.

Bavoři soucítí s Rakušany

Před dvěma lety bylo téma již zmíněných nových tras elektrického vedení velmi populární. Nebylo ovšem značně rozporuplné, když například ministerský předseda Horst Seehofer na jednu stranu nechtěl ani nové trasy vedení ani nové větrníky, na druhou stranu se ale ani nechtěl vzdát jednotné cenové zóny. Do jaké míry šlo o téměř populistickou politiku? Nebo ty plány byly alespoň trochu reálné?

Obecně šlo hlavně o vzkaz směrem k tradičním voličům CSU. Hodně se mluvilo o plynových elektrárnách, které mohou zajistit jistý stupeň autarkie. Ty ovšem nejsou za současných tržních podmínek ziskové. Nesmíme totiž zapomínat, že Bavoři se stále vidí do značné míry jako samostatná entita. Rostoucí závislost na zbytku Německa nepociťují úplně jednoduše.

Bavorsko bylo jasně proti rozdělení cenové zóny s Rakouskem. Proč vlastně? Bez Rakouska se sníží tlak na zrušení vnitroněmecké cenové zóny. Nebo se Bavorsko bálo precedentu?

Myslím, že šlo také o jistou historickou spřízněnost. I v energetice těsně spolupracujeme s Rakouskem. Systémově, třeba s ohledem na přečerpávací elektrárny v Rakousku, jsme se vždy považovali za jeden celek. Ale strach z možné, čistě bavorské cenové zóny hrál roli také.

A zrušení vnitroněmecké cenové zóny není nyní na pořadu dne?

Ne. Proti podobnému návrhu, například ze strany EU, by se rozhodně postavila spolková vláda. Mimochodem byl nedávno přijat nový zákon k síťovým poplatkům, který jde opačným směrem. Síťové poplatky mají být stejné ve všech čtyřech německých přenosových zónách. Existuje zde tedy jasná tendence rozdíly zahlazovat, ne vytvářet nové.

Je ale tato tendence obecně řečeno správná? Mohli bychom argumentovat, že pokud budeme mít odlišné ceny a třeba i síťové poplatky, vznikly by ekonomické stimuly pro výstavbu nového vedení. Mohl bych například kupovat levný proud na severu Německa a na jihu ho draze prodávat.

Z ekonomického úhlu pohledu je úvaha správná. Pak bychom ale museli rovnou přejít k nodálnímu stanovování ceny elektřiny (systém, ve kterém se cena elektřiny určuje pro jednotlivé body v síti zvlášť). To by vytvořilo stimuly zejména pro výstavbu nových elektráren na místech s vyšší cenou. Méně už by to vedlo k výstavbě nových sítí, protože kvůli unbundlingu nemá správce přenosové sítě z arbitrážních obchodů vůbec nic. Buď by správce sítě musel mít možnost sám s elektřinou obchodovat a využít případné nové kapacity, nebo by musel alespoň mít povoleno je vydražit.

Hezké pro ekonomy, horší pro politiky

Německá spolková vláda se nakonec rozhodla proti zavedení robustní kapacitní rezervy. Jak se na věc dívalo Bavorsko?

Toto téma u nás nebylo příliš akcentováno, na rozdíl od zmíněné debaty o uspokojení bavorské poptávky z místních zdrojů. Zde si můžeme připomenout případ paroplynové elektrárny Irsching, který nás mrzí obzvláště. Postavili jsme patrně nejmodernější plynovou elektrárnu na světě, která ale není skoro vůbec využita. Co se týče kapacitních trhů, tak zde existovala studie, která dokládala, že by kapacitní trhy nemusely být tak drahé. S ní operovala také zemská vláda v Bádensku-Württembersku. Nakonec jsme ale za svůj přijali celoněmecký kurz. Ostatně není v kompetenci spolkových zemích o těchto věcech rozhodovat. Nyní je jasné, že máme k dispozici dostatek kapacit, dokonce se hovoří od nadkapacitách na trhu. Šlo ale také o to, že se v Bavorsku velmi kriticky nahlíží na EEG-Umlage (příspěvek na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů) a kapacitní platby by cenu elektřiny dále zvýšily.

Nyní tedy v Německu bez kapacitních plateb. Jak to ale vidíte v delším časovém horizontu? Může energy-only-market fungovat i dlouhodobě?

Můj osobní názor je, že v budoucnu, tedy v systému s velkým podílem obnovitelných zdrojů, budeme kapacitní trh potřebovat. Pochybuji totiž, že se najdou investoři, kteří postaví elektrárnu jen s tím, že někdy, dopředu ale není vůbec jasné kdy, budou na trhu panovat tak vysoké ceny, že se jim jejich peníze vrátí. Situace bez kapacitního trhu může ale trvat značně dlouho. Nejdříve se totiž postaví nová propojení v Evropě, která mohou vykrýt špičky ve spotřebě elektřiny. Pak tu máme nadkapacity, které člověk může nejprve převést do rezervy, odkud mohou v případě potřeby zachránit systém před blackoutem. To je mimochodem také takový skrytý kapacitní trh. Nyní tedy nepanuje nutnost zavádět v Německu žádný další trh (a Německo zavedlo poměrně robustní kapacitní rezervu – JK). Později ale patrně stejně přijde.

Existují odborníci, kteří věří, že kapacitní trh nebudeme potřebovat nikdy.

Když se na otázku podíváme z čistě ekonomického hlediska, mohou mít pravdu. Otázka je, jestli je to také proveditelné ze společenského a politického hlediska. Bez kapacitního trhu systém nepůsobí tak bezpečně jako s ním, ačkoli ve skutečnosti to tak být vůbec nemusí. Proto si myslím, že politici spíše kapacitní trh zavedou, než aby čekali, jestli se trh s elektřinou bez něho opravdu obejde. Obecně doufám, že bude všechno koordinováno na úrovni EU a že kapacitní mechanismy se nebudou zavádět na národní úrovni bez ohledu na sousedy.

Berlínské babičky to nemají lehké

Zmínil jste zajímavé téma, EEG-Umlage, tedy příspěvek na obnovitelné zdroje elektřiny. Nemyslím nyní debatu o jeho výši, jako spíše skutečnost, že z peněz vybíraných například v Bavorsku jsou podporovány také zdroje v jiných spolkových zemích. Přemýšlí se o EEG-Umlage tímto způsobem? Vadí to někomu?

Téma EEG-Umlage se vždy po nějaké době objeví, ale není příliš dominantní. Podle mého názoru by mohl regionální aspekt způsobit ostřejší diskuzi, ale zatím jasně převažuje sociální hledisko. Nediskutujeme tedy o rozložení zátěže mezi jednotlivé regiony, nýbrž mezi jednotlivé společenské skupiny. Stále znovu se uvádí babička z Berlína, která musí platit vysokou cenu za elektřinu, aby dostaly podporu projekty bohatých sedláků nebo zubařů v Bavorsku.

Je to tedy opačně a Bavoři v konečném součtu neplatí na projekty v jiných spolkových zemí více, než dostávají?

Ano, když se podíváme na situaci netto, je Bavorsko v plusu. Bavorsko totiž vede ve fotovoltaice a navíc zde bylo mnoho projektů postaveno zcela na začátku Energiewende, kdy člověk mohl dostat podporu až 400 EUR/MWh. V tomto ohledu je Bavorsko tedy jasný vítěz, například ve srovnání se Severním Porýním-Vestfálskem, které platí hodně a zpátky dostává málo. Možná i proto se toto téma v Bavrosku tak neakcentuje.

Výstavba fotovoltaických elektráren v Bavorsku (v megawattech)
Zdroj: převzato z Bayern wird Stromimportland, Martin Stümpfig, 15. listopadu 2017 (https://www.gruene-fraktion-bayern.de/index.php?id=5840)

 

Baterie nejsou rozhodující

Na závěr jedna určitě o něco složitější otázka. Pokud byste musel předpovídat budoucnost, kdo podle Vás dodá do sítě potřebnou flexibilitu? Někteří lidé sní o bateriích a věří, že se už za pět let masově rozšíří. Jiní tvrdí, že baterie nebudou v následujících desetiletích hrát žádnou podstatnou roli. Co si myslíte Vy?

To nejdůležitější je opravdu výstavba přenosové sítě, včetně propojení se zahraničím. Pak můžeme využít i zahraniční flexibilitu. Nad to povede výstavba sítí k lepšímu rozložení výroby ze solárních panelů a větrných turbín. Bude vyrovnanější. Velký potenciál má také elektrifikace tepelných procesů v průmyslu stejně jako ukládání tepla, které je daleko výhodnější než ukládání elektřiny. Takto mohou být dobře využity přebytky v síti. V dlouhodobé perspektivě, tedy směrem k roku 2050 s plnou dekarbonizací výroby elektřiny, by se mohla na výsluní dostat technologie power-to-gas (ať už výroba metanu nebo vodíku z přebytečné elektřiny, zajímavý může být také zelený metanol). Nejprve ale přijde virtuální power-to-gas, kdy namísto zemního plynu využijeme pro výrobu tepla levnou elektřinu. Tím ušetříme plyn, který později, pokud bude potřeba, použijeme k výrobě elektřiny.

Baterie jste vůbec nezmínil. Znamená to, že jim vůbec nevěříte?

S přebytky elektřiny v síti nebudeme mít žádné větší problémy. Zde se odběratelé najdou. Problém může být spíše s nedostatkem elektřiny, a to zejména v delším časovém horizontu. Baterie nám pomohou překlenout výpadek ve výrobě v řádu hodin, třeba když přestane foukat vítr. Dlouhodobě existují podle mého názoru vhodnější technologie. Samozřejmě nevylučuji, že nakonec lidé budou mít baterie u sebe ve sklepě, zejména pokud to podpoří vláda. Také akumulátory v elektromobilech se využijí. Zde existuje určitý potenciál. Ale nevěřím, že budeme mít systém, který se bude skládat jen z baterií a fotovoltaiky. Pomocí baterií stěží v zimě využijete „letní slunce“. K tomu se vůbec nehodí.

Ve Vašem odhadu budoucího vývoje počítáte jen s nyní již relativně běžnými technologiemi.

Ano. Technologicky už máme k dispozici všechno, co potřebujeme. Je jen otázka, jestli si to chceme už dovolit, jestli jsme ochotni za to zaplatit. Samozřejmě nechci vyloučit, že dojde k technologickému pokroku, který všechno postaví na hlavu.

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *