Počátkem tohoto roku se zdálo, že černé uhlí jako komoditu čekají krušné časy a trvalý ústup ze slávy. Cena na burzách klesala pod vlivem přebytku nabídky i euforie z výsledků pařížské klimatické konference. V posledním čtvrtletí letošního roku je vše jinak a cena černého uhlí na burze se pohybuje na úrovních, kde byla před dvěma lety.

Letos dosáhly ceny černého uhlí na komoditních trzích svého desetiletého minima. Situace na trhu s touto komoditou se dynamicky vyvíjela. Zavedené těžařské společnosti se potýkaly s nízkou cenou uhlí na trzích. Americký těžařský gigant Peabody zkrachoval, existenční problémy zmítaly doly také v Čechách nebo v Polsku.

Globální hon za snižováním emisí skleníkových plynů si vybral své oběti, uhelná aktiva závratnou rychlostí ztrácely na své hodně. Uhlí ovšem ještě zdaleka neřeklo poslední slovo, dle statistiky Mezinárodní energetické agentury (IEA) má uhlí stále celosvětově druhý největší podíl mezi primárním zdroji energie hned po ropě. Ačkoliv obnovitelné zdroje i ty plynové jsou na vzestupu, odklon od uhlí bude ještě běh na dlouhou trať.

Uhlí roste navzdory negativním předpovědím

Uhlí má za sebou pět let trvalého poklesu jeho ceny, což vedlo k předpovědi Golden Sachs nebo IEA, že tento trend je již trvalý a nezvratný. Snížení produkčních kapacit a uzavírání nerentabilních dolů na všech světadílech a růst poptávky v Evropě i Asii však zapříčinily vzkříšení komodity, která byla mnohými odborníky považovaná za mrtvou.

„Nemyslím si, že by cena uhlí narazila na svůj strop. Stále zde vidím prostor pro růst do konce roku 2016 i v prvním čtvrtletí roku 2017,“ říká Rodrigo Echeverri vedoucí analytického týmu specializujícího se na uhlí v singapurské společnosti Noble Resources.

Vývoj ceny futures černého uhlí s dodávkou do Nizozemska v USD/tuna. Tzv. Rotterdam Coal Futures. Zdro: www.theice.com
Vývoj ceny futures černého uhlí s dodávkou do Nizozemska v USD/tuna. Tzv. Rotterdam Coal Futures. Zdro: www.theice.com

Některé státy od uhlí ustupují, jiné s ním spojují svou budoucnost

Země, které i v návaznosti na pařížskou klimatickou konferenci ohlásily odklon od uhlí, jsou například Belgie, Velká Británie, Rakousko a Portugalsko. Od uhlí se odklánějí i velcí investoři jako například rodina Rockerfellerů nebo norský státní penzijní fond AXA.

Naopak Austrálie, Polsko nebo Turecko mají plány na nové doly nebo uhelné elektrárny. Důvody, proč tomu tak je, jsou především energetická nezávislost, uspokojování svých energetických potřeb prostřednictvím vlastních zdrojů a také to, že uhlí i přes růst své ceny zůstává stále relativně levnou energetickou komoditou.

Možnosti další výrazného posilování jsou omezené

Současný nárůst cen je dán především omezením těžby, a to z různých důvodů. Některé doly zkrachovaly, jiné byly uzavřeny z důvodu státní regulace, svůj vliv na těžbu má i počasí. Další výrazný nárůst cen by ovšem nastat neměl.

Trhy neočekávají, že by se cena uhlí měla v dohledné době přiblížit k hranici 100 dolarů za tunu, především díky Číně. V průběhu září byla v Číně obnovena těžba na některých dočasně uzavřených dolech. Cena uhlí na úrovni 60 dolarů za tunu je totiž příliš vysoká pro čínské ocelárny, což je důvodem pro obnovování těžby. Cena uhlí by tak mohla být na určitý čas relativně stabilizovaná, otázkou zůstává, jak dlouho to bude trvat.

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *