Domů
Rychlé zprávy
Francie by v budoucnu mohla zemní plyn v plynovodech mísit se "zeleným" vodíkem
Plynovod. Nová technologie zlevní břidlicový plyn. Ilustrační foto

Francie by v budoucnu mohla zemní plyn v plynovodech mísit se "zeleným" vodíkem

V rámci úsilí o snížení uhlíkových emisí by do roku 2030 mohla být nově do francouzského plynárenské soustavy přiváděna směs zemního plynu s vodíkem. Dle serveru Euractiv to v pátek uvedli provozovatelé francouzské plynárenské infrastruktury.

Na rozdíl od paliv na bázi uhlíku, čistý vodík neprodukuje při spalování žádné škodlivé vedlejší produkty. Při reakci vodíku s kyslíkem vzniká pouze tepelná energie a čistá voda.

Pokud je pak vodík vyráběn pomocí elektřiny z obnovitelných zdrojů, jedna se o čistý, bezemisní energetický zdroj, tzv. zelený vodík. Výroba vodíku z obnovitelných zdrojů se uskutečňuje pomocí elektrolýzy vody, vysokoteplotního rozkladu vody anebo zplyňováním či pyrolýzou biomasy.

GRTgaz, GRDF, Elengy a další provozovatelé plynárenské infrastruktury uvedli, že by francouzská plynárenská síť mohla zpočátku používat směs zemního plynu s 6 % vodíku. Doporučili, aby vláda stanovila cíl 10 % do roku 2030, později až 20 %. Provozovatelé na konferenci v Paříži uvedli, že by síť mohla být přizpůsobena tak, aby změny byly co nejlevnější.

Také Německo a další evropské země studují možnosti mísení zemního plynu s vodíkem za účelem snížení produkce skleníkových plynů.

V rámci aktualizace podmínek pro půjčky poskytované Evropskou investiční bankou (EIB) budou věřitelé nadále financovat plynárenskou infrastrukturu EU, pokud půjde o plyny s nízkým obsahem uhlíku, jako je vodík.

„Nová pravidla půjček podpoří rozvoj zachycování a ukládání uhlíku, výrobu vodíku a bioplynu a přeměnu energie na plyn. Investice do plynárenské infrastruktury přinesou nové technologie, které podpoří dosažení cíle uhlíkové neutrality do roku 2050,“ uvedla ve svém prohlášení společnost Eurogas.

Sébastien Godinot, ekonom z přední světové organizace pro ochranu přírody (WWF Europe), však uvedl, že „samotná EIB nesmí ve své energetické politice dělat výjimky, které jí umožní financovat jiné plynárenské projekty. Měla by se zaměřovat výhradně na čisté zdroje energie, jako je vítr a sluneční energie.“

Přijetí vodíku jako paliva stále čelí problémům

Vodík stále není přijímán jako palivo. Při výrobě vodíku elektrolýzou se totiž spotřebuje velké množství elektrické energie, která pokud není získávána z obnovitelných zdrojů, ale naopak fosilních paliv, není ekologicky výhodná. V případě Francie je pak většina elektřiny získávána z jaderných elektráren, které sice neprodukují skleníkové plyny, zato ale radioaktivní odpad.

Mezinárodní energetická agentura (IEA) ve zprávě v červnu uvedla, že výroba vodíku z nízkouhlíkové energie je stále drahá a rozvoj infrastruktury, která má pomoci při jejím přijímání, pokračuje pomalu.

Vedoucí IEA pro obnovitelné energie Paolo Frankl uvedl, že ročně bylo celosvětově vyrobeno 70 milionů tun vodíku, což odpovídá spotřebě asi půl miliardy aut. Podle něj však 90 % pochází z fosilních paliv a vytváří asi 800 milionů tun CO2.

Ve Francii je vodík dnes podle ministerstva energetiky většinou vyráběn z ropy a plynu hlavně pro průmyslové použití, což představuje asi 3 % francouzských emisí.

Francie se ve svém dlouhodobém energetickém plánu snaží dekarbonizovat průmyslovou výrobu vodíku přibližně o 10 % do roku 2023. Letos pak vyčlenila 100 milionů EUR na podporu využívání vodíku, zejména v dopravě.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(4)
Richard Vacek
20. listopad 2019, 11:44

A jsou plynovody stavěny na to, aby z nich vodík neunikl? Nebo se budou stavět jiné plynovody?

Bizon
20. listopad 2019, 21:41

Hm, zajímavá problém. Historické plynovody na svitiplyn nebo koksárenský/generátorový plyn s vodíkovým křehnutím asi počítaly. Ale většina normálních plynovodů na to uzpůsobená nebude, vodík způsobuje křehnutí většiny klasických průmyslových materiálů...

Stejně to celé je PR sračka jen aby vypadali zeleně. Těch 10% vodíku co se nevyrábí z fosilních paliv je totiž vedlejší produkt výroby něčeho jiného. Třeba elektrolýza se dělá jen kvůli výrobě chlóru a hydroxidu sodného.

Efektivita elektrolýzy je tak 50%, účinnost palivového článku pod střední zátěží taky tak 50%, takže nakonec zbyde 25% původní elektřiny, což je katastrofa. A spalování vodíku v pístových motorech taky není cesta, vodík má hodně nízké oktanové číslo, ten má smysl spalovat v turbínách které v dopravě nejsou zrovna moc rozšířené=)

energetik
20. listopad 2019, 20:57

vodík už je out, teď to vypadá nadějně na kyselinu mravenčí což je nehořlavá kapalina podobná vodě a je v ní na jednotku objemu 1000krát více energie než v plynném vodíku.

Lze ji použít na pohon aut, palivových článků a už se jí podařilo vyrobit z CO2, vody a odpadní elektrické energie pomocí katalyzátoru z bismutu:

https://news.rice.edu/2019/09/03/rice-reactor-turns-greenhouse-gas-into-pure-liquid-fuel/

Bizon
21. listopad 2019, 18:35

Zajímavé, kyselinu mravenčí jsem teda dodnes neznal jako palivo pro palivové články. Ale už dlouho si myslím že nějaké kapalné syntetické palivo je lepší cesta než vodík (který je problematický skoro ve všech ohledech). Jestli to bude butanol, amoniak, kyselina mravenčí nebo něco jiného je zatím těžko říct, podlě mně to bude záležet hodně na reálné praktičnosti těch řešení.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se