Domů
Názory
Otázky ke klimatickým změnám: K čemu bude fotovoltaika, až budeme tam, kam slunce nesvítí?

Otázky ke klimatickým změnám: K čemu bude fotovoltaika, až budeme tam, kam slunce nesvítí?

Obsah tohoto článku nebyl zpracován ani upravován redakcí webu oEnergetice.cz a článek nemusí nezbytně vyjadřovat její názor.

Motto: Dávní inženýři poroučeli větru, dešti, tzn. ovlivňovali počasí (krátkodobý stav atmosféry na nějakém místě). Dnešní experti mají mnohem vyšší cíle, vpravit do kýžených mantinelů dlouhodobý stav atmosféry na celém světě – klima.

Aby bylo jasno, o problematice klimatických změn nevím zhola nic, nejsem klimatolog, geofyzik ani hobbík, mám jen selský rozum a mediálně-politickou agitku. Proto bych chtěl touto cestou oslovit širší odbornou veřejnost, ke které se čtenáři tohoto webu jistě počítají, a rozšířit si povědomí o dopadu lidské činnosti na globální oteplováni, potažmo klimatické změny.

Několikrát jsem se snažil k dané problematice najít odpovědi na pár základních otázek. Bohužel jsem toho nebyl v rozumném čase (pár hodin) schopen. To mě mrzí, neboť nad pivem je to často diskutované téma a mně je trochu trapno, když o tématu umí zasvěceně hovořit mnohem více lidé docela nepřírodovědně zaměřeni – právníci, ekonomové a vůbec politici či vysocí úřednici.

Dokonce jsou si tak jisti, že své vědomosti veřejně ventiluji, a těm mocnějším to stojí dokonce za to změnit zákony, aby se ve jménu klimatických změn vybrali od lidí a firem peníze, které se pak vrazí někam, kam nikdo vlastně nechce. To se mi moc nelíbí, ale jsem ekologicky smýšlející člověk, proto bych se rád k tomuto západem všeobecně přijímanému myšlenkovému proudu přidal. Ale prostě si ještě nejsem jistý, dokud nebudu znát uspokojivé odpovědi alespoň na uvedené otázky (a moc prosím, udělejte si chvilku a v komentářích ke článku mi napište odpověď, pokud alespoň jednu znáte nebo víte, kde ji najít):

Měření

Všude čítám, že je třeba zamezit do někdy zvýšeni teploty o něco – můj teploměr změny neměří, neví, kolik bylo, ví kolik je, co s tím? Uvítal bych, aby mi někdo vysvětlil, co bylo před lety OK a jak se to změřilo. Změna globální teploty se musí přeci měřit od nějak změřené a vypočtené referenční hodnoty, tzn. – jaké hodnoty do výpočtu lezou, jak se změřily a vypočetlo se „TO“ číslo? Zůstává výpočet stejný i pro ty budoucí „srovnávací“ hodnoty, nebo se prostě vezmou „ty správné“ hodnoty tak, aby vyšlo nebo nevyšlo kýžené? Ve stylu „Aha, vynikající, ale musíte se víc snažit pane správče“!

Model

Když už si snad ujasníme, co je to „globální teplota“ určitě nebude problém dopočítat velmi přesně, jaká bude za dalších 30 let. Jen já nevím jak, a jestliže mi někdo říká, že ví, kolik máme vypouštět skleníkových plynů, aby ona „teplota“ nestoupla o víc jak dva stupně nad nějaké číslo (a to zcela přesně), je mi to trosku podezřelé. Nepředpokládám, že je to řešení jedné rovnice nebo nějaké soustavy, předpokládám precizní model, když je na výsledcích založen bilionový byznys. Třeba by mě zajímalo, jak fungují zpětné vazby modelu; zvedne-li se teplota, ať už z jakéhokoliv důvodu, čekal bych, že se rozjede série vzájemně se ovlivňujících procesů a tzv. zpětných vazeb.

V mé netrénované mysli reakce na zvýšení teploty vypadá asi takto:

  • Zvýší se odpar vody z oceánů, takže bude ještě větší teplo, asi jako v prádelně (pozitivní zpětná vazba?), zvětší se teplem oblasti pouští, nebo zmenší? Vždyť větší množství vody v atmosféře někde zase musí vypršet a poušť se zalesní? A jaký to teda nakonec bude mít dopad na množství odraženého světla zemským povrchem? A jak se dále změní teplota s odrazivostí?
  • Rostlinná říše zrychlí fotosyntézu, takže bude žrát víc CO2, bude rychleji růst a tím spíš bude rychleji žrát CO2 (dokonce nelineární negativní zpětná vazba). Se zvýšenou vlhkostí to zelenému jenom prospěje, tak jak to vlastně bude s tou pouští a odrazivostí, když bude obecně větší oblačnost?
  • Lidi sníží spotřebu energií na topení, sníží se další emise CO2… a už jsou tu další zpětné vazby.
  • …další a další dle fantazie čtenáře, je snad ale jasné, že zpětné vazby nejsou zanedbatelné a lze jen velmi těžko předvídat, jakým směrem budou situaci ovlivňovat.

Dále by mě zajímalo, jak jsou v modelu zohledněny přírodní/přirozené změny klimatu na základě zcela nevyhnutelných vesmírných a přírodních jevů – precese, nutace, sluneční cykly a bůhví jaké cykly ještě. Také bych rád věděl, kdo odhadoval nepřesnosti a nejistoty modelu, protože bez uvedení intervalu spolehlivosti beru dvoustupňové globální oteplení za konzervativní hodnotu, tzn. se zahrnutím nepřesností a nejistot.

Další otázky, na které marně hledám odpovědi

Další otázky jenom ilustrují, co bych rád věděl a nenašel jsem odpovědi:

  • Kolik je ve vzduchu skleníkových plynů, jaká je jejich koncentrace a jak se mění tato rozložení po výšce atmosféry?
  • Kolik jich lidstvo svoji činností vypouští a jak fungují ty zatracené zpětné vazby?
  • Změny klimatu se promítají až do jaké výšky atmosféry?
  • Co teplota oceánů? Jak se v nich bude dařit fytoplanktonu a jak ten zvyší požíravost CO2?
  • Dopad změn mořských proudů jako tepelných distributorů a termostatů Země?
  • ..a tisíce dalších!

Když upustím od nevěřícného rýpání se v technikáliích, nakousnu další roviny problému:

Kdo rozhodl, že globální oteplováni či změna klimatu je nežádoucí jev? Je možné považovat nějaký stav atmosféry za ideální? Nejsou náhodou vnější změny hybnou silou pokroku? Přáli bychom si tedy, aby se zastavil vývoj? Kde? Kde je nejlepší ho zastavit? Nesou vůbec tito legislativci za svá rozhodnutí zodpovědnost, když se ukáže, že bylo úplně špatné a postavené na iracionálnu?

Když už jsme se vydali touto cestou dekarbonizace, proč je to za cenu decimování národních energetik? Velmi komicky na mě působí minulá snaha EU o dotace všech možných OZE elektrických výroben, rezultující v brutální snížení ceny elektřiny v kombinaci s dnešní snahou donutit lidi a firmy k energetickým úsporám. I k tomuto existuje evropská i národní legislativa, ale to těm „expertům“ nikdo neřekl, že když je něco levné, tak se s tím rádo plýtvá, zadně inovace, úspory, nic?

Proč, když chtěli prosadit OZE nezatížili ostatní zdroje a nezvedli tak cenu elektřiny, aby se zdroje využívající OZE staly tržně efektivní? Investovalo by se, jak to jen jde, tržní návratnost bohovská, zatímco teď se plynovky zavírají, dlouze se spekuluje nad obnovou a dalším provozem hnědouhelných severočeských teplárenských bloků i v souvislosti s limity, zoufale čekáme, co Dukovany a další kolo stress-testu v roce 2017 (a toto kolo přinese provozovateli opravdický stres). A hlavně, žádný nový zdroj na obzoru!

V takovém případě by byla silovka drahá, spotřebitelé by šetřili tak nějak sami od sebe i bez zbytečných regulací a nařízení! A teď můžeme se taky časem ocitnout v energetické řiti, protože bez zdrojů elektřiny dneska ani ten plynový kotel nezahřeje.

Zpět k fotovoltaice a závěrečný slib

Tímto se dostavám kruhem zpět k titulku, že dva instalované GW fotovoltaiky nám už k ničemu nebudou, když budeme s elektrizační soustavou na místě, kam slunce nesvítí. Jen větrné elektrárny se občas roztočí, ale jen aby to už nebylo málo.

Závěrem na tomto místě svatosvatě slibuji, že kdyby se nám společnými silami nepodařilo najít rozumné odpovědi, pošlu tyto otázky na MŽP ČR a na DG Environment do Bruselu a v dalších kolech blogu budu informovat.

PS: Nedá mi to, abych se nepochlubil vlastním příspěvkem k boji proti klimatickým změnám. Nedávno (Vánoce 2015) jsem byl kupovat benzín do modelu auta na spalovací motor (4 ccm), látka na bázi nitrometanu a hádejte, sehnal jsem? Nesehnal! Od mého oblíbeného držitele Nobelovy ceny míru šly nejasné informace o legálnosti prodeje tohoto paliva od roku 2016, mezi modeláři se to rozkřiklo a za pár dní bylo palivo k nesehnání! Geniální environmentální řešení, díky za něj! Od té doby s modelem nejezdím.

Štítky:Názor

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(54)
Jan Veselý
1. únor 2016, 15:10

Máme to trochu košaté, tak to rozdělím do několika logických celků:

1) Chování globálního klimatu je fakt složitý problém. Jako člověk, kterého matematické modelování živí, prohlašuju, že do tohohle bych prostě nešel (stejně jako jsem nedávno odmítl modelovat fotochemické reakce). Je to úplně brutálně složitý nelineární systém plný pozitivních i negativních zpětných vazeb, nejistými vstupy a několika známými neznámými (kdy roztaje permafrost na Sibiři a uvolní obří množství methanu?, způsobí oteplování moří promíchání vody a uvolnění methanových hydrátů? ...). Osobně nepovažuju za správné do toho moc vrtat, může se to zle vymstít.

Jisté je, že CO2 je skleníkový plyn (experimentálně ověřeno koncem 19. století) a objektivně mění tepelnou bilanci Zeměkoule, tj. v systému je více energie a mohou se dít divočejší věci.

Jakub Líman
2. únor 2016, 07:08

Velmi pekne receno, take si obcas zamodeluju, ale v uplne cistych prostredich, kde vstupy jsou zcela presne definovane - ale i v nich vime, jake delame chyby/odchylky ve vstupnich promennych oproti skutecnemu stavu a snazime se modelovat "reprezentativne" a "konzervativne" - tak, aby nase vedoma chyba/nejistota/nepresnost nakonec nezpusobila nadlepsene vysledky. Navic pouzivam stochasticke modely zalozene na Monte Carlu, ktere jsou postaveny na velkem souboru malých a dobre statisticky prozkoumanych "nahod", takze se jako celek chovaji slusne a pravidelne. Bohuzel asi nejsou dost vhodne pro chovani neocekavaneho/ridkeho jevu s velkym dopadem.

Rozsah, vstupu a knihoven, ktere pouziva nas program je opravdu rozsahly a nedokazu si predstavit, ze to muze fungovat pro delsi dobu - reseni urcite v tak "necistem" a nepravidelnem prostredi jako je priroda tutove nebude konvergovat ani kdybych se zblaznil.. :)

Jan Veselý
2. únor 2016, 13:57

Modeluju přírodně-společenské jevy. Když máme koeficient determinovanosti okolo 70% tak se cítíme jako mistři světa, když to je nad 80% je to podezřelé.

Jakub Líman
3. únor 2016, 12:32

Ten koeficient determinovanosti je mezi cim a cim? Nejak si to nedokazu v tom oboru predstavit :(

Jakub Líman
17. únor 2016, 12:03

A meri se to presne? ..aby totiz to modelovane nebylo nakonec presnejsi :)

Jan Veselý
4. únor 2016, 09:59

Mezi změřeným a modelovaným.

Jan Veselý
1. únor 2016, 19:09

2) Jaderná energetika vypadá na první pohled lákavě po všech stránkách, je to "velká rána", je to klasický zdroj, se kterým se ví jak zacházet. Ale taky to má moře nevýhod, které de facto jadernou energetiku dělají investičně nemožnou mimo rámec centrálně řízené energetiky a/nebo systém legislativně garantovaných monopolů. Blíže k tomu doporučuju: http://www.rmi.org/Knowledge-Center/Library/E08-01_NuclearIllusion

Ta studie je z roku 2008, mezitím slevnily FV panely o 80% a větrná elektřina o 60%.

Jaderné elektrárny byly dobré řešení pro dekarbonizaci, bohužel pro ně, před 30-40 lety, kdy se s tím mělo opravdu začít. Dnes už v nejlepších lokalitách uzavírají větrné elektrárny dlouhodobé kontrakty za nižší cenu než jsou provozní náklady JE a cena půjde už jen dolů.

Jakub Líman
2. únor 2016, 07:21

Problem je, ze ta elektrina musi byt stabilne ze zdroje vydolovatelna a to je parametr, ktery se dlouho neresil - nejaka nahodilost vyroby, jinak prizpusobujeme sve chovani technice, ne ona nam. Jak rikam, porad vam jde o to, ze budete mit na trhu elektrinu za par babek, protoze to stat a odberatele doplati.

Co zpusobilo pokles cen tech technologii - prudkej zajem o ne - proc vznikl? protoze to zacal bejt dotacni byznys jako prase - do ty doby byly FVE a VtE jen predmetem debat v anarchistických kruzich :)

Ja teda nevim, ale neverim tomu, ze vyrobni naklady elektrarny vetrne a jaderne jsou srovnatelne. Kdyztak muzeme udelat onlajn zjednoduseny vypocet.

Jan Veselý
2. únor 2016, 13:53

Mýlíte se, pro elektřinu platí, že musí být pořád rovnost mezi výrobou a odběrem, akumulace byla donedávna nejlevnější ve forme vody na kopci, hromady uhlí, plného zásobníku na plyn a barelů s naftou. Jenže poptávka je dost divoce mění s denní, týdenní a sezónní periodou, tak proč by musely nutně existovat elektrárny se stabilní výrobou. To není podmínka existence, to je jen jeden z možných způsobů řešení (historicky ověřený). Je výhodný pro tepelné elektrárny na šmejdské palivo nebo uran. Při vysokém koeficientu využití se v maximálním možném objemu vyrobené elektřiny rozpustí investiční náklady, takže je možné více investovat a dosáhnout tím vyšší účinnosti, schopnosti ten maras vůbec spálit (pálí se i "hnědé uhlí", které v kotli normálně nehoří) nebo ekonomicky zvládnout náročná a drahá bezpečnostní opatření.

Pro srovnání cen doporučuju výsledky investiční skupiny Lazard: https://www.lazard.com/perspective/levelized-cost-of-energy-analysis-90/

Data jsou z USA, takže je třeba brát s rezervou cenu zemního plynu, v EU je dražší.

Jiří Rákos
2. únor 2016, 15:17

opravdu se domnívám, že by jste neměl šířit bludy typu že hnědé uhlí normálně nehoří. V ČR se toho hnědého (nejvýhřevnějšího v Evropě) spálilo 2 miliony tun u maloodběratelů

Jan Veselý
2. únor 2016, 16:35

Psal jsem "Hnědé uhlí", těmi uvozovkami jsem myslel takové materiály, které se dají uhlím nazývat, jen když člověk přimhouří obě oči i to kuří, viz Váš vlastní text https://oenergetice.cz/nazory/7-duvodu-proc-pokracovat-v-tezbe-hnedeho-uhli/

"V některých státech Evropy se přitom těží i ložiska s výhřevností 4 MJ/kg (Řecko), či lehce přes 7 MJ/kg (Německo, Polsko, Maďarsko)."

Jiří Rákos
2. únor 2016, 19:44

V tom případě bych Vám doporučil podívat se po výhřevnosti některých druhů biomasy a aby jste si to dal do souvislostí, tak i po měrném objemu. Když už tak nějak máte potřebu soudit co a jak hoří (což výhřevnost neovlivní). Ať si uděláte alespoň rámcovou představu o tom jaký objem fosilu hodláte nahradit. Vlastně už podobný experiment zkusila teplárna Plzeň, která vysadila pár hektarů japonského topolu, který jim vystačil na den topné sezóny. Další sklizeň za 4 roky milý pane. Gratuluji Vám k Vaší nové misi a pozdravujte pana Šimoníka.

Jakub Líman
3. únor 2016, 12:44

Presne tak, je potreba v kazdem okamziku zajistit vyrobu rovnou spotrebe, proto maji vsechny prenosovky i distribucky sveta skvele zvladnute sve diagramy zatizeni - z nich se ukazuje, ze je lze krasne rozdelit na pasma base a peak. Kdo rika, ze neni streba stabilnich base zdroju je blazen. Jestli se stane to, ze dotovane zdroje ekonomicky zlikviduji stabilni a riditelne zdroje, budeme v te riti, o ktere pisu v titulku. No a pak tu mame dalsi konsekvence.. Mutti Merkel nam pak vysvetli, ze sice teda jejich dekarbonizacni zavazek nedodrzi, aby nam pomohla s bezpecnosti dodavky, ale bude za to neco chtit mozna prijmuti 150 000 somalcu, syranu, afghancu, mozna neco jeste lepsiho.. proste potrebujeme mit vyvazenou zdrojovou zakladnu zalozenou na domácich zdrojich (uran, uhli, voda). Jenze v systemu, kdy uz o sobe nerozhodujeme sami.. o nas bez nas a jeste tomu tleskame :))) To by Svata Cech cumel.. jsme mali, slabi, dosti techto reci :))

Jan Veselý
1. únor 2016, 19:28

3) OZE se jen loni ve světě postavilo kolem 150 GW, 121 GW z toho byly větrné a solární elektrárny. https://oenergetice.cz/zahranicni/rok-2015-ve-znameni-rekordu-propad-cen-fosilnich-paliv-a-329-miliard-usd-investovanych-do-ciste-energetiky/

Ve stále větším kusu světa stačí OZE jen svobodný přístup na trh a slušné zacházení. Ani jednoho se jim v ČR nedostává. Protože po období nadměrné podpory (zlodějina daná parlamentem) se jim v duchu českého "odezdikezdismu" dostalo legislativní a správní šikany. Proto taky v žádných oficiálních statistikách nejsou instalace FV panelů, které si lidi fakticky po partizánsku dělají sami doma, nic nechtějí, nic nikam nehlásí a elektřinu si spotřebují sami.

A neděste se proměnlivosti výroby, už jsou s tím ve světě veliké zkušenosti a sami provozovatelé sítí mluví dnes o tom, že jsou bez problémů schopni zvládnout i 70% podíl intermitentních zdrojů. Myslím, že nástup akumulace energií a elektřiny zvláště to posune nad 90%.

Jakub Líman
2. únor 2016, 08:09

Odezdikezdizmus a kazda prudka zmena nemuze nest nic moc dobrého, souhlas! S temi procenty intermitenty v siti bude velmi zalezet na jejich skladbe a uzemi pres ktere se ten podil pocita. Asi citime, ze prutocna voda je jina nez fotovoltaika. Jinak bavime se o vyrobe nebo vykonu? V obojim, ale asi citime, ze 90 % intermitentu ve forme FVE asi budou znacnej problem, nikoliv vsak v prutocne vode. A s tim uzemim mam na mysli soudobost - v CR se FVE a VtE nejspis chovaji hodne podobne, nemusi to tak uz byt treba v Nemecku nebo v risi, nad kterou Slunce nezapada - SSSR :) Ve velkych zemich ta statistika soudobosti trochu pridava. Takze cisla hezka, ale jako modelar dobre tusite, ze sama o sobe nestaci..

Tomas Jirka
2. únor 2016, 10:02

Prutocne VE u nas uz moc neni kde stavet, bohuzel, jinak je to (alespon pro mne) ten nejlepsi zdroj. Jeho problem je ale velikost, coz s nasi hustotou zalidneni znamena, ze velke uz se nikam nevejdou. Ale nejakou dobu se mluvi o tom, ze za dvacate stoleti zmizely desitky tisic malych vodnich ploch, takze jako malo zdroje je jeste lze pridat, s cimz pak souvisi i akumuoace vody v krajine - stabilizace teploty a ne takove sucho jako loni, coz rozhodne neni na skodu, kdyz jsme vybetonovali a narovnali ricni koryta.

Jejich velky plus je, ze k nim neni potreba zadna dalsi akumulace, coz u decentralizovane vyroby z FVE je a bude, coz (dle mne) take neni spatne a zrovna tohle si umim predstavit zvyhodnovat - instalace FVE s akumulaci, kde pote neotravuji sit.

Jakub Líman
3. únor 2016, 12:47

Zvyhodnovat mysleno samozrejme ne ve smyslu dotovat, ze? Potom velky souhlas.

Tomas Jirka
7. únor 2016, 19:26

Samozrejme nedotovat, to povazuji za sproste slovo :)

Jan Veselý
2. únor 2016, 13:36

Samozřejmě ideální jsou kombinace. Situace, kdy nefouká vítr, je zataženo a sucho, jsou dost vzácné. Při těchhle diskuzích si vždycky vzpomenu na svého bývalého šéfa, který vždycky říkal: Mě nezajímají tvoje řeči, že něco nejde, já chci vědět, co je třeba udělat aby to šlo, jsi inženýr, poraď si.

Tomas Jirka
2. únor 2016, 13:59

Souhlas :)

Ale pak se obcas setkate s tim, ze je v rece tak malo vody, ze nelze zadnou odebirat pro chlazeni a nemuzete bezet s 55 MW tepelnou elektrarnou, pricemz na prvni pohled by sucho melo vyradit jen VE.

Jan Veselý
1. únor 2016, 19:36

4) Problém s energetickými koncerny je v tom, že když se jim to hodí, tak jsou zajišťovateli "národních potřeb" a když se to hodí, tak jsou byznys jako každý jiný. Pokud opravdu nastane alespoň částečná decentralizace energetiky, tak to bude příležitost pro opravdu pestré majetkové vztahy - osobní vlastníctví, družstev vlastnictví, elektřina jako dodávaná služba, energetické firmy od tříchlapových firmiček instalujících štřešní panely po velké koncerny. Prostě něco normálnějšího než jedna megafirma "too big to fall" a jednotlivé elektrárny "too big to fail".

Jakub Líman
2. únor 2016, 08:20

V tom se tolik nevyznam, ale co by se stalo, kdyby 100% vlastnena firma (CEZ) by byla prisne regulovana a davala by petilety, desetilety a dvacetilety ceny (koridory plusminus 5%), za ktery bude dodavat elektrinu na trh, poskytovat podpurky apod..Moje portfolio bude takovy a makovy.. A vy trichlapovy firmy a vlci se postarejte, prostredi aspon zpoloviny znate. Asi by to byl peknej perverz, ale nenapada me, proc by to nefungovalo (nepocitam, ze dneska je to proti vsem pravidlum trhu a podpory..:)). Teda uprimne - neprijde mi to vetsi perverz, nez ze statniho rozpoctu dotovat nepruhledne firmy vlastneny Azerbajdzancema a buhvikym, nastesti se to zmenilo, takze se toho rychle ti experti zbavili :)

Jan Veselý
2. únor 2016, 13:25

Má to na první pohled několik zásadních systémových chyb.

V tomhle systému je obrovské riziko "regulatory capture" neboli, že regulovaný ovládne rozhodování regulátora. Může to být způsobem legálním, například vhodně dodávanými daty, mediálním tlakem, apod. nebo i nelegálním - korupce, úplatky, kamárádšofty, politické čachry, ...

Jste v pozici, kdy všechnu "práci dělá jeden slon", v ten okamžik si prostě nemůžete dovolit, aby byl nemocný nebo nedejbože chcípnul, vy ho naopak musíte rozmazlovat a hýčkat, dělat mu pomyšlení a chránit ode všeho zlého, ať to stojí, co to stojí.

Firma nebude mít žádnou zpětnou vazbu, jestli její finanční a technická rozhodnutí byla dobrá, nic moc, špatná nebo katastrofální. Nikdo nebude mít tušení, ani oni sami, jestli jsou účtované ceny adekvátní.

Firma bude nevyhnutelně technologicky ztrácet. Ve složité podnikové byrokracii bude všechno strašně trvat, rozhodnutí se nakonec může zvrnout na vnitřní frakční boje. Pokud nastane nějaká zásadní tehchnologická změna, tak nebudou schopni dostatečně rychle, jestli vůbec, reagovat.

To všechno jsou zkušenosti z fungování velkých (i energetických) korporací, na tomhle hořely všechny centrálně řízené ekonomiky (SSSR, Čínské císařství, Tokugawský šogunát,...).

Jakub Líman
3. únor 2016, 12:55

Hehe, s tim vyctem ve finále ste me pobavil :) To, co pisete jsou chyby ciste centralne rizeneho. Moje myslenka je trosku jina - zajistim, co musim, at to stoji, co to stoji - jsem stat, bude to stat tolik a tolik, mam dlouhe smlouvy s dodavatelama apod. Jestli nekdo prinese technologii, se kterou se pod moje portfolio s cenou dostane, at si dodava.

A ten prvni odstavecek ten tu bude vzdy a vsude - sme lidi, ne? :)

Jan Veselý
1. únor 2016, 19:40

5) Ohledně toho, co si myslí Němci si přečtete zítra. Něco jsem pro tenhle web přeložil. A jinak ohledně dění v německé produkci a importu/exportu najdete: https://www.energy-charts.de/power.htm

Jakub Líman
2. únor 2016, 08:24

prima odkaz, diky.. zajimavejsi to zacne byt po roce 2020 po odstaveni velke casti jaderne flotily :)

Jan Veselý
2. únor 2016, 13:29

Dovolím si citovat Amory Lovinse: Pro opravdovou změnu potřebujete 4 věci - vhodné technologie, vhodný design těch technologií a technologických celků, vhodné regulatorní prostředí a vhodný obchodní model. Pro všechny technokraty, humanitní vědy vyhrávají 2,5:1,5 (design počítám půl na půl).

Jakub Líman
3. únor 2016, 12:57

Tohle nechapu, pardon.. :)

Jan Veselý
4. únor 2016, 09:58

Třeba v USA teď opravdu hodně frčí střešní fotovoltaika. Aby tohle mohlo nastat, musíte mít vhodnou technologii (FV články), vhodný technologický design (snadná manipulace, snadná instalace, kompatibilní součástky, ...), vhodné regulatorní prostředí (feed-in-tariff, net metering, value of solar tariff, daňové kredity, právo se připojit a prodávat, ...) a vhodný obchodní model (solar-as-a-service, power purchase agreement, pay-as-you-save, ...).

Pokud okoli z toho chybí tak to nefunguje. Bez technologie ani nezačnete, bez vhodného dseignu to bude drahé a poruchové a bude to mít malou výtěžnost. Bez vhodného obchodního modelu nezískáte zákazníky. A regulatorní prosředí vás může úplně lehce vyšikanovat z kšeftu.

Jiný příklad - automobilismus. V New Yorku je každý rok velikonoční průvod. V roce 1900 se ho účastnilo jedno auto, v roce 1915 jen jeden koňský povoz mezi auty. Proč k tomu došlo?

Byla k dispozici technologie - spalovací motor, rozvinutý rafinérský průmysl

byl k dispozici vhodný design - díky práci Henryho Forda na designu levného vozu a fabriky, která je levně dělala ve velkém

bylo příznivé regulatorní prostředí - měla volný přístup na silniční síť, vláda intenzivně investovala do jejího rozvoje

byl vymyšlen vhodný obchodní model - auta na leasing

Martin Knespl
1. únor 2016, 19:48

Složité téma, pro vyvážení všech těch názorů o tom, že bude tepleji, doporučuji přečíst si knihu od Bjorn Lomborg -skeptický ekolog. Hodně inspirativní k přemýšlení o tomto problému.

Jan Veselý
1. únor 2016, 21:46

V rámci toho je vhodné uvést i to, že do téhle knihy se pustili i hnidopichové a a napočítali Lomborgovi v té knize 336 věcných chyb: http://www.lomborg-errors.dk/errornumber.php

Milan Vaněček
15. únor 2016, 18:03

Pane Líman, pro mne (a myslím že i pro mnoho dalších) není nejdůležitější otázka klimatických změn (aspoň prozatím). Důležitá je kvalita života. Pro nás a hlavně pro naše děti a vnoučata. A protože žijeme všichni v kapitalizmu, boj o kvalitu života vítězí, hlavně u těch co jsou už dost bohatí.

Jako zvítězil v Londýně v 60tých letech a porazil lokální vytápění uhlím. Jako se v USA stala „nejzelenější“ Kalifornie následkem silného smogu v letech 80tých. A proto má Kalifornie nyní uzákoněno, že dosáhne 50% OZE do roku 2030. Podobně stát New York. Čína silně rozvíjí OZE (je č. 1 v kapacitě větrných i slunečních elektráren) protože smog ohrožuje velká města. Ne z nějakých ideologických důvodů.

Proto protijaderný tlak v Německu po Fukušimě vyústil v konsensus ohledně podpory OZE a odstavení JE (i když racionálnější je postoj Švýcarska nechat JE dosloužit a nové nestavět).

Bohatí a průmyslově orientovaní Němci dokázali vhodnou ekonomickou podporou prosadit silný výzkum a masovou výrobu větrných i slunečních elektráren, což dle kapitalistických zákonů (learning curve, experience curve) vede ke stabilnímu snižování ceny. A už se to rozběhlo po celém světě, modely podpory a obchodní modely jsou různé, ale už vše běží.

Z hlediska kvality života a ekonomického hlediska (stále nižší cena, palivo zdarma, čisté, bez emisí, modulární stavba malých či obrovských elektráren) je to neporazitelné. Určitá nutná míra akumulace má též technické a ekonomické řešení.

Takže FV není tam, kde slunce nesvítí. Slunce, voda, vítr jsou základní zdroje pro život, nyní i základní zdroje pro výrobu elektrické energie. Brusel nic nařízeními nevyřeší, to si musí vyřešit lidé. Ale není to nic proti základním ekonomickým zákonům ani proti fyzikálním principům, a tím, že 4 největší světové ekonomiky jdou tímto směrem, tak už to asi ani ČEZ, ani naftová či jaderná loby zvrátit nemohou…..

Jakub Líman
16. únor 2016, 11:38

Diky za reakci. Londyn, Kalifornie a treba kysele deste u nas.. to jsou nasledky jasne hmatatelne. Myslenka neni v tom, ze chceme mit v mixu OZE (to neni vubec spatne, az na nejake provozni nedostatky), ale jak se tam dostalo? Ekonomicka kondice obnovitelnych zdroju je videt na trzich, ktere dotace na OZE nemaji..existuji vubec takove?

Taky prosim nezamenovat pricinu a dusledek! Neplati pouze, ze cena je dole, proto se instaluje - to prece neni uplna pravda. Trochu vice uplna pravda je.. protoze byly a jsou dotace, instaluje se, protoze se instaluje, je cena dole, protoze je cena dole, instaluje se dal. - to by mohl byt jenom zakon nabidky a poptavky, ne? A kdyz uz ten Cinan tech par fabrik na zarizeni pro vyrobny postavil a dostal pres investory svych par dotacnich EURacku, cimz vyrobny zaplatil, proc by taky (kdyz to ma skoro zadarmo) svetu nepredvedl, ze je lidr a velkej EKO-kamarad?

To mi pripomina to Vase srovnani Londyn, Kalifornie - Peking.. nevim, jestli sedi, protoze bych nerekl, ze ty masove dychaci problemy byly zpusobeny velkymi spalovacimi zdroji. Vytapeni Londyna tehdy bylo prisne individualni - na uhli, stejne jako kdysi v ceskych mestech - a to je pak radost. Peking doprava, stejne jako dalsi velka mesta dnes, zadne velke zdroje.

Kazdy zdroj ma pro a proti, a kdyz uz chceme trh, nepreferujme jeden zdroj pred druhym! To je totiz nefer. A nefer hra je cesta do..

Slunce, voda, vitr jsou zakladni zdroje pro zivot (nevim teda proc vitr, ale jako vzduch jo), ale nejak se mi proste do vyroby elektriny nehodi - to, co je zavisle na zarive energii Slunce ma u nas na zemi dost "malou hustotu energie" nebo je to nahodile a nejcasteji oboje.

K tem Nemcum.. sami plakali na konferenci GED 2014 v Dusseldorfu, ze jim OZE sezerou na dotacich rocne radove 20 mld. EUR a do vedy, vyzkumu a skolstvi slo 2 mld. EUR. Ja na to koukam tak, ze Nemci potrebovali prosadit technologicke zavody, ktere meli, ale nemohli to udelat primo, tak si vybajili tuhle mantru OZE..

Proc si to myslim? Protoze jsem nikdy neslysel o nejakem masovejsim nasazovanim OZE (rozumej slunce, vitr), ackoliv vody bylo jako nadelano.. proc? Protoze je to prirozeny, cisty, rentabilni zdroj a navic riditelny. Proc se v dobach minulých OZE(FVE, Vitr) technologie nerozvinula? Uz pred 25 lety jsem mel pocitacku na solarni baterii - pred 10 lety nabizeli tu samou. Ani pid pokroku..

A kdyz se podivam k nam, tak podpora na solary a vetry preci porad je.. Kolik pribylo instalaci za posledni rok, dva? Podle Vas jsou rentabilni, takze asi hodne, ze? A kruci, proc neodstranili tu podporu uplne, kdyz uz neni potreba?

Takhle proti OZE nic nemam, jen dotace. A proti dotacim zase lzi za ktere se schovavaji. Tot vse :) A doufam, ze jsem nebyl moc prisny, nemyslim to zle, jen to vidim jinak.. proste jsem v zivote nevidel soukromou firmu nebo stat, kterym jde o obecne (globalni) blaho vic nez o penize.. Hezky den

Tomas Jirka
16. únor 2016, 13:48

Dotce jsou nejvetsi prusvih soucasnosti hned po neziskovkach... :(

Zajimalo by mne, proc nejsou dotace na male VE (nebo o nich aspon nevim) s malymy akumulacnimi prostory, to je dle mne nejlepsi OZE, ktery navic aspon castecne resi nase dlouhodobe narovnavani koryt a nasledne stezovani si na povodne a nedostatek vody v krajine...

Co se ceny tyce, tak s Vami maximalne souhlasim.

Jan Veselý
16. únor 2016, 18:09
Milan Vaněček
16. únor 2016, 14:37

k OZE: voda to je stará věc, první velká elektrárna byla postavena u Niagarských vodopádů.

Vítr to je taky stará věc, ale ty nové větrníky s výkonem přes 5MW, to už je výkřik nejmodernějšího strojírenstv a elektronické regulace.

Ale fotovoltaika a akumulace v Li bateriích - to jsou nové high tech; podobně jako v automobilizmu to vezme určitý čas a chce to určitou technickou úroveň a pak to začne exponenciální růst až do saturace. Nezadržitelně a nejprve jen v určitých zemích (bohatých).

k dotacím: V USA mají místo dotací ryze kapitalistický systém: daňové úlevy pro investice. Ty plně využívají např. ropné společnosti při vyhledávacích nákladných vrtech. Máš příjem, tak to ho zdaníme, ale když ho investuješ (do ropy, fotovoltaiky, ...) tak se vyhneš daním (u fotovoltaiky ti je jen trochu sníží). Žádné přímé dotace.

Takže FV nastoupila v USA později než v Německu, ale např. v Kalifornii či státě New York nezadržitelně jede.

U nás je systém dotací vytvořen tak, aby co nejvíce vyhovoval ČEZu. To je největší příjemce z balíku 45 miliard Kč, rozdělovaného každoročně.

Jan Veselý
16. únor 2016, 18:01

V USA navíc platí, že pokud se udělá ropný vrt a nevytryskne ropa, tak těžař dostane uhrazeny náklady zpět, tj. podstatně se snižuje riziko ztráty a dost to zlevňuje financování.

Jo, a na těžbu ropy není v USA třeba stavební povolení ani EIA a na federální půdě se platí jen směšné částky za pronájem.

Jakub Líman
17. únor 2016, 12:16

Jasne.. a kolik tech baterek budu potrebovat, abych vycerpal vodu v precerpacce nahoru? Ja o tom moc nevim, ale zli jazykove tvrdi, ze to nema Gd-kvadrat - coz mi z hodin fyziky prijde jako jakasi setrvacnost, ktera je potreba pro stabilitu site, roztoceni velkych stroju, podrzeni frekvence pri vypadku nektereho z velkych zdroju v soustave apod.. Placam asi blbosti, ale vsadil bych se, ze 12 GW baterek nasi soustavu pres celej rok neobslouzi, ani nemuzou. A to se radeji ani neptam jak jsme sobestacni pri obstarani a zpracovani Lithia nebo jak jsou ty baterky ekologicke (vyroba, provoz, odpad), kdyz se ohanime ekologii.

Milan Vaněček
17. únor 2016, 15:02

12 GW představuje tak čtvrt milionů elektromobilů. To bude v Evropě ještě tak aspoň 5 let trvat. Baterie mají vůči fotovoltaice tak 15 let zpoždění. Ve fotovoltaice dnes představuje roční produkce cca 50 GW špičkového výkonu. U akumulace v bateriích bude 50 GW a 50 GWh dosaženo velmi zhruba za 15 +_5 let a představuje to zhruba přes milion domácností a meně než milion elektromobilů. Ve fotovoltaice v Německu trvalo cca 13 let od vyhlášení programu tisíc FV střech po dosažení 1 milionu FV instalací na střechách

Jan Veselý
17. únor 2016, 16:03

Baterky umí dělat balancování sítě rychleji (reakční doba v desítkách milisekund) a přesněji než rotující hmota s přifázovaným generátorem. Navíc jsou tu službu schopny poskytovat trvale i několik hodin (staví se typicky s kapacitou na 1-4 hodiny max. zátěže). A navíc je můžete stavět v síti kdekoliv chcete a čím blíže jste "okrajům" sítě, tím více dalších služeb vám mohou poskytnout, např. odlehčování částí sítě, regulace napětí v síti, záložní zdroj, vyrovnávání spotřeby, špičkový zdroj, nouzový ostrovní režim, integrace zdrojů, ...

2 GW/4-8 GWh baterek v české rozvodné síti by postačilo pro regulaci sítě. Technologie je hotová, funkční a dá se stavět dost rychle. Zatím to vyjde celkem draho, vyplatí se jen, když se sčítají platby za více služeb, ale cena klesla jen loni o 25%.

Li-ion není jediná technologie. Dají se koupit i řešení s jinými chemismy (Pb, Zn-air, vanadium redox, brom-zinkové, ...). Záleží na přesném použití a aktuálních cenách a životnosti, které jsou nejvýhodnější.

Ale když se omezíme na Li-ion, tak problém může být s těžbou minerálů. Samotný provoz je bezemisní, akorát se musí řešit odpadní teplo. Odpadem jsou nefunkční akumulátory, které jsou plně recyklovatelné (většina je křemík, grafit, hliník, nějaké plasty a soli kovů). Lithium ani jiné kovy se nespotřebovávají.

Jakub Líman
18. únor 2016, 08:35

k tem baterkam, neni problem v rychlosti, ale v tom, ze nemaji ten moment setrvacnosti - poradnou zatez tim proste neroztocite - zkuste stridacem z FVE roztocit motorovou pilu, sekacku.. na tomto prikladu demonstruji nemoznost mit celou soustavu na netocivych zdrojich lide, kteri tomu rozumi (CEPS i distribucky) - a my (ja), kteri tomu nehovime jim to zereme. Problem je v tom, ze narozdil od lidskeho vlivu na zmeny klimatu je to krasne a jednoduse overitelne..

Jan Veselý
18. únor 2016, 14:31

Už jsem viděl roztáčení dosti výkonného kompresoru tepelného čerpadla pomocí domácí fotovoltaiky. A myslíte si opravdu, že 20 MW síťové baterie třeba od Younicosu nedokážou dodat 20 MW elektrického výkonu do sítě? Výhodou rotující masy je, že to je dlouhá léta ověřený a blbuvzdorný postup, u baterek musíte spoléhat na měřící a řídící elektroniku. Ale ta už je dneska na dost vysoké úrovni.

Jakub Líman
19. únor 2016, 08:15

Ze dokazou dodat 20 MW do site, to verim.. maji to na stitku. Ja teda nevim, co je dosti vykonny kompresor tepelného cerpadla a co domaci fotovoltaika, ale tusim, ze zaroven bych k ty fotovoltaice nechtel mit pripojenej desktop s rozdelanou a neulozenou dizertackou :)

Jestli mate takovou viru ve sve elektro-mechanicke znalosti a dovednosti..tak mi prosim odpovezte na par otazek, protoze ja to fakt neznam a tak se bojim - jsem xenofob anebo Sokrates, ale spis to prvni:

Jaky je prubeh napeti a proudu behem vyznamnych zmen zatizeni?

Existuje charakteristika rikajici jak ktera baterka dokaze "bojovat" se zmenou setrvacnosti - toho GDkvadrat?

To je totiz to hlavni. Kdyz budu roztacet neco velkeho, nakonec to roztocim treba v radech sekund, jenze za tu dobu me vsechny ochrany a pojistky rozhazej a rozpadnou soustavu. - verim totiz, ze Archimedes zemi pohne, jen nevim kdy nebo o kolik :)

Do tretice - neni lety overeny a blbuvzdorny postup mnohem lepsi nez se snazit spolehat na merici a ridici elektroniku v otázkach narodni bezpecnosti? Preci jen i prostredky na jeji likvidaci jsou uz dnes na velmi vysoke urovni.

A prominte mi tu posledni, ale neda mi to: Vy jste vzdelanim silnoproudar, slaboproudar nebo jenom verici? Preci jen by bylo dost sebevedome, rikat cizim lidem, ze je soustava koser i bez tocivych zdroju a nemit za sebou hoooodne velke zkusenosti s jejim rizenim a vypocty.

Diky za odpovedi a preji hezky vikend!

Adam
31. leden 2016, 21:16

Stačí si přečíst pár řádků a je jasné, že tu je další chytrolín. Takže, konkrétně: za posledních 5 let klesá spotřeba tepla v našem domě o 10-20% ročně. Za úklid sněhu platíme 2x ročně. Naopak mám asi 2x vyšší spotřebu vody v létě, protože je pořád sucho. Nemusím mít data za celou Zemi, abych viděl jaké teplé roky to jsou. Pro mě globální oteplování je příčina mých problémů.

Jakub Líman
1. únor 2016, 07:19

Ano, docela tomu rozumím, ale jak to souvisí s globálním oteplováním a lidskou činností? Podívejte se jakou zimu měli letos v Austrálii a odklízení sněhu je teď celkem slušné podnikání na západě USA.. Nedávno (před pár lety) zase zamrzly Niagarské vodopády . Jedna z myšlenek byla - co je to vlastně globální, dlouhodobé apod.? Nejsem z oboru, a nejsem schopný to snadno najít, proto se ptám.. ale tak nějak intuitivně se mi nezdá, že by tam byla souvislost s mojí fakturou za plyn. Obávám se, že je totiž dost potřebné mít data za celou Zemi (a nejen za pár let), abych viděl, jak teplé roky to jsou - slova globus a globální jsou, zdá se mi, příbuzná. :)

PS: je mi moc líto, že vám globální oteplování činí problémy :( Chce se mi věřit, že jsou trošku menší než tu a tam způsobí třeba sopka jako v 19.století Tambora a Krakatau.. Navíc inteligenci lze mimo jiné vykládat jako schopnost přizpůsobit se, takže doufám, že to zvládnete ;)

Jan Veselý
1. únor 2016, 08:52

Nigarské vodopády zamrzají a zamrzaly relativně běžně, na to stačí v zimě severní proudění, které do oblasti nasune arktický vzduch, až na severní pól není v cestě žádný pořádný kopec.

Tambora, Krakatau, apod. byly záležitosti pro jednu polokouli, které klima ovlivnily na 2 roky (než sednul dolů prach z vyšších vrstev atmosféry). První rok byl "bez léta", druhý rok stálo léto za houby, třetí už byl normální.

Jakub Líman
1. únor 2016, 09:13

No vidite, tak s tema vodopadama se asi musela mejlit moje teta, ktera zije v Kitcheneru u Toronta a davala to za desivou raritu (ale co se stane jednu zimu je z pohledu globalu skoro nic). Pohled s tema sopkama je ten, ze to sou leta neurody, nemoci apod.. Pise se, ze to stalo zivot desitky tisíc lidi - nechci srovnavat uroven civilizace presne pred 200 lety a ted :) Kazdopadne diky za tu predchozi reakci, pripravuji si odpoved, jenom kdybyste prosim zkusil poslat odkaz na nejake informace, na ktere se ptam.. Treba ta zakladni - jak se teda stanovuje globalni teplota? Zmenu o dva stupne celsia si predstavit umim, ale kolik to teda vlastne je? Ja to fakt nevim :( tedy, abych byl presnejsi, jak ji stanovuji klimatologove na konferencich a urednici, kteri nam v duvodovych zpravach direktiv pisou, ze zabranit zmene o 2 stupne je prioritou.. Diky

Jan Veselý
1. únor 2016, 09:27

Zas tak kovaný odborník na technikálie nejsem, odborně se zabývám něčím jiným "těsně vedle". Opravdu doporučuju kontaktovat RNDr. Pretela, větší odborník v ČR není. To s tou zamrzlou Niagárou jsem si odnesl z výletu, kdy jsem se na ně byl kdysi podívat. Není to úplně běžná věc, ale se tam se to stane. Je to něco jako sníh v Cordobě, o kterém mi vyprávěl kolega, který tam byl pracovně. Prostě událost, která se přihodí jednou za 10-20 let. Je ale fakt, že oblast východu Kanady a SV USA je specifická tím, že kvůli CO2 mají chladnější zimy. Je to kvůli tomu, že teplejší Atlantik mění dráhu proudění vzdušných mas a oni jsou více ovlivněni arktickým vzduchem.

Jan Veselý
31. leden 2016, 22:29

Zdravím Vás. Dost mě překvapuje, že jste nesehnal, co potřebujete. Já mám spíše často pocit, že se člověk nutně musí v datech a informacích utopit. Důležitá otázka, anglicky umíte? Pokud ne, a opravdu se zajímáte tak doporučuju kontaktovat třetího českého nositele Nobelovy ceny (český člen IPCC) RNDr. Pretela ( http://www.firmy.cz/detail/12848440-rndr-jan-pretel-cernosice.html ). Lepší zdroj informací asi nenajdete.

Jinak k těm zásadnějším otázkám:

- Když se to vezme kolem a kolem, tak je nějaká antropogenní změna klimatu planetě z dlouhodobého hlediska šumafuk, ale už případné zvýšení hladiny moří a oceánů o několik metrů by znamenalo přestěhovat několik miliard lidí nebo investovat gigantické množství peněz do hrází.

- I kdyby to byl všechno omyl, pořád při dekarbonizací vyřešíte několik nepříjemných dalších problémů - znečišťování ovzduší, acifidikace životního prostředí, války kvůli surovinám, v EU i strategicky nepříjemnou závislost na dovozu fosilních paliv, plundrování krajiny, citlivost současného systému vůči nepřátelským akcím (tři družstva Specnaz/Hamásu/... odříznou Prahu od elektriky nebo vypnou obě JE v ČR, vše pomocí lehké výzbroje, viz Ukrajina).

- Existence a ekonomická rentabilita bezpalivových zdrojů elektřiny (vodní, geotermální, větrné, solární) a zvyšování jejich podílu na výrobě znamená dlouhodobý a trvalý deflační tlak na ceny elektřiny bez výkyvů vlivem volatility cen paliv.

- Zvednout ceny elektřiny/energií (např. uhlíková daň), o to se pokoušel leckdo a leckde. Obvykle ten návrh skončí v koši díky mohutnému mediálnímu a politickému tlaku ze směru průmyslové lobby (potřebujeme levnou elektriku kvůli naší konkurenceschopnosti) a odborů (bojíme se o pracovní místa v dolech a přidružených oborech). Dotace jsou až plán B, pro politika je vždy jednodušší rozdávat cukříky než práskat bičem.

- Já "národní energetiky" ve smyslu státně příslušných mono- či oligopolů oplakávat nebudu. Pokud padnou, bude to jen díky jejich špatným rozhodnutím a neschopnosti přizpůsobit se změnám, pak ovšem vstanou noví bojovníci a třeba vznikne nějaký přirozenější "ekosystém" firem a podnikatelů v energetice.

- Zvykněte si, že díky stále větší liberalizaci trhu s elektřinou se budou dít zcela běžné věci, jako to, že podnikatel bude díky svým špatným rozhodnutím tratit, no a co? Mě třeba dnes přišlo fakt zvrhlé, že hlavní politickou údálostí poledních OVM bylo rozebírání toho, že ČEZ zmršil správnou údržbu v JE Dukovany. Jen to ukazuje, že výroba elektřiny v JE je fakt nebezpečná sranda a že pomocí takových supercentralizovaný zdrojů drží ČEZ vlastně celou ekonomiky státu "za koule" a vlastní blbostí by ji mohl i vážně poškodit.

- Nejhorší energetická "řiť" by asi neznamenalo nic více než dovoz elektřiny z přesyceného německo-rakouského trhu (jen Němcům akutálně přebývají "dvě ČR" elektráren). Kdyby ČR celou svoji spotřebu elektřiny dovážela, tak by to pořád byla polovina peněz než platíme za ropu, stejně jako platíme za zemní plyn a o 17% by to snížilo přebytek obchodní bilance.

Jakub Líman
1. únor 2016, 11:57

Budu reagovat castecne i na komentar pozdejsi, ale uvedeny vyse - podle me ty technikalie davaji moznost cloveku zamyslet se a udelat si predstavu i kdyz neni odbornik - proste jak se co dela. Od toho nam dal Buh schopnost myslet, na druhe strane nam dal taky schopnost verit a bohuzel nas matematika uci neduvere.. co neni dokazano, neplati. A protoze jsem prosel vic matematiky nez katechismu, rad bych se poptal, kriticky zhodnotil sam pro sebe a zkusil formulovat myslenky, bohuzel mi to hledani zakladnich informaci opravdu nejde, i kdyz anglictina neni pricinou, takze dekuji, zkusim pana doktora, jak doporucujete.

Vite, ja bych nechtel popirat, ze se nic nedeje apod.. jenom delat jednoduchou spojku mezi lidskou cinnosti a globalnim oteplovanim mi prijde dost zjednodusene a rozhodne to (dle meho nazoru) neni to nejhorsi, co fosilni paliva zpusobuji - presne to, co pisete - acidifikace mori a pudy... A to taky ma byt napsano v duvodech smernice 2009/28/ES o podpore vyuziti energie z OZE..ze sice se to NEDA KVANTIFIKOVAT, ale vime, ze spalovani fosilu zpusobuje spoustu negativnich jevu, proto podporujeme vsechny NIZKOUHLIKOVE zdroje, nikoliv jen OZE.

Kdyby chtel nekdo totiz opravdu dekarbonizovat, rozhodne je snazsi a zodpovednejsi k zivotnimu prostredi, elektrizacni soustave a narodnimu hospodarstvi postavit jadernou elektrarnu nez poskozovat intermitentama soustavu, trh a celou ekonomiku. Podpora OZE nema s efektivni dekarbonizaci moc co delat - vydaje jsou desitky miliard Kc rocne u nas, za pet let to dava tolik penez jako velkej jadernej zdroj, ktere podle pozadavku EUR umi jezdit na 60% vykonu 200 krat do roka, tzn. krasna ovladatelnost, inherentni bezpecnost a to ani nemluvim o mnozstvi vyrobene energie. V Nemecku se na podpore OZE rocne vyplaci pres 20 mld. EUR, to je radove trzni kapitalizace (byla 5/2014) RWE nebo E.ON. A vsichni ucastnici konference "German energy day 2014" (kde byla tato cisla prezentovana) koukali, ze rocne davaji Nemci na vedu a vyzkum nesrovnatelne 2 mld. EUR.

Chybou take je, ze se zavedenim podpory nastavily take kvoty.. proste nektery stat ma uhli, jede uhli, nektery se dal cestou jadra, jede jadro, nekdo ma vodu - proste narusuje se neco prirozeneho a jde se slozitejsi, zato vsak delsi cestou. Jinak s provozem JE, pravdou je, ze pro bandu SpecNaz by to asi problem nebyl - ale to je otazka na generala Sediveho, ktery se ochranou kriticke infrastruktury zabyva, dokonce by dokazal poradit, ktery sloup, ktere rozvodny pokosit, aby skody na zaloznim napajeni elektrarny byly co nejvetsi, nicmene nejsem si jisty, zda by dokazali zpusobit havarii takoveho zarizeni s unikem radioaktivnich latek nebo ionizujiciho zareni mimo elektrarnu.. ja myslim, ze ne. A hlavne vzhledem k riziku by volili asi snadnejsi akce s podobnym dopadem - prehrady, prenosovka, dneska, kdyz uz vedi jak, tak mozna i premier :)

K rentabilite OZE - myslim, ze to jeste neni slavne, jinak by se stavelo, ale ono to asi ani slavne byt nemuze, kdyz vedle sebe budou stat dve stejne elektrarny, z nichz jedna uvedena do provozu 2009 nebo 2010, druha ted. Ten pokles v investici od te doby nebyl zas tak dramaticky, zatimco ty 5-6 let stare kousky maji o peknych par kacek na bonusu nebo vykupu vic.. s tim se soutezit neda. A proc si myslim, ze se nestavi.. delal jsem podporu OTE pri vydavani vyjadreni k autorizaci no a myslim, ze to bylo datum 2.10.2013 - jako kdyz utne a pritom jsem mel pristup k databazim distribucek - no a zadne nic moc prirustky. Proste obnova zdrojove zakladny nic moc ani rozvoj OZE.

Ty ceny energii pres uhlíkovou dan - mate pravdu, pro dekarbonizovanou energetiku OK, ale pro narodni hospodarstvi spatne, vyhodu to ma jen v tom, ze ta ekonomicka zatez systemu prichazi plizive a je cas se adaptovat, zatimco ted je to spis tak, ze si rezeme vetev s tou cenou.. nedej boze, ze tady opravdu ty Dukovany nebudou.. a neni potreba moc, treba dalsi kolo stress testu - a nebo to dalsi, definujte si peknej scenar pro stress testy a Dukovany nejsou - to pak nevim, co se stane s dodavkama a jake je to telefonni cislo na zodpovedného, abych si postezoval, ze nejde proud..? Blby totiz je, ze Nemci jsou zatim OK, po Atomausstiegu uz budou jako na houpacce.. Velkej vyvoz - velkej dovoz, kdo to stabilizuje, ze by nekdo zodpovednej, kdo drzi v mixu tocive stabilni zdroje? Jsou pekne studie ruznych jejich institutu, prikladam - http://pfbach.dk/firma_pfb/pfb_a_new_dena_study_2012_09_06.pdf zabyva se tim predevsim DENA a ukazuje se, ze Nemec nas v pripade nouze nepodrzi, dodrzi-li svoje klimazavazky.

Narodni energetiky - taky neplacu, ale chapu energetiku jako sluzbu statu smerem k obyvatelstvu, bohuzel, ma to v ruce vic a vic EU, ktera na lidi brat ohled nemusi, urednika nikdo nevoli, staci mu vlezt do te spravne.. instituce a nekriticky zpivat pisen sveho uradu :) Se spatnymi rozhodnutimi CEZu to neni asi tak jednoduche. Je vhozen z regulovaného zajisteneho prostredi mezi smecku vlku z Wall Streetu, kterym jde ciste o prachy, kdyby se CEZ mohl chovat podobne, nejspis by uspel, ale nesmi zneuzivat sveho postaveni a co je dulezitejsi, jeho majitelem je stat a ten ma nejspis i jine priority nez ciste prachy. Takze ano, hodnocene kriteriem ekonomicke vyhodnosti to nemusi nutne byt nejlepsi rozhodnuti, jenze idealni z hlediska "narodni potreby" - a to nikdo neuvidi..ja bych sefovat CEZu z tohohle duvodu asi nechtel, bud vydelam malo, nebo se chovam nezodpovedne, ackoliv za ty drobaky.. :) horsi, je.. co pak, az z CEZu nic nezbude.. za koule nas budou drzet ti vlci z Wall Streetu a muzou bejt docela klidne i z Uralu, Dilli, Pekingu ci Pchjongjangu. Jooo anebo vlada trosku CEZ pridotuje, ale to by se asi evropsti Komisari .. nebyli radi.

Kontrola svaru - krasnej rozhovor s DD v OVM :) vcera, doporucuju. Ano, je to pruser - zase se ukazuje, ze ma-li neco bejt udelany poradne, nesmi jit o penize a cas. Bohuzel hon za penezi do strategických oblasti fungovani statu podle me nepatri - taky to je ten duvod, proc se mi nepozdava, ze fyzickou ochranu jaderek maji na starost soukrome agentury a ne armada.. tam uz by totiz ten lehce vyzbrojenej specnaz tym nestacil.. Princip snad jasnej, velmi vulgarne - kde jde o preziti - regulace, kde ne, trh.

Diky za diskuzi - bavi me, ale nemusim mit vzdy tolik casu jako dnes, takze za pripadne zpozdeni se omlouvam, ale vzdy odpovim..

Jiří Rákos
1. únor 2016, 18:59

Strašení zvýšením hladiny oceánů o několik metrů je hodně za hranou slušných mravů. Ke znečišťování ovzduší dochází i při spalování biomasy - dřevo je jak známo jen mladším bratříčkem uhlí. Je veřejným tajemstvím, že pro některé opěvované obnovitelné zdroje je nutné těžit vzácné kovy - většinou v Číně, která má prakticky monopol. Ve chvíli kdy tu bude jeden solár a větrník vedle druhého (dotace) tak budeme platit za zálohu fosilního zdroje. To bude nový vícenáklad který půjde opět za touto srandičkou. Většinou u nás svítí slunce a fouká v podobný čas jako v Německu, což výhledově dovoz umožňuje, ovšem potřebu 100% nevykrývá

Jakub Líman
2. únor 2016, 06:57

Totální souhlas, jen s těma větrákama na Baltu mají výhodu a taky šlapou dost do biomasy (alarmisti varovali pred "Vermaisungem" Nemecka), problem je taky v sitich.. Kde je v Nemecku prumysl? Jih a zapad.. kde jsou vyrazovane jaderky? Jih a zapad. Branit se pretokum z nasi strany je nesolidarita a rany pod pas te velke veci, o kterou se nas mily soused snazi - zcela prirozene!

Jakub Líman
4. únor 2016, 11:18

Takze zaverem.. nic jsem se prilis nového nedovedel, nezbyde mi nez kontaktovat Dr. Pretela a prislusne instituce, jak jsem slibil, o obou budu dale informovat v dalsich prispevcich. Z diskuze to vypada, ze se jedna spise o viru a osobni presvedceni, nez o problem s kvantifikovatelnymi parametry, tak snad nas z toho pan doktor a instituce vyvedou.. :)

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se