Domů
Rychlé zprávy
Podle šéfa SSE bude Hinkley jedinou novou jadernou elektrárnou v Británii
Zdroj: EDF Energy
Betonování Hinkley Point C

Podle šéfa SSE bude Hinkley jedinou novou jadernou elektrárnou v Británii

Šéf britské energetické společnosti SSE pro agenturu Reuters uvedl, že Hinkley Point C bude pravděpodobně jedinou novou jadernou elektrárnou, která bude ve Velké Británii postavena. Británie nyní uvažuje nad dvěma dalšími jadernými elektrárnami.

Poměrně skepticky se k novým jaderným elektrárnám ve Velké Británii staví šéf jedné z tamních největších energetických společností. Podle jeho názoru je u nových projektů jaderných elektráren nutné snížit jejich cenu, jako například u offshore větrných elektráren.

„Technologie potřebují snížit svou cenu, obdobně jako je tomu u offshore větrných elektráren. Stejného vývoje cen potřebujeme dosáhnout u jaderných technologií.“
Alistair Phillips-Davies, ředitel britské společnosti SSE.

Poměrně kriticky nahlíží i na současné technologie. Jaderné technologie jsou podle něj sice klíčové k snížení emisí energetického sektoru, ale existující jaderné technologie nemusí být ty pravé.

Budoucí výstavbu mimo jiné také spojuje s elektrárnou Flamanville, kde se staví jeden blok stejného typu. U této francouzské elektrárny se totiž objevila vyšší koncentrace uhlíku v některých místech reaktorové nádoby, a proto je aktuálně prozkoumávána francouzským úřadem pro jadernou bezpečnost.

Infografika: Jaderná elektrárna Hinkley Point
Infografika: Jaderná elektrárna Hinkley Point.

Výsledky této prověrky by měly být zveřejněny příští měsíc, ale předpokládá se, že by měly být pro elektrárnu pozitivní. Nicméně i tak se nedá v žádném případě označit její výstavba za úspěšnou. Projekt je již nyní řadu let opožděn (původně měl být jaderný blok spuštěn v roce 2013) a z původně odhadovaných 3,3 mld. EUR se cena vyšplhala až na 10,5 mld. EUR.

Již dříve se Alistair Phillips-Davies vyjádřil k potřebě stavby jaderné elektrárny Hinkley Point C. Podle něj není nutné pro zabezpečení dodávek elektřiny do domácností stavět novou jadernou elektrárnu, jelikož existuje řada alternativ, například zemní plyn. Ten je již nyní využíván k výrobě přibližně poloviny elektřiny ve Velké Británii.

{„type“:“AREA“,“country“:“GB“,“from“:“2017-06-01″,“to“:“2017-06-20″,“caption“:“Elektřina ve Velké Británii je vyráběna primárně ze zemního plynu.“,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2017-06-01″,“end_date“:“2017-06-20″}

Pokud by byla jaderná elektrárna Hinkley Ponit C opravdu jedinou novou elektrárnou ve Velké Británii, znamenalo by to neúspěch hned dvou projektů.

Prvním z nich je elektrárna Moorside, kde má stavět konsorcium NuGen. Toto konsorcium bylo ještě nedávno složeno ze společnosti Toshiba a Engie, nicméně po ohlášení bankrotu Westinghousu společnost Engie využila klauzuli ve smlouvě a z konsorcia vystoupila.

Dalším projektem je jaderná elektrárna Wylfa, která by měla být postavena ve Walesu. Konsorcium stojící za tímto projektem by mělo rozhodnout o investici do konce roku 2019.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(23)
Milan Vaněček
21. červen 2017, 08:17

Je to tak, v Evropě jadernou energetiku nečeká růst, ale stagnace či postupný útlum. Jedině vojensko-průmyslový komplex v zemích které chtějí být vojenskými mocnostmi, jako je č. 1 USA, se bude jádro dále rozvíjet (Rusko, Čína, Indie). Ale podobně jako v USA, jen do určité míry, kterou tento komplex vyžaduje (50-100 JE, pak už nic).

Naštěstí technický pokrok přinesl do energetiky čisté, spolehlivé, stále levnější sluneční a větrné elektrárny. A jako přechodový doplňkový zdroj pak plyn. A silně se rozvíjející akumulaci elektřiny, po jejím průmyslovém zvládnutí už bude elektřina podobná komodita jako chemická energie ve fosilních palivech.

Dobré indikátory vývoje jsou ceny: uran klesl asi na jednu sedminu od roku 2007, ropa pod 50%, uhlí US index za poslední 4 roky na 1/4, .....

No a nástup OZE pak způsobil pokles cen silové elektřiny na 1/3. Energetickou revoluci nezastavíš.... Zpomalit ji, případně v některých zemích obrátit vývoj opačným směrem, to ještě někde (možná) dovedou....

C
21. červen 2017, 09:51

Vy víte o nějaké sloučenině, mimo vodíku a plynu, která se dá dobře skladovat, převážet, dobře se oxidu a redukuje elektrochemickými ději a je netoxická? Ještě by tedy bylo vhodné aby takový článek nespotřebovával své elektrody. To je totiž jediná možnost pro celosvětový trh s energií, který nebude založený na fosilních palivech.

Dále by bylo ještě vhodné aby tento systém neobsahoval lithium, které bude třeba do baterií vozidel a podobně, také by bylo dobré, kdyby se jednalo o jednosložkovou záležitost atd.

Pokud některá z těch zemí chce udržet kapacity pro vojenský průmysl, pak nepotřebuje tak rozsáhlou jadernou energetiku, ale spíš speciální reaktory pro toto využití přizpůsobené.

Jan Veselý
21. červen 2017, 10:16

No, můj favorit je methanol. Lehce se syntetizuje, je to fajn vstupní surovina pro chemickou výrobu, dá se použít v současných spalovacích motorech i v palivových článcích, je to snadno skladovatelná kapalina, je rozpustný ve vodě a biologicky rozložitelný. Akorát je při celkem malých dávkách toxický. Uvidíme.

Jinak britská vláda sama přiznala, že prostě HPC potřebuje, protože někde se musí vychovávat technici a inženýři pro jaderné ponorky a Tridenty.

C
21. červen 2017, 11:01

Methanol a tyto věci má jeden problém, je to neskutečně drahé i při ceně elektřiny kolem 30€/MWh, proto bych se na ně zase tolik nespoléhal, přece jenom prosto pro pokles cen z OZE je také omezený. Uložit 1MWh do vodíku stojí 100€ při cenách 40€/MWh, do syntetického methanu je to kolem 140-170€/MWh, pak tu máme účinnost zpětné konverze.

Mě se spíš zdá že by bylo výhodnější natí nějakou látku - elektrolyt, pokud možno jednosložkový, který se dá snadno nabíjet a vybíjet a nepoškozuje elektrody.

Milan Vaněček
21. červen 2017, 12:07

To už také existuje, u typu baterií nazývaných průtočné baterie (flow battery) můžete s elektrolytem manipulovat jako s palivem, už někdo presentoval, možná i na tomto webu, tankování nabitého elektrolytu do auta s flow batteries.

Ale zatím se tento typ baterií průmyslově začíná používat pro velké (jako kontejner či větší) bateriové systémy.

Martin Pácalt
21. červen 2017, 12:23

Ona ta cena půjde časem dolů, jako všechno, co se rozvine masově a je v podstatě jednoduché na provedení. :-)

C
21. červen 2017, 13:33

Nepotřebují náhodou flow batteries buď poněkud toxický, nebo příliš horký elektrolyt? Nevím jestli je dobrý nápad nechat liti jenom tak tankovat elektrolyt, nemuselo by to dobře dopadnou. Podle mne by to chtělo něco netoxického s energetickou hustotou elektrolytů asi 1kWh/kg, pak už by to bylo srovnatelné s uhlím ve starší elektrárně a už by se to dalo celkem slušně přepravovat třeba vlakem nebo lodí. Také odpadá problém ceny proudu.

Milan Vaněček
21. červen 2017, 20:07

Některé ano, jiné ne.

Martin Hájek
21. červen 2017, 20:43

Tankování nabitého elektrolytu - pane Vaněčku, přečtěte si aspoň fyziku pro 9 třídu, buďte tak laskav.

Milan Vaněček
22. červen 2017, 06:33

O "flow batteries" se opravdu v učebnici pro 9. třídu fyziky, odkud čerpáte svoje znalosti, nedočtete. Musel by jste sledovat vědecké weby.

NN
22. červen 2017, 09:06

Hlavní potíž s průtočnými bateriemi pro EV je nízká energetická hustota. 15-25 kWh/m^3 (alespoň dle starších článků). Zkuste to narvat do auťáku, aby to něco kloudného ujelo.

Martin Hájek
22. červen 2017, 09:52

Přece si dáte za auto cisternu a po 50 km ji někde vyměníte, co je na tom složitého?

Martin Pácalt
21. červen 2017, 12:18

Souhlasím s p. Veselým, energetická hustota methanolu je také zajímavá, protože je řádově podobná stávajícím palivům. S tím souvisí možnost využít stávající technologie (starší vozy-přestavby motorů) , protože kolikrát je výroba automobilu násobně energeticky náročnější než úspora paliva mezi novou a starou generací vozidla.

Jádro , doufám, nevymře, jinak se nezbavíme silně radioaktivních odpadů/paliv a nemůžu si pomoct, energetický mix více zdrojů(bez ropy, uhlí, lignitu, rašeliny) je mi sympatičtější než jen model slunce, vítr, voda (není to použitelné pro všechny evropské země ve 100%ním měřítku, čím dál víc na východ to chce s tužšími zimami zkrátka ten "stálý plamen v domácím topeništi" - to lokální zdroje biomasy nikdy neutáhnou samy a nezapomeňme, že např. pasivní domy se teprve začínají stavět , vždy bude provozně energeticky náročnější stará výstavba).

C
21. červen 2017, 14:02

Podle mne bude největší problém u cesty přes methanol a podobně představovat cena, která je dána poměrně nízkou účinností procesů, už teď při výrobě kapalných paliv představuje technologie asi 1/4 a zbytek tvoří cena EE. Ty ceny uvedené se počítaly při 40€/MWh. Takže nemyslím že by syntetický plyn, methanol a podobně mohli být náhradou někde jinde než v dopravě.

To budou spíš mít šanci různé, jak pan Vaněček říká, flow batteries, kde je myslím poněkud šance na možnost nabitý elektrolyt přepravovat a skladovat ve velkém.

Martin Hájek
21. červen 2017, 20:48

Nabitý elektrolyt je nesmysl, nic takového neexistuje.

Martin Hájek
21. červen 2017, 20:41

Pane Veselý, a můžete, prosím, ukázat ten zdroj, kde Britská vláda ten komický nesmysl k HPC údajně přiznala?

To je jako říkat, že potřebujete udržet letku čmeláků pro práškování polí, abyste měl kde vychovávat bojové piloty pro F18ky.

Martin Pácalt
21. červen 2017, 12:21

Také jsem myslel na to, že lithiové baterie by měly být spíše "rezervovány" do elektroaut - ložiska nemáme neomezené. Nejsou v tom úplně kovaný, ale pro stacionární bateriové úložiště je olovo hloupý nápad?

Martin Hájek
21. červen 2017, 20:46

Není, ale je to nuda, dělá se to tak už asi 100 let a je to zvládnuté včetně recyklace. Teď je moderní lithium, jste nemožně konzervativní.

Martin Pácalt
22. červen 2017, 08:20

:-DDD

Milan Vaněček
21. červen 2017, 10:40

V laboratořích existuje spousta systémů pro baterie bez lithia. Jsou založeny na prvcích kterých je nadbytek (uhlík, síra, zinek, ...).

Na to ostatní už odpověděl pan Veselý.

Martin Hájek
21. červen 2017, 20:52

Jojo, jako dítě jsem si doma vyrobil takový pokrokový systém pro baterie bez lithia. Byl založený na citrónu a dvou plíškách. Citrónů je všude spousta, tak pojďme do toho.

Jan Veselý
22. červen 2017, 08:28

Pro pana Hájka:

Zde, zde a zde jsou odkazy na reálně existující auto, do kterého si čepujete "nabité" elektrolyty. Sice si myslím, že z toho nic nebude, ale očividně to jde.

Tady je odkaz na studii univerzity v Sussexu, ze které vychází moje tvrzení závislosti britského vojenského jaderného programu na programu civilním. Tvrzení této studie vychází z oficiálních vládních dokumentů. Ty, pravda, jsem si neověřoval. Vy můžete, pokud máte chuť, jsou tam na ně odkazy.

Milan Vaněček
22. červen 2017, 10:20

Pane Veselý, dík za odkaz na krásná videa které přesvědčí o technických možnostech snad i laiky jako je pan Hájek. Samozřejmě, hromadnou výrobu bych neočekával za pár let ale za pár desítek let.

Na Googlescholar lze pak nalézt spoustu vědeckých odkazů.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se