Domů
Rychlé zprávy
Teplota se může do 2050 zvednout i o 4 °C oproti předindustrialní době, varuje odborník
Těžba ropy v Arktidě
Těžba ropy v Arktidě. Zdroj: public domain

Teplota se může do 2050 zvednout i o 4 °C oproti předindustrialní době, varuje odborník

Rychlé zprávy
10 komentářů
13. červen 2017, 16:57
ČTK

Vládě bude do konce června předložena koncepce na ochranu před následky sucha na území České republiky. Jde o materiál, jenž je součástí strategie boje proti dopadům sucha. V rozhovoru s ČTK to dnes řekl jeden z autorů návrhu koncepce Pavel Punčochář z ministerstva zemědělství. Podle něho se průměrná teplota může do roku 2050 zvýšit až o čtyři stupně Celsia proti předprůmyslové době, tedy zhruba polovině 19. století.

„Tím by se výpar území mohl zvýšit až o 100 procent, proto je nutné budovat i větší vodní zdroje jako víceúčelové nádrže. Zbytek opatření může sucho omezit, ale ne jej překlenout,“ řekl Punčochář ČTK.

Podle něho by mělo jít o několik úrovní opatření. První z nich je informování o suchu jak u obyvatel, tak u státní správy. Mapy sucha by tak měly být jednotné pro celý stát.

Dalším opatřením je racionálně stanovený odběr vody vůči vodním zdrojům. Měly by se posílit jak vodohospodářské, tak vodárenské sítě.

Vodní elektrárna Lipno
Ilustrační foto

Může jít například o propojování přehrad, což se aktuálně plánuje u třech vodních zdrojů, i o další propojování vodárenských soustav, aby měly vodárny možnost svoje vodní zdroje posílit. V případě, že vodní zdroje chybí, je podle něj třeba nějakou vodní nádrž skutečně připravit a realizovat.

Pomoci zemědělcům by pak mohlo zadržování vody v melioračních odvodňovacích systémech, které mohou pomoci podmokem pod vegetací. Jedním z nejdůležitějších opatření je udržování krajiny ve smyslu menších půdních bloků, budování mokřadů a remízků. Dalším je pak zapracovávání organické hmoty do půdy, aby se zvýšila schopnost půdy pojmout vodu.

Bez budování nádrží se ale podle něj nedá obejít hrozící nedostatek vody, protože všechna ostatní opatření sice spíše předcházejí následkům sucha pro vegetaci, neřeší ale samotné suché období.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(10)
Josef
13. červen 2017, 17:31

Ve 20 století se oteplilo o 0.6 °C polovina oteplení do roku 1940 ( při minimálních emisích CO2) , po roce 2000 oteplování planety zpomaluje. Proč by teď najednou měla teplota jít prudce nahoru ? Zřejmě proto že Donald Trump zrušil klimatický závazek USA .... u nás se zase chce zdražit voda lidem a chmu hlásí sucho a traktory nemohou kvůli bahnu do polí....

Martin Hájek
13. červen 2017, 18:59

Protože beton, to je přece evidentní.

Martin Hájek
13. červen 2017, 18:57

Ten pán je chucpe v krystalické podobě:

"Jedním z nejdůležitějších opatření je udržování krajiny ve smyslu menších půdních bloků, budování mokřadů a remízků. Dalším je pak zapracovávání organické hmoty do půdy, aby se zvýšila schopnost půdy pojmout vodu."

No to jsou věru zlatá slova, která známe už minimálně 40 let. Tak proč zemědělci doteď NIC neudělali? A proč se do nich rvou dotace horem dolem, když NIC nedělají, aby se vodní režim v krajině zlepšil? Proč mají nárok na megadotace, i když rvou do půdy jen chemické srágory a organický materiál vyloženě odmítají?

No a končí to, jak se na MZE sluší, jak vždy betonem:

"Bez budování nádrží se ale podle něj nedá obejít hrozící nedostatek vody, protože všechna ostatní opatření sice spíše předcházejí následkům sucha pro vegetaci, neřeší ale samotné suché období."

A přitom by stačilo přiškrtit kohout dotací a dát jen tomu, kdo přistoupí na správnou zemědělskou praxi a bude skutečně zlepšovat krajinu. To dnes dělá možná 5-10 % zemědělců.

Jan Veselý
13. červen 2017, 20:25

Já už to pochopil, my se musíme bavit o jiných tématech než je energetika. Tady se shodneme.

Martin Pácalt
13. červen 2017, 22:29

Dávám vám za pravdu, dotace, když už, tak s podmínkami zaorávání biomasy a protierozními hospodařeními. Bilance vsaku srážkové povrchové vody v socialistické stepi a "monosmrkovém" lese je skoro o 1 řád nižší (přesnější poměr si už nepamatuju) než na polích s pravidelným zaoráváním zeleného hnojení, s ponecháváním delších stébel po sklizni obilnin a ve smíšených lesích (vyjma horských, tak jsou jehličnany přirozené). Zemědělci drží v rukou hodnotu, která je životně důležitá pro celou společnost, tím, že mají plnou pr...el peněz z dotací je původní udržitelné hospodaření opouští.

Mimochodem, jenom lesy v povodí Vltavy a Berounky jsou schopny zadržet srážky v objemu několikanásobků jednotek objemů vltavské celé kaskády. Do vodohospodářství patří beton jenom okrajově.

C
13. červen 2017, 23:58

Také nechápu proč se pořád jede podle postupů nevhodných pro naši krajinu a asi pro jakoukoliv krajinu. Ony ty velké FVE na polích svou výhodu mají, sice je to oplocené, ale alespoň nějak to rozbíjí jinak monotónní krajinu a hlavně, má to trvalý travní kryt.

O dotacích do zemědělství a nezdravé úchylce na to všude pěstovat něco a nejlépe to transformovat na vepřové, jsem tu také napsal dost. Zemědělci by se neměli tak moc dotovat, zvláště takoví experti co orají po spádnici, loni po dvou silnějších bouřkách na jednom takovém poli vznikl nádherný řez geologickými vrstvami, asi tak metr a půl do hloubky vyerodované koryto a do toho vodopád. Horší je že té ornice tam bylo tak 10-15cm a pak jenom pískové podloží. Ještě pár let a může tam pěstovat akorát kaktusy.

Opatření uvedená v článku budou mít v podstatě nulový dopad, mnohem lépe by se udělalo kdyby se více zaměřili na ta co si oni myslí že nepomohou, jsou tu v opačném gardu a dost zavání "poručíme větru dešti" a spočte si to každý se základní školou. Kdyby se na celém území totiž zadrželo jen o 10cm vody více, je to nějakých 7.8 miliard kubických metrů, to je asi 6x více než vltavská kaskáda. Přitom stačí do zahrádek hydrogel a na pole hnůj, či zaorávat zbytky. Na jedněch stránkách o permakulturních zahradách doporučují do půdy zarýt kousky dřeva, nejlépe tlejícího, které funguje jako přírodní houba. (nevím, nezkoušel jsem to) Všechno jsou to náklady zanedbatelné proti jedné přehradě.

Ono by ale dost stačilo zrušit nesmyslné regulace řek. Když se podíváte na jižní Moravu, tak jsou tam zbytečně opevněné řeky, stejně je za hrází les či louka (dobře, občas menší pole), kde voda nemá co pořádně zničit, přesto se nedovolí rozliv a vsak jinak než při velmi vysokých průtocích, to je hloupost. Hned vedle regulovaných řek je pak zapáchající odvodňovací kanál a co pár kilometrů čerpačka na závlahy ze kterých o pár set metrů od kanálu rozstřikují vodu na pole. Největší gól je pak přečerpávání vody zpět do Nových Mlýnů, protože prostě dle Fyziky bez hluboké betonové stěny protékat budou. Z pohledu závlah je to k ničemu, Dyji můžete od jara brodit jak je libo bez nebezpečí, z pohledu povodní by víc vody pochytal původní les zatopený do 1.5m (opět z matiky ZŠ, ochranný prostor má jen dolní a střední nádrž a to do 1m)Jestli někdo che vidět jak se krajina nemá dělat, doporučuji vyjet na jižní Moravu mimo LVA a Pálavu.

Ty hráze kolem Moravy a Dyje by měly jít až tak kilometr na každou stranu, ne těsně kolem vody. Z větších sídel musíte chránit akorát Hodonín a Břeclav, Lednický park byl naposledy možná vyplavený právě kvůli regulaci, která prostě tu povodeň nezvládala. Když řeku která si hospodařila při povodních na 4 km široké nivě stlačíte do 40m širokého koryta, to nebude fungovat.

Další zvěrstvo co se spáchalo bylo zrušení rybníků, nejen malých, ale zejména těch velkých, dají se pěkně najít na staré seznamácké mapě. Také zmizelo největší jezero u nás - Kobylské, mělo snad až 10km^2, ale to už zmizelo za císaře Františka či Ferdinanda. Takovéto nádrže by spíš pochytaly vodu než betonové přehrady. Ale zjevně je na ministerstvu ještě dost lidí se starou školou.

P.S. Snaha dělat z odvodňovacích struh struhy zavodňovací a vsakovací nádrže a nevím co ještě dost dobře nebude fungovat. To by se do nich musela třeba svést dešťová kanalizace. Takto, i kdyby se na nich nadělala stavidla a přepady akorát odhalí hladinu spodní vody a budou líhništěm komárů a to není o co stát.

Honza
14. červen 2017, 07:44

Řeknu vám, že s tou Jižní Moravou je to zcela výstižný. Přestěhovali jsme se k Břeclavi před několika lety za rodiči ženy. Ke všemu tento rok, jak neprší, tak je vše, co se nezalévá suché, od trávníku po pole. Do toho skoro každý den fouká vítr, který vše ještě více vysušuje. Zhruba před měsícem jsem byl u mých rodičů na Vysočině, tam jsou snad všechny plodiny na polích vyšší. Řepka byla vysoká skoro jak já, na Moravě je mi po pás.

C
14. červen 2017, 09:55

Jižní Morava je kvůli zcela nevhodným zásahům do krajiny prvním kandidátem na vznik tzv. bad lands a to bude pro zemědělství dost velký problém. Existuje teorie takového amatérského historika že Moravská Sahara vznikla díky nadměrné zemědělské činnosti v období Velkomoravské říše, nedivil bych se tomu, jak je někde písek, půda se ničí mnohem rychleji.

Udělejte si někdy výlet na Pohansko, z asfaltky je u prvního bunkru sjezd dolů, to je už sice méně, než byla původní výška valu kolem města (snad Lovětingradu), ale i tak jsou to dobré 4m, takové místo nikdy nebylo zaplavené, na rozdíl od Bělokostela (Alba Ecclesia - Mikulčice), kde se vše nachází pod slušnou vrstvou naplaveného písku. Kdyby to nerozvrátil maďarský vpád, tak asi stále existuje. Tehdy nikoho ani nenapadlo regulovat řeku. To si netroufli až do vynálezu parních rypadel, za oborou u soutoku, směrem k silnici na Bratislavu je nízká hrázka, ta jde kolem celé obory až dolů za Lanžhot, to je původní protipovodňové opatření. Podívejte se někdy na Janohrad, to je asi 1-1.5m nad hladinou Černé Dyje, nikdy v něm nebyla voda, dneska při povodni je hladina v Dyji tak na úrovni prvého patra.

Celou velkou regulaci spáchali až v 60. letech po půlročních povodních, jak je možné vyvodit z informací na Povodí Moravy. Do té doby celá regulace spočívala ve stabilizaci břehů, menších hrázích, cca 1m vysokých deskových stavech derivaci vody, tedy náhonech a jediného velkého splavu v Břeclavi (Ten pak nešťastně přesunuli níže kvůli vodě pro cukrovar místo o cca 200m delšího přivaděče, od té doby jsou prý problémy s pískem), starý splav v Bulharech byl jenom přelivová hrana náhonu do Nejdku a Lednice.

Udělali to zcela zbytečně, taková povodeň se od té doby neobjevila. Průtokově ano, trváním nikoliv. Dyje totiž nemá na dolním toku žádný hydroenergetický potenciál, lokálně něco kolem 250-500kW, ale to není nějaký důvod pro stavbu veleděl jako Nové Mlýny či totálního opevnění Dyje. Jestli se má na jižní Moravě řešit suchu, musí se začít rušením těchto regulací a obnovou jezer a rybníků. Už jsem zaslechl i tvrzení že za srážkový stít nemůže jen Pálava, ale jej kombinace s Novými Mlýny.

Martin Pácalt
13. červen 2017, 22:32

Nejlepší a nejstálejší je zásoba vody v podzemí, těsně pod povrchem a do hloubky několika jednotek metrů. Taková je využitelná pro stromy i pro člověka. Povrchové nádrže jsou (dobře lokalizované) hezké, ale "masově nasazeny" - to mi smrdí Husákem a sinicemi :-D .

C
13. červen 2017, 23:13

A hnijícími rybami...

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se