Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. V jižním Německu vyroste jeden z největších závodů na výrobu vodíku v zemi

Nový závod společnosti Siemens na výrobu vodíku bude vybudován v Bavorsku. Elektrická energie potřebná pro výrobu vodíku bude pocházet výhradně z obnovitelných zdrojů. Vyrobený vodík bude primárně určen pro spotřebitele v severním Bavorsku a příhraničních oblastech České republiky. Po uvedení do plného provozu bude mít závod výrobní kapacitu 2000 tun vodíku ročně.

Společnosti Siemens Smart Infrastructure a WUN H2 podepsaly smlouvu na vybudování jednoho z největších závodů na výrobu vodíku v Německu. Nový závod bude vybudován ve Wunsiedelu v severním Bavorsku. Zásobování elektrickou energií pro nový závod bude výhradně z obnovitelných zdrojů s instalovaným výkonem 6 MW. Závod bude mít v první fázi výrobní kapacitu 900 tun vodíku ročně. Po úplném uvedení do provozu bude výrobní kapacita 2000 tun vodíku ročně. Zahájení prací je plánováno na konec tohoto roku a uvedení do provozu je plánováno na konec roku 2021.

2. Nizozemsko zůstává otevřené novým jaderným zdrojům v podobě malých reaktorů

Přestože řada zemí západní Evropy není výstavbě a provozu jaderných elektráren příliš nakloněna, některé z nich v nich stále vidí technologii, která by mohla mít své místo v jejich energetických mixech. Nizozemský ministr energetiky nevylučuje, že by se k obnovitelným zdrojům mohly v zemi v budoucnu připojit i malé modulární reaktory.

Jaderná energetika nemá v Evropě sice v posledních letech na růžích ustláno, ne všechny státy se k ní však obrací zády. Posledním příkladem je Nizozemsko, které v současné době provozuje jeden jaderný blok, přičemž ukončení jeho provozu je plánováno na rok 2033. Podle tamního ministra energetiky by však v zemi mohly v nadcházejících desetiletích vyrůst i další nové, jednat by se však mělo o malé modulární reaktory (SMR).

3. Sněmovna podpořila model výkupu elektřiny z nového bloku Dukovan

Sněmovna včera v úvodním kole podpořila vládní návrh, který zavádí model výkupu elektřiny z plánovaného nového bloku Jaderné elektrárny v Dukovanech. Zavádí ho návrh nového zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice. Vicepremiér Karel Havlíček před poslanci označil zákon za další kamínek pro mozaiky projektu výstavby nového zdroje v Dukovanech. Cesta budování jádra je nezbytně nutná, pokud si chce Česko zachovat energetickou soběstačnost, zdůraznil.

Zákon má za cíl zakotvit v českém právním rámci takové opatření, které by přispělo k dosažení klimaticky neutrální Evropské unie do roku 2050 tím, že motivuje výstavbu nových jaderných zdrojů, uvedla vláda. Tento cíl podle vlády naplňuje tím, že minimalizuje rizika spojená s návratností investice do nových jaderných zdrojů. Havlíček poslance informoval, že česká strana už zahájila proces notifikace s EU a tento proces by podle něj měl skončit na konci příštího roku.

4. Britská větrná farma Dogger Bank dostane 13MW turbíny od GE

Společnost GE Renewable Energy oznámila dokončení dodávky větrných turbín dle smlouvy se společnostmi SSE Renewables a Equinor. Ty budou použity pro výstavbu větrné farmy Dogger Bank v severovýchodní Anglii.

Větrná farma Dogger Bank bude, vzdálena přibližně 130 km od severovýchodního pobřeží Anglie, bude po svém dokončení dosahovat instalovaného výkonu 3,6 GW. Podle společnosti GE Renewable Energy se dokončení předpokládá v roce 2026.

5. ERÚ počítá s nárůstem podpory pro POZE a poprvé od roku 2013 upravuje regulaci v teplárenství

Energetický regulační úřad (ERÚ) vydal cenové rozhodnutí stanovující podporu pro podporované zdroje energie (POZE) pro rok 2021. Rovněž vydal, poprvé od roku 2013, nové cenové rozhodnutí pro oblast teplárenství, kterým reaguje na vývoj na trhu s tepelnou energií v rámci své nové koncepce regulace.

Pojem podporované zdroje energie je zakotven v zákoně č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů. Kromě obnovitelných zdrojů energie spadá mezi podporované zdroje také vysokoúčinná kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET), biometan a druhotné zdroje.

6. Švédské síti by mohla poskytovat podpůrné služby obchodní centra

Severská země bude potřebovat více nových poskytovatelů regulačních služeb k balancování sítě. jaderné a uhelné zdroje, stávající tradiční poskytovatelé, jsou a budou odstavovány, proto se nabízí i řešení na straně spotřeby. Do regulace švédské soustavy se nyní plánuje zapojit jeden z tamních největších obchodních řetězců, jelikož může krátkodobě omezovat svůj odběr, a působit tak jako virtuální výrobna.

Ve Švédsku sice výrobu elektřiny dominantně zajišťují vodní a jaderné zdroje, nicméně nyní Švédsko zkoumá jak v případě dalšího poklesu stabilních zdrojů zajistit rovnováhu v síti. Poslední uhelný zdroj byl v severské zemi odstaven letos – jednalo se o Vartaverketský blok s kombinovanou výrobou u Stockholmu, který dodával 250 MW v teple a 145 MW elektrického výkonu.

7. Nový klimatický plán EU by si vyžádal transformaci energetického systému

Splnění nových klimatických cílů EU pro rok 2030, které navrhuje Evropská komise, si vyžádá transformaci energetického systému bloku, s opětovným zaměřením na obnovitelné zdroje energie a prohloubeným úsilím v redukci využívání fosilních paliv v budovách, dopravě a průmyslu, nechala se slyšet Evropská komise.

Nové cíle v oblasti klimatu pro rok 2030

„Změna klimatu je rozhodující výzvou tohoto století,“ uvedla komisařka pro energetiku Kadri Simsonová při představení návrhu nového klimatického plánu pro rok 2030 dne 17. září letošního roku. „Abychom se této výzvě postavili, potřebujeme dlouhodobou vizi i okamžité jednání.“

8. České podzemní plynové zásobníky jsou před zimou zcela naplněny

Podzemní zásobníky zemního plynu v Česku jsou před zimou zcela naplněny. Vyplývá to z vyjádření jejich provozovatelů, společností RWE Gas Storage CZ a MND Gas Storage, pro ČTK. RWE Gas Storage CZ, která je největším provozovatelem těchto zařízení v ČR, uvedla, že celková kapacita jejích zásobníků činí 28,7 terawatthodiny (TWh), což představuje zhruba třetinu celkové roční spotřeby zemního plynu v Česku.

„Během zimních měsíců zásobníky běžně pokrývají více než polovinu dodávek zemního plynu pro celou Českou republiku. V mimořádně mrazivých dnech však dokážeme vytěžit až 422 gigawatthodin (GWh) zemního plynu za den, což jsou téměř dvě třetiny špičkové spotřeby celé země. Jsme tak plně připraveni na začátek topné sezony 2020/2021,“ řekl dnes jednatel RWE Gas Storage CZ Lubor Veleba.

9. Německý vicekancléř nechce kvůli Navalnému zastavit výstavbu Nord Stream 2

Berlín 28. září (zpravodaj ČTK) – Německý sociálnědemokratický vicekancléř a ministr financí Olaf Scholz (SPD) nesouhlasí, aby kvůli případu otravy předáka ruské opozice Alexeje Navalného byla zastavena výstavba plynovodu Nord Stream 2. V rozhovoru se zahraničním korespondenty to dnes v Berlíně zdůvodnil tím, že budování produktovodu je soukromým projektem, nikoliv státním. Reagovat na otravu Navalného by podle Scholze měla celá Evropa, nejen Německo.

„Je to soukromý projekt. Účastní se ho odhadem asi stovka firem, a to nejen německé,“ řekl Scholz.

10. Komora OZE kritizuje rozdílnou povolenou ziskovost OZE ve vládním návrhu. Nabízí řešení

Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) kritizuje rozdílný přístup k povolené ziskovosti jednotlivých obnovitelných zdrojů energie, tak jak s ním počítá vládní návrh, který je na programu aktuální schůze Sněmovny. Zástupci asociace na dnešním setkání s novináři v Praze představili vlastní řešení, které je podle nich založeno na rovném přístupu ke všem subjektům v oboru a na zvýšení zdanění pro větší solární projekty z let 2009 a 2010. Reakci ministerstva průmyslu a obchodu ČTK shání.

Návrh novely zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE) schválila vláda na konci dubna. MPO v ní počítá s tím, že takzvané vnitřní výnosové procento (IRR) bude pro různé obnovitelné zdroje rozdílné. U solárních zdrojů vláda přímo na jednání upravila přípustnou výši IRR z původně navrhovaných 8,4 procenta na 6,3 procenta.

Inovativní technologie

Jak skladovat velké množství „zelené“ elektřiny? Němci prozkoumají potenciál solných jeskyní

Společnosti RWE Gas Storage West GmbH a CMBlu Energy AG zahájily společný projekt, jehož cílem je prozkoumat, jak může RWE využívat solné jeskyně jako velkoobjemové baterie s organickým elektrolytem. Tyto podzemní jeskyně, v současnosti využívané pro skladování plynu, mají potenciál skladovat až několik gigawatthodin elektřiny z obnovitelných zdrojů. Pro srovnání, v současnosti největší evropská baterie v Jardelundu ve Šlesvicku-Holštýnsku, která je založená na lithium-iontové technologii, má kapacitu asi 50 megawatthodin.

Aby bylo možné v budoucnu solné jeskyně použít jako baterie, plánují RWE a CMBlu jejich naplnění roztokem organického elektrolytu, který bude sloužit jako primární zdroj energie. V prvním kroku proběhla teoretická studie proveditelnosti, ve které byly identifikovány potenciálně vhodné elektrolyty. V současnosti začala druhá fáze projektu, ve které je laboratorně zkoumána jejich vhodnost pro použití v solných jeskyních.

Téma

Německá vláda schválila novelu zákona o OZE, která má zajistit dosažení cíle 65% podílu OZE na výrobě elektřiny

Německá vláda minulý týden schválila reformu zákona o obnovitelných zdrojích energie (OZE), který je klíčovým právním předpisem pro transformaci energetiky Německa. Reforma má zajistit, že Německo do roku 2030 dosáhne svého cíle 65% podílu OZE na hrubé konečné spotřebě elektřiny. V konečné podobě zákona bude mít slovo parlament, jehož postoje naznačují změny v představeném návrhu.

Německá vláda se dohodla na přepracování zákona o obnovitelných zdrojích energie, klíčového právního předpisu, který má zemi zajistit dosažení jejích klimatických cílů. Návrh německého ministra energetiky, Petera Altmaiera, jak urychlit rozvoj obnovitelných zdrojů a zvýšit souhlas občanů, byl vládou schválen ve středu.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu