Domů
Energetický dvoutýdeník
Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Merkelová: Německo se musí pro Energiewende nadchnout a mít z ní radost

Angela Merkel

Německá kancléřka a bývalá ministryně pro životní prostředí Angela Merkelová vyzvala na události pořádané CDU/CSU, k tomu, aby se občané pro Energiewende více nadchli a měli z ní radost. Na německou proměnu energetiky je totiž nutné nahlížet nejen z racionálního hlediska a ekonomické výhodnosti.

Zatímco se pro Německo blíží důležité volby a řada odborníků varuje před rostoucími regulovanými sazbami v konečné ceně elektřiny, Angela Merkelová se znovu snaží vybudit v obyvatelích podporu transformace energetiky.

2. Tajemství za offshore větrnými projekty bez dotace? Až 15MW turbíny

Siemens wind turbine rotor. Zdroj: Siemens

Výrobci offshore větrných turbín pracují na zdvojnásobení výkonu stávající řady turbín, které již disponují listem rotoru delším, než je rozpětí křídel největších letadel. Očekávání, že tyto turbíny budou k dispozici do roku 2025, je předpokladem pro nabídky společností Dong Energy a EnBW v poslední německé aukci.

Ještě před třemi lety byla elektřina vyrobená z offshore větrných elektráren až dvojnásobně dražší než z pevninských větrných turbín. Skutečnost, že developeři jako Energie Baden-Württemberg a Dong Energy nabídly realizaci projektů větrných farem v Severním moři bez vládní podpory, ukazuje, že ekonomika těchto projektů se mění rychleji, než se očekávalo. Jedním z hlavních důvodů je neustále rostoucí velikost větrných turbín využívaných v offshore parcích.

3. EURELECTRIC: Budoucnost je v elektrifikaci dopravy a vytápění

Eurelectric, doprava snížení emisí infografika

Podle aktuální analýzy od organizace EURELECTRIC má elektrifikace sektoru vytápění a transportu reálné benefity pro Evropskou unii. Zpráva uvádí pět klíčových oblastí, na které by se EU jako celek měla zaměřit pro dosažení elektrifikace, kterou označuje za vítěznou strategii.

Pařížská dohoda je sice již platná, nicméně možnosti její realizace jsou poněkud vzdáleny. Cíle, kterých je nutné pro její naplnění splnit, jsou aktuálně dosažitelné jen velice obtížně. Je zřejmé, že do roku 2050, se pro dodržení pařížských závazků musí energetický sektor, ale i další sektory, výrazně proměnit.

4. Prodej Počerad je stále nejistý, dozorčí rada ČEZ se rozhodla odložit své rozhodnutí

ČEZ budova logo

Dozorčí rada energetické společnosti ČEZ se dnes rozhodla odložit rozhodnutí o prodeji hnědouhelné elektrárny Počerady společnosti Vršanská uhelná ze skupiny Czech Coal finančníka Pavla Tykače. ČTK o tom informoval předseda rady Václav Pačes. Vršanská uhelná tento postup považuje za politické rozhodnutí. Její mluvčí ČTK sdělila, že společnost nabídla za Počerady deset miliard korun a nabídka platí za dohodnutých podmínek jen do konce dubna.

„S ohledem na komplexní povahu transakce je nutné, aby dozorčí rada posoudila transakci co nejpodrobněji, než definitivně sdělí svůj postoj a tak projednávání tohoto bodu přerušila. Tímto krokem nepředjímá, jak o dané záležitosti rozhodne,“ řekl dnes ČTK Pačes.

5. Mercedes začal s dodávkami vlastního bateriového systému pro domácnosti

mercedes battery

O záměru Mercedesu prosadit se také na poli domácích bateriových úložišť jsme informovali již dříve. Podle aktuální tiskové zprávy společnosti Daimler AG byla zahájena distribuce energetického systému pro podniky a domácnosti v Německu, jehož součástí je i bateriové úložiště Mercedes.

Společnost Deutsche ACCUMOTIVE z koncernu Daimler AG vyrábí Li-Ion baterie pro hybridy Mercedes. ACCUMOTIVE také nyní pracuje na dodávce tří velkých bateriových úložišť s celkovou kapacitou 29 MWh, jež budou sloužit k regulaci sítě v Německu. Aktuálně tento výrobce baterií začíná i s dodávkou menších bateriových úložišť pro německé podniky a domácnosti.

6. Nejstarší španělská jaderná elektrárna se už možná znovu nerozběhne

Jaderná elektrárna Santa Maria de Garoña. Zdroj: Nuclenor

Španělská elektrárna Santa María de Garoña, nejstarší jaderná elektrárna v zemi, již možná neobnoví svůj provoz a dojde k jejímu trvalému vyřazení. Elektrárna stojí již od konce roku 2012, kdy se ji provozovatel rozhodl odstavit vzhledem ke končící licenci k jejímu provozu.

Provoz nejstarší jaderné elektrárny ve Španělsku má na starost společnost Nuclenor, joint-venture španělských společností Iberdola a Endesa. Podle generálního ředitele Iberdoly Ignacia Galana se však provoz elektrárny již není ekonomický.

7. Energetická burza EEX se připravuje na možné rozdělení společné německo-rakouské zóny

Elektricke vedeni. Autor: Andrew Imanaka

Evropská energetická burza (EEX) v tomto týdnu přestavila novou produktovou řadu Phelix DE, která má obchodníkům umožnit obchodovat s elektrickou energií v regionu Německa. Burza se tak připravuje na případné rozdělení společné obchodní zóny mezi Německem a Rakouskem, po kterém volají již delší dobu někteří evropští provozovatelé přenosových soustav.

Podle Petera Reitze, výkonného ředitele EEX, vedou probíhající debaty o možném rozdělení společné cenové zóny k narůstající nejistotě na trhu. Zavedením dlouhodobých kontraktů pro německou oblast k již současným produktům v rámci společné obchodní zóny tak EEX hodlá obchodníkům nabídnout možnost zajistit se proti budoucím rizikům, ať už bude rozhodnutí ohledně osudu společné zóny jakékoliv.

8. Norsko zdvojnásobilo odhad svých zásob ropy a plynu v Barentsově moři

Norsko vlajka

Norsko zdvojnásobilo odhad svých zásob ropy a plynu v arktickém Barentsově moři. Poprvé do něj zahrnulo dříve spornou oblast na hranici s Ruskem. Dnes to oznámil norský ropný regulátor NPD.

Nový odhad hovoří o tom, že na dně Barentsova moře se ještě nachází 2,8 miliardy kubíků ropy, což odpovídá 17,6 miliardy barelů. Dřívější odhad udával pouze 1,4 miliardy kubíků ropy.

„Tento údaj je přirozeně trochu nejistý. Mohlo by se ukázat, že je příliš nízký nebo naopak příliš vysoký,“ uvedl v prohlášení ředitel NPD Bente Nyland.

9. Polsko zváží zprovoznění nových uhelných dolů

Uhelný důl Wyoming, USA

Polsko v reakci na vyšší poptávku po energiích možná otevře kolem roku 2019 nové uhelné doly. Řekl to dnes náměstek polského ministra energetiky Grzegorz Tobiszowski. Země by tím šla proti většinovému evropskému proudu, který se přiklání k čistším zdrojům energie.

Polsko, které získává většinu elektřiny z uhlí, pravděpodobně postaví v příštích letech více uhelných elektráren a tepláren, poznamenal náměstek. Ministerstvo energetiky vypracuje v příštích měsících návrh energetického mixu.

10. Austrálie a Norsko se předhánějí v naplnění japonské vodíkové vize

Vodíková palivová nádrž. Autor: Joseph Brent (flickr)

Norsko a Austrálie se předhánějí, kdo se stane klíčovým dodavatelem vodíku pro Japonsko, aby země vycházejícího slunce mohla následně naplnit své ambice stát se prvním národem významně využívajícím tento čistý zdroj energie. Zatímco Austrálie má v plánu vyrábět vodík z hnědého uhlí, Norsko vsadilo na obnovitelné zdroje energie. 

Japonsko, které se po odstavení svých jaderných reaktorů po havárii v jaderné elektrárně Fukushima-Daiichi stalo největším světovým importérem zemního plynu, vkládá velké naděje do vodíku jako čistého zdroje energie.

Téma

„Atomový dědek“ Miroslav Grégr: Proč jsme zrušili privatizaci ČEZu

Miroslav Grégr

Bylo jasné, že pokud se „odpíská“ privatizace ČEZu, bude nutné z něj vybudovat takovou společnost, která bude dostatečně silná, aby obstála v evropské konkurenci. Takto vzpomíná bývalý ministr průmyslu Miroslav Grégr na rozhodnutí o posílení největší české energetické firmy na přelomu tisíciletí. ČEZ tehdy získával zpět podíly v distribučních společnostech.

Dnes se Grégr obává nápadů, podle nichž by se ČEZ mohl naopak zase dělit. „Dělení ČEZu je velmi nebezpečná záležitost,“ říká bývalý ministr, který řídil dostavbu prvních dvou bloků jaderné elektrárny Temelín a vysloužil si tak přezdívku „atomový dědek“.

Před 20 lety přestalo být Rusko jediným dodavatelem zemního plynu do ČR

rp_Gazprom-1024x680-725x481.jpg

Mezi dědictvími, se kterými se po listopadu 1989 musela vypořádat československá a česká politická reprezentace, byla i velká závislost země na ruských surovinách. Záložní cestu pro ropu se podařilo otevřít koncem března 1996, kdy byla dána do provozu česká část ropovodu z německého Ingolstadtu do rafinérií v Kralupech a Litvínově. O rok a měsíc později pak začalo fungovat i alternativní zásobování plynem, první dodávka této suroviny koupené z Norska dorazila 1. května 1997.

Transport plynu umožnil severoněmecký plynovod NETRA, který byl otevřen již v listopadu 1995 a na který navázalo již dříve existující propojení Berlína a severních Čech. Na území České republiky se od Norska nakoupený plyn dostával u krušnohorské Hory Svaté Kateřiny.

Názor

Jižní Austrálie, kraj bez baseloadu a po sérii blackoutů

Větrná farma v Illinois

Jižní Austrálie měla být globálním příkladem náhrady uhelných elektráren pracujících v základním zatížení obnovitelnými zdroji. K prvnímu blackoutu došlo za necelých pět měsíců.

Jižní Austrálie (SA) je jedním ze států Australského společenství. Ze západu sousedí se státem Západní Austrálie (WA), na severu se Severním teritoriem (NT), na severovýchodě s Queenslandem (QLD) a na východě se státy Nový Jižní Wales (NSW) a Victoria (VIC). Hlavním městem je Adelaide.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(0)
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se