Domů
Rychlé zprávy
Vattenfall uzavřel svou jedinou uhelnou elektrárnu v Nizozemsku
Hemweg 8

Vattenfall uzavřel svou jedinou uhelnou elektrárnu v Nizozemsku

Energetická společnost Vattenfall 23. prosince v 11 hodin ukončila provoz uhelné elektrárny Hemweg 8. Tento krok je důsledkem nutnosti snižovat emise CO2 v zemi a součástí harmonogramu na ukončení produkce elektrické energie z uhlí do roku 2030.

Uhelná elektrárna Hemweg 8 s instalovaným výkonem 650 MW byla zprovozněna v roce 1994 a dle původního plánu měla být vyřazena z provozu až v roce 2020.

20. prosince ale nizozemský Nejvyšší soud potvrdil předchozí rozhodnutí ve sporu mezi nizozemskou vládou a nizozemskou nadací Urgenda a rozhodl, že tamní vláda má povinnost urychleně a výrazně snížit emise v souladu se svými závazky v oblasti lidských práv. Soud rozhodl, že vláda musí do konce roku 2020 snížit emise skleníkových plynů alespoň o 25 % oproti hladinám z roku 1990.

Už v březnu 2019 nizozemská vláda oznámila, že uhelná elektrárna Hemweg 8 by měla přestat využívat uhlí pro výrobu elektrické energie do konce roku 2019. Jejím uzavřením se tak částečně naplňuje požadavek na snížení emisí, který Nejvyšší soud nedávno potvrdil.

Uzavření elektrárny tak bylo urychleno, elektrárna přišla o pětileté přechodné období, které Vattenfallu nizozemská vláda v květnu 2018 přislíbila. Za brzké ukončení provozu avšak bude společnost spravedlivě kompenzována. Demontážní práce mají začít již příští rok

„Vattenfall nevidí v uhlí žádnou budoucnost. Během rozhovorů o ukončení využívání uhlí v Nizozemsku jsme byli od začátku otevřeni k brzkému ukončení provozu v elektrárně.“ – Alexander van Ofwegen, ředitel sekce výroby tepla a elektřiny v Vattenfall Netherlands

Osud zbývajících uhelných elektráren v Nizozemsku

V Nizozemsku jsou v současnosti provozovány 4 uhelné bloky. Nejstarší z nich, elektrárna Amercentrale 9, byla zprovozněna v roce 1993. Další elektrárny, Eemshaven a Maasvlakte 3 a  Engie Centrale Rotterdam, byly zprovozněny po roce 2015. Německá společnost Uniper, vlastník elektrárny Eemshaven, již nizozemské vládě pohrozila soudní arbitráží, neboť vládní návrh, aby elektrárna přešla z uhlí na biomasu, považuje za neekonomický.

Již v listopadu 2016 přitom Institut pro ekonomiku energetiky a finanční analýzy (IEEFA) označil ve své zprávě 3 nové uhelné bloky za špatná investiční rozhodnutí.

Budoucnost lokality Hemweg 8

V rámci transformace nizozemského energetického sektoru Vattenfall v současnosti investuje do rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Společnost v rámci těchto plánů plánuje učinit z lokality centrum pro zásobování Amsterdamu energií a teplem z obnovitelných zdrojů.

Zdroj úvodního obrázku:  Vattenfall

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(17)
PE
1. leden 2020, 11:16

Co nejmene si kazit zivotni prostredi,vcetne kysliku ,pokrok k lepsimu se neda zastavit,komu se to nelibi,at si dycha smog!!! Proc jezdi asi 10000 prazaku ci nemcu na Silvestra na ,,cisty vzduch,, do Spindlu??

petr
31. prosinec 2019, 15:11

Toto je ukázka plýtvání a hlouposti, která je možný jen ve ekologicky zpovykané EU.

Odstavit zdroj z roku 1994, který má životnost ještě minimálně 20 let a jede s účinností cca 42 - 46 % a současně se provozují staré šunky v Polsku, Rumunsku a jinde a jejich účinnost je sotva 34 %, to je prostě ukázka blbosti...

Klima není problémem tulipánů, ale celého světa, jejich krok jen prodlouží život starým zdrojům až slavná Energiewnde hodí pár black-outů a staré mašiny budou držet distribuční síť EU....

smutné na Silvestra...

Josef
31. prosinec 2019, 21:31

Ano máte pravdu , ale na druhou stranu Holansko se zavázalo ,že nějak sníží emise proti roku 90. V roce 1990 měli emise 195 mil tun CO2 , na konci roku 2018 202 mil tun CO2 tedy nárůst o 3% ! za 28 let neudělali nic. Osobně tedy nepodporuji stupidní klimatickou hysterii , ale podepsat dohodu a vůbec jí nedodržet ani z části je prasárna a ještě takový bohatý národ měli by se stydět! V tom tomu soudci rozumím.

energetik II
31. prosinec 2019, 15:50

Greta Thurnbergová /16 let/ a jakási indická holčička /8 let/ to jsou nyní "dvě kladiva" na čarodějnice = producenty CO2. Greta ještě nedávno přitom byla na antidepresivech, dnes však - "kormidluje tento svět k novým lepším zítřkům" se svojí 8 letou pomocnicí z Indie. Greta = Lenin 21 století ! Gretenismus je novým pojmem dneška. Před nějakými miliony let bylo v oblasti Středních Čech tropické moře s palmami a tropickou faunou, jako dnešní Kongo či Brazílie. Pak jsme tu zase měli tolik ledu, že se v Krkonoších proháněli lední medvědi a polární lišky včetně sobů. No a nyní máme zase mírné klima. Všechny tyto změny proběhly, aniž na světě jezdilo jediné auto či dýmala jediná uhelná elektrárna. Jak to, že bez průmyslových emisí CO2 zmizel ledovec z Polska i Krkonoš a oteplilo se o 20 stupňů ??

Martin Pácalt
1. leden 2020, 11:23

Např. takový Petr Pokorný se na svých přednáškách zabývá jen obdobím poslední doby ledové , resp. obdobím, kdy doby ledové začaly na severní polokouli díky vytvoření Panamské šíje a změně proudění ve světových oceánech, hlavně Atlantiku a Pacifiku. Abych ho volně citoval, "dál do historie to už nemá smysl, to už není náš svět, ale úplně jiné světy".

Takže podle mého je vaše srovnání o tom jak jsme tu měli subtropické moře úplně vedle. Ono tu bylo i období, kdy bylo CO2 zastoupeno 20% a povrch země byl žhavý, ale pro to srovnání je to taky úplně mimo, což?

Carlos
1. leden 2020, 13:23

Tak ono proudění a doby ledové nějak ovlivňuje i cyklické uzavírání úžin ve Středozemním a Černém moři, otázka je, to teď nevím, jestli je to důsledek, nebo příčina.

Stejně tak jsem ještě nikde neviděl a neslyšel o studii jak s prouděním vzdušných mas zamávalo vysušení Aralského jezera, nebo jak se na klimatu podepisuje vůbec změna vodního režimu střední Asie. na hodně starých mapách je třeba řeka spojující povodí Aralského jezera a Kaspického moře, na mapách ze 17-18. století je uvedená také, ale jako občasně tekoucí (při vyšším stavu Amudarji) do 19. století zaniká (a dnes o ní nemá cenu vůbec uvažovat)

Jak se třeba na středomořském/severoafrickém proudění a úhrnu srážek podepsalo zaniknutí jezer v západní Africe. Nebo jak se na světovém klimatu, co do proudění, termoregulace a srážek podepsalo odlesnění Severní Ameriky mezi 17. a 21. století. Nebo jak se na tom podepsalo historické a současné odlesňování hor od Turecka po Indii.

Asi jsem Vám ten odkaz už jednou dával, ale je celkem zajímavé co s pustinami dovedou v těchto rozvojových státech udělat poměrně malé projekty a skupiny lidí. youtube. com/watch?v=N-qlyXE8KFc youtube. com/watch?v=ZaFEIwWhVgA youtube. com/watch?v=wgUBy-XmKJc

Když si vezmu že metropolitní oblast Brna umí udělat na Židlochovickém limnigrafu za pár hodin deště, ne nějak silného skok třeba o 3-4 kubíky tak možná změna našeho přístupu implementace něčeho podobného by nebyla od věci. Se zhoršujícím se stavem krajiny, možná také ne. Problém u nás ale bude jak zajistit aby se u nás nádrže případně zbytečně nezanášely, ale to by snad mohla zvládnout menší les nad nádrží, kde by se nadlimitní přítok mohl rozlít a uložit bahno mimo nádrž.

energetik II
1. leden 2020, 17:58

Dnešní Sahara byla také kdysi báječné místo pro život, zarostlá stromy a trávou. Dnes není a také to proběhlo zcela bez vlivu našich aut či elektráren. Sahara je bez vody , bez vegetace a s teplotami kolem 40.

Martin Pácalt
1. leden 2020, 22:38

Bylo to něco za něco. V době zelené Sahary byla u nás ve střední a západní Evropě tundra bez jediné větve stromu.

Josef
1. leden 2020, 23:32

V době zelené sahary byla celosvětová teplota o několik °C vyšší než dnes. Říká se tomu klimatické optimum , dnes už je za námi a svět míří zpět do doby ledové ,klima dlouhodobě chladne a současné oteplování je přechodná enomálie , která právě končí....

Martin Pácalt
1. leden 2020, 22:36

Minimálně v případě Středozemního moře jde o následek poklesu hladiny Atlantiku. Ony ho totiž řeky nestíhají doplňovat jako náhrada za výpar. Je doložen vznik solné pláně namísto Středozemského moře, který se časově kryje s chladnou periodou - poklesem hladin oceánů.

Za zmínku o propojení Kaspického moře a Aralského jezera dík, to jsem nevěděl. ;-)

Každopádně pro naše podmínky ať se bude dít co chce panuje asi jedna jistá věc, voda se musí u nás co nejvíce vsakovat pod zem (nejde tedy o počty rybníčků, ty naopak mohou zvyšovat ztráty výparem). A to omezení eroze budou vedle horních lesních porostů dost pomáhat řešit i vsakovací louky. Když už ve středověku to stálo za to lidem Krkonoš nosit splavenou ornici nahoru v koších na vlastních hřbetech...

Josef
1. leden 2020, 23:35

Pokud se bude oteplovat podle oteplovačů bude svět mnohem vlhčí než dnes, pokud se bude ochlazovat stane se z naší krajiny nejdříve step a pak studená polopoušť - prakticky neobyvatelné území.

Carlos
2. leden 2020, 00:43

Vím, že se to krylo, ale jestli to byl následek či příčina už ne. On totiž když Sörgel plánoval ve 30.-40. přehradit Gibraltar, tak jedna z obav byla aby to nezpůsobilo dobu ledovou.

Jinak co se týká řeky, tak se jednalo o řeku Uzboj, která náhle zanikla v 17. století. Což je divné, po minimálně 2 tisíci letech existence. dokonce snad tam původně tekla sama Amudarja (Až do 9. století n.l.). Jinak s tímto pak prý dávají události některých bájí smysl. Vzhledem k tomu že 1000 let je dost už, tak jsem slyšel i teorie že příběh o Argonautech se možná právě odehrává na nějak takto propojených jezerech střední Asie. Když si vezmu že starým Egypťanům stálo ze to se kopat s kanálem z delty Nilu k Rudému moři, že se tahaly přes Koryntskou šíji, tak si umím představit jak je tahali od Donu k Volze.

Vůbec třeba v tom regionu existoval veletok kvůli ledovci, který tekl až do Černého Moře právě v trase Kurgan, Aral, Kaspik, Volgograd, Volgodonsk. Černé moře, ale to je hodně dozadu, nějakých 12k let.

Učit dějepis bez souvislostí s vývojem klimatu a dalších věcí, podle mne, nedává tak nějak smysl, protože z toho pak dostáváte špatné, nebo neúplné informace a představy. Pokud změna v 17. (!) století vede k přechodu k nomádskému životu, mohly náhlé změny, například protržení v důsledku eroze a povodně, změnit celé oblasti a tak i dějiny.

energetik II
2. leden 2020, 17:05

TO : Pácalt

Souhlasím , že podstatné pro nás je dostat vodu pod zem. Tři "kvality vody" pro nás :

1. Voda, co steče do řek, neužitečná

2. Voda zadržená v rybnících, lepší - ale jen povrchová, která se vypařuje

3. Voda vsáklá pod zem - tu potřebujeme

Vody je u nás obecně vzato dost, i když prší méně. Tchán má na vesnici běžný starší vesnický dům a pro zalévání zahrádky zachytává z okapů dešťovku do vzájemně propojených tří sudů po 200 litrech = celkem 600 litrů. Když přijde skutečně "slušný deštík", /ubývá jich/ tak je těch 600 litrů plných že přetékají. Lehce se to dá spočítat. Pokud je plocha střechy 150 m čtv. a naprší jen 10 mm , tak na 1 metr čtv. spadne 10 litrů a na 150 m čtv. pak celkem 1500 litrů. Pokud by všechny vesnické domy v ČR disponovaly nějakými "trativody", které by střešní vodu vedly pod zem, byly by to "částečná výhra".

ad. Aralské jezero a Kaspické moře bývaly kdysi skutečně jedna vodní plocha. Definitivní úder Aralskému jezeru zasadilo sovětské zemědělství, kdy se z řek Amudarji a Syrdarji užívalo obří množství vody k zavlažování bavlníkových plantáží. Ta se pak na plantážích odpařila, místo aby dotekla až do Aralu. Tuším, že klesá hladina i Kaspiku, částečně za to můžou ruská vodní díla na Volze , kdy se velmi zvětšila plocha pro odpar na přehradních jezerech.

Milan Vaněček
31. prosinec 2019, 17:55

Je to velmi jednoduché, i bez Gretenizmu a podobných politických akcí. Proč pálit uhlí a emitovat spoustu karcinogenních a škodlivých látek do ovzduší když už nám moderní technologie, jako fotovoltaika a jiné, umožňují vyrábět elektřinu čistě (i když zatím ne po všechny hodiny v roce, ale jen blbec by nebral to většinu hodin v roce když je to možné).

A cena bez dotací (do uhlí i fotovoltaiky) je už vpodstatě stejná(když bychom chtěli vybudovat novou elektrárnu bez dotací).

Svět se mění a někteří z nás se odmítají měnit s ním. Je to jejich problém.

energetik II
31. prosinec 2019, 20:12

Ano , s tím souhlas. Nikoli kvůli Gretenismu zavádět nové technologie, nýbrž v souladu s vývojem vědeckého poznání a ochrany životního prostředí. Podobně jako s naším lidským pohybem - nejprve jsme chodili po svých, pak jsme si osedlali koníka, pak parní lokomotivu, pak benzínové auto , pak letadlo a nakonec zatím raketu k Měsíci 1968. Tak jsme si zvedli rychlost svého pohybu z 5 na 40 000 km /h. Slušné ! Podobně už nikdo nezastaví vývoj v oblasti energetiky. A je zcela jedno ,zda Greta na antidepresivech v pátek místo školy stávkuje a huláká do mikrofonu jako šílená. Ať má CO2 vliv nebo ne , energetika projde postupně velkou změnou.

energetik
31. prosinec 2019, 20:57

Také si myslím že ty jaderné by měli dostat přednost před uhelnýma v odstavování, protože jsou daleko nebezpečnější a škodlivější. S CO2 a případně i s vyšší teplotou se příroda vypořádá snáze a daleko rychleji než z jadernými emisemi a odpady.

Martin Pácalt
1. leden 2020, 11:14

Se silně radioaktivními "odpady" se musí vypořádat člověk během příštích stovek let jejich energetickým využitím "do mrtě", nikoliv příroda, která k podobným procesům potřebuje 100 000 let.

Uhlí je škoda prohánět kotli, nejlépe je ho nechat co nejvíc pod zemí. A naopak použitého uranu je ve světě hodně a na svoje využití čeká. "Jenom Němci" se většinově shodli na tom, že bude nejlepší ho za peníze, kterých mají momentálně hodně, dostat bez dalšího pod zem, buďto u sebe doma a nebo lépe v nějakém východoevropském státě.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se